Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak nereagovat na člověka s poruchou osobnosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.7.25 13:01
@PaníBovaryová fakt? to naštěstí neznám..
ze všech šéfů a šéfek či blízkých kolegů za 32let praxe byl divný jen jeden (krasoň, ale měl vážnou nehodu a hodně kulhal, což mu úplně nabouralo ego, choval se fakt jak kre-tén, tam jsem vydržela na tom oddělení rok a půl a papalala) a pak jeden kolega, který nebyl normální, ale ten se zavíral a nijak neškodil, vyhodili ho, nechal se přeoperovat na ženu, tak snad už je šťastný 
jinak jsem fakt nikoho takového v práci nepotkala - díky bohu 
a v rodině jsem si pořádek udělala sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.25 13:17
Fakt by mě zajímala situace kdy bych nemohla přerušit kontakt. Takovou situaci si nedovedu představit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.25 13:25
@Tayen píše: Více
některé matky se nedokáží oprostit od dítěte, prostě to neumí, i když je to dítě bije, týrá, prostě to nedokáží… a některé ženy nedokáží odejít od tyrana, nenechají si pomoct,
prostě se tak bojí-neumí si to představit-že v tom zůstávají…
Ale obecně všem obětem říkám, že utnout to LZE, sice s dopomocí a se slzama, ale lze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.25 13:33
@Tayen píše: Více
Třeba dítě do 18 let nebo starší a studující. Je tady diskuze „Nemám ráda svého sedmiletého syna“, přečti si příspěvky původní zakladatelky, tam je vidět psychopatické chování dítěte. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.25 13:42
@Tayen píše: Více
Treba psychicky ci jinak nemocne dospele dite, ktere v podstate potrebuje tvou peci 24/7? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.25 13:53
Záleží na typu poruchy, ale mně jeden člověk, který měl zkušenost poradil tohle: Musíš si to v hlavě nastavit tak, že vlastně jednáš s malým dítětem, tak se na toho člověka dívat. Protože reálně lidé s podobnými poruchami jsou v mnoha ohledech stále mentálně nastavení na úrovni toho dítěte, které ještě nechápe hranice. Neposunuli se z toho dětského vnímání světa dál. Nemáš šanci to ovlivnit. Tedy to pouštěj jedním uchem tam, druhým ven. Odpovídej stručně a věcně, nepouštěj se do vysvětlování (jednak to nikam nevede a zároveň je to nabíjí) a nesdílej s nimi hlavně žádné informace, které mohou použít proti tobě.
Ale nejlepší je fakt odejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.7.25 14:13
@Livi92 píše: Více
Dekuji za vyborny tip! 
A samozrejme si vazim prispevku vsech uzivatelu do diskuze. A vim, ze nejlepsi je vzdy utnout kontakt. V tomto pripade to ale bohuzel nejde, protoze nejvetsi dopad by to melo na me blizke a ne na me. A to jim udelat nemuzu.
- Citovat
- Upravit
My Melody
21.7.25 14:20
Nepomohlo by ti se od toho oddelit, jak kdybys byla obrazne za sklem? Jak kdyz se lekar kouka na agresivniho pacienta, vi, proc je agresivni, ale nebere si to osobne?
Nekonkretizujes o jakou poruchu osobnosti jde, popisu zkusenost s narcisem.
Pomohlo mi zaradit si narcise, kam patri a kdyz lze, manipuluje, prekrucuje, ponizuje, pokazde si uvedomovat, ze to dela, protoze on ma problem, ne ja.
Narcis ponizuje, protoze zavidi, protoze neni schopen lasky, on ji umi jen predstirat, protoze za celou jeho vystavanou fasadou je NIC, neumi se inspirovat, neumi se necim stat, umi jen predstirat a napodobovat a za tou fasadou je prazdno, nechtela bys byt na jeho miste… proto zavidi lidem vsechno i jejich autenticitu, zavidi tvuj usmev a pohodu, proto ublizuje a ponizuje, aby sebe vyzdvihol z tech sracek, ve kterych zije. Kazdy konflikt, kde si muze kopnout a ponizit te, je pro narcise potrava, kterou se krmi, potrebuje ji porad a nikdy to neskonci… kdyz si uvedomujes, co dela a proc to dela, prestane ti to ublizovat, protoze vis, ze to nema nic do cineni s tebou, jsi jen jedna z jeho obeti, kterou ma po ruce a pokud se po jeho svinstvach budes trapit, ma co potrebuje.
Nejucinnejsi strategie je uplne preruseni kontaktu a je to mozny, i kdyz se jedna o nekoho z rodiny, ale je to hrozne tezky.
Pokud ale uz musite byt fyzicky spolu, treba v jednom dome, nebo na pracovisku, utni komunikaci, nebo omez na nevyhnutnou miru, nic nevysvetluj, neobhajuj se, redukuj komunikaci na ano - ne v nevynutnch provoznich vecich.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.7.25 16:10
Já mám takovou matku a stále s ní bojuju. Doteď to šlo, jenže mě už nebaví poslouchat její pomluvy na zbytek rodiny, takže maximálně říkám hmm, nebo i řeknu, že to není pravda. A stalo se to, že matka ještě přitvrdila a je to opravdu náročný. Začala ignorovat mé děti ve stylu, že s ní stejně nikam nebudou chtít jet, takže je nikam nebere - brala si je dvakrát ročně na cca 4 dny, jinak má totální nezájem. Prostě už i jim začíná vkládat do hlavy pocit viny, že tenkrát ale něco řekly, takže se jim s matkou asi nelíbilo… No jako, jestli jsem uměla být imunní proti výpadům na mě, tak děti jsou vyšší level a mám tendenci bránit je jak lvice. A když i na to řeknu hmm, tak rozjede téma umírajícího příbuzného, což ví, že mě zasáhne určitě.
Je to peklo někoho takovýho kolem sebe mít, zvlášť když je to vlastní rodič. Pomáhá mi moc nereagovat, nedávat jí moc energie, ale je to velmi těžký. Mé „oblíbené“ je čumění do blba a říkání hm. Takže nic moc.
- Citovat
- Upravit
21.7.25 17:00
@Anonymní píše: Více
můžeš
ten člověk se chová k tvým blízkým dobře? to je divné, ne?
tak buď je to tyran-porouchanec, a utnout kontakt se všemi, nebo je chyba někde jinde, pokud k jiným se chová hezky…
moje matka uměla hrát super divadlo na kámošky i v práci, ale stejně ji během pár měsíců každý prokoukl, oni to umí pěkně kamuflovat… až by je člověk politoval…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.7.25 17:06
@Lucy75 píše: Více
Ne, to neni tak, ze by se k ostatnim choval dobre. Ale pokud bych s dotycnym prerusila kontakt, moji nejblizsi by mu zustali napospas bez jakekoliv ochrany.
- Citovat
- Upravit
21.7.25 17:08
@Anonymní píše: Více
takže je to tvůj partner? a ty vážně věříš tomu, že ON děti chrání?
zkus zavolat - až budeš sama- zdarma na 116006, otevřou ti oči…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.7.25 17:10
V práci mám kolegyni – manažerku, která není mou přímou nadřízenou, ale spolupracujeme na náborech. Za čas jsem přišla na to, že klíč k pokojné koexistenci je jednoduchý: ona má vždycky pravdu a poslední slovo.
Moje strategie?
- Všechny její nápady a postřehy během pohovorů nadšeně schvaluju.
- Po každém kolu jí řeknu, jak byla skvělá.
- Čtvrtletně probíráme data z exit pohovorů jejích bývalých lidí. Nikdy, opravdu nikdy to nesmí být její chyba – vždycky jí dám za pravdu.
Díky tomuhle přístupu nemáme konflikty. Nováčků, co k ní nastupují, je mi občas líto, ale kdo přijme pravidla hry („souhlasí, chvalí neodporuje“), ten přežije.
Proč je nezničitelná?
- Má na kontě velké klienty a hromadu certifikací.
- Firma na ní vydělává (externí služby by stály víc).
Zkrátka – dokud přináší peníze, vedení ji neřeší. Takže zbývá jen přizpůsobit se.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.7.25 17:16
@Lucy75 píše: Více
My si asi nerozumíme. Ted mam tak nějak pod kontrolou, jak se chová k mým nejbližším. Pokud bych kontakt přerušila, neměla bych šanci ovlivnit, jak se k nim chova, když je s nimi sám.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
