Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Asi teď vypadám jak hrozná matka,ale na nás to tak prostě funguje.Dělali jsme to 14 dní,teď už je to v pohodě.Nemyslím si,že by byla nějak psychicky poznamenaná,ale každé dítko je jiné,no,já myslím,že nic špatně nedělám,protože Barča je teď jak andílek(dočasně).Možná by to přešlo samo i bez naší metody,ale osobně si myslím,že se dítěti mantinely prostě dát musí.Že fakt zkouší,co projde.Většinou např. řeknu:tak já jsem si myslela,že budeš můj pomocníček v kuchyni,ale s tímle vzteklounkem to nepůjde.To je mi líto.Sice to sama asi nezvládnu,ale budu muset.Běž do pokojíčku a přijď,až mi budeš chtít pomoct bez rozčilování.Když sama nechce,tak ji tam odvedu,nezavírám dveře,ona si lehne na zem a vzteká se a pak se uklidní a většinou přijde.Sice je scéna,ale ví,že tohle fakt ne. A s tím já sám pomáhalo,třeba v kuchyni,vymyslet náhradní činnost,u který je děsnej důležitá.Třeba kvedlat vařečkou, když krájím,tak jí donesu plastový nůž a ona krájí plastelínu a tak.Hele,NEJSEM PSYCHOLOG,prostě jsem jen přihodila,co funguje na našeho draka.
Jen by mě zajímalo,jestli to domlouvání tomu psychologovi funguje v praxi.
Ahoj holky,
tak teď jste mě fakt pobavily a alespoň vidím, že určité věci jsou normální, mám doma 20 měsíčního syna, který sice zatím nějak extra nemluví, ale za to slova jako dej, já chci, nééééé, papí - pohádka atd. ty ovládá skvěle. Nejlepší je, když jdeme někam kde se mu všichni 100% věnují, jak nám říkají vy máte, ale hodné dítko, ale to už asi pomíjí, že dělají absolutně vše co mu na očích vidí. Jinak jsme měli včera také krásnej den, odjeli jsme s Kubíčkem k babičce do Prahy, první záchvat nastal, když měl jít spinkat. Jak viděl postýlku, povídá hají néééé, tak jsme ho tam násilně narvali, po půlhodinovém hysterickém řevu, jsem to vzdala a snažila se Kubíčka uspat v posteli, kde pět min ležel a provozoval takové ty spací zvuky a ve finále prohlásil hají nééééééé a začal rozsvěcovat a zahasínat lampičku, šplhat mi po hlavě, další na řadě byl pokus o bác ná mé obří břicho a poté vstal a odešel do kuchyně, kde následoval další asi hodinový řev o vše co si umanul. Nakonec jsme se sebrali a šli do nákupního střediska Chodov. Bylo to super až na naprosto vyčerpaného, nachcípaného a ospalého chlapečka, který přeci nebude spát ani v kočáru. Po třičtvrtěhodině se mi podařilo kluka uspat, následovala půlhodina klidu. Poté mladej vstal, chvíli se tvářil jak belzebub… a co asi neviděl, balónek, následovalo chci bác a úprk za tímto kulatým nesmyslem, kdy mále převrhl stojan. Když dosáhl svého, jelikož bych také ráda měla alespoň občas klid, tak popadl balón a mizel v davu. Pak nás napadlo, že si dáme kafíčko a Kubíčka po:,–(íme s balónkem do kočárku, slovo nééééé znáte, hysterické a škubající se dítě jste také jistě viděli .,… no připadala jsem si jak ta nejhorší matka na světě, když jsem mladýmu nasekala prdel a násilím ho přivázala do kočáru. Když jsem mu podávala balón, tyčinku, čaj či cokoli jiného na vše kroutil hlavou a řval néééé. No a dnes zdařile pokračuje, zrovna teď chodí po bytě a neustále nás chce někam tahat a když nejdeme následuje jekot. Když se zeptám co chce, kroutí hlavou, že neví. O ovladačích, PC, zásuvkách, lampičkách, uklízecích prostředcích nemluvím, neustále nám strká nabíječky a vše co jde do zásuvek i když záslepky vyndat zatím nedokáže, ale vždy si poradí s tím kde jde vytáhnou něco jiného. Když jdeme ven nosí mi jednotlivé kusy oblečení a povídá, tady dej, a když nejsem dost pohotová, zdrhá i s bundou, čepicí, botama kamkoli po bytě a já utíkám za ním a řvu ať stojí, že na to fakt nemám náladu ani čas. No prostě zábava, myslíte, že bude hůř..............? ![]()
Aprilmouse: Dobre sme sa pobavili s manzelom ![]()
Hlavu hore, verim, ze bude lepsie ![]()
Jitusko, pomáhá. My k tomu psychologovi dorazili poté, co rok a půl řešil veškeré problémy křikem, který běžně trval až dvě hodiny v tahu (tak 4× denně) kdy vůbec nereagoval vůbec na nic, jen stál a křičel a křičel… A věř tomu, že za tu dobu jsme vyzkoušeli úplně všechny možné i nemožné metody. Jak píšeš - každé dítě je jiné. Takže máme kromě jiného i sklon k autismu. No ale hlavně že už vím, jak na něj. I když i tak to je pořád síla, už aspoŇ nekřičí 8 hodin denně.
Takhle sice řve taky každou chvíli, ale tak do 10 minut ho to přechází
Chudáku Myšičko,fakt nezávidím,chce to mít nervy jak ocelový lana,viď.No,jen jsem chtěla poradit,co funguje u nás,třeba to aspoň pomůže někomu jinýmu.S autistickými dětmi jsem chvilku pracovala a skoro každé v sobě mělo kus génia(přeborník na puzzle,jeden znal zpaměti kalendář 5 let zpátky…),docela jsem byla v šoku.Apoň se s ním nenudíte a humor koukám nechybí.Tak hodně zdraví a pevné nervy.
Ahoj holky.
Některé scénky jsou nádherný.Naše Ela(16 a 1/2 msíce)je taky kousek.Jednou za mnou přišla z pokojíčku a na prstíku měla něco hnědého(před tím měla pidi kousek čokolády)a já povídám"ty už tu čokoládičku nechceš?Maminka jí spapá" a už jsem ten malinkej prstík chtěla olíznout,no čokoláda to nebyla
Takže následovalo drhnutí zuby a neustále očuchávání pusinky.Tuhle si prohlížela knížku o Sněhurce.Byla tam královna proměněná na babu.Moje mamča jí povídá„kdo to je,“Eliška"baba"moje máma „od kud?“(chtěla slyšet od trpaslíků)a naše holčička „baba z Kaup“(baba z Kralup = tchýně)včera jedla s kočkou konzervu,ale protože je inteligentní tak si ty kousky napichovala na párátka,který před tím šlohla ze šuplíku.Mojí mače,která jí hlídá když jsem v práci,při dopoledním uspávání řekla „Táhni“A včera se počůrala(trénujeme nočník)a začala to pít,když jsem jí začla nadávat,povídá„dítě,žízeň!“
Je s nima legrace,ale někdy jsou to nervy§
Binky+Eliška
Jito, máme jen sklon. A ten propukne právě v té chvíli, když se Jířa vztekne… jakmile bych ho někam lifrovala nebo nechávala ječet, okamžitě se začne uzavírat do sebe a přestává vnímat okolí. A to je to, čemu se právě snažíme vyhýbat. Proto o všech problémech s ním musím mluvit, prostě sednout si k němu a místo „až se uklidníš, tak přijď“, tak rozebrat moje pocity a jeho pocity a proč to tak má být atd. Je to sice docela náročný, ale fakt je znát zlepšení. Jinak je je to normální vzteklý batole ![]()
Nějak to zvládnem, jen když to všichni přežijem v duševním zdraví
Dík za podporu
Binky, tak ta čokoládička je klasa!!!! Teď se tu fakt směju jako blázen ![]()
… nevim, ale tečou mi smíchy slzy, úžasný! Věřím, že jsou to často nervy, ale všechno co píšete, stojí za zaznamenání, přečetla bych to na jejich svatební hostině, nebo až se jim narodí vlastní potomkové,chlapcům, budou se chytat za hlavinky
![]()
Byly jste vy, nebo tatínkové taky tak šikovní? To by mě zajímalo, jestli je to záležitost genů ![]()
Ještě jednou přeju pevné nervíky! A dýchejte zhluboka, u mně zatím hluboký nádech zabere - tedy alespoň občas
![]()
Nenicka
Já vím,žes psala že jen sklon.Celou nemoc bych nepřála nikomu.Já jen že když toho máte část,tak třeba má v sobě i část toho génia.Fakt obdivuju Tvou trpělivost,ale co pro svoje ratolesti milovanéčlověk neudělá,že.Stejně nejlepší recept na výchovu je-milovat je a dávat jim to najevo.(ale vocaď pocaď)
Ahoj!
Fakt se doma nenudite. Nas drobecek (v dubnu mu budou 3 roky) je taky sikula a pekny kousek (105cm a 20kg) a loni jsme take byli u psycholozky kvuli vztekani (ale takove jako u vas to jeste nebylo). Doporucila predcházet situacím, kdy se vzteká (někdy to stejně nejde) a dát mu pevné hranice (ty taky někdy nedodržuju).
Na „Já sám“ se mi nejvíc osvědčilo, že se ho vždycky zeptám, jestli to mám udělat já nebo jestli to udělá sám. Když to chce dělat sám, snažím se alespoň zmenšit škody.
Jinak záchodová štětka ho přímo fascinuje a jakmile je nepozorovaně na WC už s ní pracuje. Doma si zásuvek naštěstí nevšímá, ale na návštěvě ho asi uhranuly a nakonec se mu (asi 1/2minuty jsme koukali jinam) podarilo nacpat tam nabijecku na mobil, ale druhou stranou (bracha ocenil, že je asi elektrikář, protože to strčil do správný dírky, aby nedostal ránu). Řízení auta ho strašně ba - už nám vybil svícením baterku, dědovi nacpal do zapalování klíče od bytu (holt nebyly po ruce od auta, protože si je děda vzal pro jistotu s sebou, ale ostatní klíče nechal v kaslíku). Tuhle přišel s tím, že je mamka a já jsem Míša, přišlo mi to vtipný, než jsme došli k autu, kde mě upozornil, že je mamka a chce tedy klíčky, já jsem Míša a mám si jít sednout do sedačky.
A když něco rozleje, tak to komentuje slovy: „to neva“ - praktikuje to i na návštěvě, kde zleje ubrus.
Chce to pevne nervy, driv nebo pozdeji se tomu budeme smat!
Kita
Hrajeme takovou tu hru, kdy si Jířa schová oči a my se ptáme „kde je náš Jiříček, on tu není!!“ - a on se tomu děsně směje. Děláme to třeba v autě nebo tak. Teď si Jířa hrál s modelínou a pak za mnou přišel, držel si uši a říká: „Kde je maminka? Já neslyším maminku“ - co myslíte… měl v uších modelínu!! mě mrskne.
Jó,tak to je fakt kousek.To mýmu manžovi našli při odvodech v uchu korálku.Měl ji tam z batolecího věku,pěkně zarostlou mazem a říkal mi,že byl v šoku,jak najednou slyšel stereo.To bude tím pindíkem.Kluci jsou fakt zvídavější.To se mám na co těšit.Pomoc! ![]()
Já měla také k nepřežití „Jásavé“ dítko, ale dost se to zklidnilo po narození brášky. Když vidí, že jemu musím pomáhat se vším, tak je už celkem spokojená i když občas s něčím zaasistuju i jí. Teď nedávno, když jsem odběhla kojit tak za mě dovytřela mopíkem koupelnu tak, že tam bylo tak půlcenťáku vody na celé podlaze a v kyblíku bylo úplně sucho
. Mno, můžu být ráda že nevytřela v obyváku ![]()
Bludička+Kamča+Janeček
Holky, jeste nedavno jsem si myslela, ze obdobi ja sama - u nas ADA SAMA - je strasne - a neni - mame nove obdobi - ADA NEUMI! A verte, ze je to sila. Ada neumi sednou na nocnik (Schvalne sedne vedle a rve, ze ji mam po:,–(i, sama neumi jist, sama se neumi obleknout, sama si neumi sednou do zidlicky, kam uz rok leze sama…)
Joj, co nas jeste ceka? A kdy to prejde????
Lesina