Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak na výchovu 4letého dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.6.11 16:52
Synovy je 4 a pul…a musim rict ze vztekaci obdobi jsme si zazily asi ve 2 letech a od te doby je klid.
Jelikoz jsem syna od jeho narozeni az do jeho 3 let vychovavala sama snazila jsem se byt prisna ale spravedliva. Na vztekani u nas zabiral nejlepe urceny kout..tak jak uz je v predeslich prispevcich psano..vzdy se tam vyvztekal a byl klid.
Synator vy ze kdyz si neco zamane a nedostane to tak ma proste smulu. Kolikrat jsem ho tahkle nechala v obchode stat, nikdy jsem se nevzdalila daleko aby treba neutekl ale dostatecne aby me nevidel. Jak mile prisel na to ze me nevidi byl klid. Ted uz vi ze darecky(hracky) dostane jen k svatku, narozeninam, velikonoce, vanoce a malickost na Den deti.
Ted uz skoro rok s nami zije muj pritel. Syna prijal prakticky za vlastniho a syn ho ma taky rad i kdyz nekdy spolu bojuji. To se pak syn vyradruje stylem…ja bydlim u sve maminky proc ty nejsi u te sve. 
Ale zaroven mu pritel i ukazal ze v rodine existuje i chlapske slovo a od doby co snama zije se i syn hodne zmenil…k lepsimu. Sice vi ze to neni jeho tatinek..na to jsem se ho ptala a on mi rekl ze on zadneho tatinka nema(bio otce si nemuze pamatovat) Me treba zase mrzelo ze s vecma se kteryma syn drive chodil za mnou (Byla jsem maminka Borek) tedka jde za pritelem. Ale jsem rada ze i ty mi chlapi si padly do oka.
Ma samozrejmne i svoje mouchy…jako neuklizeni pokojicku…nekdy je na zabiti kdyz se ma oblekat nebo neco udelat..ale myslim ze to tak nejak patri k veku. Zase me nesmirne tesi ze pokazde kdyz meju nadobi tak si sam vezme uterku a zidli a nadobi mi jde utirat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.12.11 09:03
Potřebovala bych poradit mám syna v březnu mu budou 4 roky. Do školky chodil docela rád až teď začal týden dělat scény, že do školky nechce brečí sedí v šatně a učitelka si ho musí převzít s brekem, ale po 5 min ho to ve školce přejde. Doma když chci někam jít tak mě nechce pustit to dělá i příteli, stoupne si do cesty a nikam nejdeš, ale zase když odjedu nedřeknu mu to a on zjistí že nejsem doma zeptá se tatínka kde jsem ten řekne třeba na nákupu tak nebrečí. Taky odmlouvá vzteká se vždycky mi příijde, že to udělá a třeba za 10min otočí. Jsem už z nervama hotová potřebuju radu jestli jste to taky tak nějak měli a kdy to přešlo. Podotýkám že to trvá týden do té doby byl pohodové dítě. Děkuji za odpověď Vendula
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.12 18:37
Davdan píše:Veveří píše:
Třeba jí řeknu: „Ty tak krásně kňouráš, zakňourej mi ještě jednou…to je málo, musíš víc nahlas, takhle to slyším jenom já“
A ono ji to přestane bavit, celkem se mi to osvědčilo, tedy aspoň někdyJo, tohle dělá jedna známá a holčička pak na ni vždycky koukne a utne, přestane ji to bavit.
Škoda, že to nezabíralo i u nás…
ano mám úplně to samé… vždycky jsem jí říkala… ty jenom řveš… a byla to pravda.. pořád něco se jí nelíbilo, nebo to nechtěla atd… prostě měla pořád se vším problém a tak řvala a řvala… 
byla jsem z toho zoufalá a taky jsem nevěděla jak na ni… až už jsem neměla na to sílu, tak jsem jí prostě řekla "no jooo, tak si ječ… a co nejvíc a ještě víc atd… a ona kupodivu utichla 
tak jsem to ještě párkrát udělala a ted už je to lepší… o moc teda 
takže určitě doporučuji tuto metodu vyzkoušet 
přeji hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.12 08:40
Tak u nás také zabírá - zařvi víc, ještě křič - a on řekne NE! a je klid To se vždycky u toho směju jako blázen, protože mě to faaakt pobaví tady ty jeho jakože naschvály.
Nicméně tohle nepraktikuji moc často, protože se mi nelíbí ten význam pod tím - tedy, že má ode mě souhlas to dělat. Nechci, aby si to zafixoval.
Jinak nejlepší dvě metody jsou u nás tyto - domluva - tedy přesťaň řvát a domluvíme se spolu, jak to vyřešíme.
A ta druhá je opak toho, co tady většina mamin píše. My nezakazujeme, my motivujeme. Až přestaneš řvát, můžeš se jít koukat na pohádku. Když budeš chviličku zticha a necháš mě dodělat, co potřebuji, hned se ti budu věnovat.
Toto zabírá na 99% vždy.
Pokud ne, pak k tomu přidám důsledek toho, když to neudělá.
Až přestaneš hysterčit, můžeš se jít koukat na pohádku. Pokud ale nepřestaneš co nejdřív, pohádku ti dneska už nepustím.
Tím dáš dítěti jasnou volbu a výběr je už na něm. Toto zabírá vždy když nefunguje varianta bez důsledku.
Vyzkoušej to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 17:35
tak u nás zabírá prostě říct to, co dítě chce za něj. Má tedy jen tři a půl a většinou si řekne, co chce, ale když už je unavený, tak třeba kňuká, nebo je mezi námi nedorozumění - a on začne nabírat ..tak to řeknu nahlas..př. chce ještě sladkost a začíná nabírat - tak prostě řeknu - ano, chceš ještě něco sladkého, chceš to moc, já vím, já ti rozumím…To ho většinou uklidní, a pokud ne, tak aspoň má pocit, že chápu, co chce..to ještě neznamená, že pak dostane to, co chce..ale stačí to prvotní pochopení mezi námi, kdy on se cítí chápán, abych pak mohla, když se trošku uklidní, mu znova říct - víš, já vím, máš chuť na sladké, a dneska jsi už měl čokoládu. můžeš mít jablko nebo piškoty..většinou to pak vezme bez dalšího breku, prostě mu to pravidlo zopakuji až po tom, co jsem mu dala pochopení pro jeho potřebu v situaci, kdy už měl rozjeté své emoce (tedy řev), až se uklidní, jeho emoce opadnou, tak mu zopakuji pravidlo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 18:26
No mě naši léčili šokem - ve třech letech, při hysterickém záchvatu „ale já chci tu hračkuuuu…“ Jsem najednou během minuty byl zavřený ve sklepě - a okolo mě černá tma… No pustili mě ven až za dvacet minut..... a nepamatuju si, že bych to někdy udělal znova.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 12:55
Máme teď trošku problém se synem, jsou mu 3 roky. Příkladně mu řeknu, ať se nedívá na televizi tak zblízka a on dělá, že mě neslyší a usmívá se, pak se na mě schválně otočí a směje se mi, opakuju prosbu, ať se nedívá tak zblízka a jestliže neposlechne a bude se smát, tak televizi vypnu a on jakoby neslyšel, televizi vypnu, začne brečet, řeknu mu proč jsem televizi vypla, že mě neposlechl a on je schopen se mi zase vysmát. Přitom nikdo to nedělal, byl poslušný, vše jsme si dokázali vysvětlit a teď tohle. Chápu, že zkouší hranice, ale jak se zachovat? Trvá to už hrozně dlouho, nedbá na zákazy, domluvy (vždy slíbí, že už bude hodný, že ho to mrzí, že už nezlobí apod.), někdy zabere až vyhrůžka, že mu plácnu přes zadek ale nechci ho bít 
Jak reagovat na výsměch a neposlouchání?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 13:14
Já mám doma to samý, ale s holkou, taky vůbec neposlouchá, funguje vařečka(jen pohrozím, zatím nedostala),to je tím věkem. Utebe bych to dělala jak to děláš, prostě to vypnu, at brečí. Pokud to udělá znova, vypnu znova a už nezapnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 13:33
@Ewule0712 píše:
Máme teď trošku problém se synem, jsou mu 3 roky. Příkladně mu řeknu, ať se nedívá na televizi tak zblízka a on dělá, že mě neslyší a usmívá se, pak se na mě schválně otočí a směje se mi, opakuju prosbu, ať se nedívá tak zblízka a jestliže neposlechne a bude se smát, tak televizi vypnu a on jakoby neslyšel, televizi vypnu, začne brečet, řeknu mu proč jsem televizi vypla, že mě neposlechl a on je schopen se mi zase vysmát. Přitom nikdo to nedělal, byl poslušný, vše jsme si dokázali vysvětlit a teď tohle. Chápu, že zkouší hranice, ale jak se zachovat? Trvá to už hrozně dlouho, nedbá na zákazy, domluvy (vždy slíbí, že už bude hodný, že ho to mrzí, že už nezlobí apod.), někdy zabere až vyhrůžka, že mu plácnu přes zadek ale nechci ho bít
Mně se na tom, co píšeš, nelíbí ten nátlak, to trvání na poslušnosti. „Jestli mne neposlechneš a jestli se mi budeš smát, vypnu Ti to“. To nepovažuju za správné.
Násilné nucení k poslušnosti plodí vzdor, nic jiného.
Televizi samozřejmě vypneš správně (tedy, předpokládám, že ji skutečně už nezapneš)… ale měla bys ji vypnout proto, že „na televizi se díváme z gauče. Kdo stojí těsně před ní, bude mít bolavé oči. Pokud se chceš dívat na televizi, posaď se na gauč… neposadíš? Dobře, nechceš se tedy dívat, televizi vypínám“.
Vypnutí televize by mělo být důsledek, ne trest - stál jsi přímo před televizí, musela jsem ji tedy vypnout, chci, abys měl zdravé oči. Nikoli „trestám Tě vypnutím televize za to, že neposloucháš“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 19:33
@BohunkaP píše:
Mně se na tom, co píšeš, nelíbí ten nátlak, to trvání na poslušnosti. „Jestli mne neposlechneš a jestli se mi budeš smát, vypnu Ti to“. To nepovažuju za správné.Násilné nucení k poslušnosti plodí vzdor, nic jiného.
Televizi samozřejmě vypneš správně (tedy, předpokládám, že ji skutečně už nezapneš)… ale měla bys ji vypnout proto, že „na televizi se díváme z gauče. Kdo stojí těsně před ní, bude mít bolavé oči. Pokud se chceš dívat na televizi, posaď se na gauč… neposadíš? Dobře, nechceš se tedy dívat, televizi vypínám“.
Vypnutí televize by mělo být důsledek, ne trest - stál jsi přímo před televizí, musela jsem ji tedy vypnout, chci, abys měl zdravé oči. Nikoli „trestám Tě vypnutím televize za to, že neposloucháš“.
Máš pravdu, taky se mi to nelíbí, takhle si vynucovat poslušnost, ale už trošku nevím jak na něj. Snažím se být trpělivá, ale nevyplácí se mi to 
Snažím se pěkně v klidu vysvětlit a stejně neposlechne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 16:23
@Ewule0712 píše:
Snažím se pěkně v klidu vysvětlit a stejně neposlechne.
No tak neposlechne… prostě se televize vypne a je to. Když mu na nějaké pohádce bude opravdu záležet, na ten gauč se posadí. A pokud neposadí, holt má smůlu… však mu to bez televize neuškodí… V tomhle případě fakt celkem nevidím důvod poslušnost nějak vynucovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 19:00
@BohunkaP píše:
No tak neposlechne…
Byl to jen příklad rozhodně mi nezáleží na tom, jestli se bude dívat nebo ne, neposlouchá a provokuje teď v jakémkoliv případě a situaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.14 13:27
A poslechla byste měnžela?? Příklad donese vaše oblíbené zákusky a dá je do lednice a pak vám řekne že si nesmíte vzít!!! Co uděláte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.14 17:42
Ahoj všem!
Jsem tu nový, normálně by mě nic takového nenapadlo psát a vlastně ani nevím, jestli to vkládám do vhodné diskuze. Nicméně bych potřeboval poradit. Je mi 25 a našel jsem po opravdu dlouhé době ženu se kterou si skvěle rozumím a nechci o ní přijít. Jsme spolu teprve krátce, ale vždy jdu do všeho naplno a jsem rovněž smířený s tím, že budu vychovávat dvě nevlastní děti, kluka 3.5 a holčičku 7 měsíců. Což pro mě není problém, naopak. Vždy jsem si přál kluka a holku a najednou je mám. V čem je problém? Klučina mě celkem bere, hrajeme si spolu, blbneme, kopeme balónem, zkrátka vše v tomhle ohledu v pořádku. Problém nastává v okamžiku, kdy mu něco zakáži. V jeho očích se samozřejmě jedná o veledůležitou věc, kterou musí vykonat, nenapadá mě momentálně příklad, ale jistě víte, co mám na mysli. Začne ječet, řvát, určitě mě v tu chvíli nenávidí (dokonce mě jednou praštil polínkem do hlavy, když sem mu zakázal, aby jej nevhazoval do hořícího krbu ) U matky se vzteká taky, když mu něco zakáže, ale v daleko menší míře a hned to pochopí. U mě ne. Pro mě je tato role otce nová, smiřuji se s ní a jdu do ní naplno. Proto taky píši sem. Chtěl bych být dobrým otcem, ale jak jim mohu být, když nejsem pro dítě autorita? Chce to čas? Jiný přístup? Klučinu bych neuhodil, toto zavrhuji. Musí to jít i jinak. Můžete mi někdo poradit jak? S přítelkyní jsme 4 měsíce a kluk mi již říká tati. Děkuji za Vaše názory. M.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MarkétkaBeruška
16.2.14 17:45
@mirafree asi to bude chtít čas a hlavně nepolevit, je zvyklý že maminka se poslouchá a ty jsi někdo nový, kdo by mu podle něj měl vše dovolit, no prostě takový hodný tatínek. Je dobře že se snažíš, ale dala bych tomu čas…ať si to malý ujasní v hlavě, možná bych se nějak domluvila s přítelkyní že když mu třeba zakážeš, dám příklad hrát si s nožem tak ona přijde a také mu to zakáže, ať vidí že máš pravdu. Tak držím palce a at to klape
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
