Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak hodně se manžel zapojuje v péči o dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
3.3.16 22:31
- Citovat
- Upravit
3.3.16 22:33
@koala123 já vím, budu za tu hroznou…já se kvůli němu to fakt snažím ustát, někdy máme docela fajn období ale někdy to na mě přijde a prostě si říkám že takovej život nechci a možná to bude znít sobecky, ale já chci být taky šťastná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 22:33
@kessi22 Super. Vím, že takový chlapi existují. Možná bych to měla dát přečíst mé drahé polovičce, ale on by mě odbyl, protože takové diskuse jsou přece k ničemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 22:35
A co mě vytáčí nejvíc? Skoro každý víkend jedu s malým k rodičům, takže manžel má doma lehárko. Někdy k nim jedu i v týdnu. Přijedeme domů, on odpočatý, celý víkend měl pro sebe, ale že by si malého vzal? Ani omylem. Vždyť jsem si u rodičů přece odpočinula. Ale že tam kolem malýho lítám, protože nemají úplně zabezpečený byt jako my doma. malý tam lumpačí. Máma pořád jen vaří, uklízí a stará se o babičku, tátu bolí záda, takže je protivný a s malým si moc nepohraje, akorát maláho krotím, aby moc nekričel, že je děda nervózní. Přijedu úplně vyflusaná, ale on má pocit, že jsem tam celou dobu ležela, babička hlídala. Je to vážně hrozný. I kdyby se změnit, už se mi tak zprotivit. Nebo je tak primitivní? Nechápe, že za celý den nemám hodinku času pro sebe? To, v televizi běží film nezmená, že ho s dítětem vidím. Chtěla bych aspoň jednou týdně hodinu, kterou budu mít jen pro sebe. On má těch hodin každý den hned několik a ještě remcá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 22:37
@Anonymní píše:
Prave, taky nechci aby se o nase dite starala nejaka maceska.Ale zase nechci zahodit sanci na lasku.Navic dite citi to napeti mezi nama.Uz s chlapem ani nespim, je mi odporny. A chci dalsi deti-ne s nim. Takze mi momentalne brani i v me touze mit dalsi deti. Zivot je tezky a na chlapy mam smulu.
Já už s ním taky ani nedokážu spát. Takže jestli teď znovu potratím, nevím, jak si to další dítě pořídit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 22:37
@koala123 Nesvěřuju děti ani tchýni. Její syn jí spadl s tříkolkou z balkonu - neměli zábradlí, starší bráchu dopovali pepem a další zážitky. A když je nouze a musí fakt hlídat, tak hlídá, bo ví, že kdyby se něco stalo, tak ji zabiju. Manžel má pořád pocit, že šílím a nemůže se přece nic stát. Tojen já vidím nebezpečí na každém rohu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 22:40
@koala123 píše:
A co mě vytáčí nejvíc? Skoro každý víkend jedu s malým k rodičům, takže manžel má doma lehárko. Někdy k nim jedu i v týdnu. Přijedeme domů, on odpočatý, celý víkend měl pro sebe, ale že by si malého vzal? Ani omylem. Vždyť jsem si u rodičů přece odpočinula. Ale že tam kolem malýho lítám, protože nemají úplně zabezpečený byt jako my doma. malý tam lumpačí. Máma pořád jen vaří, uklízí a stará se o babičku, tátu bolí záda, takže je protivný a s malým si moc nepohraje, akorát maláho krotím, aby moc nekričel, že je děda nervózní. Přijedu úplně vyflusaná, ale on má pocit, že jsem tam celou dobu ležela, babička hlídala. Je to vážně hrozný. I kdyby se změnit, už se mi tak zprotivit. Nebo je tak primitivní? Nechápe, že za celý den nemám hodinku času pro sebe? To, v televizi běží film nezmená, že ho s dítětem vidím. Chtěla bych aspoň jednou týdně hodinu, kterou budu mít jen pro sebe. On má těch hodin každý den hned několik a ještě remcá.
Taky jezdíme k našim na víkend a v týdnu taky. Manžel má doma pohodičku. Místo, aby naháněl teda práci, když má klid, tak se věnuje svým koníčkům - kolo, lyže. Naši pomáhají, ale jsou hodně pryč, ale vedle je babi a druhá babi, tety, je to rodná vesnice, na vycházce pokecám, takže si neodpočnu fyzicky, ale aspoň mi to pomůže psychicky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 22:40
U nás manžel se věnuje, ale jsou chvíle, kdy mě osobně určité situace vadí a to je, když nestíhám a on si prostě v klidu sedí u toho PC 
už jsem mu říkala, že ho vyhodím z okna..
On tam jako nesedí pořád, ale co fakt nechápu je to. že třeba jsou 4-5 h, máme 7 letého a 2 letého a potřebuju se učit s prvnákem a klid a prostě já běham běhám, abych tak do půl 6 mohla zasednout s ukolama, a ons i čte na PC já u stolu a douletý u noh, otravuje, a když mu řeknu hlídej ho, potřebujem klid, tak ho jenom zavolá a zase čte…
Trochu mě přijde, že pomáhá, ale když se mu chce, ne když já někdy potřebuju..Už mě lezly na nervy neděle.. Já ráno vstanu a koloběh, snídaně, uvařit, uklid po obědu, pak kava, ale zase za chivlku někdo něco chce svačit, potom doplnit ukoly, nějaké žehlení a chlap nemá žádnou povinnost tak jsem mu řekla, že buď bude chodit dopolende s dětma, at to stihnu ven na hřiště- kde mimochem vidí snad 5 tatínku takto chodit před obědem a nebo půjdu klidně já, ale oběd je na něm..
Děti potřebují ven, hlavně ten 2 letý je zvyklý na dopo venčení
Příspěvek upraven 03.03.16 v 22:41
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.16 22:41
@koala123 píše:
Já už s ním taky ani nedokážu spát. Takže jestli teď znovu potratím, nevím, jak si to další dítě pořídit.
Co s nim nespim, tak je jeste protivny, takze fakt si vydechnu, kdyz vypadne do prace. Libat se s ni nedokazu uz snad rok.Dame si jen pusu, nez jde do prace a i to je mi uz proti srsti. 
Jo pred jeste cca pul rokem sem si rijala, ze pujdem do druheho ditka, ale doslo mi, ze by to bylo proti prirode-cekat dite s nekym, kdo se mi hnusi.
- Citovat
- Upravit
3.3.16 22:43
Já vidím největší problém v tom, že on si myslí, že když to řešíme, je to jen proto, že mi zase něco přelítlo přes nos. Ale já to s ním nebudu řešit a omýlat to denně, když za prvé stejně ničeho nedosáhnu a za druhé tou atmosférou akorát bude trpět syn. Takže si povídáme, zasmějeme se nějakému vtipu v televizi, dnes ne mě chtěl ze srandy chrstnout vodu z akvárka, tak jsem vypískla a on si myslí, že je vše v naprostém pořádku a že mi pak něco přelítne přes noc a hysterčím. To pak nemá vážně řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.16 22:45
@koala123 Treba dnes mi chlap rekl, ze si musel jit odfrknout do hospody.Kdy si odfrknu ja? Je to sobec. Nikdo mi nikdy nebyl tak odporny.Muze si za to sam, kdybych aspon mohla rict, ze je dobry tata.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.16 22:48
@koala123 Me max rekne, ze vi, ze to mam s malym tezke a druhy den zas s nicim nepomuze. Uz me nebavi s nim neco probirat, kdyz to nema vysledek zadny.
- Citovat
- Upravit
3.3.16 23:45
@koala123 @Bobule151 děkuji, ano, mám dokonalého muže a jsem za to ráda!
Když to tak tady čtu, tak Vás opravdu lituji, ale ještě víc lituji Vašich dětí…já sama jsem z nefunkční rodiny a dodnes si pamatuji jak jsem kámošce záviděla, že má kompletní rodinu a že se její rodiče mají pořád rádi…
Do Vašich situací se vžít nedokážu, nikdy jsem to neřešila, my když se pohádáme, tak jen kvůli kravince a tak 1-2 krát do roka, prostě máme i po skoro 9 letech pohodu…takže jediné, co Vám popřeji, je, abyste se i vy štěstí dočkaly 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.16 01:18
@Tóňa2 píše:
Tak u nás došlo k podobné situaci, nekoupil sice les, ale takovou zbořeninu v lese bez přístupové cesty, no hrůza, k ničemu to není a nikdy nebude, já o tom nevěděla, prostě najednou nebyla na účtě ani koruna.
Taky mě nechal mnohokrát na holičkách a vůbec mu to nepřišlo divné. Jednou jsem byla na zákroku v nemocnici, po celkové narkóze jsem si tam dvě hoďky poležela a pustili mě domů. On pro mě nepřijel, ale nechal tam na mě čekat děti a já s nimi šla sama domů, byla jsem bez mobilu, cestou jsem několikrát zvracela do škarpy u silnice (narkózu blbě snáším a zvracím po ní)… no prostě úplná katastrofa. Pak se mě omlouval, ale že ho to vůbec napadne, nechat tam děti a odejít. Jako by mu chyběl sociální cit, schopnost komunikace dost mizivá, empatie také nic moc.
Ale zase není zlý, není agresivní, není mstivý. V práci by se mohl přetrhnout, aby měl vše dokonalé, dělá věci navíc, i když nemusí.
Já si mnohokrát říkala, dříve, když jsme měli první dítko, že kdyby se objevil někdo jiný, tak s ním odejdu. Jenže nikdo se neobjevil. A neobjeví. Už tomu nevěřím. A mám strach, že by to mělo zase jiný háček, jiný problém, a že bych šla z bláta do louže.
Vůbec nechápu, kde všechny ty moje kamarádky vzaly ty báječné muže! Fakt jim závidím. Takové ty starostlivé, jak doprovází ženu v šestinedělí k doktorce (i když ona je přemlouvá, ať nechodí, že to zvládne sama), vymýšlí výlety, po příchodu z práce si vezmou děti na dvě hoďky do parku, jsou starostliví, večer si otevřou láhev vína a o všem si se svou ženou v klidu popovídají, přemýšlí, kde vydělat víc peněz, aby si rodina mohla dovolit pobyt u moře… to já fakt neznám.
Nedělej si iluze, všude je něco a čím jsem starší, tím víc se mi to potvrzuje. Lidé jenom neradi mluví o něčem, co vypadá před ostatními blbe… To není jak já, všechno hned vykecam a zkritizuju a pak mě to štve 
všichni se tváři, jak mají všechno úžasný a dokonalý… A pak se dozvídáš, ze taky berou antidepresiva jako ty a ze manžel ma milenku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.16 06:51
Podrzi dceru nez obleknu syna nebo musim neco dodelat. Vezme syna na 10 min k pc. Odnese syna do pokoje.Kdyz prochazim okolo s dcerou obcas udela baf a ksichty. Tak 1× do tydne prijde do pokojiku na 2 minutky si sednout na zem. Tot vse.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Prave, taky nechci aby se o nase dite starala nejaka maceska.Ale zase nechci zahodit sanci na lasku.
Navic dite citi to napeti mezi nama.Uz s chlapem ani nespim, je mi odporny. A chci dalsi deti-ne s nim. Takze mi momentalne brani i v me touze mit dalsi deti. Zivot je tezky a na chlapy mam smulu.