Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Extrémně agresivní dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.6.20 08:21
Můžu být asi ráda, ž e toto nikdy moje děti nedělaly, ani nekously, ani nehodiliy, nebily nic.. Takže asi radit nemám právo, ale kamarádka jednou zkusila, když jí dítě pláclo, že začala, že ji to hodně bolí a jakože plače, Je pravda, že už kluk měl 2.5 a pochopil, že mamionce ublížil a hned pusa atd..
On právě asi netuší, ž e tě to - bolí, bere to jako nějakou hru..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 08:34
To, že s ním nikam nechodíš, jen odsouváš problém. Co budeš dělat, až pujde do školky? To si tam užijou a on bude taky nešťastnej. Řeš to teď a rázně mu dávej najevo, ze NE. Nebíj ho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.20 08:53
Agresivnímu dítěti nikdy nevracet a nebít ho za to. Jen se utvrdí v tom, že násilí je norma a pokud je silnější, tak to je v pohodě.
Píšu z pozice mámy, kterou vlastní dítě kousalo. Syn opravdu hryzal do krve. Několikrát mi prokousl žílu, že jsem měla modřinu přes půl ruky.
Zkusila jsem oplatit a byla to cesta do pekel. My se dostali do fáze, že kousl a dal mi ruku, ať taky kousnu (kousla jsem dost). Bylo to na rady všech - když kousne, kousni taky. Tehdy jsem to ořvala a došlo mi, že toto není vhodná cesta.
U nás pomohly 2 věci - zabránit a ukázat alternativu.
Takže když kousl a měla jsem ho na ruce, dala jsem ho od sebe daleko, řekla jsem „Ne. Au.“ A dala jsem ho na zem. Pokud byl na zemi, chytala jsem hlavu. Nesmát se a nedělat divadlo. A ukazovali jsme, že může dát pusinku, nebo fouknout. Měl z toho radost a odbourali jsme to (ale ne hned).
Syn to dělal z důvodu komunikace a nezvládání emocí. Takže z radosti, ze vzteku… Než jsem to dešifrovala, tak to trvalo dlouho. Občas si kousne i teď, ale není to do krve a je to jen z radosti. Buď kouše mě, nebo sebe. Nebolí to a postupně to odbouráváme. Teď se to zase vrátilo po posledním očkování 
- Citovat
- Upravit
17.6.20 08:59
Naše kouše babičku s dědou. Mě s manželem moc nekouše, ale je fakt, že mě tahá za vlasy, většinou tehdy, když je unavená a je v takové divné hyperaktivní fazi. Já teda vynadám, dám na zem, řeknu, že ji nechci, když ubližuje a když se to opakuje, tak ji to oplatím. Na hřišti naštěstí není zlá, takže u nás to bude jen nějaké testování hranic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 09:02
@Anonymni slunečnice to je dobré, s těmi pusinkami, to asi zkusím, hlavně u té babičky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 09:11
Nechápu, jak to, že nezvládneš zpacifikovat takhle malé dítě? 
Chceš nám snad tvrdit, že má větší sílu než ty? Musíš být prostě ve střehu pořád a když vidíš, že se schyluje k agresi, tak mu chyť ruce u těla a nepusť, důrazné NE. Klidně bych ho vzala do náruče (zády k sobě), nohama znehybnila jeho nohy, rukama ruce, dala mu pusu a vysvětlovala pořád dokola, že nesmí nikomu ubližovat. Případně zkus jeho agresi otočit ve hru-na oplátku ho zlechtej, zaprď mu na břicho. Je to batole proboha, ne puberťák 
Mezi děti choďte naopak co nejvíc. Jak jinak se má naučit, co je v pořádku a co ne? Musíš být pořád na dosah ruky a hlídat ho, ale pokud budete socializaci oddalovat, budete mít jednou fakt problém.
A pokud ho nezvládáš nebo máš pocit, že se jedná o nějak extrémní dítě, tak jedině dětský psycholog.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.20 09:25
@unuděná neprděla bych za to na břicho a ani nelechtala. Mohl by si spojit - budu ubližovat a s mámou bude legrace a je to cesta do pekla.
Naopak nedělat z toho haló a divadlo, aby věděl, že tím nedosáhne pozornosti.
Mně se taky takto malé dítě pacifikovalo hůř než teď. Nenechal si nic vysvětlit. Tresty se použít nedají, protože to nechápe… Neřekne, proč to dělá…
- Citovat
- Upravit
17.6.20 09:29
@Anonymní píše:
@unuděná neprděla bych za to na břicho a ani nelechtala. Mohl by si spojit - budu ubližovat a s mámou bude legrace a je to cesta do pekla.
Naopak nedělat z toho haló a divadlo, aby věděl, že tím nedosáhne pozornosti.
Mně se taky takto malé dítě pacifikovalo hůř než teď. Nenechal si nic vysvětlit. Tresty se použít nedají, protože to nechápe… Neřekne, proč to dělá…
Já prošla tímto obdobím s dvěma dětma a dalo mi to jedno - na každé dítě platí něco jiného 
Na syna třeba platilo odvést pozornost a klidně za cenu blbnutí. Rozhodně mě pak nechodil mlátit, aby se mnou byla legrace 
Jasně, že se „pacifikují“ těžko, jsou jako háďata, ale že by to průměrně silná ženská nezvládla? Moje děti měly v roce kolem 12kg, ve dvou letech kolem 18kg a přesto nebyl nikdy problém je drapnout a zabránit nechtěnému chování. Nebo odnést ze hřiště, pokud to bylo nutné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 09:32
Musíš být zkrátka rychlejší než on a předvídat.. Chytit ruku a důrazně říct ne, opakovat mu že to bolí a naopak mu ukazovat, že má udělat malá.. A dělat to pořád dokola, do zblbnutí.. Časem pochopí… Případně, když bude mít zuřivý záchvat, vzít a zavřít do jiné místnosti.. Časem si souvislosti dá dohromady… Taky se mi osvědčilo, dítě pevně obejmout a držet až do zklidnění… Jinak, chodit asi hodně ven i mezi lidi a děti.. Zabavit, unavit.. Plavání, procházky, zvířátka.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 09:34
Já bych ho naopak brala hodně mezi lidi. Můj syn je extrémní extravert odmala a když je sociálně vyžitý, tak je klidný a šťastný, když je sám, je strašně nervózní a taky agresivnější. Už od 4 měsíců byl strašně šťastný když jsme měli návštěvu a když jsme byli sami, byl plačtivější. Hlavně mezi lidmi uvidí jak se chovat a jak ne. A musíš mu prostě chytit ručičky a zabránit mu v agresi, vysvětlit a ukázat jak se to dělá správně, jak pohladit. Neoplacet proboha bitím, jak by z toho pak pochopil, že je to špatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 09:36
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,
Jdu se zeptat jestli s tím, někdo nemáte zkušenost a jak jste to případně řešili. Mám doma skoro 15 měsíčního syna. Začal být hrozně agresivní. Nikdy nebyl úplně mazel, ale tohle už je opravdu extrém, jako by mě absolutně neměl rád. Při každé příležitosti, mě buď pokouše, uhodí, nebo zatahá za vlasy tak, že už mám normálně plešky. I to uhození je hodně surový a fakt bolí. Vždycky to udělá vši silou, az se úplně začne klepat. A teď se vůbec nechce mazlit, chovat prostě žádný kontakt laskaví. Skončí to pokaždé tak, že mi buď vyrve vlasy, uhodí mě, nebo pokouše. Dělá to i babičce. Jak se s nikým moc nestykame, tak to nemohu moc posoudit. Všechny rady moc děkuji.
Proč se s nikým nestýkáte? Nemáš třeba kamarádku s podobně starým dítětem? Když se natahuje, že tě zatahá za vlasy, tak uděláš co? Je ještě hodně malej, to ale neznamená, že se mu to bude tolerovat. Ono je to těžký, když ti rve vlasy, kouše tě atd, tak je jasný že to hodně bolí. Když to udělá a ty budeš dělat že brečíš, a nebo opravdu budeš, jak na to bude reagovat? Bude mu to jedno a kousne tě zase?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 09:36
@nozu píše:
Ty se normálně a regulérně necháváme týrat svým 1,5 kterým dítětem??na agresi většinou nefunguje reagovat agresí. Je lepší tomu zabránit, velmi důrazně vyhubovat. Pokud si s dítětem neporadíš, najdi si dětského psychologa nebo zkus pedagogicko psychologickou poradnu. Potřebuješ získat autoritu na najít cestu, jak zastavit negativní chování. Případně jako první pomoc koukni po nějaké knížce. Docela zajímavé píše psycholožka Pekarova. Snad si správně vybavuji jméno. Knížka se jmenovala Malý tyran.
Jasně velká móda Nezvládám svého nevychovaného smrada, tak ho vezmu k psychologovi… a hned po něm i sebe.
Zlatá výchova za nás. Dostali jsme po rypáku a hned jsme věděli jak se chovat.
Dnes se kolem děcek skáče po špičkách, pomalu se na ně nesmí zvýšit ani hlas a pak se každej diví co mu doma roste
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.20 09:38
@unuděná taky mám 2 děti a souhlasím, že na každé platí něco jiného a přiznávám, že toho „převedení v legraci“ bych se bála. Odvést pozornost ano, ale třeba ve vzteku, když neubližuje.
Fyzické pacifikování v pohodě. To zvládnu u šestiletého (má 19 kg). Ale prostě hůř se mi jednalo s batoletem. Do takových 3 let to bylo jen o tom fyzičnu - zabránit, odnést…
Jedno dítě v pohodě. Ale to druhé problém. U něj bych se právě bála toho, že on mě kousne, já polechtám a bude chodit a kousat. Viz to oplácení, kdy on kousl a čekal, že tedy teď kousnu já.
- Citovat
- Upravit
17.6.20 09:43
@Šmoulice Tebe bych chtěla mít za sousedku, vážně 
Já se bojím, když houknu po dětech, že na mě přijdou matky aktivistky z baráku, případně rovnou zavolaná sociálka 
@Anonymní píše:
@unuděná taky mám 2 děti a souhlasím, že na každé platí něco jiného a přiznávám, že toho „převedení v legraci“ bych se bála. Odvést pozornost ano, ale třeba ve vzteku, když neubližuje.
Fyzické pacifikování v pohodě. To zvládnu u šestiletého (má 19 kg). Ale prostě hůř se mi jednalo s batoletem. Do takových 3 let to bylo jen o tom fyzičnu - zabránit, odnést…
Jedno dítě v pohodě. Ale to druhé problém. U něj bych se právě bála toho, že on mě kousne, já polechtám a bude chodit a kousat. Viz to oplácení, kdy on kousl a čekal, že tedy teď kousnu já.
Chápu, jak to myslíš, ale já se při výchově řídím spíš srdcem a pocitem, než nějakým předjímáním, co může ta která praktika způsobit. Zjevně jsem tím své děti nepoznamenala 
Ale je fakt, že takhle agresivní teda nebyl ani jeden z nich. Ne, že by se nikdy nepokusili kousnout nebo plácnout, ale v takové míře určitě ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 09:58
@hani28 píše:
Na zadek v 11 mesicich?
Totez bouchani a placani, jasne ze do toho daji vsechnu silu, takove mimina/batolata to nerozlisuji a asi si ani neuvedomuji, ze to jde i jinak mez do toho dat vsechnu svoji silu. Pri tahani za vlasy atd zase reknu ne a dam na zem, poodejdu. Ale nas vetsinou kdyz zacne vsechno a vsechny kousat tak to je znamka ze ma hlad/zizen. A taha za vlasy apod kdyz je unaveny. Nevidim v tom zadnou agresivitu naschval, je to soucast vyvoje a urcite tak male dite nebit.
Normální vývoj??? To asi ne, možná tak u tvého dítěte, já znám jen jedno dítě, které to dělalo a to je bohužel agresívní i teď v 15 letech, jinak ani moje, ani příbuzné děti, ani děti mých známých to nedělaly. A když - tak to maximálně někdy zkusily, ale opravdu výjimečně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
