Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Problémy se čtyřletou dcerou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.10.14 20:46
AniNevim: nevím, jak jsi na to přišla, ale ano-je kozoroh 
proč by to nebylo normální? já myslím, že smrt NORMÁLNĚ patří k životu.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.14 00:13
@adeeelia píše:
AniNevim: nevím, jak jsi na to přišla, ale ano-je kozoroh
Já nemám Kozoroha, ale Střelce a otázky a řeči má úplně stejné. 
Sice cca v 5letech, ale to už není až takový rozdíl. Považuji takové dotazy (kdy umřeš, proč umřeš, za jak dlouho, co bude potom) za naprosto normální. V rodině nám umřela jen moje babička (jeho prababička), se kterou se on viděl jen prákrát a nebyl mezi nimi žádný citový vztah. Na pohřbu však byl. Je přemýšlivý a mudruje o všem. Spíš by mi přišlo divné, kdyby o to nepřemýšlel a neptal se na to…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.2.16 08:59
Každé dítě je originál
Ahoj, viděla jsem tvé příspěvky na emiminu, kde jsi psala o své holčičce jak stále mluví o smrti. Bylo mi tě hrozně líto, že se do tebe ostatni tak pustili. Okolí dokáže být hrozně kruté. Každé dítě je originál a zvídávé děti se prostě ptají a zkoušejí to. Můj pětiletý syn také. Vím jak člověk zzačne o sobě pochybovt, když mu to dítě řekne. Syna pořád mucám, mojám, spí se mnou, jsem s ním stále a přece vede takové řeči…je pravda že má taky o tři roky mladšího bráchu…tak se to asi spustilo…neodporuju mu…když chce odejít…tak s lááskou říkám…tak jdi, pomůžuti sbalit…kdy chceš umřít a jak? …diskutujeme a on pak řekne, že to byla sranda, že nechce. ale diskutuje o tom celý večer třeba..je to dost děsivé…mívá takové období. Je vnímavější a vyspělejší na svůj věk, velice empatický, soucitný a někdy vzteklý.§Když ppřislo první období takové, snažila jsem se křičet a zakazovat tak mluvit…jen se to pak stupnovalo…a tak ted prijimam a posloucham, diskutuji, rozebírame a za pár dní je klid…s kym jiným může probrat ten mudrlant to, co ho nejvice zajimaa a patří k životu..ostatni…jak jsi na emiminu sama poznala…by ho jen odsoudili…pak zase to období odejde a je klid.
Super kniha je: „Vychovavame deti a rosteme s nimi“
Zajímalo by mě jak je na tom tvá dcera nyní. Hezký večer
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.2.16 09:52
Ahoj, jen se pridam, ze v tom nejsi sama, a nechapu ty odsuzujici prispevky… Moje dcera mela driv taky tendence k prehnane sebekritice, jsem blba, jsem na nic, odejdu, tak ja radeji umru… Nikdo ji to nerika, naopak, ji zahrnujeme laskou, objetimi, kdyz neco provede, dostane sice vynadano, ale zduvodnime ji co nas nastvalo a co udelala spatne a ujistime ji, ze ji i presto mame porad radi… Je strasne to do sveho ditete slyset, ale rozhodne si nemyslim, ze bych byla spatna mama nebo by byla dcera nejak narusena, proste mela takove obdobi, prehanela a nevedela jak jinak vyjadrit svoji frustraci, ze se ji neco nepovedlo… Ted uz sama uznava, ze to byla hloupost, ale v tom veku si proste neuvedomovala vahu toho, co rika…
- Citovat
- Upravit
29.2.16 10:12
Ahoj, klidně se připojím i bez anonymity. Dceři bude teď pět let a už nějakou dobu mluví často o smrti. Prostě ji to fascinuje a já to více méně chápu. Doma pro ni máme pochopení, neokřikujeme, když má otázku ohledně tohoto tématu, ví že si o tom s námi může popovídat. Část rodiny to odsuzuje a kroutí hlavou že to není normální, ale proboha proč? Je to zvídavé dítě a at mi někdo ukáže tabulky o jaká témata by se ve kterém věku mělo zajímat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.2.16 10:15
Ja se za anonym omlouvam, ale nebylo by mi prijemne, kdyby se to dozvedel nekdo z blizkých.. Ja nemyslela bezne „mluveni“ o smrti, jako co se stane, kdyz nekdo umre, kam prijde atd… ja myslela to, kdyz dite mluvi o tom, ze chce samo zemrit nebo se zabit… 
- Citovat
- Upravit
29.2.16 10:20
Tak já jsem i četla někde o období fascinací smrtí. Je to normální, spíš by mi přišlo divné, kdyby to děti vůbec neřešily.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.2.16 21:42
Přesně to říká…a dovádí do různých detailů..rozebíra…polemizuje…je to jako z nejaké Adams familly…kdyby nas nekdo poslouchal…ale nechci to vněm potlacit…komu jinemi to muze rict, kdyz se mu to v hlavicce objevi…on se vypovida a pak je klid…kdyz to prislo poprve…hodne me to bolelo…hledala jsem v sobe…az na dren…cistila kazdou myslenku vyslanou k nemu..pracovala na sobe..otazky které poklada…mam v sobe take…kolikrat rekne nahlas mou myslenku…jsme s detmi hodne provazane..zene me to na sobe pracovat a mit cisté a spravedlive myslenky…a ono ho to zase prejde… a treba se to zase objevi…je mozne, ze to souvisi s narozenim bratra…nekde jsem cetla, ze kdyz se narodi sourozenec je to jako kdyby si manzel privedl dalsi zenu a cekal, ze budeme vyskakovat radosti, kdyz ji projevuje neznosti…a v tom malem clovicku se ty emoce misi…radost z brasky, laska, vztek ze mu bere hracky, vycitky ze ho odstrcil a maly se bouchl…a velka litost, ze je mu lito, ze mu prece nechtel ublizit…myslim, ze kdyby to tak nebylo byly by ty deti bez emoci, soucitu a empatie…ze ty pocity musi sami pochopit a nepotlacit…jen vecerni vylev…hezky vecer holky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
