Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojte, včera jsme se po půl roce uhopsávání v plíně (dle Karpa) rozhodli, že už je na čase, aby se malá naučila usnout sama. Tak jsem nastudovala Estvillovu metodu, ALE : naše malá, když brečí (spíš děsně řve),tak je šíleně spocená. Včera asi po 10-ti minutách byla uplně propocená (až na matraci),takže jsem jí vyndala, převlíkla… ,s čímž šel samozřejmě celý Estvill „do kopru“, a pak jsem jí normálně zas uhopsala
.
Jak to mám praktikovat? Mám jí nechat spocenou?(to asi ne - já bych celá mokrá taky neusnula, tak jak na to?
Doufám, že si někdo bude vědět rady. Díky
Ahoj,
asi bych ji vzdy prevlekla a pak pokracovala v Estvilovi, brala bych to v ramci kontroly, jak se mas obcas kouknout, rict aby spinkala, atd.
My nastesti tuhle metodu zavadeli vzdy ve 4 mesicich a mam pocit, ze v tom veku to deti chapou nejak rychleji.
Moje starsi dcera uz takhle komanduje mladsi a casto slysim z pokojicku slova: Lehni si a spinkej!
Terik
No, to jsem si taky myslela, že jí převlíknu v rámci kontroly, jenže jak jsem jí zvedla z postýlky, tak se celá rozpumprdlikovala a chi chi, che che a tvářila se jak nejčilejší miminko . Po znovuuložení do postýlky se zas rozeřvala, načež jsem vyměkla a než znova převlíkat, tak jsem jí zabalila do plíny, párkát houpla a byla tuhá.
A co převlíknout v postýlce? Jakože nevyndavat, nemazlit, se prostě jen převlíknout a pokračovat…
Je to těžký, že?
Ale jestli vydržíte, budete rádi, fakt. Stojí to za to, a čím později, tím hůř - to se pak akorát můžete dostat do stádia, kdy budete nevyspalí všichni…
Tobíkovi je rok a půl, mezi 7-8 večer ho dáme do postýlky, on si tam třeba ještě povídá, nebo něco, ale prostě my máme každý večer volný, a je to fajn. A máme to tak už strašně, strašně dlouho
He he (nemyslím to jako posměch), já to říkám pořád, že pan Estwill jako každý chlap vytváří krásné teorie, ale pomíjí praktické maličkosti, jako sousedi v paneláku, starší dítě vstávající do školy a propocené pyžamo…
Já ti moc neporadím, obě holky usínaly do 2 let u prsu, u první mě to mírně deptalo, ale to jsem na to měla sílu, nadšení a čas, u druhé jsem si dokázala najít tolik výhod, že jsem to pociťovala jako +.
Akorát mě při tom tvém popisu napadlo - jak jsi psala, jak byla hned vysmátá - ukládáte ji „zralou“ (unavenou, ospalou, ale ne přetaženou)? Mně se hodně osvědčilo hlavně u menších dětí si pohlídat, člověk se ubrání uspávání s řevem nebo hodinovému boji s dítětem, které nemá na spaní ani pomyšlení…
Eva
Jo Evčo, to víš, že byla „zralá“. Ona je přesná jak hodinky. V 18:40 jdeme v telce koukat na Dr.House (ona ho miluje - žádný jiný pořad ji nezajímá tolik jako House),pak večeře - při tý už si žmoulá oči, tak rychle koupat a pak už je hoooodně unavená.Takže rychle oblíknout, zavázat do plíny a hopsat.Do 10-ti minut vždycky usnula, ale v poslední době už se hodně cuká a má sílu, takže se rozvazuje. No tak jsme se rozhodli pro „Esťu“.
Normálně usíná (s neší pomocí) mezi 20-21 hod, ale včera až po 22 (a nakonec stejně s mojí pomocí).
Si vždycky dělám srandu, že jí budem uhoupávat do 15-ti let, ale poslední dobou mně tato myšlenka spíš děsí než baví.
Pehot,
mě tyhle neustálé změny zaběhlého rytmu u první holky ničily, u druhé okouzlovaly. Zaběhne se nějaký režim, dítko chodí jak hodinky v tolik a tolik dopoledne, v tolik a tolik odpoledne, v tolik večer a najednou poporoste, potřebuje míň spánku a celý režim je v… (doplň sama). Nějaký čas se v tom obě zmítáme, pak se to zase nějak zaběhne, pak začne capkat, víc se unaví, a ten režim „na míň spánku“ najednou zase nevyhovuje… a zas znovu… Zkrátka změna je život. Ono i když jí teď naučíte usínat Estwillem, nemusí to být definitivní konec potíží na pořád…
Uspávat do 15 snad nebudeš ( i když já uspávám vlastně de facto do 8 - hehe) a může to být opravdu úmorné. Byli byste ochotni ji vzít do postele? Někdo to bere za rovna porážce nebo má jiné důvody, ale většině dítek to zcela stačí ke spokojenosti a udělá konec bojům s usínáním.
Držím palce, ať se vám zatím podaří a alespoň na čas je zase klid - ono díky za každý takový den.
Eva
Ahoj,
my meli podobny problem s usinanm, pan E. nejak nedopadl…
Dokud mala nelezla a nestala, tak do deseti minut od polozeni do postylky spala jak zabita.. Jenze pak se to zlomilo a misto spani stala a jecela nebo se smala nebo oboji
Pomahalo uhoupat v hacce, to spala hned. Porad jsem to resila az jsem si rekla, ze muzu byt rada, ze usne aspon nejak. Tak to bylo az do 10 mesicu, kdy najednou zacala v pohode usinat ve svy nebo i v nasi posteli, je fakt, ze u ni jsem dokud neusne, pokud usne u nas, tak ji presuu do jeji postylky, ale i to je pro me super… Tak treba to budete mit podobne, vydrz 4 mesice a uvidis ![]()
Tak píšu, jak jsme dopadli včera: Byli jsme připraveni na opět krušný večer,normálně proběhl Dr.House, papu, koupání a pak jsme jí normálně uložili do postýlky. Žádný řev se nekonal,něco si tam mumlala,vyhodila 2dudlíky a chrastítko, začla trochu „hučet“,ale to jsme jí nechali, pak si zas „povídala“ a za půl hoďky spala jak andílek.
Dnes dopoledne to samý: vůbec jsem jí nezavinovala, jen položila do pelíšku a skoro hned usnula
Kéž by jí to takhle vydrželo.
Jinak Evi , ten měnící se režim mě teda taky pěkně vytáčí. Vždycky se nějak zaběhnem a za měsíc je to zas jinak.Což mě teda pěkně štve, neboť já měla vždycky všechno naplánované do poslední minutky,žádná odchylka nepřipadala v úvahu a teď tohle.
No, pořád si nemůžu zvyknout.
Tak blahopřeju - jak jsem psala, ono díky za každý takový den. Naber síly na další změny režimu:D
.
Eva