Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@hanka.br. píše:
Má problémy s prospěchem?
Vyložený problém s prospěchem není. Není to tak, že by nosil domů samé špatné známky, na vysvědčení to byly skoro samé až na češtinu a angličtinu.
@stock píše:
Takže nevyresila a ještě kluka sešlapala a do bot. Neslo by třeba mu říct, že to udelame spolu, dohromady a poděkovat mu za pomoc? Ja nejsem pro zákazy a vyhruzky. Já jsem pro přesvědčování, příklady táhnou, dite nedělá to, co já říkám, ale to co já sama delam, nedělám. Ze je to nápor na trpelivost jako hrom, je jasný. Ale i kdyby to melo trvat 100 let, vyplatí se to. Já jsem zastancem toho, že dite by to melo dělat z přesvědčení a ne z „musu“. Je to porad ještě dite, uvidis že se zmeni k lepšímu az bude, s Tvoji pomocí, rozum brát.
Nebyli jsme u toho, nemůžeme paní učitelku soudit. Učitelé nejsou primárně ve školách od toho, aby děti učili základnímu vychování a tak pokud kluk pokyny nerespektuje, je drzý a je schopen do očí říci, že práci dělat nebude, sdělení rodičům je na místě. Ti jsou zodpovědní za výchovu a oni si musí syna srovnat. Ne učitel.
@paťule792006 píše:
Vyložený problém s prospěchem není. Není to tak, že by nosil domů samé špatné známky, na vysvědčení to byly skoro samé až na češtinu a angličtinu.
A s tou zvláštní školou jsi to slyšela na vlastní uši?
@stock píše:
Takže nevyresila a ještě kluka sešlapala a do bot. Neslo by třeba mu říct, že to udelame spolu, dohromady a poděkovat mu za pomoc? Ja nejsem pro zákazy a vyhruzky. Já jsem pro přesvědčování, příklady táhnou, dite nedělá to, co já říkám, ale to co já sama delam, nedělám. Ze je to nápor na trpelivost jako hrom, je jasný. Ale i kdyby to melo trvat 100 let, vyplatí se to. Já jsem zastancem toho, že dite by to melo dělat z přesvědčení a ne z „musu“. Je to porad ještě dite, uvidis že se zmeni k lepšímu az bude, s Tvoji pomocí, rozum brát.
Já si říkám, jestli ta paní učitelka na něho není nikdo moc drsná. Já totiž marně přemýšlím co mu mohlo tak učení zhnusit. Jako dle mého názoru je kluk chytrej a když ho přítel zkouší z násobilky třeba, tak to valí jak nic, když se mu chce, tak nám úplně v pohodě a bez chyby řekne vyjmenovaný slova a bez keců. Ale jak se mu řekne, že si má jít udělat úkoly, tak je zle a nepomáhí vysvětlení, že když si je udělá hned, tak aspoň pak bude mít už klid a bude si moct hrát. Prostě ty úkoly se mu dělat nechcou, on je schopný i někam schovat deníček s úkoly jen aby je nemusel psát. Je mi jasné, že skoro žádné dítě nejde dělat úkoly s kdoví jakým nadšením, ale jeho reakce na to mi příjdou někdy nepřiměřené. Začne vývádět, že to dělat nebude a přitom, když už ho k tomu nějak přemluvíme, tak to má za chvilku hotový, ale to divadlo před tím, to je opravdu na pevné nervy.
@hanka.br. píše:
A s tou zvláštní školou jsi to slyšela na vlastní uši?
S tou zvláštní škoulou jsem to neslyšela na vlastní uši, vím to od přítele, ale já osobně jsem u toho nebyla, tak nevím co přesně říkala a v jaké spojitosti to říkala, ale mluvila o tom.
@hanka.br. píše:
Nebyli jsme u toho, nemůžeme paní učitelku soudit. Učitelé nejsou primárně ve školách od toho, aby děti učili základnímu vychování a tak pokud kluk pokyny nerespektuje, je drzý a je schopen do očí říci, že práci dělat nebude, sdělení rodičům je na místě. Ti jsou zodpovědní za výchovu a oni si musí syna srovnat. Ne učitel.
Netvrdim nic o učitelove povinnosti vychovávat dite. Myslím si, že hodně záleží na učitelove přístupu k diteti. Treba dite látku nepochopilo a proto to odmítnuti. A ano, nikdo z nás u toho nebyl, takže s tim „srovnáváním syna“,no nevím. Já myslím, že by paní učitelka mela kontaktovat ustne rodiče, nebo rodice pani ucitelku, třeba se spolecne něčeho doberou ![]()
@paťule792006 píše:
S tou zvláštní škoulou jsem to neslyšela na vlastní uši, vím to od přítele, ale já osobně jsem u toho nebyla, tak nevím co přesně říkala a v jaké spojitosti to říkala, ale mluvila o tom.
Takže souvislost neznáme. Devět let - nějaká čtvrtá třída. Aby dítě řeklo učiteli do očí, že něco dělat prostě nebude, to není vůbec běžné, spíše výjimečné. Stejně tak aby vyvádělo u psaní úkolů nebo aby ho rodiče museli přemlouvat. Fakt se hodně zamyslete nad tím, jak budete postupovat dál, doporučila bych návštěvu SPC, kde pracují s rodinou a podobné případy řeší. V páté třídě se může stát, že škola bude strašit diagnostickým pobytem, protože skutečně nemá páky na to, aby dítěti vštěpovala minimální poslušnost. Píšu ze zkušenosti, nevymýšlím si. Podobné případy končí u špatné party, vydírání rodičů i trestné činnosti a tam už pak diagnosťák je i pro rodiče spásou. Sami to podle mě nezvládnete a potřebujete odbornou radu.
@stock píše:
Netvrdim nic o učitelove povinnosti vychovávat dite. Myslím si, že hodně záleží na učitelove přístupu k diteti. Treba dite látku nepochopilo a proto to odmítnuti. A ano, nikdo z nás u toho nebyl, takže s tim „srovnáváním syna“,no nevím. Já myslím, že by paní učitelka mela kontaktovat ustne rodiče, nebo rodice pani ucitelku, třeba se spolecne něčeho doberou
I když dítě látku nepochopí, nechová se drze nebo vzpurně. Vzhledem k tomu, že se stejně chová i doma, s nepochopením látky chlapcovo odmítání souvislost mít nebude. Kontaktovat ústně je dobré řešení v případě, že je takové chování výjimkou. Zde není. Zakladatelka píše, že paní učitelka mluvila s otcem dítěte, takže spolu hovořili.
Příspěvek upraven 03.04.16 v 11:55
@stock píše:
Já jsem pro přesvědčování, příklady táhnou, dite nedělá to, co já říkám, ale to co já sama delam, nedělám. Ze je to nápor na trpelivost jako hrom, je jasný. Ale i kdyby to melo trvat 100 let, vyplatí se to. Já jsem zastancem toho, že dite by to melo dělat z přesvědčení a ne z „musu“.
Příklad ti bude fungovat tak u tříleťáka, u devítiletého kluka, co není zvyklý podílet se na péči o domácnost fakt ne. Proč by taky mělo - z jeho úhlu pohledu to doteď bylo naprosto v pořádku a nikdo po něm nic nechtěl, tak proč by se měl najednou zapojovat.
Fakt devítiletí kluci nepřemýšlí stylem „aha, máma a táta pořád něco dělají a pracují i doma, asi bych měl taky něco dělat.“ Obzvláště v případě, když mají v podstatě neomezený přístup na TV/PC (pokud se nepletu).
Myslím, že návrh na konzultaci s odborníkem není úplně od věci a čím dříve, tím lépe.
@hanka.br. Jako je mi jasné, že učitelka tady není od toho aby kluka vychovávala to musíme my, hlavně přítel. No ono je to asi ještě způsobené nějakými problémy s jeho vlastní matkou..jako řekla bych, že v dětství teda docela zkusil, ale vím, že to neomlouvá naši špatnou výchovu. Přítel to s ním chce všechno po dobrém a chce s ním mít dobrý vztah, ale pak je neštastnej z toho, že kluk dělá co nemá a že mu ani nevysvětlí proč to dělá, buď mlčí nebo řekne, že neví proč to udělal. Já myslím, že se bojí, má špatnou zkušenost a bojí se, že když řekne pravdu, tak dostane. Což ale rozhodně není pravda, přítel by ho snad nebyl ani schopný plácnout po zadku. Myslí to s ním dobře a já samozřejmě taky, ale opravdu vidím, že je to špatný a že to bude chtít nějaké radikálnější řešení. Hlavně, že to bude chtít si promluvit a domluvit se na nějakém řešení. Píšete tady, že to asi nejsme schopní zvládnout sami, ale já bych to raději prvně zkusila sama, prostě s přítelem, že by jsme mu nastavili nějaká pravidla na kterých si budeme neústupně trvat. A Buď to bude fungovat a kluk se polepší a nebo budeme muset zkusit třeba to SVP.
Pokud to chcete chcete vážně nejdřív zkusit sami, doporučuju knížku Do pátku bude vaše dítě jiné - Kevin Leman. Popř. i něco jiného od něj, ale tahle je dobrá, že nabízí jednoduchý plán - jen se ho musíte oba důsledně držet ![]()
@Novire Děkují za tip
prvně to chci opravdu zkusit sama, než kluka někde tahat a dokážu si představit, že by tím spíš se ještě víc seknul a nebyla by s ním řeč už vůbec. Někdy mám opravdu dojem, že buď ty věci dělá schválně a nebo nevím jak jinak na sebe upozornit nebo jak upozornit na to, že má nějaký problém, že něco řeší.
@Novire píše:
Příklad ti bude fungovat tak u tříleťáka, u devítiletého kluka, co není zvyklý podílet se na péči o domácnost fakt ne. Proč by taky mělo - z jeho úhlu pohledu to doteď bylo naprosto v pořádku a nikdo po něm nic nechtěl, tak proč by se měl najednou zapojovat.
Fakt devítiletí kluci nepřemýšlí stylem „aha, máma a táta pořád něco dělají a pracují i doma, asi bych měl taky něco dělat.“ Obzvláště v případě, když mají v podstatě neomezený přístup na TV/PC (pokud se nepletu).Myslím, že návrh na konzultaci s odborníkem není úplně od věci a čím dříve, tím lépe.
Ano, mas pravdu, ale on se ten třileták, zcela v souladu s vývojem, hrne do vseho a chce pomáhat. Moje 2,5 léta vnucka me chce i obouvat a fouká mi na horke jidlo
. Nevím jestli ho mají v péči od narození nebo se o něj začali starat jako o „nekolikaleteho“. Ony se ty stare návyky „lamou“hur, než se zavadeji nove. ![]()
@hanka.br. píše:
I když dítě látku nepochopí, nechová se drze nebo vzpurně. Vzhledem k tomu, že se stejně chová i doma, s nepochopením látky chlapcovo odmítání souvislost mít nebude. Kontaktovat ústně je dobré řešení v případě, že je takové chování výjimkou. Zde není. Zakladatelka píše, že paní učitelka mluvila s otcem dítěte, takže spolu hovořili.Příspěvek upraven 03.04.16 v 11:55
Tezko soudit, tech scénářů je spousta. Treba jednou něco nepochopil, děti se mu vysmaly, nebo někdo dospělý, nepochopil zase, nejlepší obrana je útok, neudělám to ![]()
@stock píše:
Tezko soudit, tech scénářů je spousta. Treba jednou něco nepochopil, děti se mu vysmaly, nebo někdo dospělý, nepochopil zase, nejlepší obrana je útok, neudělám to
Vzhledem k tomu, že zakladatelka řeší stejně vzpurné chování hlavně doma, kde se mu nikdo neposmívá, nemá smysl vymýšlet zástupné omluvy chlapcova chování. Je na místě si přiznat, že kluk má problém, a řešit ho čím dřív, tím líp.