Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Lana222 Tak já to měla doma pořád a jako můj táta či máma nejsem..
ale zase to beru tak, že i to se stává.. sem tam, v hádce se trošku požďuchnout ale když je to tak extrémní, že muž dokáže uhodit svou ženu i když drží v náručí miminko, tak to už je moc! A nemyslím to tak, že je to normální, když si pár fyzicky ubližuje, či psychicky ale může se stát, že jednou ty nervy už fakt „neuhlídáte“ a ujede to.. ale když se to opakuje, tak to je něco jiného.. ![]()
Já vím, a nejsem hloupá, dokud sem to nezažila taky sem si říkala na me by šáhnul jen jednou a už bych odešla nenechala bych si to líbit a podobne ale ono je neco jiného to zažít. Pořád mám v hlavě jestli to neni mnou. Taky to se mnou nemá lehký a hlavně nechci ho omlouvat to vubec ne ale napsala sem vám sem ty jeho nejvetsi protiklady a hlavne jenom protiklady. Kdyby na nem nebylo nic dobrého tak bych s ním nebyla. Jsem v težký situaci, jsem mladá a jít sice mám kam, k rodičum ale jde o to, že oni ho mají strašně rádi. Nesnášim to na nem ale on se dokáže strašně přetvařovat. Když sme doma musim ho prosit aby si s malou pohrál aby si jí vzal ale jakmile nekam jdeme natož k rodičum tak jen co vylezeme tak ukaž já si jí vezmu a ukaž já jí nakrmim a je strašně milej a se všim jim pomuže, takže oni ho milují a já si jen stěžuju. Já už mela předtim vztah a taky sme se hodne hádali, takže moje rodina zaujímá názor že já sem hádavá a nevděčná a on je skvelej a to jen me pořád neco vadí. Nepochopili by to proč odcházim, vyčítali by mi to a vím že já bych si to pak začala určite vyčítat taky a říkala bych si že sem to mela vytržet kvuli malý a tak. Když se s rodičema o tom bavim že nejsme štastná tak mávnou rukou a řeknou jedou spolu máte díte tak spolu musíte neco vydržet, a bohužel i pár facek přehlížejí
Neříkám že by mi nepomohli určite jo mám kam jít a i finančně by me podpořili, ale strašně bych si to od rodiny vyžrala a bojim se že i já bych se pak obvinovala
pořád si řikam že od toho co se stalo když sme přišli z porodnice tak už se ovládal, zmenil se a tohle byl jen ulet a mužu si za to sama. Už strašně dlouho přemýšlim že odejdu ale všichni komu se s tim sverim mi říkají že se s ním mám přece dobře že si nemám na co stěžovat, že nepřebaluje a nekoupe? no a je to přece chlap, halvní je že nosí peníze. Tak nevím… ![]()
Ahoj jak tady někdo píše, pokud můžeš, tak odejdi. Pokud teď např. z důvodu financí nemůžeš, tak začni plánovat jak to udělat při nejbližší možné situaci. Musíš se rozhodnou a tu situaci si připravit. Nečekej, že se to zlepší. Vždy to na chvilku bude lepší a pak to opět udělá. Když to už fakt nebudeš čekat. Je to těžké, ale pokud to ukončíš co nejdříve, to dítě bude mít šanci vidět život, taký jaký má být. Sama zístáš lepší sebevědomí a začneš si život lépe užívat. Držím palce, ale opravdu to lepší nebude. Pokud teď mlátí tebe, bude mlátit i dítě. Hodně síly.
@Anonymní píše:
Já vím, a nejsem hloupá, dokud sem to nezažila taky sem si říkala na me by šáhnul jen jednou a už bych odešla nenechala bych si to líbit a podobne ale ono je neco jiného to zažít. Pořád mám v hlavě jestli to neni mnou. Taky to se mnou nemá lehký a hlavně nechci ho omlouvat to vubec ne ale napsala sem vám sem ty jeho nejvetsi protiklady a hlavne jenom protiklady. Kdyby na nem nebylo nic dobrého tak bych s ním nebyla. Jsem v težký situaci, jsem mladá a jít sice mám kam, k rodičum ale jde o to, že oni ho mají strašně rádi. Nesnášim to na nem ale on se dokáže strašně přetvařovat. Když sme doma musim ho prosit aby si s malou pohrál aby si jí vzal ale jakmile nekam jdeme natož k rodičum tak jen co vylezeme tak ukaž já si jí vezmu a ukaž já jí nakrmim a je strašně milej a se všim jim pomuže, takže oni ho milují a já si jen stěžuju. Já už mela předtim vztah a taky sme se hodne hádali, takže moje rodina zaujímá názor že já sem hádavá a nevděčná a on je skvelej a to jen me pořád neco vadí. Nepochopili by to proč odcházim, vyčítali by mi to a vím že já bych si to pak začala určite vyčítat taky a říkala bych si že sem to mela vytržet kvuli malý a tak. Když se s rodičema o tom bavim že nejsme štastná tak mávnou rukou a řeknou jedou spolu máte díte tak spolu musíte neco vydržet, a bohužel i pár facek přehlížejíNeříkám že by mi nepomohli určite jo mám kam jít a i finančně by me podpořili, ale strašně bych si to od rodiny vyžrala a bojim se že i já bych se pak obvinovala
pořád si řikam že od toho co se stalo když sme přišli z porodnice tak už se ovládal, zmenil se a tohle byl jen ulet a mužu si za to sama. Už strašně dlouho přemýšlim že odejdu ale všichni komu se s tim sverim mi říkají že se s ním mám přece dobře že si nemám na co stěžovat, že nepřebaluje a nekoupe? no a je to přece chlap, halvní je že nosí peníze. Tak nevím…
Rodiče ho mají rádi, myslýš že by ho měli rádi i když jim řekneš že tě bije? Asi by rychle změnili názor a tobě nic nevyčítali.
To že nosí peníze nic neznamená. A rodina ho může mít ráda, ale otázkou je jak ty to snad vidíš, vnímáš, cítíš. Každý snad chlap, co má rodinu nosi peníze domů. Ale vychovat dítě a jít příkladem umí málokdo. A jestli chceš at tě dál mlátí před dcerou a časem uhodí i dítě, tak nemám co už říct. A promin, ale že tě dlouho neuhodil a až po tak dlouhé době není žádná omluva. Udělá o zase ![]()
Nepřebaluje a nekoupe, to snad není ten hlavní problém? Je to sobeckej blbec, navíc tě fackuje…Hlavní problém ale je, že tě bije a dokonce v těhotenství nebo před dítětem.
Rodině bych řekla, že nechci skončit jako Monyová a jiné, protože domácí násilí se většinou stupňuje. A jestli jim nevadí dostávat semtam facku, tak mě jo. Oni s ním žít nemusí a pokud přehlíží semtam pár facek, tak ve vaší rodině není vše v pořádku ![]()
Právě kvůli dítěti bych s někým takovým žít nechtěla. Jestli chceš, dej mu poslední šanci, ale asi to nedopadne dobře. Šla bych do manželské poradny, kontaktovala organizace pro ženy, co mají s tímhle problém. Prostě nějak to řešila, léčit by se měl hlavně on, navrhla bych mu poradnu jako poslední šanci na záchranu vztahu. ![]()
Sousedka se 2 dětma nedávno utekla od chlapa, když se napil, tak ji bil, dělal to už předchozí ženě, takoví se nezmění. Když se to stalo cca potřetí, sbalila si věci a odešla k sestře, je chytrá a statečná.
@Anonymní píše:
Já vím, a nejsem hloupá, dokud sem to nezažila taky sem si říkala na me by šáhnul jen jednou a už bych odešla nenechala bych si to líbit a podobne ale ono je neco jiného to zažít. Pořád mám v hlavě jestli to neni mnou. Taky to se mnou nemá lehký a hlavně nechci ho omlouvat to vubec ne ale napsala sem vám sem ty jeho nejvetsi protiklady a hlavne jenom protiklady. Kdyby na nem nebylo nic dobrého tak bych s ním nebyla. Jsem v težký situaci, jsem mladá a jít sice mám kam, k rodičum ale jde o to, že oni ho mají strašně rádi. Nesnášim to na nem ale on se dokáže strašně přetvařovat. Když sme doma musim ho prosit aby si s malou pohrál aby si jí vzal ale jakmile nekam jdeme natož k rodičum tak jen co vylezeme tak ukaž já si jí vezmu a ukaž já jí nakrmim a je strašně milej a se všim jim pomuže, takže oni ho milují a já si jen stěžuju. Já už mela předtim vztah a taky sme se hodne hádali, takže moje rodina zaujímá názor že já sem hádavá a nevděčná a on je skvelej a to jen me pořád neco vadí. Nepochopili by to proč odcházim, vyčítali by mi to a vím že já bych si to pak začala určite vyčítat taky a říkala bych si že sem to mela vytržet kvuli malý a tak. Když se s rodičema o tom bavim že nejsme štastná tak mávnou rukou a řeknou jedou spolu máte díte tak spolu musíte neco vydržet, a bohužel i pár facek přehlížejíNeříkám že by mi nepomohli určite jo mám kam jít a i finančně by me podpořili, ale strašně bych si to od rodiny vyžrala a bojim se že i já bych se pak obvinovala
pořád si řikam že od toho co se stalo když sme přišli z porodnice tak už se ovládal, zmenil se a tohle byl jen ulet a mužu si za to sama. Už strašně dlouho přemýšlim že odejdu ale všichni komu se s tim sverim mi říkají že se s ním mám přece dobře že si nemám na co stěžovat, že nepřebaluje a nekoupe? no a je to přece chlap, halvní je že nosí peníze. Tak nevím…
Myslíš, že když tvoji rodiče teď uvidí monokla, že ti řeknou, že i tohle máš vydržet? To si nemyslím.
Ve tvém psaní je dost rozporů a fakt to nemyslím zle - má spoustu dobrých vlastností, jinak bys s ním nebyla, máš pocit, že je to tvoje vina, že takhle řádí, ale už delší dobu uvažuješ, že od něj odejdeš. Zkus se nad tím zamyslet.
Jinak ostatní s vámi nebydlí, jen ty víš, jaká je pravda a jestli s ním jseš nebo nejseš schopná žít.
Promin ale tohle je fakt des…doma nepomuze, sliznes sem tam nejakou facku, chiva se jak hulvat a je co vylezete z bytu, chova se jako milius. To jsou presne ty soudni procesy s magorama, co ustvou/zabijou/nevim co jeste svou zenu a z lavice pro svedky se ozyva „on byl takovy docela mily pan, s kocarkem chodil.“ Mozna pisu trochu prehnane, ale vazne ten tvuj popis ve me, vyvolava tenhle pocit,
Horko těžko jsem schopná pochopit, že existují ženy, které si natolik neváží samy sebe, že dokáží žít s takovým psychopatem a ještě ho omlouvat. Ale že jim ani to vlastní dítě nestojí za to, aby se sebraly a zařídily sobě i jemu lepší život, to už nepochopím… ![]()
@hBod píše:
Ne že bych se ho chtěl zastávat, první rána padla od tebe, nevyvoláváš ty hádky náhodou??
at uz vyvolava hadky kdokoliv, nemyslim si, ze vznika pravo vrazit druhemu facku. I ja byvam hasteriva, i muj muz byva nakrknuty, ale urcite se tu nemlatime ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj,
kdyby ste pri hadce s partnerem,nemu dala prvni facku a on vam ji vratil,brala by ste to jako reflex,nebo tak,ze vas uhodil a zensky se fackovat nesmi?Cetla sem o tom na netu clanek,tak me zajima,jak by ste to braly vy,diky.
tak je taky jedno pořekadlo, že se ženami se má zacházet jako s květinami… nařezat, svázat a hodit do vody ![]()
Určitě u něj zůstaň, však je to super partner pro život - lepšího tátu pro dítě si nemůžeš představit… A to že tě mlátí? Dyť na tom nic neni, my s přítelem ani neusnem, pokud si oba nedáme pořádně do držky ![]()
@hBod píše:
Ne že bych se ho chtěl zastávat, první rána padla od tebe, nevyvoláváš ty hádky náhodou??
Myslím si, že je už celkem jedno kdo u zakladatelky vyvolává hádky, když už si k sobě tolik dovolí, že se mlátí, tento vztah už nemá cenu dál spravovat. A jak psala zakladatelka, je to u nich zvyk, nikoli láska. A zdali jí muž uhodil, kdo ví jestli jí přijde ještě natolik přitažlivý