Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky jdu pro radu už jsem zoufalá…prosím o radu nebo aspon o pocit že v tom nejsme samy.
Můj syn vždycky hrozně miloval děti jakékoliv hrozně se na ně těšil a hrál…tak jsme začaly chodit do centra mezi ostatní děti…a už máme problém asi 3 měsíce Kubík všem dětem ubližuje strká do nich jen se k němu někdo přiblíží… je pravda že ho asi cca před těma 3 měsícema kousnul o rok mladší kluk a on si to pamatuje řekla jsem mu že se musí trošku bránit protože před tím by na sobě nechal dříví štípat no a on se asi brání…asi jsem někde selhala a neumím mu to vysvětlit nebo ho to přejde nevím ani nevím jestli to může mít souvislost…prostě už jsem bezradná nakone ckdyž už si trošku hrajou a je to jaksi ok a my musíme jít domu tak hrozně řve že chce být s dětma a já už nevím co dělat strká do nich bezduvodně a vysvetluju mu že se to nedělá prostě nic na zadek dostane vynadám mu ale nic…prý mám dělat jako že ho nevidím a on přestane jenže jak mám dělat že to nevidím když pak na nás ostatní maminy kouka že jim ten můj ubližuje…no prostě slepá ulička poradtě…Kubovi je 2,5 roku.
Bylo to u nás podobné. Museli jsme malou hlídat, vysvětlovat, odvádět ze hřiště, omlouvat se… Přešlo to samo s věkem. Trvalo to zhruba od dvou a čtvrt roku do necelých tří let.
U nás stejné, mezi druhým a třetím rokem, až jsme z toho byli zoufalí. Nezbyde ti nic jiného, pokud na těch hernách trváš, než sedět vedle něj a při náznaku mu v tom okamžitě zabránit. Pokud to udělá podruhé potřetí, vzít a odvést pryč. Mě dokonce psycholog tady na emimi v poradně doporučil, abychom popřemýšleli, jestli na nějaký čas tyhle herničky nevynechat úplně, hrát si třeba jen na návštěvě ve dvou třech dětech.. abys to stihla uhlídat
U nás je to taky tak. Ještě před půl rokem jsem byla nešťastná z toho, co mám doma za ňoumu, že si nechá všechno líbit a teď on je ten agresor, hračky rve dětem z rukou, všechno je jeho, strká do nich apod. Je to ostuda s ním někam jít
Tajně doufám, že ho to časem přejde
Některé děti to dělají, zkouší si prosazovat svoje a toto je taky způsob, já bych ale rozhodně nedělala, že nic nevidím. Určitě bych zasáhla a naopak do kola vysvětlovala, že toto se nedělá bla bla bla a že nemůže ubližovat dětem a jinak že půjdete domů… párkrát to fakt dodržet a odejít a ono ho to časem přejde. Ale prostě stanovit pevná pravidla a podle těch jet. Nejhorší je nedělat nic. ![]()
Náš malej to dělal taky, nejvíc cca mezi dva a půl a dva a třičtvrtě. Prostě si zlatě hrál a najednou buchho, někoho fláknul, strčil, vzal něčím po hlavě ![]()
Moje ségra jeden čas vypadala, že s náma přestane se svýma dvojčatama na hřiště chodit ![]()
takže jsem se snažila hlídat, většině konfliktů předcházet, ale né vždy se zadařilo. Zkoušel to i ve školce, ale tam holt na něj zapůsobila nová autorita a srovnal se. Jen když se sejde s dvou a půl letým synem kamarádky, tak jsou na nože.
Takže asi je to běžný jev tohoto věku, drž se, snad to přejde.. ![]()