Poradna dentální hygienistky
Pavla Pilneyová DiS.
Reb mě trhali všechny osmičky a jedna se mi tam zlomila, takže zbatek páčili nějakýma hákama. Já nic necítila a kolikrát se mi chtělo smát co to na mě berou
Pak jak injekce odezněla bylo to citlivé než se to zatáhlo, dokonce mě bolela i čelist, měla jsem tam modřinu. Vypadala jsem jako by mě manžel mlátil
Na bolest jsem brala ataralgin, ale nevím zda mužeš
A nebylo to o nic horší než klasické vytřžení osmičky. Budu držet palce a ty to určitě zvládneš ![]()
jo, ja se bojim zubare uplne silene… mam trosku obavy ze uz je to u me ale hodne velky prusvih, vydrolila se mi horni osma a ja stejne tvrdohlave sedim doma a nepujdu tam… uzu jsem jednou zubari utekla primo z kresla. bojimbojim a nevim kde sebrat odvahu
Mně už trhali 3 osmičky, vždycky mi tam píchli injekce, jednou dloubli a byla venku. Umrtvenou pusu jsem ještě několik hodin necítila a pak to ani nebolelo.
Chtěla bych vám popsat moje zážitky a pocity z extrakce osmiček. Před 5 dny mi trhaly osmičky dole. Můžu říct, že samotný zákrok tolik nebolí, ale je velmi náročný, duševně i fyzicky (vydržet totiž 2 hodiny vkuse s otevřenou pusou, bolestí a v klidu se moc nedá)… Zvolila jsem asi špatného lékaře, protože mi udělal na pravé straně hroznou prasárnu. Ten den sem přijela domů asi v 7 hodin večer. Nic mě extra nebolelo, ale i přesto jsem si vzala ibalgin, abych ten příchod „k sobě“ moc necejtila. Blížil se večer a já šla kolem 10. hodiny spát s dalším ibalginem…Lehla sem si normálně do postele a začala sem se dusit mou vlastní krví. Krev mi prostě proudem tekla z té pravé strany. Ihned jsem zavolala mamku, která je mimochodem i zdravotní sestra. Dávala mi tam tampóny, přežehlený kapesník, ubrousky. Jenže krev společně se sraženinou tekla hrozně rychle (zřejmě díky ibalginu). Jelikož jsem hrozný srab, začala sem brečet, a to možná ještě přidalo víc. Krev ne a ne zastavit, a tak jsme museli do nejbližší nemocnice (cca 18 Km). Celou cestu sem plivala jen krev do pytkíků. Ke všemu zubní pohotovost v té nemocnice není, tudíž mě musela ošetřit doktorka na krční. Zkusila mi to znovu zašít, ale zkrátka se jí to zastavit nepodařilo. Musela mě hned poslat do Pardubic, jinak bych vykrvácela. V autě sem skoro omdlela, protože sem ztratila mnoho krve, neměla jsem už tekutiny a hlavně byly zhruba 3 hodiny ráno - chtělo se mi spát
. V Pardubkách byli doktoři poměrně neochotní, ospalí a otrávení, že mě musí ošetřit! Musela sem je při ošetřování prosit ať mě už nechají, protože to hrozně (ale opravdu HROZNĚ) bolelo. Si zkuste pomyslet, že máte čerstvě po extrakci a ještě se vám do toho doktor šťourá. Přidával mi tam snad i dráty, pořád mě píchal, byl surový, zacházel se mnou jak s neživým!
Ted to asi trochu zjednoduším, protože se už rozepisuju dlouho. Na obličejové chirurgii mi to tedy zastavili a my tam mohli jet „klidně“ domů. Nyní chodím k spolehlivému zubaři u nás, on mě kontroluje, dává mi na zub drenáže. Už to chci mít v pohodě, ale co jsem si vytrpěla už nikdy nechci zažít!
Monika11111 píše:
Chtěla bych vám popsat moje zážitky a pocity z extrakce osmiček. Před 5 dny mi trhaly osmičky dole. Můžu říct, že samotný zákrok tolik nebolí, ale je velmi náročný, duševně i fyzicky (vydržet totiž 2 hodiny vkuse s otevřenou pusou, bolestí a v klidu se moc nedá)… Zvolila jsem asi špatného lékaře, protože mi udělal na pravé straně hroznou prasárnu. Ten den sem přijela domů asi v 7 hodin večer. Nic mě extra nebolelo, ale i přesto jsem si vzala ibalgin, abych ten příchod „k sobě“ moc necejtila. Blížil se večer a já šla kolem 10. hodiny spát s dalším ibalginem…Lehla sem si normálně do postele a začala sem se dusit mou vlastní krví. Krev mi prostě proudem tekla z té pravé strany. Ihned jsem zavolala mamku, která je mimochodem i zdravotní sestra. Dávala mi tam tampóny, přežehlený kapesník, ubrousky. Jenže krev společně se sraženinou tekla hrozně rychle (zřejmě díky ibalginu). Jelikož jsem hrozný srab, začala sem brečet, a to možná ještě přidalo víc. Krev ne a ne zastavit, a tak jsme museli do nejbližší nemocnice (cca 18 Km). Celou cestu sem plivala jen krev do pytkíků. Ke všemu zubní pohotovost v té nemocnice není, tudíž mě musela ošetřit doktorka na krční. Zkusila mi to znovu zašít, ale zkrátka se jí to zastavit nepodařilo. Musela mě hned poslat do Pardubic, jinak bych vykrvácela. V autě sem skoro omdlela, protože sem ztratila mnoho krve, neměla jsem už tekutiny a hlavně byly zhruba 3 hodiny ráno - chtělo se mi spát. V Pardubkách byli doktoři poměrně neochotní, ospalí a otrávení, že mě musí ošetřit! Musela sem je při ošetřování prosit ať mě už nechají, protože to hrozně (ale opravdu HROZNĚ) bolelo. Si zkuste pomyslet, že máte čerstvě po extrakci a ještě se vám do toho doktor šťourá. Přidával mi tam snad i dráty, pořád mě píchal, byl surový, zacházel se mnou jak s neživým!
Ted to asi trochu zjednoduším, protože se už rozepisuju dlouho. Na obličejové chirurgii mi to tedy zastavili a my tam mohli jet „klidně“ domů. Nyní chodím k spolehlivému zubaři u nás, on mě kontroluje, dává mi na zub drenáže. Už to chci mít v pohodě, ale co jsem si vytrpěla už nikdy nechci zažít!
Ježiš, tak to je šílený zážitek ![]()
Mě taky roste 8 nakřivo tak, že dráždí sedmičku. Nevím, zda si ji mám nechat vytrhnout. Ta osmička není vůbec venku z dásna! ![]()
Ahoj všem, včera jsem si plná strachu pročítala zdejší příspěvky, s tím že mě dneska čekala extrakce osmiček…Všem co se bojí chci vyřídit že to nic není!
mně teda vysekávali zárodek v kosti, takže to trvalo asi 25 minut…injekce píchne jako včelka ( měla jsem to v místním umrtvení)..nic opravdu necítíte jediné co maximálně cítíte je tlak a slyšíte škrábání a nevim co všechno vůbec používali
jediné co spíš mozek dělá je, že napjatě očekává kdy přijde nějaká bolest nebo si to pomalu vsugeruje…já teda byla celou dobu hrozně napjatá a neuvolněná a někdy jsem se spíš lekla kdxž tu víc škublo nebo tak něco, potom mě akorát hluboko kde sekali trochu bolelo ale je to přirovnatelné tomu jako když vám vrtají zub…a nejlepší na tom je ten pocit, když pak jedete domů s tím že to máte za sebou..:) dodělali mi to dnes v půl jedenácté, teď to začíná přicházet k sobě ale zmrzlinu můžete ihned, hlavně prosímvás ledujte ledujte a co mi bylo doporučeno - a mohu potvrdit že už zabírá, je tuším AULPIN, nebo tak nějak se to menuje, je to normálně přášek kterej se rozpustí ve vodě a normnálně to brčkem vypijete…a je to mnohem jednodušší než polykat prášek, přecejn ještě necítím ret a ta pusa není tak pohyblivá a máte strach s tim nějak hejbat aby se náhodou něco nepoto
tak všem přeji hodně štěstí a odhození strachů, sama jsem měla předtím málem kolabs, ale je to vážně pohoda
![]()
Ahojky,mě to čeká zítra
…,osmička vpravo dole,už týden mám panickej strach,že to bude můj konec.Pečlivě jsem přečetla všechny příspěvky
a fakt se bojíííím.Držte mi palce,v 9:15 jdu na popravu,mějte se tu fááájn,pak písnu,jak jsem dopadla. ![]()
Ahoj já byla vyřezat dolní osmičku přímo z dásna v pátek. Pan doktor byl úžasný, celý zákrok zvládl (když nepočítám první minuty od umrtvení) za 6 minut!! To jsem opravdu nečekala. Rozřízl dásno, odfrézoval kost, aby se dostal k zubu, zub obvrtal, uvolnil, vyndal a místo zašil asi 4 nebo 5 stehy. Předepsal mi Aulin na bolest a antibiotikum Augmentin na 3 dny. První den bolest téměř žádná, akorát mě bolela čelist a lehce mi to oteklo. Pusu jsem mohla otevřít max na malou lžičku. Druhý den jsem byla oteklá až hrůza, ale bolesti opět žádné, akorát mi ze sešitých ran začal téct hnis, ale brala jsem antibiotika, takže jsem se zánětu nebála. Třetí den byl otok menší, bolesti žádné, žádný hnis a pusu jsem otevřela už na 2 prsty. Čtvrtý den se objevili lehké bolesti v okolí sešitých ran a v čelisti. Otok byl malý a místy tvrdý. Pan doktor zkontroloval, žádný zánět. Dnes je to již pátý den. Otok se pomalu zmenšuje, bolest mizí, takže doufám, že do konce týdne budu ok
od druhého dne jsem vyplachovala Parodontaxem 2× denně, šalvějí nebo i koloidním stříbrem. Samozřejmě každý to má jinak, zuby nemá nikdo stejné a každý má i jiný práh bolesti. Není se vůbec čeho bát. Já byla před zákrokem hotová, protože jsem neustále četla ty hrozné komentáře na internetu. Ještě mě za 3 týdny čeká druhá spodní. Nejsem z toho moc nadšená, ale rozhodně už se nebojím ![]()
Loni mě po delší době bolel moudrák. K původnímu zubaři to bylo nějakých 50 km, tak jsem se rozhodla pro místního. Bydlím nějakých 5 let u manžela ale zubaře hledala až tehdá. Říká se, že zubař se hledá špatně. Prvně mi udělal rentgen, některé práce bývalého zubaře nechválil, ale to sem nepatří. Moudráky jsem mněla 3, o třetím jsem zatím nevěděla. Prvně mi chtěl zuby trhat hned, po jednom s časovým odstupem. Ale já ho poprosila o analgosedaci, tak jsem musela zhruba 3 týdny počkat. Druhý den jsem mněla jít na dentální hygienu, hygienistka navrhla řezání uzdiček. V inkriminovaný den jsem musela být samozřejmě na lačno, zákrok mněl být v jednu hodinu ale zvládla jsem to. Mluvil semnou anesteziolog, ptala jsem se jak dlouho bude trvat zákrok, kdy má manžel přijet a vyzvednout mě a hlavně jsem se ptala na léky. Na doporučení jsem si koupila veletol a paralen kapsle. To mi ale vymluvil, hlavně na noc, že bych nespala. Pak mi napíchl kanylu a po pár „vteřinách“ mě budil, že je hotovo. Po probuzení si pamatuji, jak jsem čekala v sesterně na manžela a on stále nešel. Nakonec jsem mu musela volat. Prý na mě i s rodiči čekali venku. Ale to mě bohužel doktoři pustit nemohli, a navíc anesteziolog manželovi dával poučení co můžu, nemůžu a jak se starat o ránu, a dával mu recepty. Pamatuji, jak jsem pořád něco říkala, myslím si že zpomaleně, ale dle manžela jsem blábolila jako opilá
. Jediné co si nepamatuji, je platba zákroku. Rána se hojila dobře, a víc než „díry“ v dásních mě bolely ty uzdičky. I když jsem brala ibalgin několikrát denně. Nevím jestli to ovlivnila analgosedace, nebo zubař co mi ty zuby trhal. Ani nevím jestli to byl můj nebo stomatochirurg, „usla“ jsem dřív než přišel a odešel než jsem se probrala. A nakonec, zákrok netrval ani hodinu, a to mi brali všechny moudráky naráz.
Samozřejmě oteklá jsem byla, ale nejhorší pro mě byly ty uzdičky.
Ahoj, včera jsem si tu to pročítal a dneska jsem byl na mojí vlastní extrakci. Jednalo se o extrakci spodní pravý osmičky. Trochu jsem se bál protože moje osmička rostla kolmo do ostatních zubů (rovnejch 90°). Zákrok mi začal v 8:00 přišel jsem do ordinace, sestřička mě posadila. Přišel pan doktor opíchl my pravou stranu, dal mi jednu injekci ale asi pět vpichů, tři z vnitřní strany, dva z vnější. Pak si doktor sedl k počítači asi na 5 minut, než začal působit injekce. Mezitim jsem si povídal s paní doktorkou. Pan doktor měl s sebou mladého pomocníka. Nevím co přesně se dělo, protože jsem nic necítil (ani ty injekce neboleli, možná malinký tlak ale neboleli).. Nejprve si doktor udělal místo (zub koukal jen kousíčkem ven) to trvalo tak 2-3 minuty. Potom mi začal zub přeřezávat na půl, protože vzhledem ke své poloze nešel vypáčit ven. Vždycky když dořezal, tak ho zkusil vypáčit (zlomit) tu část co řezal. Asi napotřebí se povedlo. A pak si zub malinko ořízl aby ho mohl vyndat a začal páčit. To páčení chvíli trvalo, muj zub byl velký ale po chvíli ho ven dostal. Bolet mě nebolelo nic, možná občas nějakej tlak, nepříjemný zvuky ale žádná bolest. Nejvíc nepříjemný bylo když ho rval ven, tak s nim cloumal a točil, a v tom zubu křupalo. Takovej divnej pocit. Potom mi to ještě zašil a dal drén. Vše i s injekcemi a se vším trvalo 30 minut. Bolest ale žádná. Přišel jsem domu. Rána začala přicházet k sobě a začínal jsem cítit bolet. Usnul jsem po dvou hodinách jsem se vzbudil. Bolelo mě to už více ale dal jsem si ibalgin bolest přešla. Nepříjemnej pocit je ale bolest nidke neni. Ted je skoro devet vecer, bolest se po sedmý vracela, tak jsem si dal další prášek a už zase ustupuje. Je dulezity chladit. Zítra ráno, jdu ještě na kontrolu drenu, asi dostanu nový. A pak někdy na vyndaní stehu. Shrnutí: operace nebolela vubec, ted uz to boli (logicky) je to velká rána a navíc muj zub jak rostl naprosto křivě tak to byl trošku větší boj (pro doktory ne pro me). Prášky ale pomáhaj, beru antibiotika a vše v pořádku. Bál jsem se a zbytečně. Stačí asi mít dobrého doktora, toho já měl.
Byla jsem nedávno na trhání pravé dolní osmičky. I když je to poté hodně bolestivé a mohou nastat i komplikace, můžeme být ještě rádi, že máme takové malé problémy. Jsou i o dost horší a nesrovnatelné zákroky a nemoci. Takže řešení nějaké osmičky je bezvýznamné. ![]()