Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak respektovat nerespekt? 3 roky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.1.24 19:38
@Anonymní píše:
Maminky a tatínci, máme 2 děti (8m a téměř 3 roky.
Než se mimčo narodilo, byl starší hodný, nebyl agresivní, nikomu nikdy neublížil naschvál, snad jen nám rodičům v rámci zjišťování, co se stane když… Asi jako většina dětí, myslím…
Když se narodilo mimčo, byl starší úžasný, staral se, nosil dudlík plačícímu mimču, držel prspři kojení, asistoval při všem, co se doma dělo…
Dnes v rámci možností se situace nemění, stále se stará, ale nastal problém v „tyranizovaní“ mladšího…Nepůjčí mu hračky, to je asi normální, ale když si mimi hraje s něčím jeho, vezme mu to a často ho tím bouchne ve smyslu „to je moje, to mi neber, tady máš jednu, aby sis to příště rozmyslel“
Dlouho se to snažím „tolerovat/respektovat“ vysvětluji, domlouvám,… Ale teď mi do mladšího kope, chytne ho za nohu a dotáhne ze svého prostoru, v tom nejhorším se mu projde po zádech… Na to tedy už nemám co… Manžel, ten v takovém případě rovnou jedná, já se musím hooodne ovládat, abych mu reflexně taky jednu nešoupla.
Po pravdě, už mi ale dochází trpělivost… Cílem respektují jí výchovy určitě není tolerovat bytí mladšího sourozence, který se ani nemůže bránit.
Můžete mi prosím poradit, jak si pomoci co nejefektivněji a zároveň, abych v něm neprobouzela další zbytečné násilí.
Pokusím se to napsat nějak slušně. Přijde mi velmi za hranou, aby tříleté dítě pobíhalo po zádech osmiměsíčnímu miminku, tahalo ho za nohu nebo ho mlátilo čímkoli po hlavě. Můj respekt by dávno skončil. A víc nemám slov.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
21.1.24 19:44
Ani ne tříleté dítě samo o sobě nechápe že musí respektovat i druhé to ho musíme naučit jsou to malí psychopati když to prezenu batole nebude mít problém zabít broučka nebo tahat kočku za ocas ani třeba úplně nechápe smrt ublížení atd.
To vše se musí naučit a nejsem si jistá že má kapacitu na to aby to pochopil sáhodlouhými vysvětlováním.
Za prvé ty jako matka musíš zabránit tomu aby jedno dítě ubližovalo druhému jakkoliv a za druhé evidentně vaše vychova narazila na své limity.
Ublizis - přijde trest bude v pokoji sám zavřený např,
- Citovat
- Upravit
21.1.24 19:52
Podle mého názoru, bude starší dělat, co mu projde, dokud za to nedostane odpovídající trest, u kterého si uvědomí, že ho bude dostávat pořád, dokud bude jednat takovým způsobem. U sotva tříleťáka nějaké domlouvání nezabere, to je pro něj jednak v tuto chvíli neskutečně komplexní, aby se podle toho choval a druhak podle mě neadekvátní řešení takové situace. Domouvám za rozsypané piškoty, vylitý čaj nebo pomalovaný ubrus. Starší musí pochopit, jak moc mladšímu ubližuje. Samo že bych mu nedělala to samé, co on bráškovi. Ale přes prsty nebo po zadku by dostal určitě. Musí to být rychlé a účinné a intenzivní. Trpělivé domlouvání nechte až se bude učit psát a číst.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Capelucia
21.1.24 19:54
„Ale teď mi do mladšího kope, chytne ho za nohu a dotáhne ze svého prostoru, v tom nejhorším se mu projde po zádech…“
A ty na tohle koukáš? 
Nebojíš se, že ti mimino zmrzačí?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.1.24 19:56
Tak výběr výchovy se vám vůbec nepovedl. Nefunguje!
Taky ti partner šlape po zádech a tahá za nohy když si půjčis jeho věc?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.1.24 19:56
@Capelucia píše:
„Ale teď mi do mladšího kope, chytne ho za nohu a dotáhne ze svého prostoru, v tom nejhorším se mu projde po zádech…“A ty na tohle koukáš?
Nebojí protože respektuje 
- Citovat
- Upravit
21.1.24 19:58
v těch 3 letech je někdy chytá žárlivost na sourozence a k té bohužel asi patří i více – méně – nenápadná snaha o jeho likvidaci
no, nemá z toho ještě moc rozum, musíte halt hlídat, hlídat, vysvětlovat, odvést a opět, malé a oba prostě hlídat
my měli rozdíl mezi první a druhým přesně 3.5 a hodnej chlapeček najednou dělal psí kusy, na mimino nenápadně pokládal polštářky , různě ho přikrejval, snažil se ho zmizet, vše velmi nenápadně, zcela ve stylu tichá voda břehy mele 
no zjistila jsem, že je prostě nesmím nechat oba samotný bez dozoru, oddělila jsem hračky do jiného pokoje, hlídala, vysvětlovala…trvalo to jen pár měsícu a přešlo to, kluk uzrál, a přestalo to, nicméně… 
takže v klidu, bez vzteku, bez nějakého ohromného trestání…spíš odvést pozornost, věnovat se…ale hlídat, čert / v tomto případě tříletej / prostě nikdy nespí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.24 20:12
Kdyz budes placat po zadku nebo pres ruce, tak je mozne, ze i on bude za chvili mladsiho sourozence trestat podobnym zpusobem. Musi se takto male deti porad hlidat. Ja bych jednoduchou domluvu nezatracovala. Zase trilete dite, pokud nema nejaky problem, tak chape strasne moc. Vzdyt v tomto veku se casto zacina ve skolce. Takze strucne a jasne. Ne, nedela se to, boli ho to, ublizis mu. A sup s nim pryc. Ublizovani branit a treba odvadet do pokoje. Mladsi se zacal hybat, tak je jasny, ze je ted vetsi konkurence, bere hracky a tak. Nejlepe si na starsiho najit cas bez pritomnosti mladsiho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.24 20:17
@Capelucia píše:
„Ale teď mi do mladšího kope, chytne ho za nohu a dotáhne ze svého prostoru, v tom nejhorším se mu projde po zádech…“A ty na tohle koukáš?
Ne nekoukam, pokud jste si přečetla, co píšu v příspěvku, tak nevím, podle čeho soudite, že se na vše koukám a nebojím se, že mimi zmrzačí…
Já jsem napsala, co se u nás doma děje, a že nechci zmrzačit já staršího..
- Citovat
- Upravit
21.1.24 20:21
To je masakr. Kde jsi, že mu leze po zádech, kope do něj
Já mám u dětí rozdíl dva roky a teď 2,5. Nám to náročnější u třetího teď začne, protože začíná lézt.
Já v tomto věku prostě u dětí seděla a hrála si s nimi. Ukazovala jsem jim co mohou, co ne. Měli hračky rozdělené na staršího a mladšího. Později měli hračky samozřejmě společné a to jsme dělali tak, že kdo si s tou hračkou zrovna hrál, tak toho byla a druhý ji vzít nesměl. Měli pár hraček, které byli vyloženě srdeční záležitost a na ty nesměl sourozenec máknout. Teď to budu dělat úplně stejně. Holt toho doma moc neudělám a budu si hrát s dětmi. Hodně jsme stavěli lego Duplo už v tomto věku. Na tom se ti hru krásně naučili. Od roku a půl mladšího si hrají bez mé asistence a moc hezky.
Důležitá je důslednost a předcházet situacím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.24 20:27
@Oriseka píše:
Kdyz budes placat po zadku nebo pres ruce, tak je mozne, ze i on bude za chvili mladsiho sourozence trestat podobnym zpusobem. Musi se takto male deti porad hlidat. Ja bych jednoduchou domluvu nezatracovala. Zase trilete dite, pokud nema nejaky problem, tak chape strasne moc. Vzdyt v tomto veku se casto zacina ve skolce. Takze strucne a jasne. Ne, nedela se to, boli ho to, ublizis mu. A sup s nim pryc. Ublizovani branit a treba odvadet do pokoje. Mladsi se zacal hybat, tak je jasny, ze je ted vetsi konkurence, bere hracky a tak. Nejlepe si na starsiho najit cas bez pritomnosti mladsiho.
Moje reakce jsou přesně takové, Filipku, nebouchej Tomika, moc ho to bolí.
Filipku, půjč Tomukovi mašinku, ty si teď hraješ s vláčkem.
Filipku, ty máš své hračky na velkém koberci, Tomík je malý a má hračky na malém koberci, Pojď sem, budeme si hrát spolu s…
Snažím se nemít dlouhé proslovy, vím, že je to zbytečné.
A ano starší je chytrý, nemá žádné problémy, vlastně v tomto věku zná všechny části svého těla, barvy a jakž takž počítá do deseti, prehazuje čísla, ale řekne všechny, některé víckrát… Hodně mu čtu, zpíváme si, tancujeme… Vlastně se mu věnují stále… Ale nemohu pořád…
Nemáme babičky, ani nikoho, kdo by nám pomáhal, musím varit, uklízet apod..
- Citovat
- Upravit
21.1.24 20:42
@Anonymní píše:
Moje reakce jsou přesně takové, Filipku, nebouchej Tomika, moc ho to bolí.
Filipku, půjč Tomukovi mašinku, ty si teď hraješ s vláčkem.
Filipku, ty máš své hračky na velkém koberci, Tomík je malý a má hračky na malém koberci, Pojď sem, budeme si hrát spolu s…
Snažím se nemít dlouhé proslovy, vím, že je to zbytečné.
A ano starší je chytrý, nemá žádné problémy, vlastně v tomto věku zná všechny části svého těla, barvy a jakž takž počítá do deseti, prehazuje čísla, ale řekne všechny, některé víckrát… Hodně mu čtu, zpíváme si, tancujeme… Vlastně se mu věnují stále… Ale nemohu pořád…
Nemáme babičky, ani nikoho, kdo by nám pomáhal, musím varit, uklízet apod..
K tomu ublizovani musis byt ale raznejsi. Pak teda me v tomto veku starsi zacal chodit do miniskolky na par dopoledni v tydnu. Prave jsem si v klidu uvarila, uklidila nejnutnejsi. Myslim, ze me to dost zachranilo v te dobe. Starsi jsem si vyzvedla uz vyradene, vyvencene, vyvyrobkovane. Byl cas na mladsi. Den dostal jasny rezim. Ale na to jdou ruzne nazory. Ja mam za to, ze mnoho triletych uz nejake vetsi vyziti potrebuje nez s mamou a mladsim sourozencem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.24 20:43
I vaření, úklidu musíš prostě mít miminko u sebe. Musíš na ty děti vidět. zapojit staršího do vaření, úklidu. Je to těžké. Musíš mít oči všude, předvídat. Taky nemáme pomoc takže se musí snížit nároky na vše. Vysvětlovat určitě jo, ale musíš je učit jak si hrát dohromady. Ukázat jak na to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.24 20:47
@Anonymní píše:
Moje reakce jsou přesně takové, Filipku, nebouchej Tomika, moc ho to bolí.
Filipku, půjč Tomukovi mašinku, ty si teď hraješ s vláčkem.
Filipku, ty máš své hračky na velkém koberci, Tomík je malý a má hračky na malém koberci, Pojď sem, budeme si hrát spolu s…
Snažím se nemít dlouhé proslovy, vím, že je to zbytečné.
A ano starší je chytrý, nemá žádné problémy, vlastně v tomto věku zná všechny části svého těla, barvy a jakž takž počítá do deseti, prehazuje čísla, ale řekne všechny, některé víckrát… Hodně mu čtu, zpíváme si, tancujeme… Vlastně se mu věnují stále… Ale nemohu pořád…
Nemáme babičky, ani nikoho, kdo by nám pomáhal, musím varit, uklízet apod..
Z tohohle textu to vyznívá tak, že staršího přemlouváš, aby toho nechal. Musíš jednat důrazněji, aby pochopil, že to není hra. Tohle je situace, kdy jde o zdraví a dítě prostě musí poslechnout. A ne, nemusíš ho bít. Jen prostě důrazným hlasem, žádné Filípku sem a Filípku tam a potrestat-ukončení hry a podobně. Pokud vezme bráchovi hračku jen tak, vezmi mu ji taky. Pak můžeš vysvětlovat. Tohle je teprve začátek, to mi věř. Mám děti dva roky od sebe a je to čím dál tím horší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Maminky a tatínci, máme 2 děti (8m a téměř 3 roky.
při kojení, asistoval při všem, co se doma dělo…
Nepůjčí mu hračky, to je asi normální, ale když si mimi hraje s něčím jeho, vezme mu to a často ho tím bouchne ve smyslu „to je moje, to mi neber, tady máš jednu, aby sis to příště rozmyslel“
Než se mimčo narodilo, byl starší hodný, nebyl agresivní, nikomu nikdy neublížil naschvál, snad jen nám rodičům v rámci zjišťování, co se stane když… Asi jako většina dětí, myslím…
Když se narodilo mimčo, byl starší úžasný, staral se, nosil dudlík plačícímu mimču, držel prs
Dnes v rámci možností se situace nemění, stále se stará, ale nastal problém v „tyranizovaní“ mladšího…
Dlouho se to snažím „tolerovat/respektovat“ vysvětluji, domlouvám,… Ale teď mi do mladšího kope, chytne ho za nohu a dotáhne ze svého prostoru, v tom nejhorším se mu prošel po zádech… Na to tedy už nemám co… Manžel, ten v takovém případě rovnou jedná, já se musím hooodne ovládat, abych mu reflexně taky jednu nešoupla.
Po pravdě, už mi ale dochází trpělivost… Cílem respektují jí výchovy určitě není tolerovat bytí mladšího sourozence, který se ani nemůže bránit.
Můžete mi prosím poradit, jak si pomoci co nejefektivněji a zároveň, abych v něm neprobouzela další zbytečné násilí.
Dovolím si Edit, protože jsem to asi napsala tak, že výše uvedené ublizovani je u nás na denním pořádku a já jen s „respektem“ přihlížím…
Ne, tak to není..
To „projití se po zádech“ se stalo jednou (i to je dost!!) a neobešlo se to bez rázné reakce… Od té doby se to nestalo…
Děti mám v obýváku s kk stále na očích, občas ale prostě být k lince a vaření otočná musím.
Místa máme málo a tak není bohužel možné mimčo „bezpečně odložit“ např. do kolébky, ohrádky apod… Jsou vedle sebe, každý na svém území a já co to jde, sedím na zemi u nich a společně si čteme, hrajeme, zpíváme. Když malý spí, starší si hraje buď sám nebo se mnou… Jak chce on a jak to vychází mně časově s chodem domácnosti…
Příspěvek upraven 21.01.24 v 21:02