Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
To spíš záleží na rodiči a jeho chtění či nechtění či pohodlnosti
nám učitelka, a máme vynikající učitelku, říkala hned v září na prvních schůzkách, že je potřeba s dětmi pracovat, nenechávat je samotné, jako běž si do pokojíčku a udělej si školu a přines to podepsat. Každý den máme na webu, co se probírá, co se procvičuje, co se učí.
Takže ačkoliv mé dítě to nepotřebuje, když píše úkol, sednu si k ní a věnuju se jí, když čte, koukám, jak čte. V podstatě jediné, co dělá bez mé přítomnosti je matematika, tam není naše přítomnost žádoucí.
Myslela jsem, že doby, kdy rodiče neměli ani potřebu věnovat se s dítětem 15 minut denně škole v první třídě, že ty jsou pryč, že máme takovou dobu, kdy se dětem věnujeme, nerostou jak dříví v lese. ![]()
Jinak škola je méně náročná a chodí naše dítě na jednu z těch, co klade vyšší nároky, co se známek týče, dostávají jedničky i za věci co my s přehledem trojky. Na samé jedničky se moc nenadřou. V té první třídě.
Třeba si neumím představit, jak by zvládla sama angličtinu
má bezva pracovní sešity, výuková CD, její učitelka je skvělá angličtinářka, přesto s předepsanýma dvěma hodinama týdně to to dítě samo doma nemůže zvládnout ![]()
Zase je pravda, že děti jedou už ve třetí třídě vyjmenovaná slova, to za nás, nástup do rvní třídy 1986 nebylo, to bylo až ve čtvrté. Třeba ![]()
@terinka4444 píše:
Zase je pravda, že děti jedou už ve třetí třídě vyjmenovaná slova, to za nás, nástup do rvní třídy 1986 nebylo, to bylo až ve čtvrté. Třeba
Já nástup do 1. třídy 1980 a vyjmenovaná slova jsme měli určitě ve 3. třídě (učila nás je pí. uč, kterou jsme měli jen v té 3.tř.). ![]()
Tak já bych řekla, že hlavně záleží na učitelích. Dceru mám ve druhé třídě. Paní učitelku má stejnou jako v první a ta ženská na ty děti strašně spěchá. Už první třída mi přišla hodně uspěchaná, ale oproti letošku to bylo nebe a dudy. Letos se začali učit - jako fakt učit už druhý den po prázdninách. První den přinesly domů učebnice a sešity, druhý den už jeli podle provizorního rozvrhu a domů přišla se třemi domácími úkoly. Podotýkám, že žádná sranda - stránka psaní v písance, polovina stránky počtů a naučit se přečíst pohádku, která byla druhý den na známky. Tímhle stylem jedou od začátku roku pořád. Už se učili tři básničky (a žádné krátké) a ač je dcera doma uměla perfektně, tak ve škole vyfasuje vždycky dvojku. Dostává trojky ze čtení, ze psaní (a to si troufám říct, že čte i píše dobře. Ne dokonale, ale na trojky to také není). Až z toho má dcera docela mindráky. Pořád jí podporuji, povzbuzuji, ale dle mého názoru to paní učitelka přehání ![]()
Tak naše děti se taky učily už druhý den a úkoly dostaly už třetí den domů. Básničky se učí, to jim trénuje mozek, snad každý týden jednu, čtou denně minimálně dvě až tři stránky z čítanky, do toho chodí pravidelně jednou za 4 týdny do knihovny, půjčují dvě knihy dle svého výběru a minimálně jednu musí přečíst k tomu. A nepřijde mi, že by jeli nějakým zběsilým tempem ![]()
Za nás třeba bylo samostatně na vysvědčení (v 1. a 2. třídě) psaní - dnes je součástí českého jazyka.
Dcera je v 1. třídě a úkoly děláme spolu a budeme dělat i nadále.
Se mnou se rodiče neučili nikdy, vše jsem zvládala sama, základku jsem proplula s jedničkama, gympl hůře, ale taky bez učení. Nyní dodělávám vysokou školu a zjišťuji, že se neumím učit. Třeba kdyby se mi rodiče věnovali, z něčeho mě třeba vyzkoušeli apod., šlo by mi to dneska líp.
@annaei píše:
@Almatka Přítel,který vysokou studoval fakt dlouho, když se byl loučit na studijnim tak mu řekla, že požadavky na studenty se postupně snižují. Já studuji v zahraničí vysokou a mam pocit, že se zbláznim. A to kdybych přešla z českého gymplu tak jsem ztracená. Takhle mam dobrý vícvik s prestižní školy a nějak to dávám
Z českého gymplu by bylo psáno výcvik ![]()
Jednoznačně se změnilo hodnocení prvňáčků. Pamatuji si, že u nás v první třídě na první pololetí bylo spoustu dětí hodnoceno dvojkou a dokonce i trojkou. V tom asi spatřuji obrovskou úlevu pro malé školáky. V hodinách se bere více ohledu i na to, že se děti nevydrží dlouho soustředit.
Dnes je to mnohem méně náročné, než to bývalo dříve. Mám srovnání, občas opravuji písemky děcek a děti z celkem slušného gymplu jsou na úrovni trojkařů ze základních škol z před dvaceti lety.
Potenciál možná mají, ale schopnost ho rozvíjet pokulhává. Navíc jsou ještě příšerně nesamostatní, protože s nimi nad úkoly stále někdo sedí, takže nějaké samostatné myšlení a řešení problému, schopnost samostatného soustředění, to jsou pojmy neznámé.
Se mnou rodiče dělali jen to, co bylo potřeba. Třeba že se sama ze slovíček nevyzkouším, jinak pouze kontrolovali. Radit většinou nemuseli, neměla jsem problém vypracovávat úkoly sama. Možná to bylo tím, že nás bylo ve škole málo a byli jsme nuceni se soustředit a být v permanentní pozornosti.
Dneska rodiče hodně vodí děti za ručičku, já to u svých nedělala a oproti vrstevníkům jsou v některých věcech trošku jinde.
@Kaczenka píše:
Z českého gymplu by bylo psáno výcvik
no, na prestižní školu je tam těch hrubek povícero
![]()
děti mám ještě malé, takže osobní zkušenost nemám, ale myslím si, že úroveň klesá spíš u středních a vyšších škol. to, co tady bylo zmíněno jako přehnané nároky na dnešní studenty, jsme kolikrát museli dělat taky (např. zmíněná slepá mapa - a taky mě to tehdy přišlo postavený na hlavu
). stejně jako každá škola je jiná dnes, byly školy odlišné i tehdy… některé náročné, některé míň… ![]()
Jsem 72 hý ročník, uměli jsme ze ZŠ mnohem víc, než dnešní děti.
Na SŠ se dělaly příjmačky, které by dnešní budoucí středoškoláci nejspíš z 60% neudělali.
Dnes dělá VŠ pomalu každej blbec.
To samo o sobě svědčí o úrovni dnešního vzdělávání…
@Kaczenka Omlouvám se nemam moc praxi psát česky. A to jsem na český gympl chodila. Ted je pro mě důležitější umět jiné jazyky.
@El-Brno Ono jde o to, že dnešní děti často na gymplech studují v zahraničí třeba rok a pak vidí, že nároky v čechách jsou nesmyslné. Proč se učit slepou mapu, proč vůbec člověk má znát, kde je jaká řeka. Vždyt zeměpis může být o daleko zajmavější věcech než, kde teče jaká řeka a kde je jaký město.
Za hrubky se omlouvám už dávno nestuduji v čechách a osobně jsem nic neztratila. Čestina neni pro mě nejduležitější jazyk.
@annaei píše:
@Kaczenka Omlouvám se nemam moc praxi psát česky. A to jsem na český gympl chodila. Ted je pro mě důležitější umět jiné jazyky.
@El-Brno Ono jde o to, že dnešní děti často na gymplech studují v zahraničí třeba rok a pak vidí, že nároky v čechách jsou nesmyslné. Proč se učit slepou mapu, proč vůbec člověk má znát, kde je jaká řeka. Vždyt zeměpis může být o daleko zajmavější věcech než, kde teče jaká řeka a kde je jaký město.
Za hrubky se omlouvám už dávno nestuduji v čechách a osobně jsem nic neztratila. Čestina neni pro mě nejduležitější jazyk.
Souhlasím s Tebou, rozhodně na tom, co jsi napsala, něco je. Odsoudit Tě za hrubky je snadné. I když já sama jsem na ně také většinou vysazená.
Syn má zkušenosti ze dvou zahraničních středních škol, o jejichž kvalitě jsem neměla dopředu valné mínění, ale o to více jsem pak byla překvapená. Kdy třeba o literatuře nadšeně vyprávěl, že hodina nevypadala jako biflování x děl x autorů, ale měli za úkol si doma nastudovat ne několik děl, ale třeba jen jednu část jednoho díla a v hodině ji pak velmi podrobně rozebírali, učitel je nenásilně směroval a studenti se tak učili projevovat a formulovat svoje názory, sami přemýšlet, sami hledat, co bylo úmyslem autora, co chtěl sdělit. K předmětu typu občanská nauka měl syn tento komentář: je to úžasný pocit, že člověk není trestán či odsouzen za názor odlišný od názoru učitele - myšleno v situaci, kdy je samozřejmě před tím k projevení vlastního názoru učitelem vyzván. Tak z toho mi bylo hodně smutno a nikdy jsem nečekala, že něco takového uslyším od svého dítěte 20 ret o revoluci…
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.