Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@pikola no.. ten prvni rok, dva to tak asi bylo… ale on mi vzdyvky rekl, ze proste vztah nechce, at se na nej nevazu, ze mi neda to, co chci.. takze byl aspon uprimny..
zacala jsem se pak bavit i s jinyma klukama a zacala jsem randit, ale nikdy to nebylo ono.
Mela jsem pak i blizko s jednim clovekem a potkavali jsem se oar mesicu, ale proste porad jsem byla takova, ze jsem se necitila uplne tak, ze to je ono. Porad jsem na nej i pres to vsechno myslela..
@Anonymní píše: Více
Já se mu nedivím, asi tou svou závislosti na něm a se svou psychikou bylo na něho moc, nemohl asi vedle tebe dychat. Teď vidu, ze jsi už jinde a takhle si to s tebou dovede představit. Žádný mladý člověk nechce psychicky labilniho partnera, který mu stoji v cestě za poznáním, cestováním a studiu.
Konečné rozhodnutí je jen na tobě, ale 2× (a víc krát) do stejné řeky nevstoupíš. Třeba se ti po čase zpětně vybaví ty erotické masáže, to, že ti navrhl odstěhování (prý začít si vážit sami sebe, narovinu ti ale hned neřekl, že se chce rozejít) atd…ono teď když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají (ty jsi ten pták) viz jeho změna chování, je mu to líto apod. Spíš se mi zdá - erasmus má asi za sebou, svobody a masáží si užil, nikdo nový se nenaskytl no tak to zkusím na svou ex, třeba bude chtít. U tebe je to tak, že ses blokovala tím nezávazným vztahem s ním, kdy jste spolu občas spali. Já osobně bych do toho nešla, ale jak píšu, vše je na tobě.
Nemáte stejnou vztahovou dynamiku. A je jedno proč. To se nezmění, teda určitě ne samovolně a po pár letech. To se může u člověka změnit třeba za deset let (ber to jako příklad), že si své v životě odžije a má potom na vztahy jiné názory. Například „kdyby mě podvedl, tak to neodpustím“ a po těch 10 letech " kdyby mě podvedl, tak bych se pokusila to odpustit".
Teď se mu asi líbí, že ses mu vzdálila, proto u něj začaly fungovat přitažlivé tendence. Nejsou ale trvalé, je to jen momentální reakce. Asi na to nebudeš mít chuť, ale je to dobré vysvětleno v knize „partneři a rozchody“. Tyhle reakce ale NELZE udržet, protože on reaguje na tvou emocionální změnu, nejde si dát předsevzetí „přestanu být dostupná a on se bude snažit“.
Myslím si, že kdybyste znovu navázali vztah, tak to bude výhradně tak, že si bude časem diktovat podmínky, co nesmíš (ho omezovat) a že by ses zase začala trápit. Oba dva chcete něco jiného, jinou blízkost ve vztahu. Tvoje potřeba velké blízkosti nebyla úplně zdravá, ale na tom nezapracuješ další šancí s někým, kdo to má úplně naopak. Je možné, že v tobě vzbuzoval nejistotu a tyhle pocity v tobě vyvolal. Že on má zase problém se závazky. To ale není důležité, nehledá se viník. Důležité je to, aby ses cítila dobře.
Jestli mu chceš dát šanci, tak mu ji dej. Možná se to vyřeší dřív, než se nadeješ, že jakmile tě získá, jeho zájem zase opadne. Jen si zkus udržet trochu nadhled, že se prostě k sobě možná nehodíte. Byla by škoda ztrácet čas ve vztahu, kde to opakovaně končí.
Chceš ztratit další tři roky čekáním, obavami, slepeným vztahem, naplněným nedůvěrou už od začátku, chceš jít do další nejistoty, jak dopadne druhý pokus? Myslíš, že to bude jiné…?
Ahoj, rozesli jsme se pred 2-3 rokama s byvalym, bylo to z jeho strany. Duvody byly takove, ze na me nemel cas, pracoval, studoval 2 skoly a ja jsem byla na tom v te dobe dost psychicky spatne. Byla jsem na nej hrozne vazana, porad jsem jen sedela doma a cekala na nej. Chtel odjet na erasmus, ale ja si to predstavovala jako konec sveta a nechtela jsem, aby jel. On to asi v te dobe vnimal tak, ze ho svazuju a zacali jsem se hadat. Pak prisel navrh z jeho strany, ze bychom meli bydlet kazdy zvlast, abychom si zacali vazit vic sami sebe. Mne se do toho nechtelo, protoze jsem ani nemela moc penize a on mel vlastni byt, ale chtela jsem to pro ten vztah udelat. Prestehovala jsem se a tyden predtim mu prisla na to, ze psal na eroticke masaze… pry tam ale nebyl..
pomahala mi i se stehovanim a behem tydnem jsme byli od sebe. Ukoncil to on, ze uz je toho na nej moc…
Dalsi 2 roky jsem se potkavali tak nejak, porad byli v kontaktu i spolu spali. Vsechno to napeti se ztratilo a zacalo mi s jim byt dobre, ale on vztah nechtel. To se stalo takhle asi 2× a pak jsem do toho uz hodila vidle a chtela se na nej vyprdnout.
Nicmene ted prisel, ze mu je to lito, a ze by to chtel zkusil a chova se jako milius…
A ja si rikam… mam vubec nejakou sebehodnotu? Porad nad nim premyslim…
Ma to vubev perspektivu? Nebo jsem jen totalne naivni krava? Ma to cenu tomu dat znova energii? Diky, kdo se docetl az sem…