Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Lenka512 Že jo? Já právě věděla, že jsem to už někam psala, jen jsem nevěděla, jestli jen v uzavřený, nebo i ven. Tak zjevně veřejně. ![]()
@AniNevim
Jo tak já mám tu mladší ještě marnou na to, aby to rozlišila, a zrovna na foťák jsem háklivá, takže už vidím, jak bych tady trpěla při jejím pokusu zacházet s ním šetrně. ![]()
@IvetJas
Tak to máš pravdu, že na každý to funguje jinak. Ten můj starší fungoval už na důrazný hlas (protože jsem tím šetřila), rána byla výjimečně, ale věděl, že je ještě kam stoupat, tak u důraznýho vyslovení čehokoli už věděl, že tudy cesta nepovede. Je fakt, že si v krámě nikdy nic nevydupával, obecně byl pohodář, tak to bylo mnohem snazší, a dneska v pubertě ještě furt funguje ten výrazný tón, ale většinou není potřeba ani to, už to jede na domluvě.
Myslím, že nic jiného, než vhodně uzpůsobit byt nepomáhá. Taky stěhujeme věci do výšek. Mám 160cm a bez plastového stupínku z IKEA se neobejdu
V hlavní obytné místnosti může malý sahat skoro na všechno. Měla jsem strach z krbu, ale brzo zjistil, že to fakt pálí a jak jsme topili každý den, tak to ztratilo na atraktivitě. Trouba taky, ta má naštěstí bezpečnostní sklo. Teď je vypnutý jistič, protože se naučit ji zapínat. Pračku jsem taky vypla ze zásuvky. Pokud pere, tak ji nechává na pokoji, nebo zavřu dveře do koupelny. Mám štěstí, že v kuchyni mám velké šuplíky, které zatím neotevře, potravinové skříně taky ne.
Jediné, s čím pořád bojujeme je voda a granule pro kocoura v koupelně. To je prostě příliš velké lákadlo. Nově jsem zavedla pravidlo, že pokud na to bude sahat, tak jde z koupelny a přivřu dveře. Plácání přes ruku praktikovat nechci.