Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ja jsem vzdy zastavala nazor, ze strileci a bojove hracky ne. Ale pak kluci tam videli bratrance s pistolkou (tou samou co zminuje zakladatelka, na molitanove naboje), tam kamarady s pistolkama, se svetelnym mecem, s vodnima pistolema, a vsechno to chteli taky. A tak mame pistolky i mece a je mi to tak nejak jedno
My je doma jako decka taky meli a co…? Nic ![]()
Nechápu tohle moderní šílenství kolem všeho. Jako malí jsme měli pistolky, praky, umělé kulomety a nevím co ještě, lítali jsme s tím po dědině a stříleli po sobě molitanovými náboji. Nikdo z nás není terorista, vrah, ani agresivní šílenec. ![]()
@wasean nikdy se mi to nelíbilo, zbraně jsem doma jako hračky nikdy nechtěla.. ale i my máme meče a pistole na vodu.. holt kluci.
na druhou stranu, když jsem o tom přemýšlela - je to rozhodně příležitost, jak dítě učit, co to je, jak se to správně používá, že se na nikoho nemíří, s mečem jak se bojuje, neútočit zezadu, a tak.. držet od toho dítě izolované totiž taky není dobře. ostatní děti tyhle hračky mají a mít budou a lepší je podle mého s dím dítě seznámit tak, jak já chci, a regulovat to, a ne aby to udělal kluk od vedle..
plus, jako děti jsme si taky hrály s prakama, dřevěnýma pistolkama na šišky a kamínky.. a nikdo z nás (myslím naši partičku) nemá rád zbraně, a není vyšinutý ![]()
takže za mě nakonec ano, s mírou (a jen některé typy z těch moderních vymožeností) a s patřičnou výukou v zacházení, v chování, a v tom, co to je rovný boj.. jsou to prostě kluci..mají to v krvi.. a lepší je vychovat v tomhle směru, dokud to jde ![]()
@BohunkaP píše:úplně souhlasím.
Připomněla jsi mi jednu maminku od nás ze školky, zastává podobný názor.Její chlapeček je (ve školce - nevím, jak se projevuje doma) poměrně dost agresivní, rád vyvolává fyzické konflikty, šermuje „potrubím“ (takové ty kostky) a dost s tím ostatní mydlí, celkově je takový divočejší. Jednou v šatně jsem vyslechla debatu té maminky s učitelkou o tom, že tomu nerozumí, proč se takhle projevuje, že doma vůbec nemá žádné zbraně ani nic takového… a naše úžasná paní učitelka jí řekla „Víte, maminko, ono by bylo nejlepší, kdyby mu to tatínek koupil, hrál si s ním… a naučil ho, jak spolu kluci bojují férově. Že se mečem netlučou zezadu, že si mečem nepodrážejí nohy, že šermovat spolu můžou jenom tehdy, když chce i ten druhý… Je to kluk - bojovat, střílet a prát se bude vždycky, s tím se nedá nic dělat - ale měl by vědět, co znamená fair-play.“
Myslím, že zvlášť u kluků to je prostě přirozené. Můj tříletý syn momentálně doma vyžaduje jen maskáčové kalhoty a hraje si, že je voják, v ničem jiném nechce být ![]()
replikám zbraní, vojáčkům, tankům a jiné bojové technice říkám jednoznačné NE! Poučila jsem i rodinu, že si nepřeju, aby klukům takové hračky kupovali. Tchánovci se o to jednou pokusili a dovezli malému samopal, tak jsem slušně poděkovala s tím, že dětem zbraně nedáváme a samopal vrátila. Tvářili se sice všelijak, ale jsou to moje děti, takže tu platí moje pravidla.
@Mína13 píše:
@waseanreplikám zbraní, vojáčkům, tankům a jiné bojové technice říkám jednoznačné NE! Poučila jsem i rodinu, že si nepřeju, aby klukům takové hračky kupovali. Tchánovci se o to jednou pokusili a dovezli malému samopal, tak jsem slušně poděkovala s tím, že dětem zbraně nedáváme a samopal vrátila. Tvářili se sice všelijak, ale jsou to moje děti, takže tu platí moje pravidla.
@Mína13 Moje sestřenice zase nikdy nesměly čokoládu, sladkosti a chipsy…pak přišly někam na návštěvu a spořádaly vše, co bylo v dosahu…někdy se takové razantní zákazy míjí účinkem
nedělám si iluze, že by si kluci třeba ve školce nebo tak nehráli… ale zatím mi přijdou ještě moc malí na to, aby lítali se samopalem a stříleli po sobě…
krom toho je spousta jiných, krásný hraček… my jsme třeba vláčkaři ![]()
Ve střílení na terč nevidím nic špatného. Pokud se to dítěti podá jako třeba sport - je to přece i součást olympijských disciplín. My jako děti stříleli na terč vzduchovkou, bavilo nás to hodně, člověk se naučil zklidnit se, pečlivě zamířit, koncentrovat se. I naše starší dcera už ze vzduchovky na terč střílela, bývá to součástí různých programů pro děti typu dětský den. Popravdě si pohrávám s myšlenkou koupení nějakého „lepšího“ luku a s dětmi střílet na terč. Ale na druhou stranu hračky typu plastový samopal bych nekoupila.
@narrate píše:
@Mína13 Moje sestřenice zase nikdy nesměly čokoládu, sladkosti a chipsy…pak přišly někam na návštěvu a spořádaly vše, co bylo v dosahu…někdy se takové razantní zákazy míjí účinkem
O zbranich je to spis jako ze DOMA proste ne. A doma syn nebude mit zbrane nikdy.
@Vlkoška píše:
Ve střílení na terč nevidím nic špatného. Pokud se to dítěti podá jako třeba sport - je to přece i součást olympijských disciplín. My jako děti stříleli na terč vzduchovkou, bavilo nás to hodně, člověk se naučil zklidnit se, pečlivě zamířit, koncentrovat se. I naše starší dcera už ze vzduchovky na terč střílela, bývá to součástí různých programů pro děti typu dětský den. Popravdě si pohrávám s myšlenkou koupení nějakého „lepšího“ luku a s dětmi střílet na terč. Ale na druhou stranu hračky typu plastový samopal bych nekoupila.
Naprosto souhlasim ![]()
Mé děti doma „střílecí“ hračky nemají a mít nebudou. Mám k nim averzi - i kvůli zážitkům z práce. Loni mi nastoupl do 1. třídy chlapec, který „střílel“ ze všeho a na všechny. Když jsem rodičům oznámila, že se to mně ani ostatním dětem nelíbí, vysmáli se mi, že je to přece normální. Mně tedy rozhodně nepřijde normální, aby šestileté dítě střílelo po učitelích a spolužácích. Letos slavím úspěch, za 3 měsíce mě kluk „zastřelil“ jen 3×.
Takže za mě střílecí hračky ne-e, a když už tedy ano, tak s velmi důsledným dozorem a vysvětlením od rodičů.