Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Taky už pár měsíců procházíme obdobím vzdoru, jsou dny kdy jsem už fakt na dně a úplně bezradná. Přesně jak píšeš je hyperaktivní, nenechá nic na pokoji, absolutně neposlouchá nebo nevnímá, dělá scény na veřejnosti atd.
Nejhorší je, že nic nezabírá, ať to zkouším po dobrém nebo po zlém.
Teď mi po obědě už ani nespí, večer je protivnej až hrůza a ani v noci toho moc nenaspí, nevím kde pořád bere tu energii.
Pořád si jen říkám, že to jednou skončí…jestli se dřív nezblázním ![]()
Lejlinka píše:
a pokud má něco společného s hyperaktivitou tak by si to měla řešit s lékaři…ale hyperaktivita by se projevila už dříve
To nemusí být úplně pravda toto.
Anysek66 píše:
Dobrý den, už si nevím rady! Mám 2,5 letou holčičku, která už několik týdnu bez ustání zlobí, vůbec mě neposlouchá,mého muže občas ano. Ale já mám sní velké problémy, podle mě je trochu hyperaktivní. Dělá mi schény na veřejnosti, když něco nedostane, nebo něco chce. Doma slovo NE je pro smích, protože na něj nereaguje.Jsem z toho zoufalá, a pořád přidává do ohně, občas to nevydržím a skončí v rohu s nařezáním přes zadek. prosíím pomocte mi! Předem moooc děkuji Aneta
Nedočetla jsem zatím diskuzi , tak jen můj názor na úvod…
Zkoušeli jste vše, co vás napadlo- nefunguje ..čili je potřeba udělat něco jinak.Něco změnit. Spoustě situací se dá předejít ..př všimnout si za jakých okolností „zlobí“ víc - hladová, unavená, žízeň ..příliš moc podnětů naráz atd atd ..a v těchto situacích na ni neklást vysoké nároky na poslušnost - tím neříkám ustupovat to ne ..ale třeba vím že je hladová - čas svačiny - tak se nejdřív najíst a až potom př uklízet .. Jinak co se týká neposlouchání ..asi se jí to vyplatí - minimálně tím získá pozornost … výprask a do kouta nefunguje - tak bych to nedělala .. zkus si jí pro začátek třeba v tom jejím záchvatu vůbec nevšímat ..co se stane ..Jinak je tady i poradna dětského psychologa, tak Ti třeba poradí něco dál a víc ..zkus to.¨
No a k tomu jak píšeš dál ..že malá měla pevný hranice a mantinely od mala …no o to víc se možná potřebuje vyčlenit a prosadit ..období vzdoru je o sebeprosazení a hledání svýho já ..tak třeba jestli ty mantinely nemá až moc svírající že má tu potřebu tak moc bojovat ?
@tweetydee píše:
Nerozmazlujte mě.
Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu - já vás jen zkouším.
Nebojte se být přísní a pevní.
Mám to raději - cítím se tak bezpečněji.
Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky.
Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
Nedělejte ze mě menšího, než jsem.
Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „velký“.
Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti.
Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.
Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy.
Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád.
Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.
Nechraňte mě před všemi následky mého jednání.
Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám.
Dokážu se s nimi vyrovnat.
Nesekýrujte mě.
Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat mrtvého brouka.
Nedávejte ukvapené sliby.
Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
Nezapomínejte, že se vždycky nedokážu vyjádřit tak, jak bych chtěl.
Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
Nepokoušejte nadměrně mou poctivost.
Dostanu strach a pak lžu.
Nebuďte nedůslední.
To mě úplně mate.
Neříkejte mi, že mě nemáte rádi.
I když někdy dělám příšerné věci.
Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti.
Pro mne jsou hrozivé skutečně a hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.
Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.
Hrozně mě šokuje, když to tak není.
Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit.
Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
Nezapomeňte, jak rychle dospívám.
Je to určitě těžké držet se mnou krok, ale prosím - snažte se.
Nezapomeňte, že nemohu vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění.
Ale to vám nemusím říkat, že ne?
Taky si s malou nevim rady. Za dva mesice ji budou 2 roky a vubec neposloucha. Nerekla bych ,ze je rozmazlena, taky ji vedu zkratka, ale proste na ni nic neplati. Domluvy, kompromisy, placnuti pres ruku, zadecek, vyhruzky, proste nic. Nejhorsi asi je, jak mi porad utika. Uz od mala v kocarku porad brecela, a ani ted v nem byt nechce- a to pri tom v nem moc casu neni. Hlavne v obchode, kdyz jdu nakoupit, tak porad vyleza, utika mi po krame. Jo, to se ji moc libi, kdyz ji nekde honim a ona mi muze utikat. Dostane i naplacano, ale za malou chvili to dela zas nebo se tomu smeje. Pri tom ji nechci strasit nicim, ani certem, doktorem atd. aby z tech veci pak nemela strach. Kdyz ji neco slibim, tak to splnim, aby vedela, ze proste kdyz me ted poslechne, tak udelame to a to. Treba kdyz budes ted hezy sedet, tak venku za pokladnama budes moc jit az domu. Nebo tak se pujdeme podivat na berusky a budu je s tebou hledat atd.
@rozmary píše:
Já bych to viděla,že zkouší první vzdor,bude hůřTřeba ne,nesmíš ustupovat
Moje mála to skoušla také, avšak nastavila jsem ji s mužem pevné mantinely, přes slůvko ˇneˇ se prestě nedostala a když ano, hořce zaplakala. Neustupovat. Taky jsem před nedávnem psala podobné diskuze, páč jsme třeba málem vybouchly. Měla zákaz sahat na sporák a hádejte co. Zapla plyn stačilo jen sirku. No naštěstí jsme přišli v čas a dostala. Držim palce, skouší co smí, buď pevná!! ![]()
Ahoj maminky,
pročetla jsem diskuzi a musím říct, že se mi ulevilo, že nejsem sama s malým ďáblíkem. ![]()
Chtěla bych se vás zeptat jak to zvládáte a kdy se u vás situace zmírnila??? Moje 2,5letá dcerka si zřejmě také prochází obdobím vzdoru…její nejoblíbenější slovo je NE ve všech podobách resp. odporovat ve všech podobách. Pořád někomu odporuje, neposlouchá, schválně říká pravé opaky toho co jí říkám a vysvětluji já…joooo, je to Kocourkov. ![]()
Někdy už to ale bývá nad mé síly a cítím se unavená…jak jste to zvládaly vy??? Dcerka je chytrá, výborně mluví, dokáže si i sama pohrát, ale většinou má teď dny, kdy ji napadají samé vyslovené nebezpečné hovadiny nebo věci, které má zakázané.
Desetkrát jí řeknu ať neskáče po posteli…odpověď je „já budu skákat“ a rup…za chvíli je brekot, protože sebou z postele praští na zem. Vysvětluju, že maminka říkala, že se nemá skákat a že spadne, pochovám a potulím, dcerka slíbí, že už nebude skákat a za chvíli vymyslí něco obdobnýho s obdobným průběhem… (např. skákání na gauči) ![]()
Utíká před oblíkáním, vymýšlí si co bude a nebude papat a kdy, nechce zásadně chodit za ruku, vybírá si oblečení, bere věci, které brát nesmí (mobily, ovladače, malovátka, kabelku, peněženku, mačká tlačítka na pračce a myčce, mačká klávesnice na notebooku, tlačítka na DVD…), vymýšlí si (zrovna před odchodem na spinkání se jí pokaždé chce čůrat nebo kakat i přestože byla 3min předtím na hrnci…), na všechno říká MOJE i u věcí, které její nejsou a nesmí si s nimi hrát…snažím se jí neustupovat, ale na moje NE mi klidně desetkrát odpoví JO a odporuje dál. Je to občas k zešílení.
Jinak je šikovná, spoustu věcí zvládá sama, ale tohle mě prostě ubíjí. Nejhorší jsou ty dny, kdy u ničeho nevydrží, všechno jen roztahá, lítá mezi tím, je k neuhlídání a navíc je všude borčus a ona se nudí i když jí nabízím společnou hru…jak to přežít?? Poraďte.
![]()
Agnesgold: tak teď jsem se upřímně nasmála až skoro slzím!!!
to je PŘESNĚ jak s naším klukem - jsou skoro úplně stejně staří!!!
třeba jak píšeš o tom skákání na posteli!! vymýšlí přesně stejné blbiny a chrlí je jednu za druhou, že ho vůbec nestíhám!!! radu nemám…jsou dny, kdy mi už nervy tečou ušima
a jsou dny, kdy musím uznat, že ty jeho kraviny jsou hrozně vtipný a dost se s ním nasměju..ale to nejde vždycky - se smát že jo…k tomu máme ještě 10ti měsíční holčičku, kterou systematicky týrá, takže je to vážně výživné…no já se ráda jdu večer projít sama s naším hafanem nebo si dám víno!
ale jinou konkrétní radu fakt nemám…jo vlastně u nás docela funguje, že když něco nechce - třeba si čistit zuby, nebo se namydlit, nebo oblíknout, no podle situace - tak řeknu - tak teda ne, jak myslíš! a to hned volá: joooo, chci!!! ![]()
@JankaF Janko díky moc za podporu…je to fakt hardcore…to víno zavedu i u nás doma.
Dcera teď přišla na nový způsob jak mě nervit…na všechno říká JÁ MŮŽU…k tomu všemu předchozímu je to ještě lepší… aneb naše konverzace „Naty nemůžeš skákat po posteli“ (skákat po posteli nahraď čímkoli jiným - tahat psa za uši, dávat nádobí do pračky, vytahovat moje oblečení ze skříně, malovat fixama po zdi atd. atd.) - odpověď??? JÁ MŮŽU. Prostě končím…na tatínkovi jsem si vyhádala v neděli 3 hodiny hlídání a odcházím na cvičení…
A PAK SI DÁM TO VÍNO. ![]()
Přesně tak!!! to je správný!!!
a ta odpověď tvojí holčičky je mi taky dost povědomá!!!
akorát, že on říká ve stejných situacích JO, můžu!!! a to ještě takovým tónem jakože - a proč bych prosím tě nemoh? copak jsi se zbláznila??? to se nedá napsat…to se musí slyšet
on je narozený 26. 5. 2011 - je blíženec, to tvoje malá taky, ne?
já v tom teda nejsem nijak zběhlá, ale když jsem zadala na netu „děti blíženci“ a přečetla si to tam, tak tam snad na toho našeho raracha sedělo každý písmenko!
tak si říkám, že za to vlastně ani nemůže!!
![]()
@JankaF No to mě nenapadlo souvislost se znamením zvěrokruhu…ale malá je taky blíženec… nejsem žádný expert a nikdy jsem na to moc nevěřila, ale jdu guuuglit.
Aspoň to bude čím zdůvodnit. ![]()
No fakt na to se prostě musíš podívat!!! a když budeš mít čas, tak napiš, jak to na ni sedí!!! já koukala jak blázen!!!
@JankaF Teď jsem dočetla velice dlouhý referát…sedí to jak prcka na hrnec…
Ta jejich příslušnost k vzdušným živlům a vodě, schopnost dělat 10 věcí najednou, láska ke knížkám a četbě…no ani nedokážu vyjmenovat v čem všem jsem svou malou našla…to hledím!!! Díky za tip Janko, fakt bych nevěřila, kolik rysů bude sedět. četla jsem tady http://www.nasedetatko.com/index.php?…
Tak na tohle období si dobře pamatuju. Mám doma taky,,ďábla,, teď už 4letého a že by se něco zlepšilo
pitominky vymýšlí stále a více nebezpečné, odmlouvá, furt do mě hučí ![]()
Co na to pomáhá, netuším. Občas ho strčím tchánovcům ![]()
na to odmlouvání nebo nechtění, používám opak, to pak to jde ![]()
Mili-lili - že jo??? to s tím odmlouváním jsem taky vysledovala!!! ![]()
agnesgold: to si taky počtu ten tvůj odkaz!!!
no je to vážně zajímavý - já jsem se tím nikdy nezabývala - to spíš jedna moje kámoška vždycky rozebírala naše chlapy podle znamení
, tak mě jednou napadlo vyhledat si děti - a ono to sedělo!
přesněěě hlavně těch vícero činností najednou a že by chtěl stíhat všechno a u ničeho kvůli tomu nevydrží atd… ![]()