Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@sabinka098 On jde do kriminálu a ona ničí rodinu?
Jakou, prosím tě?
Jsem odpůrce „zbytečných“ potratů ale v situaci, když víš co za zmetka je otec a nemůžeš se na něj spolehnout bych šla. Dítě bohužel potřebuje i finanční zajištění a ty taky…
Byla jsem v podobné situaci jako ty (teda zatím jsem byla bezdětná)… otěhotněla jsem a až potom jsem se dozvěděla, co je vlastně EX zač.. byli jsme spolu rok a celou dobu to byl fajn vztah.. pak jsem se dozvěděla, že je zadluženej, kam se podívá, na alimentech za své dvě děti dlužil mraky peněz a a začala ho nahánět police, neplatil nájem, takže jsme se museli odstěhovat do jiného bytu (to jsem mu dala poslední šanci) jenomže za chvilku nás vyrazili i z nového bytu, protože mi lhal, že zaplatil kauci a první nájem.. Já jsem se teda rozhodla, že s ním absolutně končím, vrátila jsem se k rodičům a šla na interupci
přemlouval mě ještě když jsem byla v nemocnici, ať si to rozmyslím, že si dítě nechá v péči on
no stejně jsem potrat podstoupila..
já nejsem z kamene, jsem hodně citlivá, ale tohoto rozhodnutí jsem nikdy nelitovala… je to 6 let zpátky a je to pro mě zavřená kapitola života..
teď mi zbývá pár dní do porodu, máme s přítelem krásný vztah, vlastní dům a jsem šťastná jako nikdy
takže zakladatelko nevěš hlavu… né každý nese potrat nějak tragicky.. já jsem byla ráda, že to mám za sebou a nic mě nebude s tím EX spojovat ![]()
Nejsem ve Tvé situaci a kdo ví, jak bych to vyřešila, kdybych byla, ale jsem obecně proti potratům. To dítě za tuto situaci ani otce nemůže a když se narodí, bude mít prima mámu a to taky není málo. Když chybí peníze, je to těžké, ale když člověk chce, pomoc najde. Od chlapa bych odešla, ale dítěte se nevzdávala.
Ja bych nesla. Ale nenapadlo by me nekoho soudit, kazdy mame sve duvody. Ty o tom asi dost dumas, tak bych rekla, ze bys mela byt pripravena na to, ze to s tvoji psychikou hodne zaclouma…
Zakladatelko, je mi lito, v jake jsi situaci, musi to byt strasne tezke. Partner je na houby, to je vice mene fakt. S potratem se rid sebou. Ja nevim, co bych delala na Tvem miste. Nikdy jsem v takove situaci nebyla. Nedovedu si to ani predstavit. Ty vis sama nejlepe, co je pro Tebe nejlepsi, jak se s tim vyrovnas, v tom Ti nikdo neporadi. Je to individualni, neprenositelna zkusenost. Dej na svoji intuici, zvaz vsechna pro a proti, pripadnou pomoc. Kazde rozhodnuti, ktere promyslis a procitis, bude spravne.
@Ella9 píše:
Nejsem ve Tvé situaci a kdo ví, jak bych to vyřešila, kdybych byla, ale jsem obecně proti potratům. To dítě za tuto situaci ani otce nemůže a když se narodí, bude mít prima mámu a to taky není málo. Když chybí peníze, je to těžké, ale když člověk chce, pomoc najde. Od chlapa bych odešla, ale dítěte se nevzdávala.
Nic proti zakladatelce, ale tohle bereš kde? Navíc dítě bude mít polovinu genetické výbavy po otci a to je evidentně zmetek. ![]()
@Ella9 píše:
Nejsem ve Tvé situaci a kdo ví, jak bych to vyřešila, kdybych byla, ale jsem obecně proti potratům. To dítě za tuto situaci ani otce nemůže a když se narodí, bude mít prima mámu a to taky není málo. Když chybí peníze, je to těžké, ale když člověk chce, pomoc najde. Od chlapa bych odešla, ale dítěte se nevzdávala.
Byla jsi někdy bez peněz? A tím myslím to, že sama nejíš, protože máš jídlo sotva pro děti. A jim musíš dávat přídělově. A pomoc pokaždé najít nemusíš. A máma moc prima nebývá když je strhaná a neví už co.
Na potrat bych nešla. V okolí mam uz několikrát příklad, ze prislibena práce na posledni chvíli padla, to by pro me nebyla motivace.
Jak a s kým bydlis?
@Jana206 píše:
Na potrat bych nešla. V okolí mam uz několikrát příklad, ze prislibena práce na posledni chvíli padla, to by pro me nebyla motivace.
Jak a s kým bydlis?
No asi s ním bydlí, ne?
@Jana206 píše:
Na potrat bych nešla. V okolí mam uz několikrát příklad, ze prislibena práce na posledni chvíli padla, to by pro me nebyla motivace.
Jak a s kým bydlis?
No já jsem teda pochopila, že bydlí s ním. A pokud práce v září padne, tak nemá jak uživit to dítě co má. Natož to co čeká
@Anonymní píše:
Dobrý den, chci se zeptat jak jste na tom byly po interrupci psychicky?
Zjistila jsem, že sem těhotná, jenže na to není vhodná doba jsem na brigádě, mám 3leteho chlapecka u kterého mi skončil rodicak v únoru a v září mám nastoupit na HPP až půjde do školky tudíž bych neměla ani finance v těhotenství.. S přítelem se moc počítat nedá jelikož je jednou nohou v kriminale. Sebrali mu ridicak a k tomu dali tresty které když nesplní půjde sedět cca rok a půl, jenže tohle mi neřekl a ani sem to nepoznala jelikož řídil normálně dála na splnění trestů kašlal. Teď když zjistil slibuje jak vše dá do pořádku ale dá se takovýmu člověku věřit? Vůbec nechápu co se s nim stalo, je úplně jiný teď… Ja bych si mimco nechala ale sama 2nezvladnu v téhle situaci a říkám si že až se vše srovná mimco by mohlo byt ale ted mě vydírá že pokud si to necham vzít končí se mnou a vykasle se na ty tresty a půjde do vězení a jen kvůli mě.. Nejsem na tom psychicky dobře že musím tohle udělat a on mi nějak nepomáhá… Co by jste udělaly na mém místě? Šly by jste?…
Je mi líto, že jsi v takové situaci. Chlapa bych poslala do háje, ale dítě bych si nechala. Každý problém má svoje řešení. Jak už tady psal někdo výše, jsou různé instituce, které by ti případně pomohly.Nebo myslíš, že pokud půjdeš na potrat, tak se ti nějak významně uleví? Ale nesoudím tě, nejsem ve tvé situaci. Držím palce.
@nostress píše:
Je mi líto, že jsi v takové situaci. Chlapa bych poslala do háje, ale dítě bych si nechala. Každý problém má svoje řešení. Jak už tady psal někdo výše, jsou různé instituce, které by ti případně pomohly.Nebo myslíš, že pokud půjdeš na potrat, tak se ti nějak významně uleví? Ale nesoudím tě, nejsem ve tvé situaci. Držím palce.
To je vlastně i můj názor, viz nahoře. Vím, že bych potrat špatně nesla. Ale vůbec to rozhodnutí neodsuzuju! Jen jak tu některé dámy radí jednou větou: rozchod a potrat… Není to tak jednoduché a jednoznačné, myslím to druhé. Dá se to na anonymním internetu zhodnotit lehce raz dva, ale pro zakladatelku to může být nejtěžší chvíle v jejím životě, největší dilema, může to navždy negativně ovlivnit její psychiku. Svou situaci, možnosti a povahu zná jen ona sama a jak píše @nostress, třeba existuje jiné řešení.
@Anonymní píše:
Ja bych si mimco nechala ale sama 2nezvladnu v téhle situaci a říkám si že až se vše srovná mimco by mohlo byt ale ted mě vydírá že pokud si to necham vzít končí se mnou a vykasle se na ty tresty a půjde do vězení a jen kvůli mě.. Nejsem na tom psychicky dobře že musím tohle udělat a on mi nějak nepomáhá… Co by jste udělaly na mém místě? Šly by jste?…
1. člověk, který vydírá, není partner a už vůbec ne člověk pro život. 2. do kriminálu půjde kvůli SOBĚ a JEHO blbosti, a JEHO vědomému rozhodnutí se nějak zachovat (!!!), ne kvůli tobě.
Takže tyhle kecy vůbec neposlouchej. S potratem radit nebudu (nejsem militantní anti, jen jsem, přiznám, příspěvek pořádně nečetla), ale zato od tohohle chlapa bych zdrhala jak nejrychleji to půjde. ![]()