Jaký režim dvou malých dětí ráno a dopoledne

Popíšu všední den, kdy kluci nejdou do školky (chodí jen 3× v týdnu), to bude vaší situaci podobnější.
Mezi 7-8 se všichni probudíme, malá spí u mě v ložnici, kluci přijdou za námi. Chvíli se ještě tulíme, čteme si a povídáme u mě v posteli. U toho se proberu, pak mě děti donutí vstát, že už mají hlad. 

Sednou si ke stolu a já podávám jídlo. Nejlíp, když mám napečeno, jen nakrájím a můžou dlabat. Jinak je to trochu delší, než namažu nějaké ty rohlíky nebo chleby, případně uvařím krupicovou kaši (když už doma fakt není co jíst ). To jim dám nejdřív pití (co kdo chce - nejčastěji mléko nebo voda, občas čaj), když už jsou hodně hladoví, rychle jim šoupnu nějaké ovoce, tím se zabaví, než je hotová snídaně.

Pak je naženu do koupelny, všichni si vyčistíme zuby, umyju/donutím je umýt ruce a obličej, převlečeme se (s různou mírou mojí asistence - kolikrát je ta dvouletá samostatnější než předškolák  ).

A pak záleží, co máme v programu. Když někam jedeme - k babičce, na návštěvu, po doktorech, do herničky, v létě na hřiště, na výlet… většinou je rovnou ženu do auta, už nebývá čas na nic jiného.

Nebo jsme doma, já si dávám do pořádku kuchyň, peru, uklízím, vařím… Když nemusím vařit, jdeme ven, když musím, moc mi to nevychází, hlavně teď v zimě.
Nejlepší počasí je kolem poledne, to zas musíme jíst a malá spát… Tak někdy se stihneme vyvenčit, někdy ne. Teď už to aspoň stíháme odpoledne, než se setmí.

Určitě je to o dost snadnější tím, že jsou děti větší, samy se najedí, napijí, zvládnou aspoň část převlékání (zvládli by téměř všechno, hlavně ti starší, ale ono se jim někdy nechce  ).

Ale podobný začátek dne jsme měli vždycky, určitě bez pohádek.

Zase nechci machrovat, že pohádky striktně jen těch 20 minut denně před spaním, za všech okolností. Tak dokonalá matka opravdu nejsem.
Když jsou nemocné děti nebo já, je pohádek víc, hlavně po obědě - to nechám i celou dlouhou pohádku (přes hodinu), když je hodně zle, tak i víc. Nebo když si prostě potřebuju odpočinout, ani nemusím marodit.

Ale u nás jsem vypozorovala, že po koukání na pohádky mají děti horší náladu. Jsou z toho unavené a hlavně ten nejstarší je pak protivný. To byla moje hlavní motivace pohádky omezovat - bylo to pak výhodnější i pro mě, než se pak půl hodiny dohadovat s protivkou.