Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Brunifid píše:
Taky bych mu potřebovala najít nějakou jinou. Nějakou lepší, než jsem já, já jsem totiž děsná a za všechno můžu.
Nooo, hele to je na dobré cestě! Když mi tohle začal říkat, hádat se, vyčítat všechno, tak to bylo tím že už měl ji!
Klasický příznak. Zapátrej ![]()
Ale u vás je to takhle možná od začátku, těžko říct ![]()
Tak já se ho jen tak lehce nezbavím, to vím, chtěla jsem se s ním rozejít už několikrát, ale přišlo vyhrožování sebevraždou apod. ![]()
No to je právě ta „finta“ na kterou spousta lidí slyší
vyhrožování je jen vyhrožování a tobě to musí dojít
@Veve79 píše:
Já žila s cholerikem a jediná služba kterou mi vlastně udělal, byla ta, že si našel jinou a odešel od nás. Takže jsem sice s dcerou sama, ale konečně mám pohodu a ne stres.
@Anonymní píše:
Tak já se ho jen tak lehce nezbavím, to vím, chtěla jsem se s ním rozejít už několikrát, ale přišlo vyhrožování sebevraždou apod.
Zařiď se tak, aby nemohl ublížit tobě a na výhrůžky se vykašli. Takhle spíš vraždí pomalu tebe. ![]()
@Anonymní píše:
Tak já se ho jen tak lehce nezbavím, to vím, chtěla jsem se s ním rozejít už několikrát, ale přišlo vyhrožování sebevraždou apod.
To je jejich citove vydirani, nesmis se nechat, ja se ho jednou zeptala jestli chce podat provaz nebo prasky a rekla mu at to tedy udela, ze budu mit konecne klid, a od te doby uz to nikdy nerekl.
Holky, skláním před všema, co jste odešly..
Byla jsem s podobným člověkem skoro 10let.. než jsem pochopila, že buď si zařídím SVŮJ život teď nebo nikdy - chtěla jsem děti atd.. a tohoto bych je nikdy nepřivedla.. ![]()
Nejdřív se mnou cloumala nejistota, myslela, jsem si, že to bez něj nezvládnu, přece všechno „znal“ nejlíp.. pak jsem bojovala se vzpomínkovým optimismem.. najednou mi přišlo, že to vlastně nebylo tak hrozný.. a žít v neustálém napětí jsem byla zvyklá už od dětství.. ![]()
Dneska už vím, že s první scénou odcházím středem..
..radary na sebelítost, citové vydírání a manipulace mám nastavené na maximum.. ![]()
@erinv píše:
Holky, skláním před všema, co jste odešly..Byla jsem s podobným člověkem skoro 10let.. než jsem pochopila, že buď si zařídím SVŮJ život teď nebo nikdy - chtěla jsem děti atd.. a tohoto bych je nikdy nepřivedla..
![]()
Nejdřív se mnou cloumala nejistota, myslela, jsem si, že to bez něj nezvládnu, přece všechno „znal“ nejlíp.. pak jsem bojovala se vzpomínkovým optimismem.. najednou mi přišlo, že to vlastně nebylo tak hrozný.. a žít v neustálém napětí jsem byla zvyklá už od dětství..
Dneska už vím, že s první scénou odcházím středem....radary na sebelítost, citové vydírání a manipulace mám nastavené na maximum..
@včelka mája..tak tak.. dnes mají chlapečové pouze jedinou možnost.. chovat se ke mě pěkně.. a dávat mi pocit, že můj život je díky nim lepší..
jinak papa.. ![]()
@erinv píše: @včelka mája..tak tak.. dnes mají chlapečové pouze jedinou možnost.. chovat se ke mě pěkně.. a dávat mi pocit, že můj život je díky nim lepší..jinak papa..
naprosty souhlas, muj soucasny chlap je uplne jiny a ja teprve ted zjistuji, ze se da zit i jinak a pekne a ne se bat prijit domu a cekat co zase bude a v jake bude nalade
Jo, to tu taky bylo, ze si to hodi. Nabidla jsem tazne lano z auta, aby to neruplo, a doporucila zalepit hubu izolepou, aby nepoblil ty, co ho budou odrezavat. A bylo po sebevrazdach…
Moje matka žila s otcem-agresivním alkoholikem, nakonec se rozvedla a našla si skvělého chlapa, sice po delší době, ale přece. Teď, ale nechápu proč mě zrovna ona nepodpoří v podobné situaci, už jí to ani nechci říkat. Ona mi dost podkopává sebevědomí, pořád mi říká, že si za to můžu sama, podobně jako manžel
.Mě to pak sžírá a chyby hledám jen v sobě a chlap je tedy svatoušek. Musím se vzchopit a přestat poslouchat okolí nebo budu nešťastná celý život. Nevlastní otec, bratr stojí při mě, kamarádky ví jen něco, přeci jenom se člověk nerad chlubí něčím takovým, zvlášť když touží po spokojené rodině a raději to špatné zapomíná a raduje se z hezkých dní…Kamarádky si myslí, že už je doma vše v pořádku, alespoň mám klid na přemýšlení, srovnat si vše v hlavě
.
@včelka mája píše:
To je jejich citove vydirani, nesmis se nechat, ja se ho jednou zeptala jestli chce podat provaz nebo prasky a rekla mu at to tedy udela, ze budu mit konecne klid, a od te doby uz to nikdy nerekl.
On mi často říká jak jsem ZLÁ, potom by to bylo ALE oprávněně ![]()
Nečetla jsem diskuzi, tak se případně omlouvám za opakování..
Ale, diskuze by se měla jmenovat spíš „jak přežit s cholerikem“… Čtrnáct let jsem s jedním žila - nesmím uklízet, když je doma, protože to nesnášel (ztráta času), ale muselo být uklizeno (nesnášel nepořádek, ale sám ho vydatně dělal), nesměla jsem vytírat (je mokrý barák) - máš luxovat.., nesměla jsem luxovat (práší se - máš vytírat..), nesměla jsem vařit (páří se, nevěnuju se dítěti), ale když si měl jednou za čtvrt roku něco vzít v lednici k večeři vyrvál, že teda potřebuje se najíst, hodně utrácím za jídlo, ale špatně, když je prázdná lednice, nesmím se věnovat prádlu (věšet, prát, žehlit, zašívat), ale je špatně, když si nemá co vzít na sebe… atd… Onemocněla jsem, vážně, druhý den jsme museli řešit, koho ze známých holek si najde a bude s ním žít, aby se mohla starat o něj a malou (prostě pragmatické řešení nastalého problému )…
Mám nového muže… a jsem zase zdravá.. ![]()
Za mě tedy utíkej utíkej utíkej, seč můžeš…
Anonym… třeba Míša