Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je ještě možné tento vztah zachránit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
7.5.15 12:19
Předem všem děkuji za přečtení a případný nezávislý pohled na věc. do poradny asi budeme muset jít v každém případě…
- Citovat
- Upravit
sadlo-maslo-uzeniny
7.5.15 12:19
Odejdi. Tohle nevím jestli zpravíte. Přečit si to po sobě a sama se zeptej, chceš být s takovým člověkem? Chceš s někým takovým vychovávat dítě?
- Citovat
- Upravit
7.5.15 12:26
Prvním krokem asi bude zkusit víc prosazovat svoje vize. Druhým krokem omezit muži domácí servis. Když ti říká, že nic neděláš, tak teda nic nedělej. Je léto, nevím, jak máš staré dítě, ale pokud bydlíte v rušném městě, tak začnou divadélka, zahrádky, koncerty, výstavy a různé akce pro děti. Tak na všechny choď. Klidně i sama.
A až se trochu uklidníš, tak se dál uvidí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.5.15 12:28
Spise asi budu muset začít chodit do práce, nebo si najít brigádu, protože tohle už se fakt nedá vydržet…
- Citovat
- Upravit
7.5.15 12:33
Mrzí mě čím procházíš. Mateřská je pro ženskou samo o sobě těžké období, všeho se na čas vzdáš (práce, koníčků…), a proto mě zaráží, že Tě mužskej nepodrží. Já jsem podruhé vdaná, ale ani jeden z chlapů se mnou nemluvil jak s onucí. Je to hodně o povahách, ale vždy jsem zastávala, že musí být mězi těmi dvěmi úcta a pokud někdo (kamarádka, tchýně..) začaly po mě šlapat, nenechala jsem si to líbit. Vůbec si to nedokáži představit u chlapa…manžela. Já osobně bych v takovém vztahu nezůstala a také jsem z prvního manželství odešla, ale nebylo to pro Tvoje důvody. Lehčí bylo, že jsem odešla do jiného vztahu, ale i při rodičovské 4000,– jsem měla dvě brigády, abych nebyla na nikom závislá. Pokud si sama sebe nevážíš, neuděláš nikdy ten krok a bude se většina lidí z rodiny k Tobě špatně chovat. Chce to odvahu a pokud si myslíš, že se to nemůže změnit, tak vymysly nějaký plán, ve kterém tenhle chlap nebude figurovat. Já jsem dneska šťastná a nikdy jsem nelitovala, že jsem se rozvedla a šla dál. Rozvod a všechno kolem byla taková zkušenost, která mi zvedla sebevědomí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.5.15 12:46
@Anonymní píše:
Spise asi budu muset začít chodit do práce, nebo si najít brigádu, protože tohle už se fakt nedá vydržet…
To nedělej, to je přesně voda na jeho mlejn. Anebo choď, ale peníze využívej pro sebe, pro svoje aktivity. Ne abys pak šla a z příjmu z brigády zaplatila nájem. To už se fakt můžeš rovnou odstěhovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.5.15 12:46
@Anonymní píše:
Spise asi budu muset začít chodit do práce, nebo si najít brigádu, protože tohle už se fakt nedá vydržet…
Kolik je dítěti let? Proč si teda brigádu nebo práci nenajdeš? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.5.15 12:46
@jjahodda to máš dobré, že nelituješ svých rozhodnutí, já radikální kroky a rozhodnutí které jsem udělala (netýká se to vztahu) velmi lituji takže se nějakého radikálního řešení, ještě s rodinou která mne bohužel nemůže podpořit se dost bojím… a vím že na tom mám vinu já také
- Citovat
- Upravit
7.5.15 12:49
S takovým neohleduplným ignorantem bych nebyla natož si s ním pořídila dítě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.5.15 12:50
@Arcanum já už asi žádný sebevědomí fkat nemám, bohužel, od té doby co jsem na mateřské je ze mne ošklivá a tlustá (mám 20kg nahoře) ženská, ale syn mi to vynahrazuje jen na mne už čas nezbývá, vše je na mne muže vidím tak 5=10 min denně ve všední den, o víkendu jezdí za rodiči jim pomáhat…takže se vidíme vlastně jen jeden den a to neděle…
- Citovat
- Upravit
7.5.15 12:53
Ahoj a to se takto zacal projevovat az po narozeni ditete, nebo je takovy odjakziva. Nema treba pocit, ze je kvuli diteti na druhe koleji? Ja bych si s nim zkusila promluvit, normalne rict, ze te to trapi, jak se k tobe chova a ze tezko muzes vydelavat, kdyz jses na materske a staras se mu o syna. Taky bych mu rekla, ze pokud ma pocit, ze doma nic nedelas, zacnes teda skutecne nic nedelat. A vazne bych to dodrzela, zaridila bych se pro sebe a kluka a na zbytek prdela. Zadnej servis, zadny teply vecere…Podle me je tvuj muz, pred cizimi dobrak od kosti, co kazdymu vyjde vstric a nedokaze se ani prihlasit o sve, ostatni to vyciti a vozi se po nem. O to vic si to kompenzuje doma a je hnusnej na tu jedinou, ktera to s nim mysli dobre. Pokud si s nim toto nevyjasnis a neukazes, ze si to nenechas libit, bude s tebou dle me zametat dal. To ze mate navic kazdy jinou predstavu o zivote je dalsi minus. Chtelo by to velky kompromis a to i z manzelovy strany. Drzim palce, at to rozseknes, pro tebe a maleho, co nejlepe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.5.15 12:53
@Arcanum píše:
Sorry, ale já ti nerozumím. Pokud žiješ s manželem, který si tě neváží, ponižuje tě, s ničím nepomáhá, ani nedokáže vydělat peníze a ty bys s takovým chlapem chtěla ještě druhé dítě?
Na tvém místě bych zapracovala na svém sebevědomí, třeba i s pomocí odborníka. Mysli více na sebe a zařiď si režim tak, abys měla čas i na nějaké svoje aktivity, nebo relaxaci. S manželem bych promluvila, sice slušně, ale důrazně. Řekla bych mu, jak se mi krajně nelíbí jeho chování a nastavila bych jiné pravidla. Pokud by se to nezlepšilo, tak bych zvolila radikální řešení.
Dobře napsáno. Člověk musí být trochu sobec, páč je to Tvůj život. Já odešla proto, abych se někam hnula a mohla si říct, že jsem život prožila tak jak jsem chtěla. Nejhorší názory jsou typu..ale nemůžu kvůli dítěti…houby..právě to dítě bylo hnacím motorem. Jenže já měla odstrašující vzor v rodičích. Zůstali spolu kvůli nám dětem a vím, že nejsou šťastní a je mi jich líto. Promrhali svůj život, ale hlavně…co by tomu řekli lidi na lidi a jejich názory dávno kašlu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.5.15 12:57
@Noelie2726 on byl před svatbou uplně jiný… jenže teď jak jsem na mateřské je prý domácnost čistě má starost = notně podporován rodinou v tomto názoru…jenže já po něm ani nechci už aby doma něco dělal, jen aby si uklízel po sobě, ale to že jsme teď narvali spoustu peněz do toho paneláku kde ani nechci být, to mě prostě štve… když něco vydělá vždy to jde na auto na polatky, jídlo a nikdy nic např na dovolenou neušetříme nevím co děláme špatně…a přitom pracuje od rána do večera, do noci, když mu řeknu aby zdražil, zvýšil taxy je hned oheň na střeše… tak nevím no…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
U nás asi hlavní problém je, že každý chceme něco jiného, já sním o domku se zahradou pro malého kde je šťastný, muž na venku a do baráku kde by musel něco dělat nechce, bydlíme tedy v rušném městě v paneláku, který nás stál pomalu jako barák na vesnici, kde je vzduch hroznej a nedělá mi dobře, jsem astmatik, co teprve malému, že, ale prý je vzduch všude stejnej a vymýšlím blbosti…dle mého manžela… Přijde mi, že jsem se vlastně ve všem manželovi přizpůsobila, vše je po jeho, bydlení, svatba byla podle něj, když chci něco jinak vyslechnu si jak jsem hnusná, zlá…Muž má nade vše svoji rodinu=rodiče a přátele a já v něm nemám bohužel žádnou oporu, já si připadám jen jako služka a vychovatelka jeho dítěte…Co jsem na mateřské mám pořád na talíři jak nevydělávám apod, dokonce jsem z jeho rodiny vypozorovala, že žení se chlapi proto aby jim kdo uklidil a vypral…peníze nejsou, muž částečně podniká, skoro každý den po práci do noci(práce ho velmi baví) ale kolikrát fakt žasnu, že za hubičku, dělaá tři večery a rána a řekne si 1000Kč…ale já jsem hnusná, sobecká a nelidská a chci na něm vydělat když mu řeknu svůj nesouhlas… na dovolené jsme spolu nikdy nebyli, nebyli peníze, pořád jen nejsou peníze na nic…ale muž pořád pracuje… v jedné práci dělá již 15 let o zvýšení platu si neřekl, bere méně než všichni co znám, ale může bejt prý rád že má práci a přitom celá firma stojí na něm a jeho práci..a jsem neschopná, nevydělávám, nic nedělám, jsem doma… Doma je na mě už uplně vše, celá domácnost, peru mu vařím, často i teplé večeře, neuklízím dost prý(dopo když malej spinká uklidím uvařím, odpoledne uklízím znova ale malej pořád něco vytahuje, bryndá, drobí… Tak nevím kdo je sobec já, kdo chce kvalitní bydlení a zázemí pro malého a nebo on kdo si dělá svojí milovanou práci za pár šušínků…
já vlastně zjišťuju že má ty priority upně jinde, je uplně jiný než já, chce něco jiného a já nesmím nic říct… na druhé dítko mohu asi zapomenout, musela bych být blázen, když se na mne teď tak utrhuje a pořád mi opakuje jak jsem neschopná apod, jak navydělávám… já nevím ale když to porovnám s předešlým vztahem tak jsem měla oproru a obdiv za to co dělám, ale můj muž mne pořád jen schazuje, už jsem dospěla do stadia, že brečím, když si vzpomenu na manžela na jeho ledovej a hnusnej pohled(to m8 po tchyni ta je přesně taková) nevím co mám dělat…