Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ty jo, doufám, že se na nás taky tady nebude nějaká známá nebo sousedka ptát, co že se to u nás v rodině děje, když se pubertální potomci nechovají jak je běžné v slušné rodině…
ale jinak si myslím, že slečna se vůči tatíkovi uzavřela, aby ji dál nezraňoval. Nepustí si ho už k tělu, zvlášť, jestli je citlivá holka. Bývá to na celý život, už ten vztah nemusí být nikdy blízký…
Mlátil jí? Ponižoval? Řval na ní? A má ji prý rád. Sklidil, co zasel. Dobře mu tak.
Nechápu ale proč to vůbec řešíš? Nejsi rodina ani kamarádka, dosti silně předpokládám, že nikoho z nich nezajímá co ty si myslíš…
Svou agresí zničil vztah se svou dcerou. Bude muset jít do sebe a hledat cesty jak to opravit.
Jeho vina, jeho chyba, jeho cesta k nápravě.
Pokud neví jak a pokud nezvládá svoje frustrace a jde do agrese, tak nejlepší způsob co s tím dělat je přiznat si to a začít se učit porozumět sobě samému a regulovat to - nejefektivnější je vstoupit do psychoterapie.
Muj znamy ma dceru v puberte, která očividne nemá ráda svého vlastního otce
To je zvláštní veta ![]()
Tvuj znamy je ten otec, jo? ![]()
Ale pokud na ni byl hnusnej-ty nemuzes tusit jak moc když tam s nima nejsi.. Tak se nediv, ze pubertalni dcera tatu ignoruje
Trochu jsem to přeformulovala, že jsem napsala muj znamy je ten otec,,ale tak když vam je to proti srsti..
@Anonymní píše:
Trochu jsem to přeformulovala, že jsem napsala muj znamy je ten otec,,ale tak když vam je to proti srsti..
proti srsti je to celé, neřeš cizí problémy
No, tak ať maže někam k psychologovi, aby se naučil chovat k dítěti normálně a doufá, že to ještě půjde spravit.
@Anonymní píše:
@Rosary @annasmyc Jedna se o dceru me nejepsí kamarádky ze zakladky..Trapí jí situace, co se týka její dcery a jejího manžela..Rada bych ji nejak poradil..Tu kamarádky beru jako něco moji sestru..
Kamaradku to trapi
Proc to neresila driv, kdyz se takhle otec k dceri choval? Ze by tomu jen tise prihlizela, kdyz uz to doslo tak daleko
?
Tak slečna se uzavřela a zcela pochopitelně, je to její způsob ochrany před agresí a ponižováním otce. Pokud tomu matka jen tak přihlížela, selhala taky, neochránila ji. Otec ten vztah svým chováním zabil, tak, jestli ho to trápí, tak ať se sebou něco dělá, nejlépe s dopomocí psychologa.
Mam to taky tak. Pomatuju si mlaceni a ponizovani, jsem nejstarsi tak jsem to odnesla, dalsi sourozenci uz to tak nemeli. Dnes je mi 40 a kvuli vnoucatum se zdvorile ignorujeme, sice ho pozdravim, ale je mi to neprijemne. Primou vetu si nerekneme do oci, maximalne skrz maleho, ze mu neco rika, abych to slysela. Na vnoucata je v pohode.
Jeste dodam, ze jsem si myslela, ze mamu to netrapi. Ta zmobilizovala svoje sily me branit az kvuli vnoucatum a nas vztah se podstatne zlepsil. Dneska uz ji obcas i chapu, kdyz jsem sama mama. Ale od odchodu z domova ve 20, nez se mi narodili deti jsme se skoro nestykali. Pak se zacala snazit i ona, ne jenom ja a castecne jsem ji odpustila. Otec ma mozna taky nejakou snahu, ale projevu se vic smerem k vnoucatum.
A není ta tvoje kamarádka náhodou úplně pitomá? Mě vždycky dokáže pobavit jak si ti agresoři myslí, že jim to projde. Že si ta druhá osoba musí od nich nechat všechno líbit a že z ní na celý život budou mít svého fackovacího panáka, kterého budou deptat. A když to tak není, tak nastává akce divizna. Taky je možné že holčina už otce nebude chtít v dospělosti vídat. Ty bys chtěla ještě někdy vidět někoho kdo by tě x let bil a ponižoval? Já ne, proto už mě moje matka nikdy neuvidí. Otec by měl jít k psychologovi a začít se léčit, jestli to chce ještě spravit.
Ahoj, rada bych tady s vama probrala takovou dost zvláštní situaci a rada si prectu Vaše názory. Prosím vas nenchejte anonym, nepisu o sobe a nechci, aby me někdo z te rodiny poznal, myslím si, že je to i pro tu rodiny dost citlivé. A ted k věci.
Muj znamy ma dceru v puberte, která očividne nemá ráda svého vlastního otce. A ta dcera ho bere jako vduch, přes den mu neřekne žadne slovo(ani žadnou drzou hlasku, proste fakt nic) a ani ho prave nepozdraví, ale se svoji matkou normalne komunikuje.¨Když byla uplne malinka (od 2-8 let), tak to byla takova tatínkova holclicka…Ten její otec na ní hodne řval, daval ji vychivne facky, ríka o ni, že se chova jak spratek a že je namyslena..Ale vim, že ten otec ji ma rad, ale asi to neumí dat najevo…
Už o tehle situaci asi mesíc premyslim a fakt nevím co si mam myslet