Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak hodit za hlavu minulost?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
ontarova.stara
29.7.22 14:02
Trpet nemusis, to je do velke miry o tvem vnitrnim nastaveni a prijeti sebe sama. Ale faktem je, ze si vsichni neseme nasledky sveho chovani a to, jak na nas jejich vlivem lide nahlizeji. A pokud se to resi v okoli jeste pro triceti letech, musela to byt poradna supa.
- Citovat
- Upravit
Stará známá
29.7.22 14:06
@Anonymní píše:
Mám za sebou velmi hořkou minulost, vážně hořkou, těžko si to někdo umí představit. Jde to se mnou celý život.Bylo mi osmnáct a byla jsem hroznej sígr. Tátu jsem svým chováním v podstatě zabila, zemřel na infakrt.
Nechci se o ničem rozepisovat. Jen bych ráda dokázala začít žít bez minulosti v zádech a nevím jak. Už je to skoro 30 let, myslím, že mám nárok. Proč jsou lidi, kteří se i po těch letech nade mnou pohoršují a někteří dokáží bodnout jako nůž? A jsou to i lidé z blízké rodiny. Klidně vám to připomenou a vůbec jim to neni blbý, vůbec jim nevadí že to neni jejich věc. Nikomu jsem neublížila, nikoho nezabila, jen jsem si kdysi uřízla STRAŠNOU ostudu. Kam přijdu tam to zašumí a lidé si mě nespojí s ničím jiným než s tím co bylo kdysi.
Žiju ve svém domku po babičce se svým velmi hodným a rozumným přítelem. Nikdy jsem neměla děti, nikdo o mě nestál a tak nebylo s kým založit rodinu.
Mrzí mě jak se na mě lidé dívají i po těch letech. Vážně musím celý život trpět?
(prosím anonym, citlivé téma)
Pokud ti vadi spise to, jak na tebe pohlizeji lide, bylo lepe se prestehovat jinam.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.7.22 14:07
Docházela jsem i k psycholožce, ale k ničemu mi to nebylo.
A ano, rána to byla, zvlášť pro maličkou vesnici.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.7.22 14:09
@Stará známá píše:
Pokud ti vadi spise to, jak na tebe pohlizeji lide, bylo lepe se prestehovat jinam.
To už jsem udělala, bydlím 150km od svého rodného domova. Jenže svět je malej a vždycky se najde někdo, kdo něco ví. A už to jede.
- Citovat
- Upravit
ontarova.stara
29.7.22 14:10
@Anonymní píše:
To už jsem udělala, bydlím 150km od svého rodného domova. Jenže svět je malej a vždycky se najde někdo, kdo něco ví. A už to jede.
Tak to asi nebyla jen mala ostuda, vid? Ja si neumim moc predstavit, z jakeho ranku to mohlo byt, ze se to tak tahne a ani rodina neni po tolika letech velkorysejsi.
Nemuzes alespon zhruba naznacit, jake oblasti se to tykalo?
- Citovat
- Upravit
Janli
29.7.22 14:11
Mohla jsi se už dávno odstěhovat na druhý konec republiky a začít znova a jinak. Proč jsi zůstala tam, kde o tobě všichni všechno ví? Lidi mají tendence řešit věci i po letech a jen těžko si odpářeš něco, co o tobě všichni ví. Odstěhovat se můžeš i teď. Závazky nemáš, tak co tě tam tak drží?
- Citovat
- Upravit
29.7.22 14:13
@Anonymní píše:
Mám za sebou velmi hořkou minulost, vážně hořkou, těžko si to někdo umí představit. Jde to se mnou celý život.Bylo mi osmnáct a byla jsem hroznej sígr. Tátu jsem svým chováním v podstatě zabila, zemřel na infakrt.
Nechci se o ničem rozepisovat. Jen bych ráda dokázala začít žít bez minulosti v zádech a nevím jak. Už je to skoro 30 let, myslím, že mám nárok. Proč jsou lidi, kteří se i po těch letech nade mnou pohoršují a někteří dokáží bodnout jako nůž? A jsou to i lidé z blízké rodiny. Klidně vám to připomenou a vůbec jim to neni blbý, vůbec jim nevadí že to neni jejich věc. Nikomu jsem neublížila, nikoho nezabila, jen jsem si kdysi uřízla STRAŠNOU ostudu. Kam přijdu tam to zašumí a lidé si mě nespojí s ničím jiným než s tím co bylo kdysi.
Žiju ve svém domku po babičce se svým velmi hodným a rozumným přítelem. Nikdy jsem neměla děti, nikdo o mě nestál a tak nebylo s kým založit rodinu.
Mrzí mě jak se na mě lidé dívají i po těch letech. Vážně musím celý život trpět?
(prosím anonym, citlivé téma)
No na mě to teda působí, že jsi trochu paranoidní ne 
…
Promiň nechci Tě urážet nic takovýho, ale ostudu, která by byla tak aktuální i po30ti letech si fakt nedovedu představit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 14:13
Tady půlka praskne zvědavostí jestli neřekneš co to bylo 
si nějak neumím představit co by tak dlouho vydrželo v drbech
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 14:15
@Anonymní píše:
To už jsem udělala, bydlím 150km od svého rodného domova. Jenže svět je malej a vždycky se najde někdo, kdo něco ví. A už to jede.
Co to bylo že o tom ví 150 km daleko, po 30 letech, proboha Tak asi asi odstěhovat ještě dál. Ale zdá se mi to divný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Stará známá
29.7.22 14:17
@Anonymní píše:
To už jsem udělala, bydlím 150km od svého rodného domova. Jenže svět je malej a vždycky se najde někdo, kdo něco ví. A už to jede.
Jenze v domku po pribuzne, kam jsi zrejme jezdila i v mladi nebo lidi babicku a tvoji historii znali. Myslela jsem sebrat se a zacit sama uplne znovu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.7.22 14:36
Co já si užila invektiv na svojí osobu a i anonym mi kdysi přišel.
A včera v práci když jsem se nepohodla s kolegyní, docela se mezi námi vyostřila hádka a když už nevěděla co, tak na mě vytáhla toto. A to je ženská co mě zná cca 2 roky. No a to je asi ten důvod toho že jsem založila toto téma.
Ale není snad rok aby se nenašel někdo, kdo si o mě otře ústa.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.7.22 14:39
A co prostě domek prodat a odstěhovat se do nějakého velkého anonymního města? A mít už navždycky od všech pokoj?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.7.22 14:50
@Anonymní píše:
Docházela jsem i k psycholožce, ale k ničemu mi to nebylo.A ano, rána to byla, zvlášť pro maličkou vesnici.
Možná jste si nesedly lidsky nebo ti nesedl psychoterapeutický směr, kterým tebou zvolená terapeutka pracovala. Tohle bych nevzdávala po prvním neúspěchu. Za sebe můžu říct, že terapie funguje. Jen je potřeba najít toho správného člověka. Píši ti to z pozice dospělého, který byl v dětství velmi násilnou formou dlouhodobě týraný a zneužívaný. Dostávám se z toho postupně, po malých krocích a někdy to sakra bolí, ale funguje to. Stěžejní je vztah. A za mě se vyplatí jít mimo sektor veřejného zdravotního pojištění a investovat do sebe. Je to práce na dlouhou dobu.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Mám za sebou velmi hořkou minulost, vážně hořkou, těžko si to někdo umí představit. Jde to se mnou celý život.
Bylo mi osmnáct a byla jsem hroznej sígr. Tátu jsem svým chováním v podstatě zabila, zemřel na infakrt.
Nechci se o ničem rozepisovat. Jen bych ráda dokázala začít žít bez minulosti v zádech a nevím jak. Už je to skoro 30 let, myslím, že mám nárok. Proč jsou lidi, kteří se i po těch letech nade mnou pohoršují a někteří dokáží bodnout jako nůž? A jsou to i lidé z blízké rodiny. Klidně vám to připomenou a vůbec jim to neni blbý, vůbec jim nevadí že to neni jejich věc. Nikomu jsem neublížila, nikoho nezabila, jen jsem si kdysi uřízla STRAŠNOU ostudu. Kam přijdu tam to zašumí a lidé si mě nespojí s ničím jiným než s tím co bylo kdysi.
Žiju ve svém domku po babičce se svým velmi hodným a rozumným přítelem. Nikdy jsem neměla děti, nikdo o mě nestál a tak nebylo s kým založit rodinu.
Mrzí mě jak se na mě lidé dívají i po těch letech. Vážně musím celý život trpět?
(prosím anonym, citlivé téma)