Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak reagovat na vzdor dvouletého
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
6.1.24 23:03
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.1.24 23:08
@Lily-of-the-valley píše:
Segra měla takové dítě a po case z toho vyrostl, ale tedy byl to velký opruz. Hodně sil.
Děkuji. Doufám že z toho brzy vyroste, jelikož jinak fakt nevím. Jako jsou situace, kdy mě to už nechává chladnou. Ale když si postaví a nevyleze z auta, tak to je na moje nervy už hodně.
Jako kdyby byl jedináček, mám čas se a ním crcat víc. Ale k jeho smůle není.
A já přemýšlím jak z toho ven.
Manžel to nese hůř. Asi i je to trochu mužské ego bych řekla. 
těžko říct no. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.1.24 23:14
@Anonymní píše:
Mam dceru, ritualy to bylo vzdy jeji, jak se jednou vec udela zpusobem A, provedeni te same veci zpusobem B vyvola problem. Takze ve 2r se jahodovy jogurt jedl lzickou A a bananovy lzickou B a pres to nejel vlak a tak podobne. Ja teda sla (po ruznych neuspesnych pokusech) cestou nejmensiho odporu, hrala jsem jeji ritualy s ni, pokud to bylo jen trochu mozne, a muz nastesti spolupracoval. Ted je na gymplu, ale ze je to s ni super jednoduche to bych uplne netvrdila
. Neni to zadny potizista, okolim relativne chvalene dite, ale proste ma kulantne receno sva specifika. Mozna by ji prisili vysokofunkcni PAS, ale diagnozu neshanime, funguje relativne normalne, i kdyz to nas rodice stoji dost energie. Je lehce asocialni, od mala malo spi, ritualistka. posloucha „doslovne“, coz obcas cloveka rozpali do bela.
Děkuji za příspěvek. To muselo s dcerou být mega těžký.
Syn měl také období, že něco právě muselo být přesně po jeho představe a když nebylo, tak to byl mega problém.
To dokázal fakt řvát klidně i pomalu hodinu. 
A tohle období měl ve 2 letech a teď ve 3 a půl. Teď jsem to tedy o dost lepší jak třeba v půlce prosince. To bylo právě děsný. Jak nechtěl vylézt z auta atd.
No a teď právě je to období ne ty, ale máma a nebo ne ty, ale táta
Takže jak jsem psala. Manžel třeba řekne jdeme se koupat a syn že ne. Že ho dá koupat máma. A musím ho do koupelmy doprovodit já.
- Citovat
- Upravit
7.1.24 03:04
@Anonymní píše:
Děkuji za příspěvek. To muselo s dcerou být mega těžký.
Syn měl také období, že něco právě muselo být přesně po jeho představe a když nebylo, tak to byl mega problém.
To dokázal fakt řvát klidně i pomalu hodinu.
A tohle období měl ve 2 letech a teď ve 3 a půl. Teď jsem to tedy o dost lepší jak třeba v půlce prosince. To bylo právě děsný. Jak nechtěl vylézt z auta atd.
No a teď právě je to období ne ty, ale máma a nebo ne ty, ale táta
Takže jak jsem psala. Manžel třeba řekne jdeme se koupat a syn že ne. Že ho dá koupat máma. A musím ho do koupelmy doprovodit já.
Tohle je fakt docasna vec, vubec to neres.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
7.1.24 09:34
@Anonymní píše:
Vecpu se s prominutim do diskuze. Vaše rady se mi líbí.
A mám jen dotaz. Máme dvojčata 2 a půl (kluk a holka) a ročního prcka.
A teď o co mi jde. Syn z dvojčat je dosti tvrdohlave dítě a vydrží trucovat dlouhoooo.
No a s čím si nevím rady a je to u nás na denním pořádku. Manžel řekne například: jdeme se koupat, dám tě do vany a syn že ne, že ho mám dát do vany já.
Nese mu jogurt a syn že ne, že mu ho mám donést já.
A to same I obráceně… třeba dávám ho do auta a on že ne, že ho má dát do auta manžel.
No a po vysvětlování, která často nepomáhá, tak buď uděláme co chce a nebo to prostě uděláme násilím, ale to vede k dlouheeee scéně.
Příklad: chtěl vyndat od manžela z auta (manžel byl doma) a já že to nejde, že táta je doma a nepůjde kvůli tomu ven ho vyndat. Dohady 5 minut, kdy jsem to nevydržela, vytáhla ho z auta a odnesla řvoucího domu. Doma seděl a řval a vztekal se přes 30 minut. Kdy už to manžel nevydržel, vzal ho, odnesl do auta, posadil do sedačky a vyndal znovu ven. A bylo po scéně.
Jak tohle řešit. Jakože nechci abys to dělala ty nebo táta.
Akorát to doma mezi mnou a manželem dělá zlou krev.
Dávám anonym. Ne ze bych se za syna styděla, ale už jsem to řešila s pár známýma a nechci aby si dali spojitost s mým nickem.
Moc děkuji za rady a nápady.
Pokud to jde, vyjdu dítěti vstříc. Je to období, které přejde. U nás to bylo s mladším dítětem velmi podobné.
Ale přesně jak píše @Lucie_Sx nenechat to zajít tak, že řekne chci mámu - máma přijde a on si vymyslí, že táta - přijde táta a on si vymyslí, že máma… Malé děti nejsou schopné ještě dohlédnout důsledky svého rozhodnutí, takže jednou takový „omyl“ toleruji, ale pak už ne a zůstává se u toho řešení, i za cenu scény.
- Citovat
- Upravit
pet p
7.1.24 09:37
@Anonymní píše:
Ja jsem taky dostavala na zadek a byla jsem extra hodna vychovana holcicka. Taky to ale melo za nasledek to, ze jsem se dobre naucila veci skryvat a stale vic pred rodici uzavirat. Vzdy mi to dostani na zadek prislo od rodicu strasne ponizujici, i kdyz jsem samozrejme nic nerekla. Doted jim toho moc nerikam. Kdyz je zle, absolutne mi nenapadne ze chci maminku. Tak snad to nebudes mit stejne.
Jsem ráda, že jsi to sem napsala. Ten dlouhodobý důsledek dávání na zadek totiž matkám často nedochází, ony vidí ten okamžitý výsledek, že tím zastaví nežádoucí chování a že díky strachu z trestu to dítě už nejspíš stejné chování opakovat nebude. Takže si myslí, kdovíjak mají vychované dítě a jak jim skvěle jejich přístup funguje, ale neuvědomují si, že je to na úkor dobrého vztahu s dítětem, hlavně na úkor důvěry.
- Citovat
- Upravit
7.1.24 09:42
@Pitřice píše:
Moje děti dostávaly na zadek jako malé a umí se chovat ve společnosti, znám děti co v životě na zadek nedostaly a skáčou rodičům po hlavách. Tohle levičácké pravdoláskařské netrestání dětí neuznávám.
Moje díte na zadek nedostávalo a ve společnosti se umí chovat ukázkově a je hodné a slušné i doma. Nevychovávám násilím, ale příkladem. To máš fakt blbý, že jsi nedokázala vymyslet nic lepšího než násilí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
7.1.24 11:12
@ZuzaM píše:
Moje díte na zadek nedostávalo a ve společnosti se umí chovat ukázkově a je hodné a slušné i doma. Nevychovávám násilím, ale příkladem. To máš fakt blbý, že jsi nedokázala vymyslet nic lepšího než násilí.
Jestli se nepletu, tak uživatelka @Pitřice v nějaké diskuzi psala, že takto radí vychovávat už její babička, tudíž to jedou už několikátou generaci. Takže ona to nevymyslela, ona to zdědila a používá to, aniž by se nad tím zamyslela. Je to smutné, ale ona to fakt podle mě není schopná nahlédnout z té druhé stránky. Bude to nejspíš ten případ, který i kdybys ji zahrnula tunou literatury, studií, názorů odborníků a zkušenostmi lidí, kteří dostávali na zadek a nejsou s tím OK, tak bude mlít dokola jako kolovrátek svůj názor, že dávání na zadek je ta nejlepší metoda a my ostatní včetně těch odborníků jsme levičáčtí pravdoláskaři.
Když to tak píšu, tak si uvědomuju, že mi to dost připomíná povahu jisté starší osoby v naší rodině. Řekneš podložený argument a dotyčná osoba dělá, že jakoby neslyší a ze svého názoru neuhne ani za nic. Prostě dělá, jako bys to vůbec neřekla, jako by to nezaznělo.
- Citovat
- Upravit
7.1.24 11:43
@pet p píše:
Jestli se nepletu, tak uživatelka @Pitřice v nějaké diskuzi psala, že takto radí vychovávat už její babička, tudíž to jedou už několikátou generaci. Takže ona to nevymyslela, ona to zdědila a používá to, aniž by se nad tím zamyslela. Je to smutné, ale ona to fakt podle mě není schopná nahlédnout z té druhé stránky. Bude to nejspíš ten případ, který i kdybys ji zahrnula tunou literatury, studií, názorů odborníků a zkušenostmi lidí, kteří dostávali na zadek a nejsou s tím OK, tak bude mlít dokola jako kolovrátek svůj názor, že dávání na zadek je ta nejlepší metoda a my ostatní včetně těch odborníků jsme levičáčtí pravdoláskaři.
Když to tak píšu, tak si uvědomuju, že mi to dost připomíná povahu jisté starší osoby v naší rodině. Řekneš podložený argument a dotyčná osoba dělá, že jakoby neslyší a ze svého názoru neuhne ani za nic. Prostě dělá, jako bys to vůbec neřekla, jako by to nezaznělo.
Jo, to jsem si taky myslela, že je zvyklá z domova, že ji vychovávali násilím, tak to předává dál. Je to smutné, jako dítě s tím určitě v pohodě nebyla a stejně má pocit, že je to to nejlepší, co pro dítě může udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 11:49
Samozřejmě každé, i sebelepší matce, můžou ujet nervy a na dítě zařvat nebo plácnout. Chápu to, ale je blbé, když si myslí, že je to ten nejlepší výchovný prostředek. Ale v určitém věku prostě nějaké dlouhé vysvětlování nepomůže, je lepší odvést pozornost, předejít takové situaci, zabránit nějaké činnosti fyzicky, dávat na výběr z možností úměrně věku - to se mi hodně osvědčilo. Chceš hrušku nebo jablko, chceš modré triko nebo zelené, dítě má pocit, že spolurozhoduje a nemusí jen poslouchat příkazy a dělat jen to, co nechce. Ale když se rozhodne, tak na tom trvat a žádná další změna. Pevné, ale láskyplné hranice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
7.1.24 13:17
@ZuzaM píše:
Jo, to jsem si taky myslela, že je zvyklá z domova, že ji vychovávali násilím, tak to předává dál. Je to smutné,jako dítě s tím určitě v pohodě nebyla a stejně má pocit, že je to to nejlepší, co pro dítě může udělat.
Psychologové to vysvětlují tak, že zpětně v dospělosti si to člověk jednak odůvodní a jednak vytěsní, že s tím jako dítě nebyl v pohodě. Přepisuje v hlavě vlastní minulost tak, aby potvrdil legitimitu svého „současného já“. Říkal to už Adler, není to nic nového.
- Citovat
- Upravit
pet p
7.1.24 13:21
@ZuzaM píše:
Samozřejmě každé, i sebelepší matce, můžou ujet nervy a na dítě zařvat nebo plácnout. Chápu to, ale je blbé, když si myslí, že je to ten nejlepší výchovný prostředek. Ale v určitém věku prostě nějaké dlouhé vysvětlování nepomůže, je lepší odvést pozornost, předejít takové situaci, zabránit nějaké činnosti fyzicky, dávat na výběr z možností úměrně věku - to se mi hodně osvědčilo. Chceš hrušku nebo jablko, chceš modré triko nebo zelené, dítě má pocit, že spolurozhoduje a nemusí jen poslouchat příkazy a dělat jen to, co nechce. Ale když se rozhodne, tak na tom trvat a žádná další změna. Pevné, ale láskyplné hranice.
Přesně!!!
- Citovat
- Upravit
7.1.24 14:07
@Anonymní píše:
Mam dceru, ritualy to bylo vzdy jeji, jak se jednou vec udela zpusobem A, provedeni te same veci zpusobem B vyvola problem. Takze ve 2r se jahodovy jogurt jedl lzickou A a bananovy lzickou B a pres to nejel vlak a tak podobne. Ja teda sla (po ruznych neuspesnych pokusech) cestou nejmensiho odporu, hrala jsem jeji ritualy s ni, pokud to bylo jen trochu mozne, a muz nastesti spolupracoval. Ted je na gymplu
Toto je přesně můj druhý syn. Jogurt chce jedině do misky, jí to velkou lžící a vyškrábat to s kelímku musím malou lžičkou. Kolem těch dvou let to bylo hrozný. Nosil asi tři trička a troje kalhoty dokola. Nešlo s ním hnout. Tak vytočit mě v životě nikdo nedokázal 
milión rituálů, které neuměl vysvětlit. Říct si o ně. Teď ve třech o moc lepší. Začíná být pohoda.
Vyndávání z auta mámou / tátou měli oba. Vyhověli jsme když to šlo. Když ne, tak byla ohromná scéna. Přešlo to časem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.1.24 14:19
@Pitřice píše:
Já jsem zastánce dávání na zadek. Nic to nejhorší, naopak mu začne docházet že když nebude poslouchat, přijde trest. A nejdůležitější je důslednost!
@Pitřice píše:
Moje děti dostávaly na zadek jako malé a umí se chovat ve společnosti, znám děti co v životě na zadek nedostaly a skáčou rodičům po hlavách. Tohle levičácké pravdoláskařské netrestání dětí neuznávám.
nic to nezhorší
naučíš dítě se tě bát
naučíš dítě, že násilí je nástroj jak si podrobit ostatní, kteří jsou slabší
naučíš dítě si nevěřit a bát se autority a bát se postavit autoritě - schopnost postavit se autoritě je strašně důležitá
výchova klackem je nástroj slabochů a hlupáků a lidí, kteří nedokázali překročit stín toho, že tak byli vychováváni oni
byla jsem vychovávána klackem, protože jsem nebyla slepička na klíček a nebyla dokonale poslušná panenka, ničí mi to život dodneška
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.1.24 14:27
@Lucie_Sx píše:
Tohle je fakt docasna vec, vubec to neres.
@pet p píše:
Pokud to jde, vyjdu dítěti vstříc. Je to období, které přejde. U nás to bylo s mladším dítětem velmi podobné.
Ale přesně jak píše @Lucie_Sx nenechat to zajít tak, že řekne chci mámu - máma přijde a on si vymyslí, že táta - přijde táta a on si vymyslí, že máma… Malé děti nejsou schopné ještě dohlédnout důsledky svého rozhodnutí, takže jednou takový „omyl“ toleruji, ale pak už ne a zůstává se u toho řešení, i za cenu scény.
@anavi13 píše:
Toto je přesně můj druhý syn. Jogurt chce jedině do misky, jí to velkou lžící a vyškrábat to s kelímku musím malou lžičkou. Kolem těch dvou let to bylo hrozný. Nosil asi tři trička a troje kalhoty dokola. Nešlo s ním hnout. Tak vytočit mě v životě nikdo nedokázal
Holky moc moc moc moc vám děkuji. Jste zlaté.
Doufám že ho to brzy přejde, jelikož mi jinak snad klepne.
Stačí mi celý den lítání kolem nich a ještě do toho řešit tohle chci tak a tamto onak a mě už tečou nervy.
A poslední kapka pak je, když ještě spustí manžel. To bych otevřela okno a skočila z něj, ale bohužel bydlíme v RD a nemělo by to žádný smysl.
Manžel si furt myslí jak syn s náma cvičí a jak to dělá schválně a bla bla bla. Já mu vysvětluji, že to dítě to má taky chudák složitý.
Prostě se snažím brát, že každé dítě je jiné. Ale tím jak je toho moc a ještě syn umí člověka vytočit během chvilky, tak už fakt chvílemi nevím kudy kam a zda to dělám vůbec dobre. Zda mu vycházet nebo nevycházel vstříc.
Jo a oblékání umí být taky etapa sama o sobě. Někdy si musí sám vybrat oblečení a to taky kvetu, jelikoz pak opět skládám část skříně.
Musím přiznat, že skládání prádla do luxusních komínku už neřeším.
Už jedu takový ten modul, co není potřeba, neřeším.
A jsem ráda, že vyndávání z auta zažil i někdo jiný než my.
Já už si pak říkám, zda je syn normální. Jelikož párkrát chytil tohle chování, když tady byla tchýně a další návštěvu jsem dostala rozbor ohledně synovo psychiky atd. To člověku fakt nepřidá.
Dle naší neurolozky je syn ok a mám příště přijít s tchýni, že ji to doktorka vysvětlí.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Mam dceru, ritualy to bylo vzdy jeji, jak se jednou vec udela zpusobem A, provedeni te same veci zpusobem B vyvola problem. Takze ve 2r se jahodovy jogurt jedl lzickou A a bananovy lzickou B a pres to nejel vlak a tak podobne. Ja teda sla (po ruznych neuspesnych pokusech) cestou nejmensiho odporu, hrala jsem jeji ritualy s ni, pokud to bylo jen trochu mozne, a muz nastesti spolupracoval. Ted je na gymplu
, ale ze je to s ni super jednoduche to bych uplne netvrdila 
. Neni to zadny potizista, okolim relativne chvalene dite, ale proste ma kulantne receno sva specifika. Mozna by ji prisili vysokofunkcni PAS, ale diagnozu neshanime, funguje relativne normalne, i kdyz to nas rodice stoji dost energie. Je lehce asocialni, od mala malo spi, ritualistka. posloucha „doslovne“, coz obcas cloveka rozpali do bela.