Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak přežít s dvouleťákem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.7.18 18:09
Kdo četl můj deníček tak ví, jak mě moje páté dítě vyvedlo z omylu. Taky jsem si myslela, že jsem fakt dobrá a vím si rady. Když jsem čekala páté dítě, tak jsem měla za to, že to opět zvládnu levou zadní. A ono prd. Byly dny, kdy jsem se dotýkala pomyslného dna. Zatím jsem vydržela a zdá se, že se snad blýská na lepší časy. Ale přesto mě moje páté dítě strašně moc naučilo, naučilo mě pokoře, a proto za něj děkuji i když mi připravilo (naposledy třeba včera) horké chvilky.
Milá anonymní, co píšeš o tom, že někdo nechápe princip nevýchovy. Asi bys měla vědět, že pokud mají mít tvá slova váhu, nemela by ses stydět se pod ně podepsat! Jinak je to jen pusté tlachání, neboli v tvém případě anonym opravdu není na místě!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.7.18 18:10
@lea79 píše:
Podstata je, že na každé dítě platí něco jiného. A říct, že neumíme ten způsob Nevýchovy praktikovat je prostě mimo.Knížku si prohlíží večer, když z ní čtu. Takže si na ní sáhnout může a i obrázky mi ukazuje. Ale přes den, má prostě knížka svoje místo a sám si jí brát nebude. A proč? Líbí se mu, když si jí zničí, tak žádná knížka nebude a bude smutný. A on to moc dobře chápe. Dám Ti jiný případ, zeď a papír. Podle Tvé logiky ho nechám kreslit po zdi, přestože má alternativu a to hned vedle. Dostal celý blok na kreslení a stejně počáral zeď. Takže je to chudák, že ho já zlá matka nenechám čárat po zdi.
Po zdi bych ho taky nenechala kreslit, nic takového neříkám.
Píšeš „když si jí zničí, tak žádná knížka nebude a bude smutný“ - takže ho chráníš před tím, aby byl smutný a děláš to tak, že přes den má knížka svoje místo a nebude na ni sahat. Sahat na ni může jen večer s tebou. OK, proč ne.
Jak říkáš, na každé dítě PLATÍ něco jiného. To „platí“ jsem zdůraznila proto, že to totiž přesně vystihuje to, jak o dětech smýšlíme - co na něj platí, jak ho donutit dělat to, co chci já, jak ho „očůrat“.
S tím kreslením po zdi je to tak, že si to dítě asi potřebuje zkusit, jaké to je, kreslit po zdi. Já to chápu, věřím, že mě to jako dítě taky lákalo. Když syn pokreslil stůl a dveře (samozřejmě i když věděl, že to nemá dělat a měl papír), tak jsme vzali houbičku na nádobí a tou drsnou stranou jsme to všecko očistili. Trvalo to dlouho, dělali jsme to během dne na několikrát.
Když jsme venku, dám mu štětku, kterou si může namáčet do kbelíku s vodou a kreslit po zdi, po vratech, po zemi, prostě kde chce.
Jinak zeď ani dveře doma už od té doby nepokreslil.
- Citovat
- Upravit
17.7.18 18:11
@Hrabě Dooku píše:
ty brďo přečetl jsem asi jen prvních pár příspěvků a dál to nečtu - to jsou pomalu smrtonosné příběhy zoufalých matek před životním kolapsem, kdy se hroutí v předsmrtné křeči…
nechápu, jak to řešily rozmazlené matky ve středověku, jestli se z těch dvouleťáků ve své chýši taky rovnou nesesypaly - tam to měl dvouleťák trochu ztížený, protože na žádnou linku vylézt nemohl - no a tu reakci za rozdupanou svačinku bych chtěl fakt vidět
Jdi se vycpat, taťko!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.7.18 23:13
To jsem přesně chtěla, aby se mi tu prali anonymní světiči nevýchovy a ironičtí chlapi (btw. fakt si chlap zakládá účet na emiminu aby tady rejpal do diskuze o batolatech? 
)! Takže dobrý, já budu dál pohrdat nevýchovnou a říkat svému dítěti, aby proboha šlo, když už jdeme kvůli němu na hřiště a vy své potomky klidně poslouchejte na slovo a diskutujte o každičkém problému! Jen jsem si chtěla postěžovat, jaká jsem chudinka s nezvladatelným batoletem, nic víc 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.18 07:21
@Anonymní píše:
To jsem přesně chtěla, aby se mi tu prali anonymní světiči nevýchovy a ironičtí chlapi (btw. fakt si chlap zakládá účet na emiminu aby tady rejpal do diskuze o batolatech?
Ale my své děti vůbec neposloucháme na slovo a nediskutujeme o každičkém problému… jenže přesně tohle si právě myslí ti, co nevýchovu nechápou 
Myslela jsem, že chceš něco poradit a ne si jen postěžovat. Špatně jsem to pochopila.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.18 07:24
@Anonymní píše:
To jsem přesně chtěla, aby se mi tu prali anonymní světiči nevýchovy a ironičtí chlapi (btw. fakt si chlap zakládá účet na emiminu aby tady rejpal do diskuze o batolatech?
Jo a ještě k tomu anonymu - anonymně píšu proto, že zakladatelka tématu píše anonymně.
- Citovat
- Upravit
18.7.18 08:01
@Anonymní píše:
Jo a ještě k tomu anonymu - anonymně píšu proto, že zakladatelka tématu píše anonymně.
A ty se svěřuješ s nějakým svým problémem? Podle mě nemáš na anonymní příspěvky v tomto případě nárok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.7.18 08:15
@Anonymní píše:
Jo a ještě k tomu anonymu - anonymně píšu proto, že zakladatelka tématu píše anonymně.
To nemuzes, psat anonymne jen proto, ze ona pise anonymne. Odtajni se. Ona pise pro ni o citlivem tematu, ty ne… Jinak ja vim, ze Nevychova neni o poslouchani ditete, ale o vzajemnem respektu. Take jsem ji intenzivne zkousela a nektere principy se snazim aplikovat dodnes… Ale na nektere deti je potreba i jiny pristup, verim, ze u nekoho to muze fungovat, ale u nas to nestacilo jako jediny koncept vychovy.
Obecne je to hezky koncept, ktery ale ne vzdy funguje a Nevychova nedava radu, jak vymezit hranici, kdyz se nedomluvis, nebo pokud dite domluvu porusi. Nevychova predpoklada, ze se domluvis vzdy (vzdy se da najit win-win reseni) a dite dohody dodrzuje. Jenze tak to neni vzdy.
Priklad: s ditetem se domluvis, ze tu knizku z parapetu pres den brat nebude, protoze je chatrna. A dite to i presto udela. Domluvite se znovu, ze ji brat nebude, ze si s ni pohrajete vecer, dite souhlsi. A dalsi den jde a hodi ji na zem. Jak tu hranici vymezis? Nevychova ti jen rika, ze ji mas vymezit, ze je to o vzajemnem respektu. Ale jak na to, to ti tam uz nikdo neporadi.
Priklad: Dvouapullete dite naschval vbiha (opakovane) do silnice, i kdyz chape, ze to nemuze, ze je to nebezpecne. Je zrovna v obdobi vzdoru a prijde mu to jako skvela zabava, protoze maminka se lekne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.7.18 10:24
@Anonymní píše:
Ale my své děti vůbec neposloucháme na slovo a nediskutujeme o každičkém problému… jenže přesně tohle si právě myslí ti, co nevýchovu nechápou
Myslela jsem, že chceš něco poradit a ne si jen postěžovat. Špatně jsem to pochopila.
Právě kvůli takovým jako ty si z toho my ostatní děláme srandu. Ne, opravdu se naše děti nemají jak v koncentráku, neřveme na ně celé dny jen dělej, nedělej, pohni, nesahej apod. Ale prostě jsou věci, o kterých by mě fakt ani nenapadlo vést dlouhosáhlé polemiky, jestli náhodou není chudinka, když mu to nedovolím - viz tu knížku/čmárání po zdi. Přece nenechám dítě zničit starou knížku jen proto, že by si chudinka nesáhlo. Tak by mě teda nenapadlo uvažovat. 
A jak píše @lea79 nevýchova nepočítá s opakovaným porušováním dohod s dítětem, což je právě to, co mě vytáčí a děje se u nás nesčetněkrát za den. Pokud bych dítěti párkrát řekla, prosímtě, netrhej tu knížku, zničila by se a ono se v posvátné úctě stáhlo, nic tu neřeším, ale to se u divočejších dětí prostě nestane, tak buďto dej radu k věci a nebo přestaň filozofovat. 
Jako z toho, co píšeš vyplývá, že z dítěte vyroste diskutér, který musí za každou cenu mít pravdu a nechápe, že si ostatních lidí/věcí má i vážit - ale to já ze svého dítěte mít nechci. Neříkám, že jen musí tupě poslouchat, ale o některých věcech se prostě nediskutuje donekonečna, zase, mám starou knížku - dítěti vysvětlím, že se nemůže roztrhat, protože by se zničila, prohlédnu si ji s ním a pokud ji dál bere a trhá, prostě ji nedostane, přece ho nenaučím, že může cokoliv zničit jenom proto, že si to zrovna umanulo. 
Celý život s ním taky nebude pořád někdo tvořit kompromisy, je potřeba umět i ustoupit, nebo myslíš, že v klasické školce (2 učitelky, +- 30 dětí) mají čas se s každým dvě hodiny vybavovat, jestli si punčošky oblíkne nebo dnes nemá náladu? Ne, jenom z takových děcek mají srandu/nervy nadranc.
- Citovat
- Upravit
18.7.18 10:29
Tak já můžu batole nechat vybrat, jestli si vezme tričko a mašinkou nebo kočičkou, ale nebudu s ním diskutovat o tom, jestli si v - 20 vezme nebo nevezme čepici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.7.18 11:16
Zakladatelko, úplně ti rozumím 
Mám super aktivního 3,5 leťáka a občas to umí být psycho. Většina výletů je stres, protože pořád musím mít oči kolem sebe a usměrňovat ho. Navíc rád a hlasitě povídá, takže občas mám pocit, že mi vymluví do hlavy tunel. U nás je ta periodicita cca 3 měsíce. Po tu dobu je super, dá se s ním v pohodě kaomkoliv jít, do obchodu nakupovat, nemusím nic opakovat, chová se příčetně. A pak mu to přecvakne a já jsem jednou nohou v Bohnicích 
Držím palce a přeju hodně pevné nervy. Ono se to opravdu pomalu zlepšuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.7.18 11:18
@eva valoi píše:
A ty se svěřuješ s nějakým svým problémem? Podle mě nemáš na anonymní příspěvky v tomto případě nárok.
Svěřuju se se svými názory na výchovu. Podle stejné logiky to může být pro mě citlivé téma. Zvlášť třeba pro to, jak mají některé uživatelky potřebu se vysmívat nebo navážet do těch, kdo jsou pro nevýchovu. A pokud chce zakladatelka poradit, tak nejde přece o to, jestli jí radí anonym nebo neanonym.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.18 11:25
@Limi123 píše:
To nemuzes, psat anonymne jen proto, ze ona pise anonymne. Odtajni se. Ona pise pro ni o citlivem tematu, ty ne… Jinak ja vim, ze Nevychova neni o poslouchani ditete, ale o vzajemnem respektu. Take jsem ji intenzivne zkousela a nektere principy se snazim aplikovat dodnes… Ale na nektere deti je potreba i jiny pristup, verim, ze u nekoho to muze fungovat, ale u nas to nestacilo jako jediny koncept vychovy.Obecne je to hezky koncept, ktery ale ne vzdy funguje a Nevychova nedava radu, jak vymezit hranici, kdyz se nedomluvis, nebo pokud dite domluvu porusi. Nevychova predpoklada, ze se domluvis vzdy (vzdy se da najit win-win reseni) a dite dohody dodrzuje. Jenze tak to neni vzdy.
Priklad: s ditetem se domluvis, ze tu knizku z parapetu pres den brat nebude, protoze je chatrna. A dite to i presto udela. Domluvite se znovu, ze ji brat nebude, ze si s ni pohrajete vecer, dite souhlsi. A dalsi den jde a hodi ji na zem. Jak tu hranici vymezis? Nevychova ti jen rika, ze ji mas vymezit, ze je to o vzajemnem respektu. Ale jak na to, to ti tam uz nikdo neporadi.
Priklad: Dvouapullete dite naschval vbiha (opakovane) do silnice, i kdyz chape, ze to nemuze, ze je to nebezpecne. Je zrovna v obdobi vzdoru a prijde mu to jako skvela zabava, protoze maminka se lekne.
Není pravda, že nevýchova vždy počítá, že se najde řešení win-win. Ale možná jsi nedoposlouchala celý jejich kurz - nevím. V pořádku je i model win-zero nebo dokonce zero-zero.
Pokud by dítě opakovaně porušovalo dohodu, upozorním ho na to, že se mi to nelíbí a nesouhlasím s tím a uplatním tzv. laskavé a pevné NE (většina odpůrců nevýchovy si myslí, že NE v nevýchově neexistuje) Tzn. knížku dám z dosahu. Pokud bude příště zase říkat, že už se ke knížce bude chovat pěkně, řeknu mu, že mu nevěřím, protože už to sliboval a nedodržel, takže mu tu knížku nedám. A po čase mu ji pak zkusím dát znova. Tzn. ukážu, že dohody by se měly dodržovat, že jejich nedodržování má nějaké důsledky, ale že dítěti věřím, že se spolu dohodneme a znova a znova a znova té dohodě budu dávat šanci.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.18 11:27
@eva valoi Jo, tomu rozumím. Prostě uplatníš pevné a laskavé ne, to je naprosto v pohodě a, pro mnohé asi velmi překvapivě, dokonce v souladu s nevýchovou.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.18 11:38
@Anonymní píše:
Právě kvůli takovým jako ty si z toho my ostatní děláme srandu. Ne, opravdu se naše děti nemají jak v koncentráku, neřveme na ně celé dny jen dělej, nedělej, pohni, nesahej apod. Ale prostě jsou věci, o kterých by mě fakt ani nenapadlo vést dlouhosáhlé polemiky, jestli náhodou není chudinka, když mu to nedovolím - viz tu knížku/čmárání po zdi. Přece nenechám dítě zničit starou knížku jen proto, že by si chudinka nesáhlo. Tak by mě teda nenapadlo uvažovat.
K opakovanému porušování dohod jsem psala před chvilkou. Tolik asi má rada. Pevné a laskavé NE je v nevýchově naprosto v pořádku. Nemyslím, že z nevýchovných dětí vyroste „diskutér, který musí za každou cenu mít pravdu a nechápe, že si ostatních lidí/věcí má i vážit“. Naopak si myslím, že z nevýchovných dětí vyrostou lidi, kteří budou mít pochopení pro potřeby ostatních (empatii) a kteří budou vědět, co oni sami v životě chtějí a nechtějí.
Je to hodně o tom, že dítě vidí, že já (pokud mohu a je to pro mě win nebo zero), tak se mu přizpůsobím a vyjdu mu vstříc. A funguje, že když zase něco budu chtít já po dítěti, tak přestože to pro něj nebude win model, tak neztropí scénu a nezačne řvát, ale prostě se přizpůsobí, pochopí mou potřebu a vyjde mi vstříc. Zkráta rodiče jsou pro děti VZOREM a děti jejich chování kopírují. Já mu vycházím vstříc - ono mi vychází vstříc.
Bohužel pro mnoho lidí je nepřípustné vycházet dítěti nějak více vstříc. Ať už z jakýchkoli důvodů. Ale většinou je to, protože
- bojí se, že když se dítěti budou přizpůsobovat, že jim dítě přeroste přes hlavu, nebude je poslouchat, bude si dělat, co chce, a že nebudou mít autoritu (jinými slovy, myslí si, že dítě musí pokud možno co nejčastěji v co nejvíce situacích trénovat v tom, aby poslouchalo, a že se tím dítě naučí poslouchat víc, častěji, rychleji)
- je pro ně nepohodlné vycházet ze své komfortní zóny, např. jít ven v dešti, zrevidovat své potřeby nákupů v nákupním centru na absolutní minimum, aby se šlo domů z nákupu co nejdřív, trávit dlouhý čas ukazováním nějaké nebezpečné věci jako třeba nože (pohodlnější je prostě ho dítěti nedat) atd.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
