Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak si začít zase věřit....
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.1.15 12:37
Mej svuj nazor a stuj si za nim. Kdyz rekne, ze jsi tlusta, tak odpovez „ja jsem ted akorat a libi se mi, jak vypadam“. A hezky zprima, nekunkej, divej se mu do oci.
Mysli na sebe, snaz se sama sebe ptat " a co ja, co je v tom pro me". Nedelej jen pro nej a rodinu, delej veci, ktere tesi tebe, uvar jidlo, ktere chutna tobe, i kdyz jemu to treba moc nejede. Samozrejme to clovek nemuze hnat do krajnosti, jen se propracuj zpatky k sobe sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.15 12:37
Myslím si, že důvodů, proč si věřit, máš dost. Problém bude spíš v tom, že si nevěří chlap. Ty dluhy a tak. A taky paradoxně když ženská je k světu, nemusí být nutně na chlapovi závislá (návrat do práce), taky okolo chlapa neskáče tolik jako jeho matinka (nemá fullservis), to prostě může být k zbláznění. Chlap se sníženou sebejistotou si pak to svoje ego honí tím, že právě tu ženskou ponižuje.
Tady by se asi hodilo říct, polši ho do háje, ale já jsem optimistka a věřím, že jakmile překonáte tohle blbý období, tedy ty dluhy a jakoby situaci, kdy on není „pánem situace“. tak že je šance, že to bude dobrý. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.15 12:39
A nezanedbavej kamaradky, dve tri hodiny na kafe tydne si vysetrit musis, i kdyby to znamenalo, ze bude k veceri chleba s maslem a doma par hodin vetsi binec nez obvykle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
chtěla bych poradit…jsem maminkou dvou krásných rošťáků 2a 3 a ¨půl roku. Manžela jsem potkala před 7 lety po 3měs. jsme spolu začali bydlet po 2letech se vzali. Jsem přesvědčená že je to chlap mého života, ale poslední dobou to dost skřípe, pořád se mě ptá proč si nevěřím. Ale pořád slyším doma jak je vše špatně, kolem děti, kolem prádla a kolem všeho. V září měl nervy a dokonce na mě vyřval že jsem na ho.no od prvního dne kdy mě poznal. Chodím každý den pracovat a snažím se mít trochu více peněz(manžel nasekal strašně dluhy, o kterých jsem neměla ani páru a teď nás to dohání). Dřív jsem byla normální ženská, myslím že se mnou byla sranda a celkem ráda jsem se bavila, tím že jsem odešla za manželem do Prahy jsem přišla o kamarády a tady sem tam nějakého mám. ale kvůli práci, děti, rozjížděnní nového podnikáníé nemám na ně čas a tak celkově. Chtěla bych jen aby mě doma někdo malinko ocenil a ne mě furt srážel, a říkal jak je to špatně. Už si fakt nevěřím v ničem, teď se mi podařílo zhubnout a celkem jsem z toho měla dobrý pocit, okolí mě chválí jak mi to sluší a doma mi řekne že jsem tlustá, už si pomalu nevěřím ani v tom jak si namaluji oči, protože se bojím že to bude špatně. Jsem hrozně citlivá a vše si dost beru… omlouvám se za an. ale nějak se mi o tom špatně mluví/píše…