Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rodiče mě nechtějí pouštět ven...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
28.7.11 11:34
Jak vyjádřit lítost
Mí rodiče jsou velmi upjatí a konzervativní, chtějí po mě abych se od rána do večera učila a přitom mám ve škole samé jedničky. Nemohu ani chodit ven, protože podle matky je to ztráta času a mnohem lepší je se učit. O víkendu měla naše stará třída sraz po několika letech a já tam chtěla jít. Avšak bylo mi jasné, že mi to rodiče nedovolí, protože večer mi už vůbec ven nedovolí chodit. Proto jsem se rozhodla, že půjdu tajně a šla jsem oknem. Bohužel když jsem se vracela zanechala jsem na zahradě stopy a jim to došlo. Ještě jim vadí že jsem tam měla pár panáků (to jsem jim řekla, když se mě na to ptali).
Prosím poraďte mi jak se jim omluvit a přesvědčit je, že mě to mrzí.
Ještě bych chtěla dodat, že je mi 17,5 a za celý život jsem mohla jít ven asi jen 2×, jinak musím být stále doma a ven se dostanu jen když jdu do školy.
Děkuji moc za rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.7.11 11:42
ahoj…vaši to možná trošičku přehánějí, protože se dá na všem domluvit. Neřeknu, kdybys chtěla jít vyloženě pařit, ale sraz…Naši by mě v 17,5 pustili bez problémů, ale měli bychom domluveno, v kolik se vrátím.
Vaši ti měli nabídnout, že tě na místě vyzvednou…to by bylo řešení. Spokojenost na obou stranách. Ale já to nevidím z pohledu tvých rodičů, nedokážu se do nich vžít, protože mám malého ještě hodně malého 
.
Jak se omluvit…pokud jim řekneš, že tě to mrzí a oni to nevezmou, tak s tím nic nenaděláš 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.11 11:53
A nenapadá vás jak bych mohla získat jejich důvěru? Oni mi právě vůbec nevěří
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.11 11:59
ty mi vykáš? tykej…na diskuzích povoleno .
to bude díky tomu odchodu oknem těžké, ale asi bych to teď nechala vyšumět, řekla bych, že se to už nikdy opakovat nebude a časem to bude dobrý, uvidíš…taky jsem měla pár odchodů oknem v pubertě a přišli mi na to naši a za nějaký čas to bylo ok…
Dneska se tomu už smějeme 
, ale je pravda, že nai nejsou upjatí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.11 12:01
Ono je těžký ukázat jim důvěru, když ti k tomu nedají ani příležitost. Pokud tyhle jejich zákazy nejsou z nějakého důvodu, asi to chce jedině si s nima sednout a popovídat si o tom bez hádek. Dohodnout se na nějakých pravidlech a dodržovat je. Jen jde o to jestli, by rodiče na to přistoupili. Já osobně měla dost benevolentní výchovu, a přesto jsem ještě ve 22 kdy jsem žila s mamkou byla zvyklá jí poslat smsku, že se třeba zdržím ať se nebojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.11 12:03
Myslim, ze byste si meli vsichni poradne promluvit. Nebylo to od tebe zrovna rozumne, takhle utikat, ale od rodicu taky neni zrovna super, ze te drzi takhle zkratka. Mysli to dobre, maji urcite o tebe strach, dnes se deji vselijake veci a pak chteji, aby z tebe neco bylo. Ale on clovek take potrebuje k zivotu trochu toho rozptyleni, zabavy.
Ja jsem nebyla nejaka parmenka, ale tohle ziti by me uplne nicilo. Zkus nejak s rodici promluvit, ze te strasne mrzi to co jsi udelala, ale ze bys proste strasne rada obcas nekam vysla s kamarady, za zabavou, za kulturou. Ze ti muzou verit, ze se v poradku vratis a ze to nebude na ukor skoly a povinnosti s tim spojenych. Proste nejak rozumne si popovidat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.11 12:48
Tak tady vidím tedy velký problém v rodičích a ne v tom, že jsi jim utekla oknem. Ani se ti nedivím, tohle se přeci nedá vydržet, sedět jen doma s knížkou v ruce?? Přijde mě to jak týrání od tvých rodičů. Copak nemáš nárok ve svém věku si jít ven s přáteli?? 
Co od tebe očekávají??? Tak tady mně zůstává rozum stát, jak se někdo může takhle chovat ke svému dítěti a ještě k tomu, když se učí dobře? Víc se vyjadřovat ani nechci. Je mi tě opravdu holka líto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.11 12:55
Tomikate píše:
Tak tady vidím tedy velký problém v rodičích a ne v tom, že jsi jim utekla oknem. Ani se ti nedivím, tohle se přeci nedá vydržet, sedět jen doma s knížkou v ruce?? Přijde mě to jak týrání od tvých rodičů. Copak nemáš nárok ve svém věku si jít ven s přáteli??
Zcela souhlasím s tímto názorem.
Možná, pokud máte ve škole nějakou výchovnou poradkyni a máš v ní důvěru, zeptej se jak tento problém řešit.
Rodiče ti ani nedávají šanci vše vysvětlit a omluvu přijmout, natož domluvit se na nějakém kompromisu.
Mám syna, 14 letého, chování super, ale škola katastrofa… bude dělat v osmé třídě reparát z matiky. Denně teda počítáme, ale určitě ho nedržím jen a jen doma nad učením (tím si ho víc poštvu proti sobě než naučím spolupráci).
Sice s pouštěním ven zatím do večerních´hodin nemáme zkušenosti, ale jezdí ke svému otci a pokud mu ujede autobus nebo se zdrží, napíše smsku nebo zavolá.
Vzhledem k tvému věku a lítostí nad tím „útěkem“ za kamarády usuzuji, že jsi téměř dospělá slečna, zodpovědná a troufám si říct, že pokud by ti rodiče vyšli vstříc s volným časem, stanovené hranice bys dodržovala.
Přeji Ti, abys našla nějakou tu „zlatou střední cestu“, jak z této neutěšené a smutné situace ven a cítila se šťastná, jak má mladá dívka být. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.11 13:02
Nedá mi to a musím reagovat 
Chápu, že o tebe rodiče mají strach, chtějí, aby jsi měla slušné vzdělání a asi i tím spojené úspěšné zaměstnání, tudíž celkem dobrý start do života, ale 
Pokud si jako náctiletá neužiješ do sytosti všech těhle radovánek s přáteli a všeho co je spojené s pubertou, tak to taky není moc super ne?Vždyť to přeci nejde, zavřít dítě doma a kor ve tvém věku Navíc když jsou prázdniny, to se učíš i přes prázdniny?? Naudělala jsi jim někdy něco, co by je k tomuhle jednání dovedlo, nebo tě opravdu tak zavírají doma?Tomu se mi snad ani nechce věřit, že jsi byla za celý svůj život asi jen 2X venku To asi nějakou příčinu mít bude nebo ne? Je mi tě líto holka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.11 13:14
Když mi bylo 14, z šedivé myšky sedící v koutě a kterou ven mezi ostatní děti vyháněli koštětem, se stala dračice neskutečná. Našim dobře došlo, že se mnou v tomhle věku nezmůžou nic, že i rady typu „máš kondom sebou?“ spíš ještě zvýší můj odpor k nim a pocit „panebože, ti jsou ale primitivní …“ . Takže táta se omezil pouze a jen na jeden výrok, který ale opakoval do omrzení „Nechoď mi na oči, jestli budeš v 16 těhotná!!!“ (Trapné, ale zafungovalo. První dítě jsem čekala v jednatřiceti ) No, chtěla jsem říct, že v 18 jsem zjistila, že svět se nezboří, když někde nebudu. Ale na druhou stranu, poznat to „někde“, to bylo nutné. Abych právě věděla, že se nic nestane, když tam nebudu. Člověk si tohle prostě zkusit musí. A uměle tomu zabraňovat (nemluvím o extrémech typu vymetat pajzly do rána nebo se zfetovat na nádraží - mluvím o běžných diskotékách, srazech a akcích s kamarády, atd.), to akorát tak vede k tomu, že až člověk nebude mít zábrany (bude plnoletý), bude o to hůř. 16letá holka blbne o fous míň, protože ví, že o půlnoci ji vyzvedne táta - nebo prostě musí být ve dvanáct doma. 19letá holka, které se toto netýká - tam to může skončit i dost špatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
TAPTINKA
28.7.11 13:14
Podobné jsem to taky měla doma.. pamatuju si jako dnes jak mamka (ještě než jsme přišli do puberty) říkala „já se těším až budete chtít někam jít, jak vám to budu zakazovat“ … já se bála utíkat, jo, chodili jsme někam, ale jakmile bylo znát že někam hodně chci a záleží mi na tom, přišel zákaz. Takže já nebyla nikde na silvestra třeba ani .. a proto mi dodnes oslava nic neříká.
Jsem skoro 2× tak stará jako ty a jsem sama, nemám chlapa. V poslední době si říkám jestli to není i tím - neužila jsem si v mládí volnosti, nemyslím se „někde ku*vit“ nebo tak, ale prostě jen tak jít na diskotéku, pobavit se. Pořád obavy jestli budu moct. Většina kamarádek je dávno vdaná a mají děti - ano, s manželi se seznámili právě na těch diskotékách a akcích, kam já nesměla. Mamka by chtěla vnoučata.. je jen otázkou času kdy jí vzteky vmetu, že za to může i ona, v práci se přeci s nikým neseznámím, že..
Radit nebudu nic, vím že já zkoušela vše možné i nemožné a stejně to bylo k ničemu
- Citovat
- Upravit
28.7.11 13:23
Anonymní píše:Jsem skoro 2× tak stará jako ty a jsem sama, nemám chlapa. V poslední době si říkám jestli to není i tím - neužila jsem si v mládí volnosti, nemyslím se „někde ku*vit“ nebo tak, ale prostě jen tak jít na diskotéku, pobavit se. Pořád obavy jestli budu moct. Většina kamarádek je dávno vdaná a mají děti - ano, s manželi se seznámili právě na těch diskotékách a akcích, kam já nesměla. Mamka by chtěla vnoučata.. je jen otázkou času kdy jí vzteky vmetu, že za to může i ona, v práci se přeci s nikým neseznámím, že..
Radit nebudu nic, vím že já zkoušela vše možné i nemožné a stejně to bylo k ničemu
Já bych ihned v 18 sbalila kufry a šla z baráku, než se nechat takhle omezovat. Mě naši taky trochu drželi víc na uzdě, ale určitě ne tak jako Vás dvě tady a i přesto mě to nebavilo a v 18 jsem odešla z domova.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
TAPTINKA
28.7.11 13:25
Však jsem taky odešla, i když až v 21 - ale od 18 jsem sháněla kam jít. Mamka se mnou přes rok nemluvila, co jsem si to dovolila.. nebo nemluvila.. jakože jsme spolu základně komunikovali, ale já nejela k ní, ona nejela ke mě.
- Citovat
- Upravit
28.7.11 13:28
Anonymní píše:
Však jsem taky odešla, i když až v 21 - ale od 18 jsem sháněla kam jít. Mamka se mnou přes rok nemluvila, co jsem si to dovolila.. nebo nemluvila.. jakože jsme spolu základně komunikovali, ale já nejela k ní, ona nejela ke mě.
A kolik ti je dnes?? Ve 21 letech jsi přeci ještě nemohla tak zanevřít na všchno, že se neumíš bavit a nemáš chlapa? Nebo ano?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.11 13:34
a co zkusit si domu pozvat nějakou kamarádku-spolužačku? at rodiče zjistí s kým se stýkáš?
Tohle je hrozně složíté. Znám to . celou střední jsem musela být do tmy doma. a v zimě to je je do kolika? do 18hod? ani minutu zpoždění. prostě nic. a to jsem chodila ven se sestrou! vše se změnilo až po maturitě. jediný rozdíl je v tom, že ty se dobře učíš. kdybych já se dobře učila, tak by doma asi nebyl takový problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
