Jak zvládat záchvaty vzteku a nevhodné chování u tříletého dítěte

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4 5

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Anonymní

30.8.18 09:33

načítám...

@warita píše:
a to vysvetleni u vas pomaha? Moji dcerce je jakekoliv vysvetleni sumak, kdyz ona TED ZROVNA CHCE.

Vetsinou pomaha.

@warita píše:
s timhle tak uplne nesouhlasim. Je sice pravda, ze na nejake nadrazene urovni clovek ma dite rad i kdyz zlobi, nicmene tim, ze decko zlobi, tak se v ten dany moment stava hodne nesympatickym a clovek at chce, nebo nechce, citi negativni emoce. Pokud se tak dite chova systematicky, tak si myslim, ze to ma dost velky negativni dopad na vztah s ditetem. Podle mne dite potrebuje i tuto zpetnou vazbu „nechovas se ted hezky, maminka se zlobi a ted v tento moment ma problem te mit rada“, protoze ono to tak proste je a dite se musi naucit, ze pokud se bude chovat nehezky, BUDE to mit za nasledek to, ze ho lidi nebudou mit radi. Protoze maminka sice ma povinnost sve dite bezpodminecne milovat, ostatni lide ale ne a pokud dite chce byt v kolektivu oblibene (=mit kamarady a nemit problemy s vychovatelkami), tak se musi umet chovat a pro tento ucel je zpetna vazba dulezita.
Jinak, tahle diskuze je zrovna aktualni pro mne. Jsme na dovolene s mojimi rodici a vcera jsem se bavili na tema jak zvladat hysaky v obdobi vzdoru a moje mama rika, ze na to je nejlepsi decku rikat veci typu: „Chovas se osklive. Podivej se kolem sebe. Vidis, ze by se nekdo choval tak osklive jako ty?“ Prej nejlepsi je v diteti vzudit pocit studu.

Na to ji rikam, ze s tim nesouhlasim. Ze si jasne vzpominam, jak me tohle vytacelo v detstvi a taky si myslim, ze dite by se melo naucit ty emoce zpracovat a ne se za ne stydet. Ze je snad lepsi diteti rict, ze je to v poradku citit zklamani nebo mozna i zlost, ale ze proste se musi ovladnout, ze ty veci, ktere chce budou, mozna ne hned, ale urcite budou (typu: chci zmrzlinku, chci na hriste, etc).
Mama to okomentovala tak, ze ale u vetsiny deti to funguje a hned ten vecer u vecere to moji male rekla, ze at prestane pistet, vsichni okolo nepisti, at se podiva. Proste, matka si jede svou lajnu a vubec nerespektuje zadne me rozhodnuti.

Tak ja ho mam rada porad, jen nekdy me neskutecne vytaci. A takove psychicke vydirani, jak dela tvoje mamka nemam take rada, nam to jeden pribuzny take dela a vzdycky se mi jezi na tele chlupy. Ale on to jinak neumi :nevim:

Citovat
Upravit

Anonymní

30.8.18 10:33

načítám...

Holky, ale ted uz mam dnes syna teda plne zuby! Zacalo to nemoci asi pred 14 dny, kdy jsem povolila v nekterych vecech (v noci mlicko na vyzadani, byla jsem rada, ze vubec pije… Nosila jsem ho… Uspavala… Vlidne reagovala na plac - je preci nemocny…)

No a on si to zafixoval a ted to vse vyzaduje, i kdyz je zdravy. Budi se mi o 2 hodiny driv, nevyspaly, s hysterakem, ze „nejde spinkat“. Tim rvanim mi vzbudi miminko, ktere by jinak jeste 2 hodiny spalo (to nastesti pak protivne neni). Pak je starsi protivny pulku dopoledne a ja, jak jsem napruzena z toho rana, tak se musim sakra drzet, abych kvuli necemu nevybouchla. Ted mi lakonicky oznamil, ze cura u me v posteli - proste se mu nechtelo jit na wc, ze je unaveny.

Strcila jsem ho tedy na spani, tak lezi v posteli, hraje si s autickama, vypada spokojene, a nespi. Ja mam aspon chvili klid, ale mam toho uz fakt dnes dost!

Citovat
Upravit

pet p

30.8.18 18:07

načítám...

@Limi123 píše:
@pet p Ahoj, jdu si pro radu. Dnes jsem si zaridila na odpoledne hlidani pro miminko, sestra s nami sla k vode a hlidala prcka na dece, abych ja mohla stravit odpoledne a plne se venovat starsimu (2 a pul).
Starsi porad maval jednou veci, nekolikrat jsem ho upozornila, at to nedela, ze muze nekomu ublizit. Uz jsem myslela, ze jsme se domluvili (mozna byla chyba, ze jsem tomu venovala mene pozornosti, nez jsem mela), kdyz v nestrezenem okamziku tu vec zase vzal, zacal s ni mavat a omylem uhodil sestru dost osklive do oka. V tu chvili jsem mu pro ten den zakazala zmrzlinu a zacal strasny hysterak. Dostali jsme se tim do boje o moc. Jak bys postupovala ty? Kdyby ji jen omylem uhodil, nerekla bych ani popel. Ale ze to udelal, i kdyz vedel, ze je to nebezpecne, vlastne porusil dohodu, i kdyz nevyrcenou (preci nemuzu u vseho cekat na vyrcenou dohodu???), jak se zachovat?

Domu jsem jit nechtela, protoze takove hezke odpoledne sami dva spolu bez prcka jsme nemeli uz ani nepamatuju.
Edit: ted jak o tom premyslim, tak chapu, ze jsem proste mela vic casu venovat tomu, vysvetlit mu, proc si s tou veci nema hrat, misto zakazovani a dat mu cas, aby se s tim vnitrne ztotoznil. Ale nezadari se vzdycky. A premyslim, co delat v te situaci, kdy se nezadari a vlivem toho, co udelal, se stane neco spatneho…

Ahoj, tak předně musím říct, že nejsem žádný odborník na výchovu ani Nevýchovu. Můžeš ale zkusit napsat e-mail do jejich bezplatné poradny.
O tvé situaci jsem tak během dne průběžně přemýšlela. Sama píšeš, že jsi ho několikrát upozornila, ať to nedělá. A přitom sama jsi už vícekrát psala, že se nemají věci dítěti opakovat a stačí je říct jednou.
Asi jsem v těchto věcech více striktní (autoritativní). Ale asi bych to řekla jen jednou, třeba i bez nějakého podrobnějšího vysvětlení, kdyby zrovna nebyl čas. Řekla bych, že je to nebezpečné pro něj nebo pro někoho jiného a ať to nedělá. Příp. bych ještě dodala, že pokud to udělá znova, tak mu tu věc vezmu, právě proto, že je to nebezpečné a nemůžu ho to nechat dělat. Příp. bych zkusila nabídnout jinou bezpečnější alternativu, ať mává něčím jiným. Asi záleží na konkrétní situaci. Udělat dohodu je jedna věc. Druhá věc je riskovat to, že dítě dohodu zrovna nedodrží a bude to mít nějaký důsledek (uhodí sestru do oka). Myslím, že to laskavé a pevné NE je opravdu v pořádku, zvlášť v nebezpečných situacích.
Nevím ale, jak bych řešila pak to, že sestru uhodil do oka. Pocitově mi ten zákaz zmrzliny přijde zvláštní, protože s tím nesouvisí. Ačkoli chápu, že dítě by se mělo naučit, že věci mají své důsledky. Ale spíš by se to mělo týkat sestry. Zeptat se jí, jak jí to teď může vynahradit, co by potřebovala, jestli pro ni něco může udělat (třeba jí dát potom svou zmrzlinu nebo jí nést batoh domů nebo tak).
Ale je to teorie, kdy člověk tu situaci hodnotí takhle s odstupem. A pak je tu ta praxe, jak reaguje v dané situaci. Tím chci říct, že se mi pěkně teoretizuje, ale kdoví, jak bych nakonec sama v dané situaci zareagovala, zvlášť po tom úrazu sestry.

Citovat
Upravit

pet p

30.8.18 18:21

načítám...

@warita Ale já jsem přece taky psala, že bych řekla „nelíbí se mi, jak se ke mně chováš a nemám chuť si s tebou hrát“. Jako pro DANOU SITUACI. To je podle mě pro dítě dostatečná informace pro to, aby pochopilo, že když zlobí, tak máma z toho nemá dobrou náladu a nechce si hrát.
Ale neříkala bych to OBECNĚ - maminka má ráda jen hodné děti. Tohle si totiž to dítě může možná vyložit tak, jak to nemyslíš. A předáš mu tím informaci, kterou mu vlastně předávat nechceš.
Zaujalo mě, jak píšeš, že "maminka má povinnost své dítě bezpodmínečně milovat“. Předpokládám, žes to tak asi nemyslela. Mít povinnost milovat - to mi nedává smysl, když láska není otázkou povinnosti (píšu svůj názor).
To, co říká tvoje mamka („Chováš se ošklivě atd.“), to je dle principu Nevýchovy emocionální vydírání (viz těch x bodů, co jsem psala výše). Ostatně sama jsi zažila, že to není OK, tohle slyšet od rodiče.
Máš pravdu, že dítě se musí ty emoce naučit ovládnout. Ale podívej se, jaký problém s tím máme často i my dospělí. A co teprve děti, pro které je nával emocí prostě obrovský výbuch…a teď neví, co se děje, co to je a co s tím. Tím chci říct, že to chce čas a ten proces učení se ovládání emocí je dost náročný a zdlouhavý (nemá-li z toho být neuróza) a holt musíme mít s dětmi trpělivost a ty jejich záchvaty vzteku s nimi prožít a být jim nablízku. A ne je nutit do studu, potlačování, faleše apod.
Každoápdně s mamkou to máš v tomto těžké, když tě takhle nerespektuje.

Citovat
Upravit

pet p

30.8.18 18:26

načítám...

@Limi123 píše:
Holky, ale ted uz mam dnes syna teda plne zuby! Zacalo to nemoci asi pred 14 dny, kdy jsem povolila v nekterych vecech (v noci mlicko na vyzadani, byla jsem rada, ze vubec pije… Nosila jsem ho… Uspavala… Vlidne reagovala na plac - je preci nemocny…)
No a on si to zafixoval a ted to vse vyzaduje, i kdyz je zdravy. Budi se mi o 2 hodiny driv, nevyspaly, s hysterakem, ze „nejde spinkat“. Tim rvanim mi vzbudi miminko, ktere by jinak jeste 2 hodiny spalo (to nastesti pak protivne neni). Pak je starsi protivny pulku dopoledne a ja, jak jsem napruzena z toho rana, tak se musim sakra drzet, abych kvuli necemu nevybouchla. Ted mi lakonicky oznamil, ze cura u me v posteli - proste se mu nechtelo jit na wc, ze je unaveny.
Strcila jsem ho tedy na spani, tak lezi v posteli, hraje si s autickama, vypada spokojene, a nespi. Ja mam aspon chvili klid, ale mam toho uz fakt dnes dost!

Uff, tohle je teda dost náročné. Takovéhle rozmazlení se pak asi těžko odnaučuje, dítě si na to určitě snadno a rádo zvykne :-) Sama nevím, co bych dělala. Asi se mu snažila nějak šetrně říct, že teď už zase jedeme na jiný režim. Že když byl nemocný, tak nemohl ven a dovádět, tak ses ho snažila potěšit jinak. Ale teď, kdy už zase všechno může, může se i zabavit sám a nemůžeš dělat tolik věcí, protože jsi z toho unavená nebo něco takového. Nepomohlo by to? Jestli píšeš, že syn vysvětlování docela chápe, tak třeba by to pobral?

Citovat
Upravit

Anonymní

30.8.18 21:24

načítám...

@pet p píše:
Ahoj, tak předně musím říct, že nejsem žádný odborník na výchovu ani Nevýchovu. Můžeš ale zkusit napsat e-mail do jejich bezplatné poradny.
O tvé situaci jsem tak během dne průběžně přemýšlela. Sama píšeš, že jsi ho několikrát upozornila, ať to nedělá. A přitom sama jsi už vícekrát psala, že se nemají věci dítěti opakovat a stačí je říct jednou.
Asi jsem v těchto věcech více striktní (autoritativní). Ale asi bych to řekla jen jednou, třeba i bez nějakého podrobnějšího vysvětlení, kdyby zrovna nebyl čas. Řekla bych, že je to nebezpečné pro něj nebo pro někoho jiného a ať to nedělá. Příp. bych ještě dodala, že pokud to udělá znova, tak mu tu věc vezmu, právě proto, že je to nebezpečné a nemůžu ho to nechat dělat. Příp. bych zkusila nabídnout jinou bezpečnější alternativu, ať mává něčím jiným. Asi záleží na konkrétní situaci. Udělat dohodu je jedna věc. Druhá věc je riskovat to, že dítě dohodu zrovna nedodrží a bude to mít nějaký důsledek (uhodí sestru do oka). Myslím, že to laskavé a pevné NE je opravdu v pořádku, zvlášť v nebezpečných situacích.
Nevím ale, jak bych řešila pak to, že sestru uhodil do oka. Pocitově mi ten zákaz zmrzliny přijde zvláštní, protože s tím nesouvisí. Ačkoli chápu, že dítě by se mělo naučit, že věci mají své důsledky. Ale spíš by se to mělo týkat sestry. Zeptat se jí, jak jí to teď může vynahradit, co by potřebovala, jestli pro ni něco může udělat (třeba jí dát potom svou zmrzlinu nebo jí nést batoh domů nebo tak).
Ale je to teorie, kdy člověk tu situaci hodnotí takhle s odstupem. A pak je tu ta praxe, jak reaguje v dané situaci. Tím chci říct, že se mi pěkně teoretizuje, ale kdoví, jak bych nakonec sama v dané situaci zareagovala, zvlášť po tom úrazu sestry.

Ja vim, ze nejsi odbornik, ale jsi prvni, kdo se v Nevychove aspon jakz takz vyzna. Ted ctu Respektovat a byt respektovan, tak uvidim, jestli na neco jeste prijdu sama. Ja vim, ze s tou zmrzlinou to nebylo idelni, jen proste nevim, jak tu situaci resit jinak (a nejak jsem ji vyresit musela). Vzit se ta vec nedala, byla to takova penova podlozka pro miminko, na ktere to miminko lezi. Takze zabaveni neprichazelo v uvahu (to bych zabavila jinak uz driv). Dat ji jako bolestne svou zmrzlinu se jevi jako dobry napad, jen nevim, jestli by pak jeho zlost nebyla namirena vuci sestre a to bych nechtela.

Citovat
Upravit

Anonymní

30.8.18 21:26

načítám...

@pet p píše:
Uff, tohle je teda dost náročné. Takovéhle rozmazlení se pak asi těžko odnaučuje, dítě si na to určitě snadno a rádo zvykne Sama nevím, co bych dělala. Asi se mu snažila nějak šetrně říct, že teď už zase jedeme na jiný režim. Že když byl nemocný, tak nemohl ven a dovádět, tak ses ho snažila potěšit jinak. Ale teď, kdy už zase všechno může, může se i zabavit sám a nemůžeš dělat tolik věcí, protože jsi z toho unavená nebo něco takového. Nepomohlo by to? Jestli píšeš, že syn vysvětlování docela chápe, tak třeba by to pobral?

Zkousela jsem, ale prijde mi, ze ted nejak moc nic nepomaha, protoze je dopoledne unaveny, tak jsou sceny a odpoledne jsem uz zase na nervy ja z toho dopoledne, tak to ze me citi a jsou zase sceny.

Dnes jsem to trochu zmirnila snad, sla jsem do sebe, tak snad to bude brzy zase ok. Dukezite je, abych se zase hodila do pohody ja a mela tu trpelivost s nim ty veci probirat. Abychom se zase naladili na stejnou vlnu. Ale kdyz rve uz kdyz vstava, je to fakt tezke.

Citovat
Upravit

Reklama

pet p

1.9.18 19:26

načítám...

@Limi123 píše:
Ja vim, ze nejsi odbornik, ale jsi prvni, kdo se v Nevychove aspon jakz takz vyzna. Ted ctu Respektovat a byt respektovan, tak uvidim, jestli na neco jeste prijdu sama. Ja vim, ze s tou zmrzlinou to nebylo idelni, jen proste nevim, jak tu situaci resit jinak (a nejak jsem ji vyresit musela). Vzit se ta vec nedala, byla to takova penova podlozka pro miminko, na ktere to miminko lezi. Takze zabaveni neprichazelo v uvahu (to bych zabavila jinak uz driv). Dat ji jako bolestne svou zmrzlinu se jevi jako dobry napad, jen nevim, jestli by pak jeho zlost nebyla namirena vuci sestre a to bych nechtela.

Nemám na ty tresty obecně ještě moc názor. A vlastně ani v Nevýchově jsem na to nějak víc nenarazila, resp. možná ano, ale už si to nepamatuju, protože to tehdy pro mě nebylo aktuální. Tak jsem to asi vypustila a vstřebávala spíše jiné věci. Je fakt, že ani teď to ´vlastně není aktuální, ale názor bych si na to udělala ráda.

Citovat
Upravit

pet p

1.9.18 19:35

načítám...

@Limi123 píše:
Zkousela jsem, ale prijde mi, ze ted nejak moc nic nepomaha, protoze je dopoledne unaveny, tak jsou sceny a odpoledne jsem uz zase na nervy ja z toho dopoledne, tak to ze me citi a jsou zase sceny.Dnes jsem to trochu zmirnila snad, sla jsem do sebe, tak snad to bude brzy zase ok. Dukezite je, abych se zase hodila do pohody ja a mela tu trpelivost s nim ty veci probirat. Abychom se zase naladili na stejnou vlnu. Ale kdyz rve uz kdyz vstava, je to fakt tezke.

Při tom nevyspání je to opravdu těžké pořízení. Na to jsem přišla celkem brzo a je pravda, že tomu, aby se syn dobře vyspal, dávám docela velkou prioritu. Občas je to pracnější přizpůsobit tomu dobře program třeba výlety (dělám to asi více než jiní rodiče, co tak pozoruju kolem sebe), ale stojí mi to za to. Když je vyspaný, je opravdu víc v pohodě, usměvavý, spokojený. Když je nevyspaný, všechno je špatně, jen se někde lehce bouchne a hned brečí (jinak by si toho ani nevšiml) apod.
Ale jestli se ráno budí brzo a s brekem, tak s tím se asi moc dělat nedá, taky jsme měli takové období. Snažila jsem se ho pak dávat dřív spát na spaní přes den a pak zase trochu dřív večer. Naštěstí to pak nějak samo přešlo a zase se budí normálně (i když brzo, teď mezi 5 a 6, ale vyspaný a v dobré náladě :-)
Tak držím palce, ať se to u vás brzo srovná.

Citovat
Upravit

Anonymní

1.9.18 20:34

načítám...

@pet p píše:
Nemám na ty tresty obecně ještě moc názor. A vlastně ani v Nevýchově jsem na to nějak víc nenarazila, resp. možná ano, ale už si to nepamatuju, protože to tehdy pro mě nebylo aktuální. Tak jsem to asi vypustila a vstřebávala spíše jiné věci. Je fakt, že ani teď to ´vlastně není aktuální, ale názor bych si na to udělala ráda.

Podle me Nevychova bude proti trestum, protoze vychazi se stejnych principu, jako kniha Respektovat a byt respektovan. Je to zajimava kniha, zatim jsem se tam docetla jen, ze tresty ne, ale slibuji, ze v dalsich kapitolach najdu i alternativy :-) Je na uloz.to, doporucuji. Urcite budu cist dal. S necim se tam uplne neztotoznuji, ale rozhodne zajimavy pohled na vychovu.