Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se nezbláznit :o)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.11.10 12:31
Zdravím matky nervózy 
, koukám, že je to všude stejný. U nás dneska dobrý, malá sice ráno v půl šestý hejkala, tak jsem si jí vzala k sobě dospat, pak si sama hrála, kreslila, sice byl bordel, ale byl klid. Pak jsme byly venku, tam taky pohoda a najedla se a chrní. Tak jsem se tak uvelebila na gaučíku, že budu mít 2 hodiny klid a manžel přišel dřív z práce, takže má hlad a zase dokola. Panebože, kdy bude mít člověk trochu klidu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.10 12:42
Je to opravdu k zbláznění, je mi momentálně do breku, protože Klárinka dostala zase na prdel, zase mi ruply nervy. Oba mají horečky, nemůžeme nikam, já se nemůžu pořádně věnovat ani jednomu ani druhému(natož sama sobě), vydržíme to vůbec, aby to k něčemu vypadalo??? Tohle mě fakt nebaví! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.11.10 13:43
Zakladatelka
Dneska mám už dost
V noci záchvaty kašle,ráno lítání pod doktorech,nasazeny ATB.|Po kterých mi totálně zablindil předsíň+kus ložnice.Znovu volání dr. nasazeny jiné ATB.Pokus o usnutí se nazdařil.Při vaření mi vytáhl naběračku z hrnce.Samo že v ní byla omáčka a spadla psovi na záda Takže vykoupat psa.nakapat všem všechno,pověsit prádlo,narvat myčku,debordelizovat byt a pomalu se chýlí čas a já půjdu do práce 
tatínka máme na rybách 
Chápu,že má dneska volno,že chodí do práce podstatně častěji než já,ale já už to nezvládám.
Jsem ráda,že v tom nejsem sama,momentálně běhá po bytě s puklicema a hraje na ně jak na činely 
Hlava mě třeští,kafe už nepomáhá.....
- Citovat
- Upravit
5.11.10 14:46
tudl ejendnou mluvil dalajláma jak prospívá relaxovat,nebo meditovat,z jeho posluchačů se ozvala jedna pani-maminka a říká ale já nemůžu relaxovat ani meditovat protože moje děti pořád křičí a křičí a on jí na to prý řekl:tak meditujte s křikem vašich dětí.....já když je toho na mě moc,tak si říkám,Dokud jsme ZDRAVí vše ostatní je malichernost,život je tak křehký a relativní,že zdraví je to nejdůležitější…ale je fakt,že někdy jsou to prostě nervy co rupnou......já jsem doma už 6let..ale občas vypadnu do kina nebo na nákup…dvě děti je mazec,tři nechápu jak se dají a můžou zvládat 
zrovna čekám,že mi každou chvili tchán přiveze starší rebelku ze školky,tak uvidíme jestli dneska bude peklo… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.10 14:57
Anonymní píše:
ZakladatelkaDneska mám už dost
V noci záchvaty kašle,ráno lítání pod doktorech,nasazeny ATB.|Po kterých mi totálně zablindil předsíň+kus ložnice.Znovu volání dr. nasazeny jiné ATB.Pokus o usnutí se nazdařil.Při vaření mi vytáhl naběračku z hrnce.Samo že v ní byla omáčka a spadla psovi na záda
tatínka máme na rybách
Jsem ráda,že v tom nejsem sama,momentálně běhá po bytě s puklicema a hraje na ně jak na činely
chtěla bych být vaším tatínkem a sedět v tom klidu na těch rybách
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.10 19:54
Aja - něco na tom je, když se nad tim tak zamyslim, tak zdraví je to hlavní, ale medituj při křiku co? Malá teď usíná, z ložnice se řine řev, ale já sedim u PC a ať si řve. Sice se tu nervama cukám, protože ten řev mě deptá, ale nejdu tam a nejdu. Manžel se válí na gauči, ignoruje vše kolem - normálka. Taky se za chvíli sbalim a jdu s holkama na drink do hospody, trochu vypnout a vykecat se. Jo a k těm dětem, já mam jedno, všichni mi tvrdí, že je hodná a vyšiluju. Ségra má tři - 7, 2 a 4 měsíce a je naprosto v pohodě a ještě se mi sama nabídne, že mi pohlídá malou, že jí to nevadí. Tak to nechápu, ale obdivuju jí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.10 21:09
Dana27 píše:
Aja - něco na tom je, když se nad tim tak zamyslim, tak zdraví je to hlavní, ale medituj při křiku co? Malá teď usíná, z ložnice se řine řev, ale já sedim u PC a ať si řve. Sice se tu nervama cukám, protože ten řev mě deptá, ale nejdu tam a nejdu. Manžel se válí na gauči, ignoruje vše kolem - normálka. Taky se za chvíli sbalim a jdu s holkama na drink do hospody, trochu vypnout a vykecat se. Jo a k těm dětem, já mam jedno, všichni mi tvrdí, že je hodná a vyšiluju. Ségra má tři - 7, 2 a 4 měsíce a je naprosto v pohodě a ještě se mi sama nabídne, že mi pohlídá malou, že jí to nevadí. Tak to nechápu, ale obdivuju jí.
mě starší krásně usínala sama,v postýlce,i sama potom ve 4 letech v menší posteli,no msuel ajsem ji přečíst pohádku nebo s ní chvilku být ale ok..kdežto ta malá,vůbec nic,zkoušela jsem všechno,být s ni chvili,nechat ji brečet (no přiznám se vydržela jsem to asi 3dny)no a proste s ní chodím spát"nebo teda uspat,musi bejt u mě.. 
ale je tak prtavá jenom jednou" pak to strašně uteče,vyrostou a tak si ji rozmazluju,dokad to jde 
kdežto když brečí ta starší,tak to me nervy pekne tečou,nesnesu to,nevim proč,u té malé me bolí hlava,ale nejak to přežiju..ačkoliv je nekdy fakt hrozná,jak není po jejím,brečí-kříčí a bouchá se do hlavy když ji nedám co chce to samý..no hrozná povaha!!!!!!!!!tudle byla v koupelne,pustila vodu v bydetu a máchala se,poslala jsemm pro ni starší sestru(5let) a ta malá se tak rozštílila že ji pekne kousla do ruky a to ji je rok 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.10 21:39
Aja - o tom kousání mi nemluv, dcera /15 m/ je s tim kousáním taky hrozná. Obzlváště kamarádky syn má ve zvyku jí pořád navigovat a strkat do ní, takže se ho pokouší rafnout, musim jí okřiknout. Dneska při oblíkání rafla mě, sice jemně, ale našlehala jsem jí zadek. Jinak přes den dobrý, byla hodná, sice chvílema má šoky, ale snažim se ignorovat. Dneska opět usínala se řevem, opět jsem ignorovala, po 15 minutách byla tvrdá. Hrozim se noci, protože na dnešek zase v noci záchvaty řevu máma,máma. Jenže tatínek si jí vzal k sobě do postele a byl klid. Ráno byla jako sluníčko, tak jí řikám, co to mělo zase v noci znamenat a ona jen zakřičí a směje se. Síla co? Máš pravdu, je jasný, že v deseti už s námi nebudou spát, že to rychle uteče, jenže já jsem ráda, když si po jejím uložení do postele rychle poklidim, sednu k TV a k PC a najim se. Pak nemam bejt tlustá, když nezřízeně žeru a k tomu jsem nervní. Manžel mi před chvílí řekl, že by nejradši dal bombu , řekla jsem mu, ať dá, protože bych si jí zasloužila, jsem nesnesitelná. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.10 20:46
Anonymní píše:
AhojkyAsi se jen potřebuji vypovídat aby se opravdu nezbláznila
Prcek je opět nemocný,už ani nevím po kolikátý za ten jeho krátky život (necelé 4 roky).
Už nějak nemám sílu na ty jeho věčné vylomeniny,zlobení,zkoušení co vydržím…Když je zdraví tak je ok,hodný kluk,ale jak je zavřený doma tak pekloVisí na mě,nikoho jiného nechce.Všechno musím dělat já.jenom se otočím a pomalu vysí na stropě.je to tak vyčerpávající,noci taky naprd.Jsem nevyspalá,unavená,podrážděná.Snažím se být tolerantní,ale nervy už nemám skoro žádné.Od začátku školky je už po 4té nemocný,loni to bylo to samé
Jěště lítáme po vyšetřeních,doktorech…každý tvrdí,že se musí promořit,ale kdy to jako bude??Večer odpadnu a chci mít absolutní ticho,jenže to zase přijde manžel z práce a chce si povídat atd.
Jsem fakt hrozná máma,ostatní mají víc dětí a zvládají to a já si tu připadám jak troska co nezvládne jedno dítě
ahoj,mě dnes nervy totálně padly stávkuju,protože mě doma vše se…e!!dceru mám v pubertě,v postýlce hjá 5měsíční prcek,kterej mě nenechá vypít ani kafe…citím se stejně.otevřela jsem si lahvinku a potřebuji utlumit mozek a tělo který se nezastaví…prostě se..na vše!!!ale to zas přejde,to chce vydržať…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.7.11 16:38
AHoj, potřebovala bych poradit jak se nezbláznit z hyperkativního dítěte, kterému je vše u pr a „má to na háku“. Už jsem zkusila vše, vyjma domácího násilí.
Od minulého měsíce chodíme k psychologovi, jenže teď je doba dovolených, takže veškerá řešení odložena na září (neurologie, ORL na přeslechy a nevím co ještě), mně popřála pevné nervy a klidný, vytrvalý příástup… Jenže já na to nemám. Nemám na to nad ním celý den stát a říkat - ukliď to, ukliď, ukliď… Když mu chci pomáhat tak to skončí tak, že vše uklidím já, a on se mi ještě vysměje, když nad ním stojím, tak to dopadne pro změnu tak, že mám chuť ho zabít a přibrat k tomu ideálně všechny komu by se tato reakce nelíbila.
Minulý měsíc jsem už musela akutně pro prášky na nervy do lékárny, tehdy pomohly, jenže to už bylo asi fakt kolapsem nervovým, na „vědomé“ naštvání nefungují. Akorát dosahnou toho, že jsem zároveň naštvaná i vysmátá a to je pak další věc co mne naštve, protože mám být přece přísná, důsledná, a ne dělat že je to přece všechno jedno, že tam může mít bordel, papíry od sušenek co dostane od babičky, rozmontovaný hračky (samozřejmě ty co na montování nejsou, těch co na montování jsou si nevšímá), kočku zavřenou v batohu, nebo strčenou v kapse kapsáře a zadělanou polštářem… A ještě do očí tvrdí - já ji tam nedal.
Malému je 4 a půl roku.
- Citovat
- Upravit
8.7.11 18:01
ahojky…tak co,popisuješ…to jsem všechno zažívala také se synem. Šla jsem také do krizového centra za psycholožkou ,abych věděla,jak na něho a ,jak se v určitých chvílích zachovat. Nervy mi totálně tekli,protože jak jsem zkoušela podobrém,tak i po zlém …nic nezabíralo. Večery jsem probrečela …stím,co jsem kemu udělala,že mám takového zázraka. Psycholožka mi akorád tenkrát poradila…být důsledná,trpělivá a neustále opakovat.Obstarat mu hodně koníčků…kde bude mít možnost vybít svoji energii…a že tyto děti se sklidní mezi osmím až desátým rokem svého života......No, a nyní je mu 14 let a řekla bych ,že je to úplné zlatíčko…totálně se sklidnil a řekla bych ,že si to asi už taknějak vybral.Protože druhé maminky vtomto věku řeší pubertu a drzost svých synáčku a on je úplně v pohodě.----musím zaklepat----
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.7.11 18:31
Tak to jsi nepotěšila… Kde mám dalších 5 let brát nervy?
Školka ho nebaví (neb tam po něm něco chtějí), dětská hřiště u nás nejsou (jedno, obložené cikáňaty a ani to není hřiště, prostě domeček s houpačkou a skluzavkou), plavat neumí a ani nevím zda by ho to bavilo, aktivit v RC se radši nezúčastňujeme, neb i tam je mu vše fuk, řve, běhá, dělá lotroviny a pak se děsně diví proč jdeme pryč…
Bavilo by ho montovat, řezat pilkou, vrtat, šroubovat… prostě vše na co by musel být dohled, jenže má ještě mladšího bráchu, takže to taky nejde denodenně 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.7.11 18:34
Dnešní - nedostaneš jíst dokud neuklidíš - skončilo na tom, že právě usnul 
- Citovat
- Upravit
8.7.11 21:04
Ahoj,zažívala jsem úplně to samé,lítali jsme po různých vyšetřeních,k psychologovi,měl problémy i ve škole,dopadlo to tak,že měl už ve 4 třídě dvojku s chování a jinak samé jedničky,jelikož je sice hyperaktivní,ale prý nadprůměrně inteligentní,což je šílená kombinace!Po nějaké době jsem zjistila,že řvaní na něj nebo dokonce fackování nemá cenu,nefunguje to.No trvalo to asi do 6 třídy a pak najednou bum a od té doby je to fakt zlatíčko,dneska mu je 14 v září 15 let a je to úžasný a chytrý chlap,nehádáme se,pokoj si uklízí bez problémů,pomáhá mi.Jasně,někdy mu lupne,ale je to opravdu málokdy.Takže jediná má rada je vydrž!Opravdu přijde den,kdy bude to největší zlato! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.7.11 22:49
Gabi, a fungovalo něco? Náš se v 9 vzbudil, žadonil o večeři, tak ji pak když slíbil že zítra uklidí dostal, tak jsem zvědavá Jen tu předtím pořád dokola mlel něcvo jako že nikdy předtím uklízet nemusel (musel, jen nedělal tak velký bordel, tak mu to tak nepřišlo), že u babičky bla bla bla… Zaboha nedokázal přijmout fakt, že já ani manžel nejsme babička a že tady prostě platí jiná pravidla než u babičky…
Jestli se můžu zeptat, taky se vám když se snažili vypadat jací jsou hodní chichotali jako duševně zaostalí, kocali a divně měnili hlas?
Teď když zas spí je tu takový klídek, začínám se bát rán, kdy se vzbudí, to je houpačka, jednou je od rána zlatíčko, jindy zas od první chvíle na zabití
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
