Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
opravdu si ho sebou berete na záchod i když jdete na velkou?
ano, nebo mam otevrene dvere pokud je nekde v zornem poli. Ted uz mam v koupelne nicnik a vetsinou se to dari nacasovat, ze trunime spolecne.
Vy na to taky saháte, tak nechápe, proč nemůže on - to je u nás nejčastější příčina hádek s přítelem, kdy on něco odhodí (i kdyby ponožku) a následně dítě bere ovladač a háže taky, že jo. No a pak vysvětluj 19měsíčnímu dítěti, že je v tom rozdíl, je to kontraproduktivní, bere další věci a háže dál.
Já dítěti nezakazuju sahat na to, na co chce. Zjistila jsem, že když mu dávám kázání a zákazy, začne to dělat na truc pozorujíc, co já na to. Nastolím prostě mód ignorace a jdu si po svých, do deseti vteřin ho mám za zadkem. Pamatuju si, jak jsem poprvé pekla v nové troubě a bála jsem se, že se spálí, protože ho strašně fascinovalo, že se tam svítí. Trouba je to vestavná, ale je nízko, musí se k ní člověk ohnout (kdo to vymyslel?), takže je i na úrovni očí takhle malýho dítěte. Odháněla jsem ho tak dlouho, až proklouzl a připlácl obě ruce na sklo dvířek. Neudělalo mu to vůbec nic, bylo to jen teplý. Od té doby, co mu to nezakazuju, to nedělá.
@Billi píše:
Mně kamarádka říkala, že od určitého do určitého věku musí mít člověk doma do 1 metru holobyt a měla pravdu. Co nepatří do ruky je buď zamčené nebo 150 cm vysoko a tam se opravdu nedostane. Nejlepší je mít aspoň 1 zamykací skříňku a klíč dát 150 cm vysoko. Klíče od pokojových dveří máme na háčcích u všech futer 2 m vysoko. A pak opakovat, opakovat a opakovat. Ono se to časem zlepší.
Nám se ještě osvědčilo nechat to za dozoru na „zakázané“ věci sahat, najednou nebyly tak zvláštní a postupně ho omrzely. A když po něm chceme pomoct třeba tím, že může podat mobil nebo otřít TV, tak je na vrcholu blaha.A v koupelně nic nemáš? Moje dítě vymačkalo pastu, okousalo mýdlo a vytopilo celou koupelnu. Vše během cca 90 vteřin, než jsem došla z ložnice
Chce to pozitivní přístup, ono bude časem lépe.
jo, to je moc ucinne… synovi jsme take po moznosti davali nefunkcni veci jeho zajmu jen pro jeho pouziti: mobily, ovladace, dokonce fotak. S tabletem se brzo naucil zachazet setrne.
@Billi holobyt do metru a pul mi neprojde sama mám metr a půl
v koupelne se muze tak max pokusit vlest do pracky nebo olizat podlahu
@AniNevim nefunkční ne. My zásadně plně funkční, protože nefunkční věci ničil a nenaučil se k tomu chovat šetrně, takže dítě na gauči, my kolem něj a fotili jsme, ukazovali si mobil… Teď už je to fakt pohoda.
To je stejné jako to, že se mnou dělá prakticky všechno - zametá, luxuje, míchá a dokonce už i krájí nožem (jen příborákem třeba jablko na kousky). Naučil se, jak na to, musím dávat pozor, ale najednou se mi přestal sápat po šuplíku s noži. Už to není pro něj zvláštní a ten pohled, když může pomáhat. Připadá si důležitý a je to pro něj přínosnější, než když se budu zlobit, nadávat a zakazovat. (Je mu 28 měsíců).
@AniNevim píše:
ano, nebo mam otevrene dvere pokud je nekde v zornem poli. Ted uz mam v koupelne nicnik a vetsinou se to dari nacasovat, ze trunime spolecne.
To je jak u nás ![]()
A pokud ho s sebou nevezmu na záchod, tak stejně dojde. A to od doby, co sám leze ![]()
@Billi přesně nám se každej směje, jak jsme nastěhovaní u stropu, ale to se jinak nedá. Všechno dávám do výšky a do metru nemáme nic. Prostě se to nedá. Všechno ošmatlá, vylije, rozbije, tak jsem to musela vyřešit. A je mi to vcelku jedno. Jen televize je nízko, ale to jinak neudělám, byt není náš. Ale zvykla jsem si. Já nejsem na nervy a můžu si v klidu i odskočit ![]()
@Billi my take delame spolu, co jde. Malymu je 31 mesicu. Pece se mnou chleba: pomaha vazit suroviny a sam ¨cukruje, drobi drozdi do dulku, obaluje rizky, podava vajicka tatimu, kdyz delaji michana vejce, kraji priborakem a strouha na opravdovem struhadle
Sam vyndava pradlo z pracky a pomaha mi nest lavor k susaku nebo na balkon, vysava, vytira suchym mopem
Proste, kdyz projevi zajem, nechavam ho. Zamerne ho nezapojuji, tak nejak prirozene. Vi, ze trouba je horka, to uz staci jen rict. Bere si chnapku, kdyz jdu do trouby ![]()
Ja bych neplacala, stejne to nepomáhá ![]()
Taky máme vsecko omatlany, co se dalo schovat nebo zabezpečit je pryč. Jen knížky jsem nechala v knihovně, ale máme je mooooc krasne uspořádány
Chce si hrát s tím, s čím si hrajete vy, učí se nápodobou.
náš kluk na televizi nikdy nešahal, vůbec ho to nezajímalo – protože pro nás je to jenom pitomá dekorace, kterou jsme pořídili v nějakém záchvatu. nekoukáme na ni. Takže dítě to taky nezajímá.
mobil si odkládáme na poličku vysoko.
jestli máte mobil stále v ruce, pak je přirozené, že si s tím dítě taky chce hrát.
jinak cestovní postýlka je dobrá na krátkodobé odložení dítěte… my ji máme doma stále rozloženou. když začal kluk lézt a vrávoravě chodit, tak jsem ho tam šupla, když jsem potřebovala někam odběhnout (pošťák, pro prádlo do sklepa atd.). Jinak tam ale nikdy nebyl, takže mu to bylo vzácné a vydržel tam bez breku počkat, až se vrátím - těch pár minut.
Povolujeme v rámci určitých mezí. V kuchyni má věci, na které sahat smí - hrnce, plastové misky a pak ty, které má nechat na pokoji - rozbitné talíře a tak, vaříme spolu, každý jeden hrnec, jedna vařečka. Pračka, děsně rád mačkal knoflíky, takže teď pereme spolu, vložíme prádlo, já dám prášek, on pustí a sám už k ní mačkat nechodí, to zakazuji slovně a slíbím, že pak vypereme spolu. Mobil má povolený nosit u ucha a „telefonovat“, když zazvoní, sám mi ho předá, házení jsem zakázala slovně a vždy odebrala, takže ví, že to ne. S notebookem to ještě pilujeme, tátův ví, že nesmí sahat, jen koukat na pohádky, u mého (je to stará potvora) mu to občas toleruju, protože jsem měkkejš, takže mi občas něco nakliká, ale to je moje chyba, jinak celkem v pohodě. Na záchod chodí se mnou, vždycky mi otevírá dveře jako gentleman
strašně rád pomáhá se zametáním, utíráním vylitého a tak, takže co jde ho necháme dělat. Všechno vždycky zabere nějaké období pilování, jako nejde to hned a není vše stopro, ale bez sahání to asi nejde, spíš naučit, jak s čím zacházet.
Ještě jsem zapomněla. Když něco zakazuji, neříkám nesmíš, ale to je mámy, to je táty.
@AniNevim píše:
jo, to je moc ucinne… synovi jsme take po moznosti davali nefunkcni veci jeho zajmu jen pro jeho pouziti: mobily, ovladace, dokonce fotak. S tabletem se brzo naucil zachazet setrne.
A jak rozlišuje, na který foťák jo, a na který ne? Protože vidina, že si hraje s nefunkčním foťákem, se kterým může, a pak se sápe po mým a já mu najednou říkám, že na tenhle ne, mi přijde stejně logický, jako že třeba na židli se sahá, ale na komp ne. A že se 1,5 roku starý dítě naučí šetrně zacházet s foťákem, tomu nevěřím, mám to doma. ![]()
@Camael No já myslím, že to pozná, ale našeho by naštvalo, že ten, co má on, nefunguje. Ale třeba notebooky rozlišuje. U mého si dovolí víc než u tátova. Tam si nedovolí vlastně nic.
@Camael Já ho ze začátku, když neposlechl, odváděla pryč a zabavila hrou. Teď už to respektuje mnohem víc (je mu 20 měsíců). Třeba tu pračku dřív pouštěl pořád, teď fakt od té doby, co to děláme spolu, tak vůbec…