Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
@Anonymní píše: Více
Ja jsem z podobnych duvodu kojeni vzdala a dodnes si to vycitam no. Hlavne s odstupem let vidim, kolikrat jsem se uz musela obetovat, i svoje zdravi, mnohem vic ve prospech ditete, ze mi moje tehdejsi duvody prijdou malicherne a nedostatecne (kvuli kojeni jsem prakticky nespala - dite se kojilo pres hodinu, pak trvalo treba 20 minut ho odpojit a odlozit tak aby se neprobudilo, a pak jsem po te akci ja casto nestacila usnout do dalsiho kojeni - interval melo 2h, mela jsem velke bolesti z duvodu chronickych zdravotnich problemu a nemohla si vzit zadne leky ktere by zabraly, nespani to zhorsovalo, nezvladala jsem fungovat cely den pak s ditetem sama, protoze manzel chodi domu az po sedme vecer a zadnou pomoc v rodine jsem nemela a nemam, podvaha na konci sestinedeli, unavou jsem nezvladala jist). Stejne jsem si houby pomohla, dite se mi do roka pak budilo 3× za hodinu, takze jsem nespala stejne a musela to zvladnout, sve zdravi jsem nemohla resot dokud neslo do skolky protoze neslo aby si manzel na kazdou moji navstevu lekare, rehabilitaci apod. bral pulden volna, jediny benefit tedy ze jsem se mohla cpat cim jsem chtela. Ale az tak moc taky ne, nic co zvysovalo ospalost a tlumilo jsem stejne nemohla, abych v noci zvladala vstavat. Takze uplne k nicemu jsem o to dite pripravila. Ja bych to aspon zkusila, vykaslat se na to muzes vzdycky, i par tydnu lepsi nez nic, a budes mit ciste svedomi ze to vazne neslo.
Ahoj, to mě moc mrzí, že máš takové starosti. Nikdy jsem podobný problém nemusela řešit, ale co se alespoň zkusit informovat u nějakého výživového poradce, zda se dá nějakým způsobem předejít nežádoucímu hubnutí u kojení? Vysokokalorická jídla, která není nutné jíst v přehnaném množství, něco takového mám na mysli.
Každopádně, ať už se rozhodneš jakkoliv, je to čistě tvoje věc a v těchto případech je to asi pochopitelné. Držím palce! ![]()
Podle me je kojeni pokud funguje mnohem pohodlnější než krmeni um. Pro me by bylo podstatné, jestli léky co beres opravdu neškodí dítěti.
Když to šlo samo, tak bych to aspoň pár měsíců zkusila. Přestat můžeš vždy.
Z mého pohledu by bylo podstatné, jak je to přesně s těmi léky, nekojit je totiž hrozná otrava.
Pokud jde o stravu, domluvila bych se s výživovým specialistou.
Kamarádka třeba při kojení jedla k snídani 6 míchaných vajec, k obědu 200 g příloh a 200 g masa plus hoodně zeleniny a tak dále.
Jiná kamarádka, která má taky problém s hubnutím během kojení a myslí si, jak hodně jí a když ji vidím jíst oběd, tak je to podle mě hodně střídmá porce. Pro kojící matku absolutně nedostačující.
V případě, že by ty léky fakt utlumovaly dítě, tak bych vůbec neváhala a nekojila bych.
Já jsem necetla názory ostatních, ale taky mám epi, 3 druhy prasku, kojila jsem 5 dni a dítě mi furt rvalo. Jakmile jsem prestala, dítě prestalo rvat-ty latky z prasku prostupovaly do mlika, nedělalo ji to dobře. To se ještě mrkni do pribalivyho letáku.
A jako epilepticce se ti nějaký spánek v noci navíc bude hodit, s UM nakrmi i partner.
Výčitky jsem neměla ani trochu, u druhé, ze ji to dělalo spatne, u prvního mliko proste nebylo, to jsem se úplně hroutila, ale je v cajku ![]()
Opravdu zalezi nejvic na tech lecich, to bych nechala na odbornicich.
Cemu uplne nerozumim je to hubnuti pri kojeni, ano, je to energeticky vydej navic, ale melo by zalezet na slozeni stravy. Je spousta kalorickych potravin a pokud je prijem a vydej vyvazeny, nemelo by k tomu dochazet.
Žádný důvod neni malicherny. Kojení neni povinnost. Říkám ja, ktera bych se tak nikdy nerozhodla. Ale neberu to rozhodnutí ostatním. A neměl by nikdo. Dítě i na UM bude prospivat a bude spokojene. Důležitý je kontakt s matkou, ne jestli u toho ma v puse prso nebo flasku. Jo, mateřské mliko ma unikátní složení, to se žádným UM nahradit nedá, ale určitě lepsi dítě na UM v klidu, nez na mateřským s matkou kost a kůže a s nervama v kyblu. K tomu ty leky na epi… rozhodni se podle sebe, matka v psychické a fyzicke pohode je pro kojence (i toho sourozence) důležitější nez druh stravy.
Kojení je sice fajn, ale že by to byl až takový benefit, že se kvůli němu matka musí zničit, to není. Faktorů, které ovlivňují zdraví dítěte je strašně moc a kojení je jen jeden z nich, takže pokud to jde, tak super, pokud nejde, tak bych se tím netrápila a zabrala jinde (třeba výživa po zavedení příkrmů, tam je ten vklad do budoucího zdraví taky veliký)
A co by mě asi trápilo nejvíc, tak ty léky. Nedovedu posoudi, jestli je lepší MM s antiepileptiky anebo UM. Já bych spíš volila to UM
Holky, diky za nazory.
Tady vubec nejde o pohodli/nepohodli. Od 4. mesice byl na UM prvni syn a problem mi to nedelalo, i kdyz objektivne samozrejme kojeni pohodlnejsi je), ale to pro me neni aspekt, ktery by hral v mem rozhodnovani roli, ty stezejni faktory jsou jen ty dva.
Jde o to, ze abych udrzeka vahu, musela bych jist opravdu hodne (v ramci me „pribiraci“ kury po zzracenych kilech jsem u poradcu byla, brala jsem i nutridrinky a mela pocit, ze jedla nonstop, abych to zas nabrala). Bylo to proste strasne otravne - porad chystat jidla, porad je do sebe cpat, kolikrat pod tlakem.
No a ta druha vec, syn byl zpocatku „linejsi“, meli jsme i Vojtovku (jsem takova prestarostlivela mama, mozna ani nebyla tolik potreba, ale prvni dite mi zemrelo, tak jsem takovy hrotic), no a po vyszaeni tech mych leku prpste hrozne poskocil dopredu.
A je pravda, ze jako epilepticka potrebuju co nejvic spanku, abych nemela zachvat (nedejboze s ditetem v ruce), coz je lepsi s UM, kdy muze zaskocit tatinek.
Vic vas tu pise „aspon zkusit“, takze muj brouk v hlave je jeste vetsi ![]()
@Paula42 Jde o to, ze jsem fakt od prirody hubeny typ. Zatimco me kamaradky a sestra mely postavu tak akorat nebo par kilo navic, tak si kojeni chvalily, protoze bud neco zhubly, nebo si mohly dovolit jist co chtely, aniz by pribraly, protoze proste velky vydej zajistilo kojeni. Zatimco ja s tim vydejem navic zhubla. Aby k tomu nedoslo, musela bych proste vyznamne navysit ten prijem, abych vyvazila ten velky vydej. Zkratka realita byla po 4 mesicich kojeni o 4 kg na vaze mene.
@Anonymní píše: Více
Ja treba trochu zavidim, kdyz nekdo kojenim hubne. 🙂 Ne, chapu, ze resit takhle nizkou vahu taky neni zadna legrace, ale ja treba obe deti kojila, u toho skoro denne behala a i tak jsem si jidlo musela hlidat, protoze ho mam proste rada a mam pocit, ze prejim jakkykoli vydej. 🙂 Zkousela jsi treba posledovat prijem v kalorickych tabulkach? Potraviny tipu oriskovych masel, tucnejsi syry, avokado a podobne maji hodne kalorii a neni jich treba jist kvanta.
Pro mě by to byl důvod absolutně dostatečný. A ten názor lékaře na kojení s antiepileptiky je podložený čím přesně? Já měla poporodní depresi a ani dva lékaři specialisté se nedokázali shodnout mezi sebou, jestli kojit s léky nebo nekojit, co je lepší, zdravější a bezpečnější varianta. Řídila jsem tím názorem, že není dostatečné množství studií, že ta AD jsou tak bezpečná i vzhledem k dalšímu prospívání a dlouhodobému vlivu a bezpečnější je kojení ukončit. Všem se nesmírně ulevilo včetně mimina. Pro mě už by byl dostatečný důvod i „jen pohodlí“, protože na celkovou atmosféru doma to má podstatný vliv. Já to viděla i u sebe, sestra nekojená, já dlouhodobě kojená a nemocná jsem byla v dětském věku imrvére a sestra zdravá jak řípa a odolná jak pařez, nechytla nic, jednou za dva roky mírnou rýmu
. Takže na Tvém místě já bych se rozhodla podle sebe a za tím si stála a už bych se nenechala zpochybňovat, kojení není všechno.
Ahoj holky,
jsem ve 33 tt. a čím dál víc přemýšlím nad mým plánem vůbec nekojit a čím víc se to blíží, tím víc mě to znervózňuje.
Jde o to, že mám epilepsii a beru dva druhy léků, takže se mi nelíbí, že by to měl syn přijímat spolu s mlékem i po porodu (jako by během těhotenství nestačilo). Dr. tvrdí, že mé léky jsou menší zlo než nekojit.
Druhý důvod - hubnutí. Od přírody jsem hubená, v pásmu podvýživy a přibrat je pro mě neuvěřitelné úsilí, každé kilo je fakt vydřené, že to vydržím max. pár měsíců. Když se narodil předchozí syn, začínala jsem na 56 kg/178 cm (už toto samotné je podváha), kojila 4 měsíce a co měsíc, to kilo dolů, až jsem skončila na 52 kg. Vypadala jsem jen jako kost obalená kůží, ldyž se vidím na fotkách z vítání občánků, děs a hrůza - tehdy jsem z důvodu nízké váhy přestala kojit, a navíc s vysazením syn tou dobou hodně poskočil ve vývoji, což jsem prikládala tomu, že už nebyl tlumen mými léky. Pak se mi podařilo nabrat na asi 57 kg a děsí mě představa, že bych měla o ta kila zase přijít kojením.
Nicméně, hrozně si to vyčítám. Kojení mi šlo úplně samo, má prostě neskutečné benefity pro dítě a já si připadám jako hrozná matka, co upřednostňuje své pohodlí, že kdybych se opravdu snažila, třeba bych ani neshodila, musela bych ale jen jíst a jíst a jíst a do toho lítat kolem miminka a dvouleťáka.
Jak na vás mé důvody působí? Anonym z důvodu osobnich info, zejm. mé nemoci.
Děkuju za přečtení.