Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak se domluvit s 3letým, když nemluví
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.2.16 10:03
Opožděný vývoj řeči by měl být myslím na podkladě nějakého jiného problému nebo tomu tak nemusí být? Rozumí vám syn dobře? Složitější povely zvládá dobře?
Do školky chodí hodně dětí, které nemluvily při nástupu, ale myslím, že v prvním pololetí se všichni rozmluvili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 10:18
@Hanka 32 vydrž do návštěvy logopeda. On by si měl na první návštěvě dítě proklepnout, co umí/neumí, nejde jen o mluvení, ale i o porozumnění, vnímání, jemnou motoriku apod. Až toto budete mít za sebou, řekne ti více. Přijde mě, že to chování je hodně dáno i tou nemožností říci, co vlastně chce, proto je syn frustrovaný a vzteklý. Logoped by pak měl navrhnout, jak s dítětem pracovat a komunikaci rozvíjet.
Co zkusit obrázkový systém (samozřejmě začít pomalu, postupně, logoped by měl poradit), případně znakování pro děti? Také existuje ranná péče, i pro děti s poruchami vývoje řeči, ti také pomáhají s případnou alternativní komunikací.
Mám syna, 22 měsíců, který je postižený, má genetickou vadu a tyto děti mají velmi opožděný vývoj řeči, náš syn neříká zatím nic, jen žvatle. Jelikož jde ale intelekt stále dopředu, je jen lehce opožděný, už teď začínáme s obrázky a znakováním, začíná to pěkně vnímat, komunikaci to usnadňuje. Samozřejmě to není váš případ, jen jsem chtěla napsat, že lze komunikovat i jinak a u vás, pokud není jiný problém, určitě mluvení přijde a uvidíš, hned se syn i zklidní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 10:19
@kubee píše:
Opožděný vývoj řeči by měl být myslím na podkladě nějakého jiného problému nebo tomu tak nemusí být? Rozumí vám syn dobře? Složitější povely zvládá dobře?
Do školky chodí hodně dětí, které nemluvily při nástupu, ale myslím, že v prvním pololetí se všichni rozmluvili.
syn rozumí všemu
jinak je velice bystrý, šikovný, motoriku má báječnou
a opravdu vše co řeknu tak udělá
ví co je co, když řeknu jdeme prát tak se žene ke koši s prádlem a nese mi ho
když řeknu at mi něco donese, lhostejno co tak to donese
to je právě to, že on rozumí a vše chápe, ale nedokáže to říct
co se týká té poruchy řeči, opožděné apod já tomu sama moc nerozumím
sestra má tři syny a první mluvil brzy, druhá má taky trošku problémy ale kolem toho třetího roku se rozmluvil a třetí je mimčo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 10:33
@Hanka 32 Budu mluvit za sebe..v prvé řadě bych vysadila ty cukry. píšu to tady už poněkolikáté, vím, že tomu plno lidí třeba nevěří, ale fakt to tak je. Vykašlete se obzlášť vy, co máte dětio vzteklouny na všechny sladkosti, jestli chcete, dám vám sem recepty na doma vyrobené, když tedy chcete něco mít nebo nakupujte občas ve zdravé výživě sladkosti nebarvené tou chemií a slazené medem nebo javorovým cukrem.
Mám vyzkoušeno jak u svého 1 dítěte, tak u jiných dětí a ten rozdíl, ten je fakt viditelný. Když to nebude mít doma, nebude to chtít…není Kinder vejce, tak není..hotovo. Mohla bych Vám psát story o dceři, kterou mám v pěstounce, která má diagnostikované afektivní jednání, nejsou jí 3 roky, ale víc a chvíli taky trvalo, než pochopila, že doma prostě sladkosti nejsou a nebudou. Chvíli trvalo mě, než jsem pocopila, co za jejím chováním stojí a zlepšílo se to 200 procent..fakt. ta nebyla schopna vypít nejen neslazený čaj, ale i lehce oslazený cukrem tmavým, ten jí nevadí, natož vodu, ovocné štávy bez cukru nebos trčit do pusy zeleninu..
Domluvit se dá i s méně jak ročním dítetem, když bude chtít. U Vašeho syna bych to spíš viděla jako získávání pozornosti na svojí stranu. Čím déle se to děje, tím větším rituálem se mu to stává…tedy pro vysvětlenou…dítě „lehnu na zem a řičím s tím, že ukazuji někam…máma ukazuje tohle, tohle…tohle..sice začíná třeba i křičet, ale pořád ukazuje…já jako dítě…máma pořád reaguje na moje ukazování, i když křičí slova, kterým nerozumím. Ukážu tedy na něco, aby byl chvíli klid. Máma..vyřízená, ale nakonec udělala, co dítě chtělo, i když se tomu zprvu bránila. Dítě…nabírá nové síly s oblékáním, nechce do školky, kde bude muset poslouchat, chce zůstat s mámou, která mu nakonec splní, co on chce a tak to vyzkouší nanovo…vztek a šprajc při oblékání“. Je to trošku pochopitelné?
Dělám s dětmi, tedy znám z práce 
. Chápu, že ráno není prostor na nějaké kompromisy.
Nepovím Vám proč nemluví. Některé děti jsou línější na mluvu a stačí jim, jak se domluví. A začnou třeba až hodně pozdě.
Holka mě takhle s prominutím „prudila“,než pochopila, že hodně vydržim hodně.
Důležité je pro rodiče nebo toho, kdo hlídá dítě vydržet si stát za tím, co řeknete. protože když to nevydržíte, podkopáváte si sama sobě, co říkáte. Ono totiž, když (tím ted nemyslím Vás) dítě třeba v afektu zmlátíte tak, že ho to fakt bolí a případně se dospěláka začne bát, neznamená to, že vás začne brát, ale jen se posune doba, kdy to člověku dá sežrat-třžeba puberta.).
Tedy..bazírovat jen na věcech, u kterých si jste jista, že dokážete po dítěti, aby je splnil.
Tedy..mám holku od 4 let věku. Taky kolikrát zkusila, že se neoblíkne do školky, nevěřím, že to máte tak..byla schopná si urvt knoflíky třeba ze svetru, jen aby mi ukázala, že se oblíkat nebude, protože něco. 2× jsme šli do školky v pyžamu s oblečenou bundou. zajímavé, že doma a cestou jí to nevadilo, ve školce už jo a to byl mega-rychlostní převlek do školkovského. Tedy..mě zabíralo..válíš se po zemi řveš…já nevím co chceš, nerozumím Ti. Když se uklidnila a ukázala (taky blbě mluvila a ještě jak jsem jí neměla od mala, neměla jsem ani nakoukané a naposlouchané některé slova spojené s věcmi),tak fajn, následovalo, že jsem jí řekla, jak je šikovná a že je to hned jiné, když to řekne a ukáže bez křiku. Když křičela(vynucovačky) a vztekala se, byla jsem vždy u ní, ale nezasahovala jsem. máokteré dítě ve vzteku vnímá co člověk říká.Max.jsem ,když se na mě podívala, pokčila rameny a ukázala na svoje uši a zavrtěla hlavou, že nevím, nerozumím tomu. Tohle dělala čím dál méně, protože já to neragovala, jak ona chtěla. na zbytek nám pomohly Bachovy kapky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 10:40
@Hanka 32 píše:
syn rozumí všemu
jinak je velice bystrý, šikovný, motoriku má báječnou
a opravdu vše co řeknu tak udělá
ví co je co, když řeknu jdeme prát tak se žene ke koši s prádlem a nese mi ho
když řeknu at mi něco donese, lhostejno co tak to donese
to je právě to, že on rozumí a vše chápe, ale nedokáže to říct
co se týká té poruchy řeči, opožděné apod já tomu sama moc nerozumím
sestra má tři syny a první mluvil brzy, druhá má taky trošku problémy ale kolem toho třetího roku se rozmluvil a třetí je mimčo…
Kamarádka má 2 dcery. Jedna mluvila normálně od pidi věku a druhá, tak ukazovala do 5 let se zvuky „e, ee, hm, ehm“ a kývala hlavou jestli jo nebo ne. Rozuměla všemu. Dr.jim řekla, že na ní nic nenašli a že některým dětem jako domlouvací prostředek tohle stačí. A chodí na výběrovku (školu.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 10:50
@Hanka 32 Povídáš si s ním hodně? Čteš mu pohádky? To taky pomáhá řeči, když slyší, jak někdo mluví. Nebo mě ještě napadlo: Nemluvíš s ním moc rychle? Od jedné známé taky syn začal mluvit hodně pozdě. Myslím, že ještě ve 4 nemluvil skoro nic. Vývojově je v pořádku, vadu řeči taky nemá, ale jeho maminka mluví hodně rychle. Tak si myslím, že prostě jen nestíhal mluvit stejně, tak mlčel. 
Jinak, hlídala jse synovce, když měl 3 a půl roků a byl zvyklý z domova si všechno vyřvat. Zavedla jsem pravidlo, že u tety se neřve a když něco chce, ať mi to ukáže. Na řev jsem buď nereagovala vůbec a nebo přišla k němu a řekla, že když bude řvát, tak steně nevím, co chce, že musí být potichu a ukázat mi co chce. Švagrová s ním moc nemluvila, nečetla mu, kluk nemluvil (jeho slovní zásoba byla: ne, nechci, moje, papá, mami - myslím, že nic dalšího neříkal ). Kluk je dysfatik (nevím, jestli mám dobře i/y), ale přišlo se na to později. Nicméně co tím chci říct, nastolila jsem u nás pravidla a pevně dodržovala. Sice k nám moc chodit nechtěl, protože neměl možnost si vyřvat co chtěl a nebylo po jeho, ale byl šikovnější. Až trochu vyrostl, tak už chtěl k nám chodit.
Takže moje rada je, neragujte na ječení, že chce „toto“. V klidu, ale důrazně mu řekněte, že si nic nevyřve a odejděte se chystat do práce. Ano, bude se vztekat, že není po jeho, ale to stejně vztekal, když dostal jiné „toto“. 
Až k klidu řekne, že chce „toto“, tak mu vyhovte. Ve školce je šikovný, protože tam jednak vidí, že druhé děti si nic nevyřvávají a druhak když zkusil si něco vyřvat, jistě neuspěl.
Spát ho, bohužel nijak nenaučíte. Ale můžete ho naučit, že vy ještě chcete spát. Já jsem vždycky vstala, dala snídani a šla si ještě lehnout. Jako ten spánek už nebyl tvrdý, ale pomohlo to. 
A teď, když už je mám velké, tam mě nechají spát a sami si vezmou snídani. 
Maminka se nebudí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 10:52
@kubee píše:
Opožděný vývoj řeči by měl být myslím na podkladě nějakého jiného problému nebo tomu tak nemusí být? Rozumí vám syn dobře? Složitější povely zvládá dobře?
Do školky chodí hodně dětí, které nemluvily při nástupu, ale myslím, že v prvním pololetí se všichni rozmluvili.
Syn žádný jiný problém neměl a nemá, než opožděný vývoj řeči. A jsou děti, kterým školka nepomůže, spíš naopak.
Viz: „Tady je také jedna z terapeutických funkcí mateřské školy. Pro některé úzkostné děti je však větší dětská společnost příliš náročná, takže vede spíše k jejich útlumu než k uvolnění. Rozhodně tedy nemůžeme tento prostředek pokládat za univerzálně účinný a samozřejmě jej dítěti ani nevnucujeme.“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 10:54
@jirabobes píše:
@Hanka 32 Povídáš si s ním hodně? Čteš mu pohádky? To taky pomáhá řeči, když slyší, jak někdo mluví. Nebo mě ještě napadlo: Nemluvíš s ním moc rychle? Od jedné známé taky syn začal mluvit hodně pozdě. Myslím, že ještě ve 4 nemluvil skoro nic. Vývojově je v pořádku, vadu řeči taky nemá, ale jeho maminka mluví hodně rychle. Tak si myslím, že prostě jen nestíhal mluvit stejně, tak mlčel.Jinak, hlídala jse synovce, když měl 3 a půl roků a byl zvyklý z domova si všechno vyřvat. Zavedla jsem pravidlo, že u tety se neřve a když něco chce, ať mi to ukáže. Na řev jsem buď nereagovala vůbec a nebo přišla k němu a řekla, že když bude řvát, tak steně nevím, co chce, že musí být potichu a ukázat mi co chce. Švagrová s ním moc nemluvila, nečetla mu, kluk nemluvil (jeho slovní zásoba byla: ne, nechci, moje, papá, mami - myslím, že nic dalšího neříkal
Takže moje rada je, neragujte na ječení, že chce „toto“. V klidu, ale důrazně mu řekněte, že si nic nevyřve a odejděte se chystat do práce. Ano, bude se vztekat, že není po jeho, ale to stejně vztekal, když dostal jiné „toto“.
Spát ho, bohužel nijak nenaučíte. Ale můžete ho naučit, že vy ještě chcete spát. Já jsem vždycky vstala, dala snídani a šla si ještě lehnout. Jako ten spánek už nebyl tvrdý, ale pomohlo to.
Sorry, ale to je fakt hodně mimo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 10:54
@jirabobes
@jirabobes píše:
@Hanka 32 Povídáš si s ním hodně? Čteš mu pohádky? To taky pomáhá řeči, když slyší, jak někdo mluví. Nebo mě ještě napadlo: Nemluvíš s ním moc rychle? Od jedné známé taky syn začal mluvit hodně pozdě. Myslím, že ještě ve 4 nemluvil skoro nic. Vývojově je v pořádku, vadu řeči taky nemá, ale jeho maminka mluví hodně rychle. Tak si myslím, že prostě jen nestíhal mluvit stejně, tak mlčel.Jinak, hlídala jse synovce, když měl 3 a půl roků a byl zvyklý z domova si všechno vyřvat. Zavedla jsem pravidlo, že u tety se neřve a když něco chce, ať mi to ukáže. Na řev jsem buď nereagovala vůbec a nebo přišla k němu a řekla, že když bude řvát, tak steně nevím, co chce, že musí být potichu a ukázat mi co chce. Švagrová s ním moc nemluvila, nečetla mu, kluk nemluvil (jeho slovní zásoba byla: ne, nechci, moje, papá, mami - myslím, že nic dalšího neříkal
Takže moje rada je, neragujte na ječení, že chce „toto“. V klidu, ale důrazně mu řekněte, že si nic nevyřve a odejděte se chystat do práce. Ano, bude se vztekat, že není po jeho, ale to stejně vztekal, když dostal jiné „toto“.
Spát ho, bohužel nijak nenaučíte. Ale můžete ho naučit, že vy ještě chcete spát. Já jsem vždycky vstala, dala snídani a šla si ještě lehnout. Jako ten spánek už nebyl tvrdý, ale pomohlo to.
ano čtu mu pohádky, každý večer před spaním a když spí o víkendu doma po obedě tak také.
jinak mluvím na něj taky si myslím dost.
když se díváme na pohádku tak mu to komentuju
on „mluví“ tou svojí řečí a prakticky pusu nezavře
takže si myslím, že by to nebylo nejakou leností, že by mluvit nechtěl
spíš mu to skutečně z nějakého důvodu ještě nejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 11:02
A proč je to @WaIl mimo? Vzteklouni to takhle prostě mají. Vemte si, že děti se pořád v těhle letech učí ovládat své emoce. Leckterý dospělák to nezvládá a dítě? Většina vzteklých dětí, jede ve stylu „mě něco nejde, já něco chci a zlobím se na sebe, ale i na okolí, protože to chci ted“. A jak se dítě naučí, že křikem to jde, tak rozhodně ve 3 letech nebude zkoušet jiné metody proto, že to třeba vypdá hloupě. proč by to mělo vypadat hloupě, když je tam máma, kterou má rád a ona jeho.Je to důvěře. Málokteré dítě Vám vyšvihne vynucovací afekt u cizího člověka a když joi, vydrží jen krátce. A proč? Protože jde o cizího člověka, člověka, který není s dítětem tak často, může to být člověk, který nemazlí a může to být člověk, který se při tom tváří sakra přísně. Proč to tedy dělat tady, když to může udělat doma, v bezpečí. když se na to podíváte jinak, je to takový převrácený důkaz lásky…„já Ti věřím a proto vím, že můžu“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 11:04
@WaIl Co je mimo? Že by měly děti slyšet, aby uměly mluvit? Nebo moje domněnka s příliš rychlou mluvou oné maminky?
Tu domněnku jsem získala na základě přečtení knihy, ve kteté psycholog řešil mimo jiné i jedno „nemluvící“ dítě a zjistil, že jeho rodiče mnluví moc rychle a to dítě je „mimo“, jak to nestíhá pobírat. Ale už je to pár let, co jsem to četla, tak nevím ani název knihy a ani autora.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 11:18
@jirabobes píše:
@WaIl Co je mimo? Že by měly děti slyšet, aby uměly mluvit? Nebo moje domněnka s příliš rychlou mluvou oné maminky?
Tu domněnku jsem získala na základě přečtení knihy, ve kteté psycholog řešil mimo jiné i jedno „nemluvící“ dítě a zjistil, že jeho rodiče mnluví moc rychle a to dítě je „mimo“, jak to nestíhá pobírat. Ale už je to pár let, co jsem to četla, tak nevím ani název knihy a ani autora.
Já to nemyslím zle, pardon, ale opožděný vývoj řeči opravdu nevzniká tím, že rodič mluví příliš rychle. Je to dáno nevyzrálou nervovou soustavou a také často geneticky.
Navíc chci říct, že všichni rodiče dětí s touto diagnózou se dítěti musejí věnovat mnohem více a pečlivěji, než rodiče normálně mluvících dětí. Takže tito rodiče mnohem více věnují pozornost vlastnímu mluvení, častějšímu čtení, apod. Ale kdo to nezažil, nepochopí. A VŽDYCKY se někdo takový najde, kdo se zeptá „mluvíte s ním, čtete mu?“ 
Tuhle otázku jsem slyšela nebo četla mnohokrát. Opravdu bych chtěla vědět, kolik rodičů čte dítěti od mala hodinu a půl denně, vypráví si u toho, ukazuje obrázky, apod. tak jako my. Ono se to ukáže časem, jak dítě začne mluvit, a všichni jsou v šoku, kolik toho umí.. ale do té doby je to k zbláznění. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 11:21
Když to přeženu..,když by jste se šla opakovaně podívat do domácnosti, kde se fetuje, probíhají tam opilecké scény, mlácení apod, málokteré dítě bude provozovat vynucování vztekem. a proč, protože se bojí, není mu to tam příjemné a nevěří, že se nemůže něco stát. takové děti jsou většinou v domácnosti tiché až zakřiknuté a pro změnu se rozjedou jinde, kde se cítí bezpečněji než doma.
Ale to je zas opravdu extrém.
Tedy souhasím např. @jirabobes když budu hlídat dítě, kde od začátku nastavím pravidla, že si budeme povídat a né se válet po zemi a budu to vždy tak dodržovat, tak to tak bude fungovat.
Když se vrátím zpět ke své beruš, tak když se trochu rozmluvila a měla den s velkým D..tak třeba taky probíhali debaty..Ona „nebudu dneska poslouchat“ já „pokrčila rameny a dívala jsem se jí do očí, bez uhýbání..ona " budu zlobit“,já stále nic..ona " budu řvát, tak jooo, řvuu. mami a přijdou na tebe sousedi". já „né, na mě nepřijdou, přijdou na Tebe. půjdu s Tebou otevřít a ty jim to vysvětlíš“. Ona „hm, tak nebudu křičet tolik, ale ven jdu v bačkorách a budu špinavá " Já "hm tak jdi, špinavá budeš Ty, né já“ a šli jsme. venku „chcííí domů, píchají mě kamínky abláto, bléé“ Já „né, nejdeme, ted jsme vyšli, měla jsi se obout“..atd. bylo to jedinné, co zabíralo a čím jsme se posouvali dál k lepšímu. Vy, máte @Hanka 32 výhodu, že jde o Vaše dítě, že už máte lecos odkoukané a že tohle určitě normálně přejde, jen tam ten vzdor pořád trochu přetrvává.
Zkuste dávat menší důraz na to, co Vám vadí..tedy i cestou ze školky…„nebudu Ti dneska nic kupovat, protože ráno jsi se choval zlobivě“,ale pak mu stejně koupíte. Pro dítě signál „aha, mámě to vadí, protč to zas nepoužít až bude něco vadit mě. Stejně nakonec vejce dostanu“.
Když chvíli vydržíte ležení na zemi s posunkmi „někam“,sednete si podle času k němu a vydržíte do většího neřičícího klidu a pak v klidu, bez emocí řeknete „nerozumim když křičíš, co chceš. zkus to v klidu nebo se jdu oblékat/čistit zuby..atd.“ A dělejte to pořád. To samé s tím ležením nebo vstáváním ráno. 3 leté dítě není roční mimino. jasně, vzbudí vás, ale proč hned vylítnout z postele, když je třeba víkend? Že on chce? a co když zůstanu ležet, i když vzhůru, co se stane? Zase křik malého? nebo přijde k Vám?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 11:29
@klafina123 Já jsem reagovala pouze na mnou vytučněný první odstavec, ne na celý text. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.16 11:43
@WaIl Ano, chápu. 
Ale zeptat jsem se musela. Protože švagrová s malým nemluvila a rozhodně mu nečetla. A aby neřval a ona měla klid, tak mu dávala vše, co si vynucoval. Ne každý rodič se chová, jak by měl. Bohužel.
A ta maminka, co mluvila moc rychle…Nepsala jsem o diagnóze „opožděný vývoj řeči“. Vadu řeči nemá a vývojově je taky v pořádku. Kluk prostě jen nemluvil. Nevím, jestli uměl nebo ne, jen nemluvil. A doteď je celkem málomluvný.
Kdežko synovec je ukecaný, i když se špatným slovosledem a skloňováním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
