Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Svetluska55 tak na začátku callu, jednání, schůzky je to asi více než žádoucí, zkrátka to navodí milejší prostředí pro další jednání, takže tam bych to taky neoznačila za obtěžující
Ale třeba potkat kolegu v tramvaji ráno na cestě do práce, to už je pro mě horší, to už je taková ta nucená konverzace o ničem…ale zase v rámci dobrých pracovních vztahů se na kolegu nebudu tvářit kysele, no ![]()
@Thomassss píše:
@Svetluska55 tak na začátku callu, jednání, schůzky je to asi více než žádoucí, zkrátka to navodí milejší prostředí pro další jednání, takže tam bych to taky neoznačila za obtěžujícíAle třeba potkat kolegu v tramvaji ráno na cestě do práce, to už je pro mě horší, to už je taková ta nucená konverzace o ničem…ale zase v rámci dobrých pracovních vztahů se na kolegu nebudu tvářit kysele, no
Tak to potkat kohokoliv takhle po ranu je moje nocni mura, jako snazim se, ale moc mi to nejde nevypadat jak vystaveny citron. ![]()
@Silverine247 jojooo mám to stejně
. Můj manžel je přesný opak, ten by konverzoval s každým, tak se ho snažím usměrňovat, aby si uvědomil, že zdaleka ne každý je na ranní konverzaci zvědavý
![]()
Small talk je nástrojem extrovertů, kterým otravují život introvertům… ![]()
@Silverine247 píše:
Tak to potkat kohokoliv takhle po ranu je moje nocni mura, jako snazim se, ale moc mi to nejde nevypadat jak vystaveny citron.
No jasně. Co už pro mě bylo přes čáru, když jsem skolila x lidí v Brně. Spala jsem v hotelu, kde bylo školení a když jsem přišla na snídani, zjistila jsem, že tam sedí 2 lidé, které budu školit. Představa, že místo klidně snídaně budu konverzovat s lidmi, které prakticky neznám, nic moc.
Ale tohle už je přesně to, co k práci patří..takže jsem se nadechla, usmála se a s otázkou -vy jste z (jméno společnosti), že? si šla přisednout a konverzovala o ničem.
@Svetluska55 píše:
No jasně. Co už pro mě bylo přes čáru, když jsem skolila x lidí v Brně. Spala jsem v hotelu, kde bylo školení a když jsem přišla na snídani, zjistila jsem, že tam sedí 2 lidé, které budu školit. Představa, že místo klidně snídaně budu konverzovat s lidmi, které prakticky neznám, nic moc.
Ale tohle už je přesně to, co k práci patří..takže jsem se nadechla, usmála se a s otázkou -vy jste z (jméno společnosti), že? si šla přisednout a konverzovala o ničem.
Tak to jsi dobra. Ja, ac mi normalne small talk nevadi, bych si asi vzala snidani do pokoje. ![]()
Pracuju v korporaci a small talk je základ, zvlášť když máš cally s lidmi z celého světa.
Počasí je dobrý (zvlášť když porovnávas, jak kde je), nemoci (ne vážné), dovolená..
Takže když se s člověkem, kterého v životě nepotkás, se na začátek třeba zasmějete, že pánská rymicka je vážný problém a je vědecky dokázáno, jak muži trpí (řešení včera s kolegou z Maďarska)a hned se pracuje lépe.
To samé v ČR, stačí v obchodě něco prohodit a usmat se a hned jsou prodavačky ochotnější.
A jsem introvert, jen jsem se za roky naučila komunikovat i takhle, není na tom nic osobního a nevím, proč by mi to mělo vadit. Je to stejná sociální dovednost jako pozdravit a podat ruku.
Ale pozor - užvaněný spolucestující ve vlaku už z mého pohledu není potkávací small talk, ale někdo, kdo narušuje můj volný čas…a tam párkrát zahuhlam Hmm a pak si nasadim sluchátka. Nejsem ničí animátorka