Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Cekat az se manzel rozmysli? a co pak? budes cekat dite a on se rozmysli znovu? nesla bych do toho ani nahodou
Nevím, ale mrzí mě to
Naprosto rozumím tvým pocitům, měla bych to úplně stejně. Respektuji, že to třeba takto nechtěl, ale měl to zastavit včas. Nedávat ti naději a nechat si rozházet tělo ![]()
Poradit bohužel neumím ![]()
Jestli tam chlap nechce jít, tak ti nic jiného nezbyde. Měl to ale říct mnohem dříve, teď budeš v CARu za bů. Naštvaná bych byla neskutečně.
Nešla bych do toho. Ale já bych do toho už nešla ani za sebe - v 39 letech a 12 letým dítětem.
@Serpentini píše:
Jestli tam chlap nechce jít, tak ti nic jiného nezbyde. Měl to ale říct mnohem dříve, teď budeš v CARu za bů. Naštvaná bych byla neskutečně.
Právě, že za tu bů už si prijdu od včerejška a přesně tohle jsem mu řekla. Ví, jaký je to svinstvo si nastimulovat tělo a pak mě v tom nechá, nemít už dceru, tak se asi zhroutim.
Uz bych do toho nešla. Tohle musí chtít oba, ale naštvaná by byla taky, že se rozmyslel takhle na poslední chvíli. Ale za me už by bylo pozdě i kvůli věku, i kdyby to šlo přirozeně.
@Anonymní píše:
Jsem zoufalá. Včera jsem byla v caru na utz, folikuli okolo 21 mm, tak mi dala domů ovitrel injekci, jenže když jsem poprosila manžela, aby mi ji píchl, tak mi řekl, že tohle nechce že další dítě už ne. Že nad tím přemýšlel. Strašně mě to vzalo, protože jsem měla stimulaci a folikuly jsou dle Mudr krásný, navíc zítra dopoledne mám termín inseminace. Nevím, co mám teď dělat. Injekce aplikovaná nebyla, s manželem jsme se pohádali, já spala v obýváku, ráno jsme si neřekli ani ahoj. Máme 12 letou dceru, roky jsme se snažili o miminko, nešlo to.Je mi už 39 a vím, že čas je neúprosný. Mám tedy volat do caru, že to tuším zítra nebo kdyby si to muž ještě rozmyslel má cenu ještě vůbec chodit, když ta injekce neproběhla? Fakt jsem na dně, pořád bulim a manžela za to nenávidím. Kvůli dceři se snažím být v klidu, ale je doma kvůli rýmě, takže o to je to horší. Prosím, jak byste to vyřešili vy? mám to celé odpískat![]()
![]()
Zavolej do Caru a domluv se s nimi, zamrazit by nějak nešli? Jinak bych to odpískala, s takovým chlapem už bych další dítě nechtěla a přiznám se, že by mě zklamal tak, že nevím, jestli bych s ním byla schopna dál žít…
@Blankaspl píše:
Nešla bych do toho. Ale já bych do toho už nešla ani za sebe - v 39 letech a 12 letým dítětem.
Tak mi se snažili už dceřiných tři let, nikdy to nevyšlo a dle doktorů vše v pořádku. Touha po mimi pořád je, ale manžel zklamal.
@Anonymní píše:
Tak mi se snažili už dceřiných tři let, nikdy to nevyšlo a dle doktorů vše v pořádku. Touha po mimi pořád je, ale manžel zklamal.
Tak ono kazdy ma hranici, kdy si rekne, ze dal uz nechce. Kolik let je manzelovi?
Prijde mi fer, ze ti to rekl nez jsi otehotnela, ale tve zklamani chapu.
@Keyllah píše:
Zavolej do Caru a domluv se s nimi, zamrazit by nějak nešli? Jinak bych to odpískala, s takovým chlapem už bych další dítě nechtěla a přiznám se, že by mě zklamal tak, že nevím, jestli bych s ním byla schopna dál žít…
Zavolám, nic jiného mi nezbývá. Jsme spolu 22 let, nikdy jsme se nehadali, vše bylo krásné, užíváme si společně výlety, prostě to nechápu.
@Anonymní píše:
Tak mi se snažili už dceřiných tři let, nikdy to nevyšlo a dle doktorů vše v pořádku. Touha po mimi pořád je, ale manžel zklamal.
Jenže někdy prostě nedostaneme to, co chceme. I když to chceme strašně moc.
To je pecka. Proč to neřekl dříve? Až před injekcí?
Chápu tvé rozčílení a asi bych do toho nešla.
@Tarena píše:
Tak ono kazdy ma hranici, kdy si rekne, ze dal uz nechce. Kolik let je manzelovi?Prijde mi fer, ze ti to rekl nez jsi otehotnela, ale tve zklamani chapu.
Je mu 44.Děti má rád, vždy, když někde jsme a jsou tam děti, tak si s nimi pohraje, blbnou spolu, dceru miluje, ale prostě to nechápu, co se stalo.
@Anonymní píše:
Tak mi se snažili už dceřiných tři let, nikdy to nevyšlo a dle doktorů vše v pořádku. Touha po mimi pořád je, ale manžel zklamal.
A to skutečně po celou tu dobu aktivně spolupracoval a až teď najednou, ze dne na den, v kritickém okamžiku změnil názor? ![]()
Jsi si jista, že tam nebyly už dříve nějaké náznaky z jeho strany, pokusy celou věc už ukončit, když se tak dlouho nezadařilo…?
V každém případě to, co udělal, bylo hodně nefér, takhle by se to řešit nemělo (ať už k tomu měl důvod jakýkoli).
Jsem zoufalá. Včera jsem byla v caru na utz, folikuli okolo 21 mm, tak mi dala domů ovitrel injekci, jenže když jsem poprosila manžela, aby mi ji píchl, tak mi řekl, že tohle nechce že další dítě už ne. Že nad tím přemýšlel. Strašně mě to vzalo, protože jsem měla stimulaci a folikuly jsou dle Mudr krásný, navíc zítra dopoledne mám termín inseminace. Nevím, co mám teď dělat. Injekce aplikovaná nebyla, s manželem jsme se pohádali, já spala v obýváku, ráno jsme si neřekli ani ahoj. Máme 12 letou dceru, roky jsme se snažili o miminko, nešlo to.Je mi už 39 a vím, že čas je neúprosný. Mám tedy volat do caru, že to tuším zítra nebo kdyby si to muž ještě rozmyslel má cenu ještě vůbec chodit, když ta injekce neproběhla? Fakt jsem na dně, pořád bulim a manžela za to nenávidím. Kvůli dceři se snažím být v klidu, ale je doma kvůli rýmě, takže o to je to horší. Prosím, jak byste to vyřešili vy? mám to celé odpískat
