Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Fobie z telefonování
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
28.6.23 20:28
- Citovat
- Upravit
28.6.23 22:44
Ja kdyz telefonuji, funim. Takze to vypada, ze me dotycny vzrusuje.Ale je to z nervozity, nehonim. Zlepsily to telefonaty s kamaradkou. Telefonuji pres odposlech, v pokoji chci byt sam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.23 11:48
@moonlight.fairy Jak já Vám rozumím…mám úplně to samý. Momentálně musím obvolat pracovní pohovory a absolutně se mi do toho nechce(odkládám to už od čtvrtka) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.1.26 23:07
Přidávám se do klubu, nesnáším telefonování 
Nevadí mi volat v soukromém životě, ani se někam objednat apod. Volat s rodinou také ne.
Ale v rámci práce musím volat klientům a domlouvat si s nimi schůzky a přesto, že ve většině případů jsou milí, mám z toho vždy strašný stres. Šéf je toho názoru, že to musím překonávat.
Ja už jsem se naopak domlouvala s kolegyni, že většinu telefonování vezme za me.
Když volá klient mne nebo mu volám s tím, ze se už dobře známe, nemám s tím problém.
Ale jak jde o někoho cizího, mam strach, ze budu volat urcite v nevhodnou dobu, ze me odmítne atd
- Citovat
- Upravit
8.1.26 23:38
@Anonymní píše: Více
Tyhle pocity znám. Ale pokud to patří do běžné náplně tvé práce, není dobré se tomu vyhýbat. Co když ta kolegyně onemocní, pojede na dovolenou nebo úplně odejde, kdo to bude za tebe dělat? Pomohly mi dvě věci: za prvé napsat si „kostru“ rozhovoru a mít ji při telefonování před sebou na monitoru počítače. Co řeknu já na úvod, vhodné / pravděpodobné reakce na možné námitky a otázky, co nezapomenout na závěr. Brzo zjistíš, že ty rozhovory jsou do velké míry jako přes kopírák a stačí si tuhle osnovu vždy jen lehce poupravit podle konkrétního zákazníka. A za druhé - pobavila jsem se o tom s mým kamarádem, dlouholetým obchoďákem. Ten mi řekl, že pro 99% osob na druhém konci drátu jsou tyto rozhovory denním chlebem, počítají s tím, že jim lidi jako já budou volat a neberou tyto hovory jako obtěžování nebo zdržování, ale normální součást své práce. A pokud to není úplně neempatický de-bil, tak mě bude umět odmítnout tak, abych z toho neutrpěla psychické trauma 
Což vlastně odpovídá i tomu, co píšeš - většinou jsou všichni milí. Můžu ti říct, že se mi vykročení z mé komfortní zóny vyplatilo, za necelý rok jsem se v „obtelefonování“ hodně posunula, momentálně zdolávám další metu, což je vedení těchto hovorů v angličtině a to je teprve adrenalin 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.1.26 23:42
@Michelle_M dekuji za povzbuzeni 
Konstru se snažím mít připravenou a říkat si to vlastními slovy.
Volám běžným lidem, nikoliv do firem, takže často se dovolám taky někomu, kdo to na druhé straně nemá úplně v oblibě a chce se domluvit stejně rychle jako já 
Dělám to necelý rok, zatím vždy sama, ale přijde mi, že se zatím moc nelepším, po čase si nějak zvyknu a pak přijde dovolená nebo teď Vánoce a mam pocit, jak když jdu volat zase poprvé.
Ale slyšela jsem i od kolegů, ze je to jen o zvyku. Natož lidi v callcentrech, co musí telefonovat celý den.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Taky nesnasim telefonovani, uz jako mala jsem to nesnasela. Kdyz jsme jeste nemeli pevnou linku a slo se nekam volat na postu, pozdeji jsme pevnou linku meli ale hrozne jsem nesnasela kdyz treba telefon zvonil a rodice chteli, at to zvednu ja. Kdyz uz tak jsem chtela byt v mistnosti s telefon sama.
ale stejne radsi poslu email/zpravu nebo zajdu vyridit osobne pokud to jde.
Dodnes telefonovani nemam rada ale s mobilem aspon vidim kdo vola, a premuzu se. Ale porad kdyz nekam musim volat tak radsi jdu do mistnosti, kde muzu byt sama nebo aspon poodejdu par kroku (i od manzela, nejak proste telefonovani pred ostatnima je jeste horsi).
Ale s vekem (a detma, kdy clovek proste musi zavolat do skoly/k lekari/do prace) se to lepsi a taky uz me to i vic otravuje. Tak nejak si rikam ‘ze se na to nevykaslu a nezavolam tady pred manzelem, na co odchazet vedle’ ale pak zas padne blok a stejne jdu vedle. Ale myslim, ze do par let i tento blok padne
I kdyz mi vzdycky treba rikali ‘vzdyt te pres telefon nevidi, o nic nejde’ tak pro mne to bylo spise ‘no prave, nevidime se, je divne se jen slyset’ ale dnes cim dal tim casteji si reknu ‘vsak o nic nejde, nevidime se, ten druhy na tom muze byt stejne jako ja’.