Jdu si tak ulevit

Napsat příspěvek
Velikost písma:
17208
15.7.23 22:23
@Anonymní píše:
Taky si myslím, že 10tilety dítě by nemuselo pobrekavat když je s rodičem. :roll:

Naše obě děti byly se svým tátou beze mě na dovolené už ve 4 letech na 10 dní, syn ve 3 s babi a dědou 2 týdny - měli jet na týden a líbilo se mu tam tak, že si to prodloužili, nechtělo se mu domů. Ale jemu se nechtělo ani ze školky;) ve 3 mě vyhazoval že tam chtěl být do konce s velkýma dětma :mrgreen: Je to asi o povaze. Obě poprvé spaly u babičky ve 2 letech. Syn u našich, dcera u tchýně. A úplně v pohodě. Teď je kluk v čerstvých 10 na 2 týdny na táboře se skautským oddílem. Ale byla možná návštěva po týdnu. Předtím byl v červnu 5 dní na škole v přírodě. Ale už v 6 jezdil na víkendové soustředění od ml. hasičů.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15332
15.7.23 22:29

Kluk je uplne v pořadku. Nedavej ho nikam kam se mu nechce. Proste je takovy jaky je. Ma rad svoje jisty, bezpečí, domov, rodiče… at si babka vykouřî..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2506
15.7.23 22:44
@Anonymní píše:
No tak babička se mu nikdy nijak extra nevěnuje… dělá si svoje a in jí pomáhá, max jdou do obchodu nebo na zahradu…
On nepotřebuje vymyset zábavu, ale chce tu pozornost. Doma si přijde ještě teď v těch devíti pro pomazleni, povídá, svěřuje se mi. Má naší pozornost. Tchýně je studený čumák…max pustí jako zábavu televizi, nebo mu dá telefon, aby se zabavil u hry, ale on ani na jedno není zvyklý. Ona ho fakt neumí vzít a pochopit svět aspoň trochu jeho očima…
Syn má dysfazii, je prostě v něčem jinej. Manžel má chronický onemocnění. Když jsme se brali, tak mi tehdy řekla, že je řada, že si ho beru, že ona by se o něj celý život starat nechtěla… To jen k vykreslení jejího emočního ducha…
Když se narodil a manžel byl měsíc v nemocnici, tak místo aby mi nabídka pomoc, tak jela na dovolenou…
Já myslím, že projevit, že ho má ráda takovýho jaký je, ji opravdu nic nestojí…

Ndmůžeš očekávat projev lásky, pochopení od někoho, kdo toho není schopný. Z toho člověka to nevykřešeš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9293
15.7.23 23:22
@Královna Kosmíru píše:
Kluk je uplne v pořadku. Nedavej ho nikam kam se mu nechce. Proste je takovy jaky je. Ma rad svoje jisty, bezpečí, domov, rodiče… at si babka vykouřî..

Přesně :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16.7.23 08:55

Stejně jako těžko předěláš povahu svého synka, tak těžko budeš předělávat povahu babičky. Tím, že je od sebe budeš odtrhávat, tak tomu asi moc nenapomuzeš. Nechci se babičky zastávat, taky mám podobnou tchýni. Je to hodná ženská, ale trochu svéráz, hodně s ní nesouhlasím, ale jsem ráda, že děti poznají jiný přístup. Prostě na to zkus nahlížet z obou stran.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2922
16.7.23 09:04

Naši taky k babkam nechtějí. Udělaly si to samy, nikdy nehlidaly a teď když je staršímu deset už to nezachrání. Syn je samostatný, když je potřeba, je sám doma. Ale tedy zvládá týdenní soustředění aniž by nějak vyvadel. Zas na druhou stranu, je tam s tátou, takže moc nevidím důvod, proč dělat scény? :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8302
16.7.23 09:18

A já v tom nevidím nic, co by stálo za to, abys to musela řešit, trápit se tím, radit se tady.

Prostě. Syn nechce nikam jezdit. Tak nebude. Tečka.

Je úplně normální nebýt jako každý druhý. Je úplně normální a v pořádku něco nechtít. Mít u toho všelijaké pocity. Je to dítě.

Ano, bude to mít v životě těžší, ale pořád to není hendikep v podobě fyzického zdraví. A ani není nikde psáno, že to tak bude mít napořád.

Bába je primitivní a lidi bez empatie budou vždycky jenom dělat druhým problémy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8302
16.7.23 09:21
@terien píše:
Takhle velké dítě by s tátou dva dny u babičky vydržet tedy mohlo. Není tam přeci sám. Babičce se upřímně ani nedivím, jestli pořád bezdůvodně fňuká a bulí, tak to by nebavilo asi nikoho.

Bezdůvodně nefňuká. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34473
16.7.23 09:36
@Zeoli píše:
Bezdůvodně nefňuká. :roll:

Desetileté dítě, které je na víkend s tátou u babičky, nemá žádný důvod bulet. Pak z těch kluků má vyrůst něco pořádného, když se z nich dělají skleníkové kytičky :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3800
16.7.23 09:59
@terien píše:
Desetileté dítě, které je na víkend s tátou u babičky, nemá žádný důvod bulet. Pak z těch kluků má vyrůst něco pořádného, když se z nich dělají skleníkové kytičky :roll:

Ale zakladatelka píše, že kluk není úplně normální. Ta ufňukanost zrovna u kluka je dost nevhodná. Asi takový budoucí mamánek.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1210
16.7.23 10:10

Byla jsem také taková. Ještě v 15 letech jsem často o prázdninách při nějaké přespávací akci nemohla steskem usnout. V dospělosti mě to přešlo. Moje děti to mají také tak, ale cestují moc rády. Nicméně si čas od času pobrečí nebo zavolají, když mě potřebují slyšet. A to i když jsou třeba s tátou. Máma je prostě máma. Nicméně ještě jsem se nesetkala s tím, že by na ně kvůli tomu byli dospělí takhle protivní. I na skautském táboře umí to dítě vedoucí pohladit a přitulit. Nikdo si to nevykládá tak, že se tam tomu dítěti nelíbí. Ani tatínek to nebere úkorně, když mi děti zavolají, že se jim stýská a přitom on pro ně dělá první poslední. Prostě to jsou emoce a emoce nejsou v žádném případě špatné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.7.23 10:11

Ano syn má dysfazii na druhou stranu nadměrný intelekt. On si to sám dobře uvědomuje, dojde za mnou, že neví čím to je, že se k babičce těší, ale že ví že mu bude smutno a že neví, jak to má překonat… uvažuji takto vaše devítileté děti???
I sám psycholog nás upozornil, že v té emoční rovině to tyhle děti mají nevyrovnané. Navíc teď přichází neurovyvojovou terapii…emoce nahoru dolů..
Jestli ho někdo vnímáte z jednoho příspěvku jako mamanka, klidně si ten názor nechejte… buďte rády, že máte zdravé děcka a do ostatních se zbytečně nenavazejte
Ja polozila otázku na zkušenosti těch, kteří mají podobné děti, ne na stěr supermatek…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
16.7.23 10:12
@Masina píše:
Byla jsem také taková. Ještě v 15 letech jsem často o prázdninách při nějaké přespávací akci nemohla steskem usnout. V dospělosti mě to přešlo. Moje děti to mají také tak, ale cestují moc rády. Nicméně si čas od času pobrečí nebo zavolají, když mě potřebují slyšet. A to i když jsou třeba s tátou. Máma je prostě máma. Nicméně ještě jsem se nesetkala s tím, že by na ně kvůli tomu byli dospělí takhle protivní. I na skautském táboře umí to dítě vedoucí pohladit a přitulit. Nikdo si to nevykládá tak, že se tam tomu dítěti nelíbí. Ani tatínek to nebere úkorně, když mi děti zavolají, že se jim stýská a přitom on pro ně dělá první poslední. Prostě to jsou emoce a emoce nejsou v žádném případě špatné.

Díky :srdce: vnímám to podobně… :srdce:

  • Citovat
  • Upravit
Prostě Vodnář
16.7.23 10:34

Je třeba mít na mysli, že tchyně je úplně jiná generace a že jste ji vyvdala, a proto s ní nemáte vůbec nic společného. Ano, někdy si snacha s tchyní sednou hned na první dobrou, ale spíše to bývá složitá cesta, u které se vůbec nemusí dojít k cíli. Pokud se to s ní nedá vykomunikovat, pak se situace z její strany určitě nezlepší.

  • Citovat
  • Upravit
6422
16.7.23 10:45

Babka je pěkná bachařka a zjevně nemá ani empatii ani city. Ani ke svému synovi, takže nechápu proč od ní čekáš něco, čeho není schopna? Tu fakt nezměníš, tak se s tím smiř. Syna tam samotného neposílej. Co se týče synových emocí, tak pokud chodíte k psychologovi, tak vám určitě řekl, jak s tím pracovat. On asi bude závislejší, možná vám psycholog poradil, jak ho trochu psychicky otužovat? Moje dítě taky nechtělo jezdit na tábory, případně přespávat u babiček, na druhou stranu rádo spalo u kamarádek. V létě chodilo jen na příměstské tábory. A do dospělosti si to určitě nenese, už je samostatné až dost.:-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin