Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak z toho ven? Dlouholetý vztah, krize, nový objev.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Cizinka 999
6.12.24 18:48
Odejít jestli jste zkusili všechny možnosti na obnovení vašeho vztahu a je jedno kdo se snaží víc citace min. Možná se taky uleví, třeba ma v sobě stejně dilema. Mluvte spolu co očekáváte oba ještě od sebe jako partnerů, jak to vidí do budoucna, atd atd.
- Citovat
- Upravit
6.12.24 19:04
Jde o to, co chceš ty a jak moc to chceš a co jsi ochotna pro to obětovat. Na to si můžeš odpovědět jen ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.24 19:05
Máš, máte krizi. Takových bude ( může být). Někdo se z toho raději hned rozvede, protože vidina budoucího štěstí zní lákavě, a protože současná krize se zdá být nepřekonatelná a už navždy. Řešíte pouze prkotiny, proboha! Trocha snahy, komunikace, sebereflexe. S tím, že sama na vztah být nemůžeš, i ten tvůj partner by se měl posnažit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.12.24 19:23
@jasperka2 píše: Více
Samozřejmě, že komunikace je základ.. celou dobu nám to tak fungovalo.. ale jak řešit, když druhá strana už odmítá komunikovat a když se snažím já, tak řeším prkotimy 
možná ano, ale když ty prvotiny rozbíjí vztah, tak by se snad měli řešit. neříkám, že sem dokonalá a bez chybičky.. ale partner teď poslední dobou na vše absolutní nezájem.. já se hodně teď zvedla tím cvičením, vyčistím si tím hlavu, ale možná o to je to horší, že mi to jeho chování o to více pak vadí.. ale zároveň to dokatu lépe odfiltrovat a naopak začínám stagnovat.. jestli to mám za potřebí se tím trápit.
- Citovat
- Upravit
padesátník
6.12.24 19:49
Proč je to tak dlouhé? Vždyť stačilo napsat jen to podstatné, prakticky jen ta dvě slova "nový objev " 
- Citovat
- Upravit
6.12.24 20:05
Já bych se nerozváděla nikdy kvůli někomu jinému, ale jen a pouze kvůli sobě. Pokud máš pocit, že jsi nešťastná a ve vztahu pokračovat nechceš, tak odejdi. Není, co víc poradit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.12.24 20:06
@padesátník píše: Více
Protože ten je v tom nejméně podstatný.. celá tato situace trvá už delší čas.. a zajímalo mě, jetsli si někdo neprošel tím samým.. ať už se to srovnalo nebo bylo lepší jít od sebe..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.12.24 20:11
@Paní.Norrisová píše: Více
Děkuji.. přesně něco takového jsem chtěla slyšet.. kvůli někomu třetímu bych rodinu nerozvíjela, ale právě kvůli sobě nad tím přemýšlím.. nechci být do smrti v tomto rozpoložení.. radši sama než odmítanaá a doprošovat se o jakýkoliv kontakt.. ale.. není to sobecké vůči dětem.. rozbít jim na oko fungující vztah/ rodinu.. děti a okolí žádný konflikt nevidí.. protože zvenku působíme jako dokonalý pár.
- Citovat
- Upravit
6.12.24 20:38
V momente, ked su vo vztahu deti ide tvoje vnutorne stastie trochu bokom. Resp. ako asi by si dokazala byt naplno stastna, ked by si ublizila svojim detom? To proste nejde dohromady.
Takze ano, mate problem, asi neriesitelny, lebo partner nereaguje ale znesitelny.
Pozri sa, co vsetko vo vasom vztahu funguje - podiela sa na chode domacnosti, venuje sa detom, financne ste na tom kraasne… a uzivaj si to, kym sa da. ALE!! To neznamena, ze bez sexu a emocii mas zit az do konca zivota. Daj si ty sama pre seba nejake casove okno (3-5? rokov), kedy proste zatnes zuby a vydrzis to. Prestan minat pozornost a energiu na partnera, ked ju nedokaze vraatit a najdi ine aktivity (vylety s detmi, sebarealizacia, kamosky, ucenie jazyka, vylety na koni), ktore ta budu tesit. V tomto casovom horizonte sa mozu stat 3 veci - 1.partner si vsimne ze si sa „odputala“ a zacne sa snazit, lebo bude mat pocit, ze ta straca. A vy to dokazete spravit. 2.partner ta ma na haku (nema milenku?) a si mu ukradnuta, on si ide svoju lajnu. V tom pripade zvazis neskôr rozvod ALEBO 3.zistis, ze romanticka-partnerska laska naozaj neni to najdolezitejsie v zivote, najdes sa v inych aktivitach (dobrovolnictvo, organizovanie akcii…) a spokojna a naplnena sa budes vracat domov, sice do skoro mrtveho vztahu, ktory ale detom dal stabilitu a zazemie, ktore ziadna „stastne rozvedena matka“ nedokaze detom zabezpecit. A zostanes v tom, aj ked to neni ono.
Vies, ked nechas veci plynut, v priebehu tych paar rokov moze dojst k tolkym necakanym zvratom (tvoja choroba, partnerova smrt/uraz), ktore ten vztah nakopnu k lepsiemu alebo pochovaju, ze je skoda rozsekavat to teraz. A snazit sa silou mocou si urvat v zivote to najlepsie PRE SEBA TERAZ HNED, len preto lebo to chcem/ potrebujem… no neviem, ale si dospela, nie? Citovu napln hladaj od rodicov ak mate dobre vztahy, kamosiek a od deti… a zo vztahu s manzelom si ber stabilitu a pokoj (nie si na vsetko sama, stale ste na to dvaja!). A uvidis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.24 20:49
@Anonymní píše: Více
Mám 3leté dítě a kdyby nám to s manželem neklapalo a neviděla bych snahu o nápravu (ať už z mojí nebo jeho strany), tak bych se radši v klidu rozvedla. Přijde mi to lepší než „na oko“ fungující vztah. Děti to časem určitě pochopí.
Ale to je jen můj názor a postoj. 
Ne vždy vztahy prostě vydrží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
leopanda
6.12.24 23:04
@Anonymní píše: Více
zvenku možná, ale děti nejsou hloupé, slepé ani hluché předpokládám. Naopak umí bt velmi často dost vnímavé a vycítí že je něco špatně.
- Citovat
- Upravit
leopanda
6.12.24 23:07
@Anonymní píše: Více
tak co si s nim sednout a zeptat se ho jestli už nemá zájem, jestli se teda chce rozvést a nebo to zkusit řešit. Ne jako ultimátum, ale jako nabídku, co s tou situací. Pokud ty sama jsi nakloněna rozvodu, tak buď tě nepřekvapí jeho souhlas nebo tě mile překvapí varianta nějakého řešení z jeho strany. Nebo je také možné, že se nakonec dohodnete na paralelních vztazích ale udržení manželství, aby se pro děti příliš neměnilo…stěhování a tak.
- Citovat
- Upravit
6.12.24 23:41
No, abys vůbec mohla uvažovat o odchodu, tak musíš mít jasno v několika věcech. Kde budeš bydlet, jestli se sama s platem a alimenty uživíš, jak by to bylo s dětmi, jak by to vzaly děti, kolik děti mají. Primární je asi to, jestli bys to sama finančně utáhla.
Pokud zjistíš, že jsi na partnerovi finančně závislá, tak asi není potřeba uvažovat, co dál.
No a pokud víš, že se sama s dětmi uživíš, tak pak je ideální si s partnerem sednout a říct mu- milý Franto, vadí mi tohle a tohle, navrhuji tohle a tohle. Dáme tomu půl roku až rok a jestli se to nikam neposune, tak se balím a jdu. Je mi to, Franto, moc líto, ale jinak to nejde.
A Franta se buď vzpamatuje, nebo ne.
Z mého pohledu- pokud spolu nemáte sex, tak Franta už dávno někoho má.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.12.24 00:08
@bigl píše: Více
Děkuji.. neřekla bych, že někoho má.. ale muži se samozřejmě mílit.. musel by leda v práci, jinak je z části doma.. finančně by jsme to nějak zvládly, jen děti jsou ještě celkem malé a mají dobré vztahy, tak samozřejmě odloučení od táty by nesli špatně.. což je asi jediný důvod, co mě drží toto téma úplně neotvírat.. a prostě těžko říct co je lepší, kdy to lépe vezmou.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, vím, že tu asi žádnou konkrétní řadu nedostanu, ale třeba se aspoň vypsat a získat náhled na situaci.
jsem z toho už trošku zoufalá.
S partnerem jsme spolu 15 let, přesto jsem ještě celkem mladá. Jsme spolu od základní školy s malou pauzu na střední, kdy jsme se k sobě po půl roce opět vrátili.
Nyní ale zažíváme asi nějakou krizi nebo nevím.. vždy jsme vše komunikovali a snažili se hledat nějaké kompromisy a cesty.. ale poslední dobou partner odmítá komunikovat nebo to na čem jsme se domluvili po chvíli opět vyšumí.. jsou to převážně prkotiny, jinde řeší mnohem větší potíže, ale i přes to mi to ubližuje.. jinak vše důležité v oblasti rodiny a děti není nikdy problém.. ale… Na té emoční a citové rovnici je to hluboko pod bodem mrazu.. když se mě zeptáte, kdy jsme naposledy měli $ex, tak si asi nevzpomenu.. ale bohužel jsem taková, že alespoň nějaký základní kontakt potřebuju..
Nejsem typ na nevěru a nikdy bych k tomu nechtěla dojít.. tak si říkám, jak z toho ven.. žít takhle po zbytek života nevím, jestli chci.. ale jsou v tom děti.. takže nevím jak dál.. vydržet ve víceméně funkčním vztahu bez problémů a prostě spolknout to, že nejsem vnitřně šťastná.. nebo se v dobrém rozloučit a třeba najít štěstí jinde.. nebo být sama, ale tohle mě vyloženě ubíjí, být vedle někoho, koho miluju a nedostávat tu lásku zpět a naopak být odbývaná nezájmem.
K tomu objevu není to tak, že bych měla nějakého nového nabíječe.. ale před nějakým časem jsem začala chodit cvičit, dávat se dohromady, protože tato situace mě prostě psychicky hrozně ničila.. a potkala jsem tam jednoho kluka s kterým se často potkáváme a hodně jsme si sedly.. jsme pouze přátelé, ale právě on mě dovedl k tomu, že ten nezájem není normální a mohla bych třeba ještě potkat někoho, kdo by mou potřebu naplnil.. ale.. vyměnit vše co jinak funguje, spolehlivého chlapa pro citové naplnění
Je to hrozně náročná volba a nevím kudy kam.. možná řeším kraviny.. nějaké city.. ale prostě každé odmítnutí, každá nějaká poznámka ač třeba ze srandy je ubíjející..
Máte nějakou zkušenost ze svých vztahů, proč jste odešly nebo zůstaly kvůli dětem. Budu ráda za cokoliv, jakykoliv vhled.