Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, nepíšeš v jaké jsi zemi, ale pokud cítíš, že jeho chování není v pořádku, asi se neptej na to jestli už to je nebo není domácí násilí. Spíš se zeptej, jestli se to stupňuje a jestli tohle jsi nebo nejsi ochotná akceptovat. Vím, že pokud v tom člověk nežije, radí se dobře, ale mám toho za sebou už dost. Urážkama to začíná, plivnutí do obličeje a věčné schazování jak jsi nemožná a k ničemu to pokračuje a napíšu to dost osklivě, ale podle pravdy. Bude si dovolovat tolik, kolik sneseš, pořád ho budeš omlouvat a hledat chybu v sobě než dostaneš první facku a to při lepším jen facku, pak si zase budeš vyčítat, žes ho vyprovokovala až zjistíš, že máš modřiny co už schováváš před ostatníma, ale pořád je to v pohodě, on je jenom nervák a já se blbě ptám. Nenech to dojít tak daleko jako já několikrát. Prostě se mu postav a nedovol, aby se k Tobě takhle choval dokud je čas. Může si to uvědomit a přestat, ale obávám se, že pokud už je to na úrovni deptání je nejvyšší čas odejít ať to bude těžké jakkoli. Těžší bude zůstat. Rozhodně nechat si to líbit je cesta do pekla. Držím palce
Já nechápu, jak hrozně se chlap k ženě musí chovat, aby jí došlo, že to rozhodně není v pořádku a staví se na úroveň hadry na podlahu .
![]()
To nemáte žádnou sebereflexi, soudnost a sebevědomí, že tohle dobrovolně trpíte a ještě do toho přivedete dítě? Trochu víc zodpovědnosti za Vás obě by to chtělo…
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj vsichni, kteri budete cist.. muj partner je silenej nervak, casto se nastve kvuli naproste prkotine, krici, zuri, parkrat neco levnejsiho i rozmlatil.. ze zacatku vztahu jsem to asi nechtela videt nebo co, zacalo to vcelku brzo, zacal mi I nadavat do krav, kurev..nikdy ale na me nevztahl ruku. Neprestal ani kdyz jsem otehotnela, vcelku me psychicky deptal, ze se we mnou kvuli necemu „rozesel“, ale za hodku uz byl ok a byl prekvapeny, ze ja ho brala vazne a v slzach premyslela kam pujdu, kdyz me 've tri rano „vyhazoval“ z bytu, aby mi za hodinu rekl, ze to tak nemyslel a ze jsem precitivela. Asi so rikate, proc s nim porad jsem..dobra otazka..uz mi tolik nenadava, obcas mu to ujede, ale vi, ze mi to ublizuje, ale dem tam prijdou vystupy, kdy dceri vyklada, jak je jeji matka pitoma…ziju v zemi, kde je silene drahy najem a nevim kam bych se vrtla s ditetem. Navic kdyz se nerozciluje, tak he super, je s nim sranda..jen ho vzdycky neco vytoci-treba kdyz ma v planu neco delatsam pro sebe, ale prijde my do toho dcera…nebo kdyz ja mu pokladam „pitomy otazky“ anebo po nem neco chci. V prosinci jsem od nej s dcerou na tyden utekla, prisahal a sliboval, pak jsem naplanovali svatbu a ja ted fakt nevim. Uz mam kolikrat pocit, ze fakt pokladam blby otazky a ze kdybych ho vubec neobtezovala, tak by byl klid…ale takhle si rovnocenny partnerstvi nepredstavuju..
Nevim zda je to tezky cholerism nebo psychick.nasili, ale zit se s tim neda..znici te, takze rozchod jedine.
@Anonymní píše:
Ahoj vsichni, kteri budete cist.. muj partner je silenej nervak, casto se nastve kvuli naproste prkotine, krici, zuri, parkrat neco levnejsiho i rozmlatil.. ze zacatku vztahu jsem to asi nechtela videt nebo co, zacalo to vcelku brzo, zacal mi I nadavat do krav, kurev..nikdy ale na me nevztahl ruku. Neprestal ani kdyz jsem otehotnela, vcelku me psychicky deptal, ze se we mnou kvuli necemu „rozesel“, ale za hodku uz byl ok a byl prekvapeny, ze ja ho brala vazne a v slzach premyslela kam pujdu, kdyz me 've tri rano „vyhazoval“ z bytu, aby mi za hodinu rekl, ze to tak nemyslel a ze jsem precitivela. Asi so rikate, proc s nim porad jsem..dobra otazka..uz mi tolik nenadava, obcas mu to ujede, ale vi, ze mi to ublizuje, ale dem tam prijdou vystupy, kdy dceri vyklada, jak je jeji matka pitoma…ziju v zemi, kde je silene drahy najem a nevim kam bych se vrtla s ditetem. Navic kdyz se nerozciluje, tak he super, je s nim sranda..jen ho vzdycky neco vytoci-treba kdyz ma v planu neco delatsam pro sebe, ale prijde my do toho dcera…nebo kdyz ja mu pokladam „pitomy otazky“ anebo po nem neco chci. V prosinci jsem od nej s dcerou na tyden utekla, prisahal a sliboval, pak jsem naplanovali svatbu a ja ted fakt nevim. Uz mam kolikrat pocit, ze fakt pokladam blby otazky a ze kdybych ho vubec neobtezovala, tak by byl klid…ale takhle si rovnocenny partnerstvi nepredstavuju..
Ano je to domácí násilí, psychické, a to je taky hodně špatné. Co nejrychleji bych hledala zadní vrátka.. drzim palce. Až byste odešla, teprve si uvědomíte všechno co "nenormálního " jste musela trpět
…a proto si s ním naplánuj svatbu, aby tě měl jistou, až budeš chtít po dalším výstupu odejít…Násilí to není, je to psych.teror tak trochu a otázka je, jak se to dál bude stupňovat a vyvíjet. Byla bych v pozoru a na svatbu bych se vykašlala. Jsem s partnerem 15let, nesezdaní, nic nám nechybí, jsme šťastní, a taky nám do vztahu nepřišli nečekané situace.
Jak to můžeš snášet? Zmydlila bych ho pánví po hlavě, aby se mu rozsvítilo.
A s tímhle exemplářem máš naplánovanou svatbu? To jako vážně? Takhle chceš žít a nechat v tom vyrůstat svojí dceru? Jen proto, že je tam drahý nájem?
ahoj, ano je to typ domaciho nasili
jdi od něj co nejdriv, bude se to stupnovat - ty jsi ve stadiu ze ho omlouvas a podobně - znas stockholmsky syndrom ?
Zdrhej, než vztáhne ruku na tebe nebo dítě. U mě byly začátky podobné (psychické týrání, ponižování, nadávky, obíral mě o peníze, občas rozbil nábytek, ale uměl se náležitě omlouvat), než jednoho dne vztáhl ruku na mě.. S dítětem jsem doslova utekla. Sice má soudní nárok na dítě, občas si pro syna přijde, vyhrožuje mi jak mě zmlátí, zabije babičku s dědou, podpálí nám chatu, ale dítě konečně vyrůstá v klidném a milujícím prostředí (až na těch jeho pár minutových návštěv). Zamysli se nad tím, co je dobré pro dítě. Snad máš rodinu nebo přátele, kteří ti v těžkých začátcích pomohou.
@JancaAn píše:
Zdrhej, než vztáhne ruku na tebe nebo dítě. U mě byly začátky podobné (psychické týrání, ponižování, nadávky, obíral mě o peníze, občas rozbil nábytek, ale uměl se náležitě omlouvat), než jednoho dne vztáhl ruku na mě.. S dítětem jsem doslova utekla. Sice má soudní nárok na dítě, občas si pro syna přijde, vyhrožuje mi jak mě zmlátí, zabije babičku s dědou, podpálí nám chatu, ale dítě konečně vyrůstá v klidném a milujícím prostředí (až na těch jeho pár minutových návštěv). Zamysli se nad tím, co je dobré pro dítě. Snad máš rodinu nebo přátele, kteří ti v těžkých začátcích pomohou.
Jsi moc statečná, drž se ![]()
„už mi tolik nenadává“, tak to je teda mazec.
Holka, ty v tom lítáš. To ho necháš, aby ničí i malou a její vztah k tobě? To si myslíš, že nic lepšího si ty ani dcera nezasloužíte?
Mimochodem ne, nebyl by klid. Vždycky by si něco našel, i kdyby z tebe už byla ustrašená troška bez duše. Takoví potřebují partnerku ponižovat, všechny „důvody“ jsou jen záminky, kdo chce psa bít… Copak bys tak řekla kamarádce, kdyby ti to popsala? Nebo co kdyby ti tohle říkala tvoje dcera o svém vztahu? Proč se máš tak strašně nerada, že si myslíš, že musíš takhle žít?
Doporučuji dokoukat do konce ![]()
https://www.youtube.com/watch?…
@Anonymní píše:
Ahoj vsichni, kteri budete cist.. muj partner je silenej nervak, casto se nastve kvuli naproste prkotine, krici, zuri, parkrat neco levnejsiho i rozmlatil.. ze zacatku vztahu jsem to asi nechtela videt nebo co, zacalo to vcelku brzo, zacal mi I nadavat do krav, kurev..nikdy ale na me nevztahl ruku. Neprestal ani kdyz jsem otehotnela, vcelku me psychicky deptal, ze se we mnou kvuli necemu „rozesel“, ale za hodku uz byl ok a byl prekvapeny, ze ja ho brala vazne a v slzach premyslela kam pujdu, kdyz me 've tri rano „vyhazoval“ z bytu, aby mi za hodinu rekl, ze to tak nemyslel a ze jsem precitivela. Asi so rikate, proc s nim porad jsem..dobra otazka..uz mi tolik nenadava, obcas mu to ujede, ale vi, ze mi to ublizuje, ale dem tam prijdou vystupy, kdy dceri vyklada, jak je jeji matka pitoma…ziju v zemi, kde je silene drahy najem a nevim kam bych se vrtla s ditetem. Navic kdyz se nerozciluje, tak he super, je s nim sranda..jen ho vzdycky neco vytoci-treba kdyz ma v planu neco delatsam pro sebe, ale prijde my do toho dcera…nebo kdyz ja mu pokladam „pitomy otazky“ anebo po nem neco chci. V prosinci jsem od nej s dcerou na tyden utekla, prisahal a sliboval, pak jsem naplanovali svatbu a ja ted fakt nevim. Uz mam kolikrat pocit, ze fakt pokladam blby otazky a ze kdybych ho vubec neobtezovala, tak by byl klid…ale takhle si rovnocenny partnerstvi nepredstavuju..
Nezlob se, ale chci se zeptat co je s nim ještě “špatně” bere drogy nebo chlasta?
je to domácí násilí formou psychického týrání a rozhodne bych utekla co nejdál a nejrychleji ![]()
Ahoj vsichni, kteri budete cist.. muj partner je silenej nervak, casto se nastve kvuli naproste prkotine, krici, zuri, parkrat neco levnejsiho i rozmlatil.. ze zacatku vztahu jsem to asi nechtela videt nebo co, zacalo to vcelku brzo, zacal mi I nadavat do krav, kurev..nikdy ale na me nevztahl ruku. Neprestal ani kdyz jsem otehotnela, vcelku me psychicky deptal, ze se we mnou kvuli necemu „rozesel“, ale za hodku uz byl ok a byl prekvapeny, ze ja ho brala vazne a v slzach premyslela kam pujdu, kdyz me 've tri rano „vyhazoval“ z bytu, aby mi za hodinu rekl, ze to tak nemyslel a ze jsem precitivela. Asi so rikate, proc s nim porad jsem..dobra otazka..uz mi tolik nenadava, obcas mu to ujede, ale vi, ze mi to ublizuje, ale dem tam prijdou vystupy, kdy dceri vyklada, jak je jeji matka pitoma…ziju v zemi, kde je silene drahy najem a nevim kam bych se vrtla s ditetem. Navic kdyz se nerozciluje, tak he super, je s nim sranda..jen ho vzdycky neco vytoci-treba kdyz ma v planu neco delatsam pro sebe, ale prijde my do toho dcera…nebo kdyz ja mu pokladam „pitomy otazky“ anebo po nem neco chci. V prosinci jsem od nej s dcerou na tyden utekla, prisahal a sliboval, pak jsem naplanovali svatbu a ja ted fakt nevim. Uz mam kolikrat pocit, ze fakt pokladam blby otazky a ze kdybych ho vubec neobtezovala, tak by byl klid…ale takhle si rovnocenny partnerstvi nepredstavuju..