Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak hodně se váš manžel/partner zapojuje o péči o dítě? My máme chlapečka rok a půl. Manžel přijde v půl čtvrté z práce a sedne si k PC. Malého v sedm vykoupe, když malý přijde a sedne si k němu na klín, tak ho pomazlí, něco s ním promluví. Když děcko okolo něj jede na odrážedle, bafne na něj, chvilku ho honí. Vadí mi ale, že klukovi nevěnuje nějaký čas v celku, že by si k němu sedl a třeba půl hoďky si hráli. On si nasčítá chvíle, kdy u něj kluk sedí a čučí s ním na PC. Takže on si dělá svý a dítě u toho asistuje a on to bere, jako že se malému věnuje. Já vím, že chlapi to mají trochu jinak a musí si po práci odpočinout, ale neumím si představit, že bych přišla po práci a zasedla k počítači, místo abych šla hned k dětem. Kdyby si po práci odpočinul, zahrál, odreagoval a pak si ke klukovi sedl, tak neřeknu ani popel, ale štve mě, že odběhne od PC nebo když na něj houknu, že třaba vařím, ať malýho zkontroluje. Co vaši chlapi? Jak jste na tom?
@koala123 málo, protože je málo doma, jen pár hodin týdně
ale pokud by byl doma víc, viděla bych to jako ty, taky bych chtěla, abys se věnoval dětem delší dobu v kuse
@koala123 ja si v tomto ohledu nemuzu stezovat. Muz sice dlouho pracuje, ale kdyz uz mu to vyjde a dojede driv, tak ja si muzu dat nohy na stul, protoze si s dcerou hraje, ctou, delaji blbinky a venuje se ji cele. Pak ji vykoupe, oblikne, udela ji veceri, ulozi. No a vikendy je s ni od rana do vecera. Cisti ji zoubky a cese vlasky a pipla si ji, uci ji zviratka a stavet stavebnice a cvici s ni logopedicke ukoly co dostavame. Chodi s ni ven, na bazen, do detskeho centra a ja mam klid si treba uklidit barak, nebo jedeme vsichni nekam na vylet.
@koala123 Nedivím se, že se ti to nelíbí. Můj chlap taky rád zasedne k PC, častěji, než se mi líbí, ale to jen proto, že mu to toleruju
Chodí domů kolem půl páté, vezme si malou a já mám tak hoďku čas pro sebe, většinou teda na úklid ![]()
Pak si sedne k počítači, ale teda většinou se mě zeptá „Miláčku, můžu na počítač?“ Je to zlato
Já se ho snažím nechat relaxovat, ale jakmile něco potřebuju, vždycky jde pomoct. A často uspává malou on, má na ni totiž parádní vliv. Jen co přijde k postýlce, malá spí. Když tam dojdu já, culí se a chce dělat lumpačiny ![]()
Čas s dětma tráví tolik, jako já…teď je to ale tím, že chodím už do práce a doma se střídáme podle směn.
Ale i když jsem byla doma s dětma, přišel z práce a pomohl, jak s úklidem, vařením…
Tehdá jsem mu říkávala, že jde z práce do práce…Aspoň viděl, jak to má ženská, která jde do práce, pak letí pro děti, doma poklidit, navařit, vyprat…
Teď už hodně, ale tak od roka a půl, do té doby ho to nebavilo, s kočárem byl tak pětkrát.
ale teď už super, klidně celé odpoledne, když je doma, nebo jdou někam do koutku, bazénu atd.
malýmu jsou dva a měsíc.
To bych fakt netolerovala. Manžel jezdím domů tak v 18,30, dostane děti a věnuje se jim včetně vykoupání a strčení do postele.
Tak dřív se malé věnoval hodně, šel za ní po práci do pokojíčku, mazlili se, hráli si. Koupal jí i uspával. Ted bohužel vzal práci v cizině, takže je třeba měsíc pryč. Je to hodně těžké a někdy si říkám, co bych dala za to kdyby byl doma a malé se věnoval třeba jen půlhhodky denně
Jak přijde z práce věnuje se dceři. Já jsem v tu chvíli vzduch
hraje si s ní, čte, dá jídlo, vykoupe, zuby a uloží. Víkend už od rána… Ale on chce k ničemu ho nenutím. Už od mimina pomáhá. Dcerka je jeho parťák.
Manžel to má na střídačku, aktivnější chvilky střídá „relax“ u PC. Záleží jak kdy, jak moc je unavenej z práce. Souvisleji se dětem věnuje, když jim čte, vypráví, hraje(me) s nimi hry, pomáhá(me) jim s školou, jsme venku, koupe, uspává…Ale chlapi si ty PC hry prostě neumí odpustit
. Můj tam mastí karty…ale ted se je naučila naše dcera, tak je hrají spolu - opravdové, ne virtuální
.
Příspěvek upraven 03.03.16 v 20:58
Manžel jezdívá večer domů o půl sedmé, v sedm, má na starosti ukládání malého, nikdy si s ním nehrál dýl než pět minut v kuse, tak aspon ty dvě pohádky a uspávání. O víkendu ho bere občas na hodinu, dvě ven, někdy jedu s nimi.
Takže taky nic moc, aspon to uspávání
Můj se věnuje a pomáhá od malinka. Hraje si s ní i se dokáže postarat.
@jenny.fields Když jsme neměli dítě, brala jsem ho takového, jaký je. Sliboval, že až bude dítě, jak bude pomáhat, hrát si. Když byl malý mimino, tak jsem to brala, že chlap neví, jak by se o něj staral a taky jak by si s ním hrál, ale teď je mi to líto, když se mu věnuje, jen když si malý řekne o pozornost. Jsem na ty pitomý hry už alergická. A nejvíc mě mrzí, že on si myslí, jak se mu věnuje a na mě útočí kdykoliv, když třeba vezmu do ruky mobil, že se prý malýmu taky nevěnuju
![]()
@koala123 Tak u nás je to bohužel podobné. Chodí z práce dost pozdě, protože dojíždí. Takže každý den zhruba ve čtvrt na sedm je doma. Převleče se do domácího, nají se, sedne k počítači. Také to jsou spíše chvilky, kdy se zeptá dětí, co dnes dělaly, nebo si chvilku lehne s nejmenším na postel a poňufá ho. Já když chodila do práce (na druhé mateřské jsem chodila na jeden den v týdnu od prvních narozenin dcery) - tak jsem z domova odcházela před šestou ráno a vracela se v půl sedmé a i tak jsem šla rovnou k dětem a užívala si jich. Vůbec jsem to nebrala tak, že jsem unavená z práce a musím mít klid - naopak už jsem se na ně moc těšila. Zatímco můj muž má na práci stále něco „důležitějšího“ - na počítači je to často facebook a podobné záležitosti. Mrzí mě to. Také mě mrzí, že nikdy pro nás nevymyslí žádnou aktivitu, žádný výlet, nic. Prostě kdyby bylo na jeho, tak sedíme stále doma.
Jeden čas, po narození prvního dítěte, jsem zvažovala dokonce rozvod. Jenže - manžel chodí do práce, není zlý, chová se k nám slušně, když ho požádám, tak děti také zabaví. No to že se dětem věnuje Jarda od sousedů víc, že navíc vozí rodinu každou sobotu na výlet… to fakt asi nejde srovnávat a nejde se kvůli tomu rozvádět. Nebo že nosí domů málo peněz? Když Jarda od sousedů nosí dvakrát tolik a přitom je zpět z práce každý den o hodinu dřív? Holt to takhle doma máme a taky to nevidím jako důvod k rozvodu.
Takže asi tak. Mrzí mě to. Od kamarádek vím, že jejich mužové se věnují dětem víc, i těch peněz nosí domů víc. Ale co člověk nadělá. Také vím, že je spousta rodin, kde je to mnohem horší.
Tak jsem se rozepsala, protože mě tohle téma trochu trápí celou dobu našeho manželství a stále to trochu řeším. Ale jak říkám, vždy mě je to jen líto, ale nic s tím nenadělám, manžela už nezměním (zkoušela jsem, proběhlo různé dohadování, pozitivní motivace apod. a stále je to stejné).