Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já neprudím (a jsem na to pyšná, stálo mě to spoustu sil se to naučit), prakticky dovolím skoro všechno, většinou za určitých podmínek, které se dopředu dohodnou. Nepovoluji pouze věci nebezpečné.
Chce to se fakt zamyslet, co je nutné zakázat. A když chtějí dělat něco, co dělá binec, tak povolit, ale pak se to společně musí uklidit. Pokud se pak k uklízení nemají, je to poučení pro příště, že nepovolovat. Všechno je o dohodě.
@Cuddy píše: …Takže nemám problém, když 10 měsíční mincí vyndá celou skříň oblečení, protože trénuje stabilitu, koordinaci rukou apod.,když dvouleté dítě vyndá stejnou skříň a věci si na sebe obléká, protože se tím učí samoobsluze, ale pokud by to dvouleté dítě tu skříň jen vyházelo a šlo pryč jako to 10 měsíční, tak to bych již zasáhla…
Hmm, v tomto bude možná u nás jádro pudla. Moje dvouapůlletá dovede udělat z jakékoliv činnosti destruktivní činnost a ty skříně přes moje běsnění vytrvale vyhazuje jako to desetiměsíční mimino. V 95 % případů bez jakéhokoliv úmyslu si s těmi věcmi hrát, prostě během několika sekund udělá neskutečný binec a letí pryč. Když se zapomenu, nehlídám ji stále jedním okem a řeším třeba druhorozeného, je schopná v poslední půlminutě před odchodem z domu odběhnout a jenom tak z plezíru něco povalit, rozházet, rozbít. Vůbec si nedovedu představit, jak by to doma vypadalo, kdybych se rozhodla být free. Nechci si to představit. Jinak pomalované skoro všechny stěny a futra od voskovek už máme.
@Cuddy píše:
Tak já mám asi opačný problém, že dítěti dovolím v rámci jeho rozvoje věci až moc, ale jen pokud mu to něco přináší. Takže nemám problém, když 10 měsíční mincí vyndá celou skříň oblečení, protože trénuje stabilitu, koordinaci rukou apod.,když dvouleté dítě vyndá stejnou skříň a věci si na sebe obléká, protože se tím učí samoobsluze, ale pokud by to dvouleté dítě tu skříň jen vyházelo a šlo pryč jako to 10 měsíční, tak to bych již zasáhla. Neokrikuji za kamínky, písek, klacík v puse, protože bych nedelala nic jiného, jen dítěti říkám, že já bych si to do pusy nedala, že by mne to bylo nepříjemné. Ale říkám si, zda nejsem benevolentní až moc. Co zakazuji jsou činnosti, při kterých se něco ničí, někomu ubližuje a tak. V podstatě se snažím řídit pravidlem, že co nesmí dítě jednou, nesmí nikdy a naopak co jednou smí, smí pokaždé. Takže o těch zákazech musím být přesvědčena, ne aby záležely na mě aktuální náladě.
Zrovna vyhazovani skrine mi u mimina take nevadilo, byla jsem rada, ze se zabavi ![]()
Dnes jsem se odvazala. Uprostred namesti office zony u naseho domu jsem syna nechala vylevat z fontany po kyblicich vodu na chodnik a tlapat v ni nohama, patlat rukama, prenaset z mista na misto. Ale kdyz uz tam byla povoden a pres to chodili lidi z prace domu, tak jsem to nevydrzela a zavelela jsem k odchodu
Jsem zvedava, co vymyslime zitra.