Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ja som brecela furt. Dokonce ma v tak 9 musela teta privest na stanixu s mokrymi-opratymi vecmi
Brecela som aj v porodnici - ked ma nechceli pustit
Nenavidim noci v cizim prostredi, mam probkem zaspat. Ked tam.mam rodinu, tak je to lepsi. Ale spat k detom. Starsia je placko (6r), mladsia bola 1.x na tyzden so starsou u babicky uz v 2 a v poho. Stasria vyvolava vecerne stesky. Nam sa ale osvedcilo detom vubec nevolat. Max.1-2× za pobyt a cez den, takze to iba dobehnu k telefonu, nieco zakricia a bezia prec. Vecer, ked maka splyn tak sme volali par krat a bolo to vzdy horsi. Nemohli ju babicky uklidnit
@Netopirek píše:
A jako vedoucí tábora mám zkušenost, že děti s minimálním kontaktem s rodiči, snášeli pobyt nejlíp
Taky mám stejnou zkusenost. A jednalo se o děti rozmezí 3-8 let. Rodiče je tam nechali, dětem jsme hned udělali zábavu, zákaz volání a návštěv. Možná jedno dítě ze třiceti jednu noc brečelo…
Proto se třeba na tábor nepovoluji mobily. Dítě celý den v pohodě, nevzpomene si, a večer bulí a volá domů. Jako holka jsem neměla možnost z tábora ani od babičky volat vůbec. Doma jsme telefon neměli.
Udělala bych dohodu, že volat se bude ob den. Vyslovit porozumění, že se mu stýská a říct něco pozitivního. Takhle to vedu se synem, když mám noční. Řeknu, že se mi bude stýskat, že na něj budu myslet a že si má večer užít s tátou a myslet na to, že se druhý den jedeme třeba vykoupat.
@Netopirek píše:
A jako vedoucí tábora mám zkušenost, že děti s minimálním kontaktem s rodiči, snášeli pobyt nejlíp
jo, tak takové zkušenosti mám taky
ale na vlastní děti to nějak nefunguje
Jo, zakázala jsem mobil. Ale je tam pevná linka a já nemám argument ani pro sebe, natož pro ni, že NESMÍ volat.
U babičky je proto, že nemám neomezené možnosti být o prázdninách doma, 14 dovolené jsme spolu už strávili. V očekávání toho problému jsme to s dcerou probrali asi 3× s předstihem a pokaždé souhlasila, že pojede, ani nepřipustila možnost, že by nejely. Takže možnost - nestrkej jí tam, když nechce to není.
Pokud je nezbytně nutné, aby tam byla, protože chodíte do práce, tak bych jí to tak vysvětlila a smůla. V životě jí čeká ještě spoustu nepříjemností a bude se s tím muset vyrovnat, že musí zvládnout i nějaký osobní diskomfort. Takže bych to neřešila, ona to přežije. Myslím, že i vycítí tvoji nejistotou ![]()
@beruska9 píše:
Validovat pocity - ano, slysim te, styska se ti, to tak byva, kdyz jsme pryc od lidi, ktere mame radi.Nekdy pochopeni uplne staci. Nerozmazavala bych to donekonecna, musi se s tim naucit vyrovnavat sama. Jestli umis anglicky, dala bych ti dobry tip na zdroj.
ano, takhle se o to snažím - pochopit, vyslechnout. Asi mi dělá problém, že to adekvátně nepomáhá, ačkoliv jí chápu, tak to nepřináší očekávané vyřešení situace
Vím, že její stesk za ní nemůžu vyřešit a že se to musí naučit vybalancovat sama.
Domluvit se na telefonu třeba 3× týdně. Píšeš, že holky vedete k respektu. Tak to aplikuj i tady. Ať respektuje mladší sestru, která by si prázdniny užila, ať respektuje babičku, která je tam má ráda, ať respektuje i rodiče, který prostě musej do práce. Ať to všem vám nedělá zlý. 9-letá už by to měla pochopit, navíc je tak vedena, jak sama píšeš. Že prostě jestliže je jí tam přes den dobře, tak musí „vydržet“ i ten večer. Sama jsem holku posílala k babičce, taky měla období, kdy nebyla úplně ráda, ale nastavila jsem trošku pravidla, jsem s ní sama, takže to fakt jinak nešlo, odpadlo prostřídání manželů apod.,,,tak jsem jí vysvětlila jak to je, navíc u babičky se jí taky nic zlýho nedělo, musela to pochopit. Když jezdila na tábor, tak taky bez telefonu, je to lepší pro všechny, tak od cca té třetí třídy ho už měla, ale to už byla v pohodě.
@acimedaca píše:
Jo, zakázala jsem mobil. Ale je tam pevná linka a já nemám argument ani pro sebe, natož pro ni, že NESMÍ volat.U babičky je proto, že nemám neomezené možnosti být o prázdninách doma, 14 dovolené jsme spolu už strávili. V očekávání toho problému jsme to s dcerou probrali asi 3× s předstihem a pokaždé souhlasila, že pojede, ani nepřipustila možnost, že by nejely. Takže možnost - nestrkej jí tam, když nechce to není.
Takže je tam spokojená. Jen se jí stýská po večerech. Dovolila bych krátký rozhovor a řekla, ať si jdou přečíst třeba pěknou knížku nebo nechala babičku vyprávět, jak její rodič zlobil jako dítě. Prostě odvést pozornost od stýskání. Slíbit nějaký společný zážitek po návratu domů. Nechat ji třeba napsat dopis.
@Alriga @VilaAnalka @welovefashion zkusím to volání přes den - ted jsem k tomu spíš přistupovala tak „moc se nehlásit, at na mě nemyslí“, ale to nefunguje ![]()
@acimedaca píše:
jo, tak takové zkušenosti mám takyale na vlastní děti to nějak nefunguje
Tak telefonovat jen přes den a omezeně. Třeba ob den.
Tím večerním telefonem se to jen zhoršuje.
@acimedaca píše:
ano, takhle se o to snažím - pochopit, vyslechnout. Asi mi dělá problém, že to adekvátně nepomáhá, ačkoliv jí chápu, tak to nepřináší očekávané vyřešení situaceVím, že její stesk za ní nemůžu vyřešit a že se to musí naučit vybalancovat sama.
Ono to okamzite vyreseni prinest nemusi. Vysledkem muze byt I to, ze bude pocitat s tim, ze vecer bude smutna, a ze si tim musi projit. Jak uz tady pisou ostatni, zkus nejaka pravidla - treba ze zavolat obden. Nebo kazdy vecer, ale udelejte so nejaky ritual - ja nevim, ona ti rekne, ze ji chybis, ty ji reknes, ty me taky, uz se tesim, az se zase uvidime. Dobrou noc a pa. Pokud vybrekava tak, ze to rusi mladsi sestru/babicku, tak poresit to. Pod heslem - pocity jsou ok, I ten smutek, ale pokud je potreba, koriguj chovani. Pokud vam to nastavovani hranic funguje, mela by to postupne pochopit.
@Netopirek píše:
Tak telefonovat jen přes den a omezeně. Třeba ob den.
Tím večerním telefonem se to jen zhoršuje.
jasně, to vím…zkusím teda opačný přístup, sama aktivně volat přes den
@beruska9 píše:
Ono to okamzite vyreseni prinest nemusi. Vysledkem muze byt I to, ze bude pocitat s tim, ze vecer bude smutna, a ze si tim musi projit. Jak uz tady pisou ostatni, zkus nejaka pravidla - treba ze zavolat obden. Nebo kazdy vecer, ale udelejte so nejaky ritual - ja nevim, ona ti rekne, ze ji chybis, ty ji reknes, ty me taky, uz se tesim, az se zase uvidime. Dobrou noc a pa. Pokud vybrekava tak, ze to rusi mladsi sestru/babicku, tak poresit to. Pod heslem - pocity jsou ok, I ten smutek, ale pokud je potreba, koriguj chovani. Pokud vam to nastavovani hranic funguje, mela by to postupne pochopit.
jasně, tak nějak to vcelku vnímám i já, ale jde mi to těžko, když pláče
![]()
@acimedaca : no ja vin, taky se lip radi takhle od obrazovky, kdyz to neni moje dite, co breci do telefonu
Drzim palce, at neco vymyslis.