Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neboj, mám tři (a až na to, že jsou šíleně hlučné) je to príma.
Neboj ![]()
Jestli můžu, ráda se k zakladatelce přidám- jsme ve stejné situaci, jen mám ty děti trochu starší. ![]()
No jo, řekla bych, že to bylo možná lepší, než když jsem měla první dva dva roky po sobě. Třetí byl čtyři a půl roku po druhé. Ale na druhou stranu, pořád jsem čekala, jak se to bude vylepšovat, jako když ti první dva trošku vyrostli. A ono nic, začala škola jednomu, druhému, pak do práce a školka, pořád v jednom kole. ![]()
Spíš mě zajímá, jak budu zvládat čtyři, jestli to teda dobře dopadne. ![]()
@Lesina Děkuji za uklidnění.
koukám, že máš taky prcky pěkně za sebou, takže jsi byla asi taky doma docela dlouho v kuse? Existuje nějaký recept, jak zůstat normální po těch letech doma s dětmi? Mám pocit, že pro okolní svět začínám být nebezpečná ![]()
Já mám dceru 3roky, syna 2 roky a syna 4měsíce a zatím v pohodě. Když jsem měla jen dva, tak byla šance si jít i s nima lehnout po o, ale to ted padlo. Ale zvykla jsem si. Dcerka začala chodit do školky, takže dopoledne je volněší. Pro mě je nejnáročnější večerní koupání, každý den koupat tři děti, to mi fakt dává zabrat. Jinak než porodíš, tak prostřednímu budou za chvíli tři ne? Tak taky půjde do školky. ržím palce. ![]()
@Anonymní píše:
@Lesina Děkuji za uklidnění.koukám, že máš taky prcky pěkně za sebou, takže jsi byla asi taky doma docela dlouho v kuse? Existuje nějaký recept, jak zůstat normální po těch letech doma s dětmi? Mám pocit, že pro okolní svět začínám být nebezpečná
Jo, to chápu. Strašně jsem se těšila do práce. STRAŠNĚ! Moc mi to pomohlo. Na mateřské jsem byla sedm let - což na tři děti docela jde…
Popravdě jsem se trochu návratu do práce bála, přišlo mi, že jsem vše zapomněla… Ale dobré, nakonec jsem do toho vklouzla jako kdybych byla doma jen rok nebo dva…
Ono i hodně záleží na věku dětí, to téměř pětileté by už mohlo být soběstačné, dvouleťák bude ještě trochu náročnější, pak se připrav na záhul, až začne škola pro nejstarší, a počítej s tím, že bude doma o něco větší rámus a budeš o něco víc nevyspalá
Jinak rozdíl mezi dvěma a třemi už nebývá tak markantní, člověk je už ze dvou dětí zvyklý dělit pozornost a řešit spory mezi sourozenci, třetí dítko se jen tak nějak zahrne do bandy. Mně tohle téma taky momentálně zajímá, já mám šestileté holky a v létě by měl přibýt prcek, pro mě je teda teď největší záhul práce na plný úvazek, do toho děti se školními úkoly a těhotenské nevolnosti a nesmírná únava, pak budu mít místo práce mimčo, ale zase se děsím těch nocí, kdy se nevyspím, je mi pětatřicet, takže síly docházejí. Ale těším se hodně, mimčo bylo plnánované, nějak se to zmákne
. Držím palce!
@Lesina Já jsem doma už 5 let, byla jsem s prvním od začátku na riziku. Počítám, že až bude nejmladšímu kolem dvou let, tak bych chtěla alespoň na jeden den zpátky do práce, možná dřív. Celkem budu doma asi 8 let.Taky se bojím, že si nebudu nic pamatovat a budu se muset vše učit od začátku. Totálně blbnu.
Jeee, jak ja se bala, jak to budu zvladat. Vekove to mam uplne jako ty a nakonec si to krasne uzivam. Jsem uplne v pohode, sem tam jsem unavena, ale to je asi normalni. Ona mala je opravdu moc hodne miminko, tak mi to ulehcuje. Nemenila bych ani za nic. Jsem s nema strasne stastna a naplnena. V tom mi asi pomaha i to, ze se snazim si sem tam udelat cas i na sebe, tak chodim cvicit, sem tam si zajdu s malou na kavicku. Uzivam si materskou jak jen muzu ![]()
@žížal já jsem o rok starší a přijde mi, že už ani nevím, co je to souvislý noční odpočinek. Prostřední se pořád několikrát za noc probouzí, ale proti vstávaní k mimču je to paráda. Taky se děsím, ak to všechno zvládnu, už jsem přeci jen v téměř plodícím „důchodu“.Ty budeš mít dvě veliké pomocnice k dobru, takže neboj hravě to zvládneš.
@Cuarentena píše:
Spíš mě zajímá, jak budu zvládat čtyři, jestli to teda dobře dopadne.
Hele, nebudu Ti říkat, že to nědy není hukot
, ale stojí to za to! ![]()
Já mám 4 děti - 9, 7, a dvojčata 27 měsíců. Občas je doma hluk, všechno vzůru nohama, binec a tak dál. Ale je to prima a je to hlavně sranda.
Já děti nemám tak blízko sobě - teda vlastně mám první a druhé ty jsou od sebe dva roky a pak dvojčata, ale není to tak hrozný.
Starší už jsou samostatní, udělají si jídlo, nemusím jim asistovat u koupání, u psaní úkolů a učení do školy, zabaví se samy. Večer si s každým vždycky +/- půl hodinky povídám, když potřebují víc, tak si povídáme dýl. A vyhovuje nám to.
Dvojčandy jsou raubířky, neposedí. Teď si už zvládnou hodně dlouho hrát samy, takže já mám čas třeba uklízet nebo vařit.
Já bych rozhodně neměnila. Pro mě byl větší šok, když k synovi přibyla dcera. To byl velký nezvyk, syn nemohl mít tolik pozornosti i když byl dvouletý prťous. Když přišly dvojčata, už to bylo jednodušší, děti věděly, že přes den nebude tolik času, ale že večer si budeme povídat a užívat. Navíc každý týden jsme dali na pár hodin na starost dvojčata a se staršíma jsme se šly projít, hrát si atd.
S prvními dětmi jsem byla doma 5 let, pak jsem byla 1,5 roku v práci a teďkon jdu ve dvou a půl letech dvojčat (v lednu) do práce. UŽ SE TĚŠÍM
![]()
Je to supr. Držím palce
![]()
Ahoj děvčata,
je mi téměř 36 a mám doma dva rarášky 4,5 a 2 roky a teď čekáme třetí přírůstek. Pročítla jsem tady diskuze o třech dětech a většinou se píše, že jsou tři děti záhul jako blázen. Tak se začínám děsit jestli jsem si toho nenaložila trochu moc. Už teď se dvěmi je doma docela hukot a jsem v jednom kole a co teprve až přibyde třetí loupežník? Jak to máte u vás ve větších rodinách?