Jak si nevyčítat chyby?

Anonymní
14.10.22 16:11

Jak si nevyčítat chyby?

Ahoj všichni. Snad odjakživa mě trápí, že se furt nervuju kvůli blbostem. Třeba si všimnu, že mi pokladní špatně vrátila, ale až v době, kdy s tím nemůžu nic dělat. Nebo se zapomenu odhlásit z lekce a přijdu kvůli tomu o 200. Nebo jedu na víkend, kterej stojí za prd, ale přijdu kvůli tomu o pár tisíc (a o svůj čas). Já se kvůli tomu vždycky několik dní trápím, nadávám si, jak jsem blbá a hloupá, co jsem s těma penězma mohla udělat lepšího atd. Přitom je to vždycky ve chvíli, kdy se z toho můžu jen poučit a nechat to být. Ale ať se snažím sebevíc to neřešit, tak mi to prostě nejde a hrozně dlouho mě to štve.
Neřešil jste někdo něco podobného? Nevíte cestu, jak z toho ven? Vždycky závidím lidem, co mávnou rukou, že jde jen o peníze.
Jinak vím, že se dějí horší věci, nemoce, války, atd. Vím to i ve chvíli, kdy se trápím kvůli ztracené pětistovce. A snažím se sama přesvědčit, že o nic nejde, nejde o život, peníze budou, atd. Ale nefunguje to na mě. :(

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
14127
14.10.22 16:22

Ano, řeším, nevím, jak z toho ven, časem větší starosti převládnou :P buď na sebe hodná, život je dlouhý a složity :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
680
14.10.22 16:32

Byla jsem stejná, ale čím víc jsem toho v životě po.rala, tím víc mi to pak bylo jedno. Dnes si nic nevyčítám a říkám si dokola, že ovlivnit můžu jedině přítomnost a svoje myšlení. :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.10.22 16:47

Mám to taky a myslím, že je to tím, že jsme jako děti neměly moc peněz, ani věcí. Jako žili jsme normálně, ale prostě jedny džíny, dvě mikiny a tak. Skromné dárky, žádné dovolené, žádné vyskakování. A mně teď taky bolí, když o peníze přijdu nebo je nějak blbě vydám. Přitom dnes už se máme celkem fajn. Taky obdivuju, jak některé kamarádky ty peníze neřeší, ale zas je fakt, že vydělávají třeba dvojnásobek, než já, no.

  • Citovat
  • Upravit
15995
14.10.22 17:09

Ja si necham nejaky cas na vysilovani, ale ne moc dlouhy…vynadam si, pobrblu, ale pak si vedome rikam, ze uz je to pase a musim jit dal…opakuji dokud se neodseknu. Ted uz to dost casto zvladam za relativne kratky cas, ale chtelo to roky a roky treninku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3958
14.10.22 18:14

Nepřijde mi dobré snažit se naučit, že nad penězi jen mávnu rukou, že o nic nejde. Některé věci předem neovlivníš - např. předem nevíš, jak se vyvine víkend, s tím nic moc nenaděláš. Ale ty ostatní věci lze eliminovat tak, abys o peníze nepřicházela. Není nic jednoduššího, než si hned peníze u pokladny přepočítat nebo si hlídat, kde máš jakou rezervaci, abys pak neplatila pokutu. Takto prošustrované peníze by mě taky štvaly, resp. štvala bych sama sebe, že jsem o peníze přišla kvůli svojí roztržitosti, nepozornosti…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.10.22 18:35

Jako bych četla o sobě. Nedávno jsem tu zakládala podobnou diskuzi..i pitomost v sobě dokážu dusit roky a stále se k tomu vracet a mít výčitky.. a nejde jen o peníze.. teď momentálně mě štve, že jsem nedala novou kuchyň až do stropu a zpětně už se s tím nedá nic dělat. Co se týče peněz, tak jsem se rozhodla studovat soukromou vysokou za šílený školný a nedodělala ji a stále mě to trápí i když jsou prachy už fuč a v té době jsem se rozhodla jak jsem se rozhodla :zed:
Co s tím dělat nevím.. myslím, že to máme už v povaze :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
151
14.10.22 18:43

Zkus si přečíst knížku Buďte laskavější sami k sobě, je parádní…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4705
14.10.22 20:49

Musí překapat pohár.
Pak člověk otupí, aby přežil. Konec.

No, jsou sofistikovanější psychologické metody, ale z těch jsem už taky vyrostla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
43031
14.10.22 21:09

Covece hodne lidi ziska perspektivu, kdyz proziji neco, kdy jim jde o hodne, zivot, zdravi, deti, existenci… nevim, jestli ti to prat, nebo ne. To vyplyne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
43031
14.10.22 21:11
@Anonymní píše: .. teď momentálně mě štve, že jsem nedala novou kuchyň až do stropu a zpětně už se s tím nedá nic dělat

ha, ja to udelala, navzdory udivu vsech. Jsem spokojena, ale takova tragedie ta nizsi zase neni, ne? vzdyt si tam muzes dat nejake krabice ci kosiky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.10.22 22:13
@Pudloslava píše:
ha, ja to udelala, navzdory udivu vsech. Jsem spokojena, ale takova tragedie ta nizsi zase neni, ne? vzdyt si tam muzes dat nejake krabice ci kosiky.

To víš, že není. Ono to vypadá i vzdušněji protože je veliká a bylo by tam hodně nábytku. Nahoru nic dávat nechci, nemám to ráda a úložného prostoru mám hodně že ty horní police jsou zatím prázdné.. ale pořád mě to hlodá :D jsem taková povaha, že i kdybych dala až do stropu, tak bych si zas říkala, jak by vypadala ta nižší.. prostě magor.
Ale u nás je to výchovou. U nás se nikdy nechválilo, jen kritizovalo, chyby se neodpouštěly, naopak když jsem něco z nerozumu vyvedla (nic hroznýho, jen např. že jsem se někde zapomněla nebo jednou ztratila mobil) tak mi to bylo opakovaně vyčítáno a teď si to samý dělám sama sobě :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
9
15.10.22 05:13

Záleží na situaci, podle toho mi naskočí reakce
„asi to potřebuje víc než já“
„ještě bych cestou na lekci ztratila klíče nebo mě sejmulo auto“
„zážitky mi nikdo nevezme a blbá zkušenost je taky zkušenost“
Snad budeš mít časem taky podobný nadhled :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7240
16.10.22 14:52
@Pudloslava píše:
Covece hodne lidi ziska perspektivu, kdyz proziji neco, kdy jim jde o hodne, zivot, zdravi, deti, existenci… nevim, jestli ti to prat, nebo ne. To vyplyne.

Já tu perspektivu mám, ale i tak se trápím blbostma, vycitam si, co jsem měla udělat jinak.. Vždycky se v tom zacyklim y neumim na to přestat myslet. :( :( Takže radu nemám, mám stejný problém.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová