Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím holky,
Mám syna, v listopadu 3 roky, takže za chvíli 3 a čtvrt roku.
Bohužel se mi u něj zkombinovalo několik druhů ne právě příjemných věcí a tak potřebuji poradit.
Syn nemluví, kromě pár slovíček téměř nic. Do toho je neuvěřitelně temperamentní, vzdorovitý - období vzdoru se u nás táhne od jeho 1,5 roku.
Sám si téměř nepohraje, vyžaduje asistenci. A aby toho nebylo málo tak ráno vstává neuvěřitelně brzy. Když spí do pěti můžeme si gratulovat.
Když popíšu typickou situaci u nás kdy mě nebo příteli - není jeho otec, rupají nervy.
Ráno nás vzbudí brzy, což nikomu na náladě nepřidá. Pustím mu pohádku, jelikož se také potřebujeme vypravit do práce, tak aby se něčím zabavil.
Někdy to nezabere a chodí postupně tahat do obyvaku mě nebo přítele.
Jako že něco potřebuje, jenže neumí říct co. Do omrzení ječí že chce „toto“ a ukazuje někam do prostoru kde je x věcí.
Když mu je postupně podávám tak na každou řekne „NE“.Nakonec mu něco dám a řeknu, že jestli se mu to nelíbí má smůlu, že maminka teď pospíchá.
Další vztekací scény následují s oblékáním, s tím, že se už musí jít do školky. S tím, že on si prostě sebou nutně musí vzít vnitřek kinder vajíčka - to žluté vajíčko.
S tímto se už celkem nenervuju, zvládám to v klidu a neustupuju mu.
Ale dnes ráno jsem ho naoblíkala a on opět kolovrátkoval že chce něco „tamto“ a já nevěděla co, ted jsem už musela jít bo bych nestíhala dojet do práce. A on ve vzteku hodil na zem lahev s pitím. Tak dostal na prdel.
Nejhorší je to, že on je naštvaný na mě, že mu nerozumím a já na něj že je neschopný mluvit.
Je to nejspíš kolotoč té frustrace z tohoto, a do toho to že jsem se už tři roky nevyspala. Že veškeré nemoci přecházím a nelehnu si apod.
2 víkendy v měsíci je u tatíka, to s přítelem pak fakt spíme do 9hod a jsme uplně vysmátí.
Jiné hlídání není a nebude. Babičky nemají zájem. Že je na ně moc divoký a neuhlídali by ho.
U psycholožky jsme byli před pár dny, řekla nám že je naprosto normální, žádné adhd, hyper apod., jen má opožděný vývoj řeči. A jako takovou tuto poruchu máme řešit s logopedem.
Jeho vztekání hodnotila tak, že je to vzdor a musíme mít trpělivost a nevzdát se že některé děti jsou holt oříšek a opravdu zkouší rodiče tvrdě.
Což je bohužel náš případ.
Horší je to, že jak je člověk unavený, nemá pro sebe kromě těch dvou víkendů ani chvíli tak trpělivost dochází a nervy praskají. Není to jednoduché.
Aby spal déle to ho nenaučíme bohužel. Ani odebráním odpoledního spánku.
Máte doma něco podobného? Rada na to asi neexistuje, ale alespoň jsem se vypovídala.
@Hanka 32 donuť ho, ať Ti přesně ukáže, co chce. Né jen máchnout do prostoru.. praktikujem s malým, když něco chce, buď říct, nebo přesně ukázat, žádné nabízení ![]()
@ivašot. píše:
@Hanka 32 Jak malý zvládá školku, co říkají učitelky?
zvládá ji skvělě, líbí se mu tam
paní učitelka říká, že se jí zdá, že se trošku začíná rozmlouvat
a jinak že se krásně zapojuje do her, do těch kolektivních, když třeba si povídají pohádku, nebo tancují a ona hraje na klavír apod.
Vydržet.
Syn byl podobný, taky dlouho nemluvil. Po třetím roku ale díky bohu začal, teď o rok později už mele od rána do večera. Ve třech letech byl šílený, dělal takové naschvály, že ani nevím, jak jsem to vydržela, neposlechl nic. Na zadek nepomáhalo, zcela se míjelo účinkem, a stejně mi to trhalo srdce. Pod tlakem okolí už jsem taky přemýšlela nad nějakou diagnózou.
![]()
A teď ve 4,5 letech? Je skoro zlatý. Zklidnil se, dá se s ním domluvit, poslechne, na sestřičku je hodnej… Akorát špatně vyslovuje. Na logo chodíme od těch tří let.. pokroky dělá, ve stavbě vět, slovosled, atd. Ale ta výslovnost, to je opravdu mravenčí práce.
Přes den nespí od 2,5 let, takže s tím neporadím. V létě byl kolikrát hodně unavenej, z celodenního řádění na zahradě, ale nějak jsme to vždy přežili a vydrželi, a večer padnul v 19h a spal do 7. Teď v zimě usíná v 20h, a spí do 6:30.
@WaIl píše:
Vydržet.Syn byl podobný, taky dlouho nemluvil. Po třetím roku ale díky bohu začal, teď o rok později už mele od rána do večera. Ve třech letech byl šílený, dělal takové naschvály, že ani nevím, jak jsem to vydržela, neposlechl nic. Na zadek nepomáhalo, zcela se míjelo účinkem, a stejně mi to trhalo srdce. Pod tlakem okolí už jsem taky přemýšlela nad nějakou diagnózou.
![]()
![]()
A teď ve 4,5 letech? Je skoro zlatý. Zklidnil se, dá se s ním domluvit, poslechne, na sestřičku je hodnej… Akorát špatně vyslovuje. Na logo chodíme od těch tří let.. pokroky dělá, ve stavbě vět, slovosled, atd. Ale ta výslovnost, to je opravdu mravenčí práce.
Přes den nespí od 2,5 let, takže s tím neporadím. V létě byl kolikrát hodně unavenej, z celodenního řádění na zahradě, ale nějak jsme to vždy přežili a vydrželi, a večer padnul v 19h a spal do 7. Teď v zimě usíná v 20h, a spí do 6:30.
Já vím, že ono tam o nic jiného nejde, než o zkoušku nervů a trpělivosti.
A musím teda říct, že obdivuju přítele, jelikož není jeho otec a ten se mu teda věnuje maximálně a fakt ho má rád a moc. Klobouk dolů, osobně nevím zda bych dokázala být milá na dítě, které není moje a chová se jak prvotřídní spratek.
Ze začátku tam byl trošku boj o moc a doted se stane, že když mu chce něco přítel podat, udělat, pomoct tak malej začne „,ne, mami“…což je mi jasné že přítele mrzí, ale snažím se tady ty spory urovnávat. Jelikož jsou už i situace kdy ti dva spolu blbnou a malej zase „vyhazuje“ mě že si chce hrát se strejdou.
A s tím mluvením. No uvidíme. My zatím druhé dítě nemáme a ani nečekáme, ale v plánu je. Jen teda nevím jak by na dalšího „Vetřelce“ reagoval. Já bych chtěla začít na druhém pracovat na podzim takže pokud by se zadařilo narodil by se na synovy páté narozeniny. A to už by doufám měl trošku rozum. No uvidíme jak to dopadne. Děkuju že se tady můžu vypovídat.
Nerozprava, pretoze nemusi. Moja to skusa tiez, tri mala v zari. Ac ma slovnu zasobu dobru, tak je to - chci toto.
Co je toto?
Toto tamto.
Nevidim toto tamto.
Toto tamto skrz.
Co toto tamto skrz?
Toto tamto to vonave skrz.
Co vonave?
To co sme teraz piekli.
Nie, neznamena to, ze nevie povedat slovo ‚medovnik‘. Znamena to len tolko, ze ho povedat NECHCE ![]()
@Hanka 32 píše:
zvládá ji skvělě, líbí se mu tam
paní učitelka říká, že se jí zdá, že se trošku začíná rozmlouvat
a jinak že se krásně zapojuje do her, do těch kolektivních, když třeba si povídají pohádku, nebo tancují a ona hraje na klavír apod.
Pak je určitě šance, že se to brzy zklidní i doma. Jak psala @martina.se, snažit se aby se malý vyjádřil, co nejpřesněji - i když ukazováním. Zejména ráno nepřistoupit na takové „hry“, že podáš postupně půl bytu a stejně nebude spokojený. Prostě se snažit o trochu pevnější řád.
K tomu brzkému vstávání - moje děti se poměrně brzy naučily respektovat, že rodiče se do nějaké chvíle nebudí. Zkusila bych třeba synovi nastavit budík a prostě dokud nezazvoní, tak rodiče nechá spát. Samozřejmě, že mu to nemůžeš tímhle stylem natáhnout o dvě hodiny. Zkusila bych ze začátku, pokud říkáš, že vstává v 5, tak mu dát ten limit třeba do čtvrt na 6. A do té doby, že si může potichu hrát v postýlce.
Kdosi vyprávěl příběh jako máte vy, kluk nemluvil do pěti let. Nic. Jednou na nějaké oslavě byla nějaká pochutina a kluk si popálil hubu. Na to vykřikl: ku..a to pálí! Tatík přiskočil a flák mu jednu, pak z druhé strany. Kluk brečel a ptal se za co. A tatík mu řekl, že ta první byla za tu kukačku a ta druhá, že doteďka nemluvil!!!
![]()
@Hanka 32 píše:
Já vím, že ono tam o nic jiného nejde, než o zkoušku nervů a trpělivosti.
A musím teda říct, že obdivuju přítele, jelikož není jeho otec a ten se mu teda věnuje maximálně a fakt ho má rád a moc. Klobouk dolů, osobně nevím zda bych dokázala být milá na dítě, které není moje a chová se jak prvotřídní spratek.
Ze začátku tam byl trošku boj o moc a doted se stane, že když mu chce něco přítel podat, udělat, pomoct tak malej začne „,ne, mami“…což je mi jasné že přítele mrzí, ale snažím se tady ty spory urovnávat. Jelikož jsou už i situace kdy ti dva spolu blbnou a malej zase „vyhazuje“ mě že si chce hrát se strejdou.
A s tím mluvením. No uvidíme. My zatím druhé dítě nemáme a ani nečekáme, ale v plánu je. Jen teda nevím jak by na dalšího „Vetřelce“ reagoval. Já bych chtěla začít na druhém pracovat na podzim takže pokud by se zadařilo narodil by se na synovy páté narozeniny. A to už by doufám měl trošku rozum. No uvidíme jak to dopadne. Děkuju že se tady můžu vypovídat.
Můžu Tě ujistit, že u nás se taky kolikrát vedly hádky o to, že něco musí udělat maminka a ne tatínek. Takže být přítelem, tak si z toho fakt hlavu nedělám
.
Jinak je moc fajn, po všech těch hrůzostrašných diskuzích, číst o tom, že přítel s nevlastním dítětem tak krásně vychází ![]()
@Hanka 32 měsyn nemluvil taky po návštěvě logopeda kde mu ukázala správně používat jazyk už mele jak kolovrátek že někdy lituji že nemlčí. jinak na logopedii docházíme stále že nějaká písmenka ještě neumí
@věrasek80
jdeme na logo příští pátek
pak sem písnu co jsme se dozvěděli
kéž by to bylo u nás jako u vás
už bych si ráda s malým i popovídala
@ivašot.
také jsem ráda, že si tak rozumí
jelikož předchozí přítel s kterým jsem byla to po pár měsících vzdal s tím, že na to nemá
Jelikož měl hodnou holčičku a navíc ne ve své péči, ale viděl ji jednou za 14 dnů
@Hanka 32 uvidíš že se rozmluví u nás logopedie a školka pomohli hodně, ale je potřeba tu logopedii trénovat i doma
Opožděný vývoj řeči by měl být myslím na podkladě nějakého jiného problému nebo tomu tak nemusí být? Rozumí vám syn dobře? Složitější povely zvládá dobře?
Do školky chodí hodně dětí, které nemluvily při nástupu, ale myslím, že v prvním pololetí se všichni rozmluvili.