Zvykání na sourozence

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Evvcaa
Kecalka 208 příspěvků 12.04.19 21:40
Zvykání na sourozence

Ahoj všem, potřebovala bych slyšet nějaké nezaujaté názory. Mám dva syny - 6 měsíců a 32 měsíců. Starší byl už před narozením sourozence hrozně divoký, tvrdohlavý, často chtěl někoho bít, ale co se děje teď po porodu, mi přijde prostě šílené. Nikdy jsem syna nebila, nenechávala vybrečet, kdykoliv jsem mohla, tak jsem se mu věnovala, čekala jsem, že díky tomu bude pohodové dítě, jednu dobu bil hlavou o zem, pak zase cíleně chodil čůrat na gauč, na postel, když jsem ho začínala učit na nočník, pak začal bít, kopat, pak zase pravidelně řev při oblíkání přebalování, atd. myslím že na tom není nic divného, normální vývoj. Ale od té doby, co se nám narodil druhý syn, mám pocit, že mě každou chvíli odvezou na psychiatrii. Začátky byly šílené, malý hoooodně brečel, bolelo ho břicho, tudíž pro mě bylo nemyslitelné spát s oběma v ložnici, jak jsem měla v plánu, starší tedy musel spát s manželem v pokojíčku, noc co noc šílené scény, manžel ho musel vždycky od nás odtáhnout, jak jsem kojila (měl nějaký radar, že se vzbudil zrovna v tu dobu), jinak by nás zkopal, já brečela, protože mi ho bylo strašně líto, časem se to nějak uklidnilo, teď už spí sám v pokojíčku a když v noci vstane, jdu za ním, pokud zrovna nevzbudí malého. Ale to bití se pořád stupňuje, nenechávám je ani na minutu o samotě, dovolí si na všechny, ne jen na malého, vysvětluju mu to trpělivě už takovou dobu, proč se to nedělá, on mi vždycky odkýve, že už to dělat nebude a za hodinu zase, do toho neposlechne na slovo, každý den boj, aby se oblékl, umyl zuby, přebalil (no nočník nesedne), umyl ruce, jak přijdeme z venku, má šílené amoky, několikrát denně, například rozkrojím jahody, on je chce spojit, něco chce nacpat někam, kde se to nevejde, chce jít do postele v botech, když přijdeme z venku, a jak slyší ne, půl hodiny hysterák, nic s ním nehne, ani po dobrém, ani vyhrožováním nějakým zákazem, ani vysvětlením, ani ignorováním, prostě nevím, jak v takových situacích reagovat… když si chci kojit malého, kdekoliv si sednu, tak mu skáče u hlavy, řve mu do ucha, straší ho, když ho chci uspat, tak taky řve, přitom mu pořád dookola všechno vysvětluji, že čím rychleji malý usne, tím rychleji si můžeme hrát, že mu taky nikdo neskáče u hlavy, když chce jíst… sám se neumí zabavit (to je asi moje vina, hrála jsem si s ním skoro pořád), takže když malého nosím, kojím, nonstop mu musím vymýšlet zábavu, aby aspoň někdy neměl roupy, za to když si spolu pak hrajeme, tak je jak vyměněný, všechno vnímá, poslouchá, umí podle mě na svůj věk spoustu věcí, všechny písmenka, čísla, spoustu básniček, písniček, staví puzzle 100 dílků… takto se chová doma, ale jakmile jdeme ven, šíleně se každého bojí, nesmím se ani s nikým zastavit na chodníku, hned brečí a tahá mě pryč, návštěvy jsou pro mě peklo, školka asi nepřichází v úvahu ani ve třech letech, tak půl roku zpětně se bál i nového oblečení, veškerých spotřebičů, to už naštěstí není tak hrozné… do toho mám na krku velký barák, práci, takže vždycky, když starší spí, sedám k pc, malého na ruce nebo vedle v kočáře (když se mu nevozí zadek, tak spí jenom půl hodiny), starší chodí spát kolem 10, uspávám, takže vylezu po pul 11, malý vstává tak třikrát za noc a vstává v 5, takže toho ani moc nenaspím, tzn. jak děti uložím už nemám sílu něco dělat, manžel sice nějakým způsobem pohlídá, ale kdykoliv může, tak malému dovolí televizi, mobil, sladkosti, aby měl klid, a to mě vytáčí doběla, tak raději funguji nonstop… prosím poraďte mi někdo něco smysluplného, abych se z toho nezbláznila! Děkuji a omlouvám se za ten sloh! ;)

Stránka:  1 2 3 4 5 Další »
Reakce:
Bubla_Bučková
Kelišová 5938 příspěvků 12.04.19 21:45

To je hrozný :,( opět si potvrzuju řešení : jedináček :think:

veria
Nadpozemská drbna 25037 příspěvků 12.04.19 21:49
@Bubla_Bučková píše:
To je hrozný :,( opět si potvrzuju řešení : jedináček :think:

Musíš mít větší rozdíl mezi dětmi, já mám 6 let a je to pohodicka :mrgreen:
Se zakladatelkou soucitim ale neporadím bohužel. Dítě bylo problematicky už před tím, sourozenec to jen vygradoval. Dětský psycholog? :nevim:

janickaIII
Závislačka 3822 příspěvků 12.04.19 21:56

@Evvcaa a co zkusit na par hodin tu skolku? Mel by jasny program. To co popisujes je silene a neda se to dlouhodobe vydrzet.

yogurtová
Povídálka 39 příspěvků 12.04.19 21:56

Přijde mi to na poruchu autistického spektra. Náš ji má a vše se vygradovalo narozením mladšího. Problém s novým oblečením, cizí lidé, nové věci. Nesnášel pláč malého, n MLdšího jsem se bála šáhnou, byl to děs, raději nevzpomínat.

terien
Extra třída :D 10721 příspěvků 12.04.19 21:58

Omlouvám se za ot, ale opravdu nikdy nepochopím, proč je nutné mít děti tak blízko u sebe :zed: pokud jsi si jistá, že je starší psychicky v pořádku, tak bych přitvrdila, je neuvěřitelně rozmazlený. Při dalším hysteráku by šel pod sprchu, ono by ho to přešlo. Domluvy a podobné věci evidentně k ničemu nejsou, tak to asi musí pochopit jinak, tohle bych mu tedy netrpěla.

Chiquinquirá
Závislačka 2866 příspěvků 12.04.19 22:00

Ty kráso, měla bych co dělat, abych se udržela. To je určitě na psychologa, teda to jsem ještě neslyšela, chtěla bych vidět na vlastní oči jak to vše zvládáš, protože já mám dvě holky a když to srovnám s vámi, tak mám lažo plážo a celý den se valím v posteli…uff.
Neporadím jak na něj, jen sem si opět díky tobě uvědomila jaká mám zlatíčka. Ach jo, pevné nervy přeji :( :kytka:

veria
Nadpozemská drbna 25037 příspěvků 12.04.19 22:00

@terien
Prece aby si “vyhrály” :mrgreen: ne, já to taky nechápu. ;)

Bubla_Bučková
Kelišová 5938 příspěvků 12.04.19 22:06
@veria píše:
@terien
Prece aby si “vyhrály” :mrgreen: ne, já to taky nechápu. ;)

Tak ono to bude asi půl na půl… Ale velká šance vytáhnout si toho černýho Petra a chudák ten tříleták…a ten malý nikdy už nepozná tu výhradnost miminky. Já jsem hrozná plačka, tohle je pro mě hrozný :nevim:

terien
Extra třída :D 10721 příspěvků 12.04.19 22:06
@veria píše:
@terien
Prece aby si “vyhrály” :mrgreen: ne, já to taky nechápu. ;)

Já zapomněla :mrgreen:

pazitka
Echt Kelišová 8913 příspěvků 12.04.19 22:08

Tak ironické poznámky o tom, že si neměla pořizovat děti blízko sebe, zakladatelce rozhodně nepomůžou..
zkusila bych dobrého psychologa.. asi se jedná i o období vzdoru, coz by ho melo prejit? jsi statecna- urcite to bude lepsi, az budou oba trochu vetsi a starsi pujde do skolky.. drzim palce!

terien
Extra třída :D 10721 příspěvků 12.04.19 22:09
@Bubla_Bučková píše:
Tak ono to bude asi půl na půl… Ale velká šance vytáhnout si toho černýho Petra a chudák ten tříleták…a ten malý nikdy už nepozná tu výhradnost miminky. Já jsem hrozná plačka, tohle je pro mě hrozný :nevim:
Žádný půl na půl, 90 ku 10, že to bude peklo. Nedělá to dobrotu.
Mollify83
Zasloužilá kecalka 660 příspěvků 12.04.19 22:09

@terien ale ale tohle není žádný extrém. Já mám kluky blízko, tohle je ještě dobrý. Tady je špatně něco jiného. Šla bych za psychologem a když bude vše ok dala do školky a přitvrdila na režimu dle rad psychologa. Doma se už nejspíš nudí. A taky bych se (pokud to jde) vybodla na práci, alespoň dočasně.

pomme
Kecalka 205 příspěvků 12.04.19 22:10

Myslím že bys měla přitvrdit. Mám podobně vzteklé dítě. Naštěstí se to vůči mladšímu sourozenci neprojevuje. Každopádně neexistuje, aby někoho bil. Jakýkoliv náznak, že to chce zkusit potlačuju. Záchvaty vzteku řeším podle situace. Zjistila jsem, že nejúčinnější je nechat ho o samotě vyvztekat. Počkat až ho to přejde. Nedávno mi zalezl v krámě řvoucí pod regál. Tak jsem ho tam nechala, oběhla obchod, nakoupila a po 10min. se vrátila. To už byl v klidu a dobrovolně vylezl. Jakékoli vysvětlování v probíhajícím amoku nemá smysl, akorát se to zhoršuje.

milwinka
Zasloužilá kecalka 751 příspěvků 12.04.19 22:10
@veria píše:
Musíš mít větší rozdíl mezi dětmi, já mám 6 let a je to pohodicka :mrgreen:
Se zakladatelkou soucitim ale neporadím bohužel. Dítě bylo problematicky už před tím, sourozenec to jen vygradoval. Dětský psycholog? :nevim:

Tak ono to není jen o věkovém rozdílu. Moji kluci jsou od sebe o 2 a čtvrt roku, začátek byl sice náročný, ale teda tohle co popisuje zakladatelka to je fakt hrůza. Můj starší se taky neuměl zabavit sám, takže jsem mu u kojení vždy musela něco nachystat a dávat mu instrukce co má dělat- např. poskládat jednoduché puzzle, navléct korálky, postavit co nejvyšší komín z lega atd a u toho jsem se na něho dívala a chválila jak mu to hezky jde.:-) Když bylo nejhůř tak jsem mu třeba pustila Krtečka, prostě vždycky se to nějak dalo zvládnout. Ale tohle co popisuje zakladatelka bych už teda radši probrala s dětským psychologem, taky mi to připadá tak trochu autisticky…

Stránka:  1 2 3 4 5 Další »
Váš příspěvek
Reklama