Jeden den v roce by se vrátili zesnulí na svět

Napsat příspěvek
Velikost písma:
21257
30.3.17 13:22

Žil kdys v Čechách smavý rek,
vám známý rytíř Paleček;
on samý šprým a nápad byl,
rád dobře jed a dobře pil
a lidem dobře činil.

Rád jed a pil, jak povídám,
však ještě něco dodat mám:
on též rád bloudil po Čechách-
a pak byl vždy jak v mátohách
a nevěděl, kde stojí.

„Nu, nu“-kdys zazněl nákle hlas-
„Pan rytíř je už ve snách zas?“
a Paleček jak přimražen!
Aj před ním kolo bujných žen,
a v prostřed Vesna sama!

„Jen neboj se tys celý muž,
ty se mi ze všech líbíš- nuž
mé slovo k smělosti tě zve,
rci jakékoliv přání své-
však vtipně jen a hbitě!“

Již rytíř bez všech rozpaků
si hodil hlavou : "Tedy řku
a prosím: až bych jednou zdech',
mne výročně vždy ožít nech,
na osm dní - to s jara!

Když svět zas jednou krásným je,
když zem se celá rozsměje,
pak, Vesno, milostiva buď,
na osm dní mne jenom vzbuď!"
A Vesna kývla: „Staň se!“

Od časů těch, děj se co děj,
fialek vůní budí jej,
slavíkův ven jej volá hlas,
pan rytíř vstává bujný zas
a rozkročí se krajem.

Kraj český, jindy smuten, tich,
je pojednou pak samý smích,
a celý ten náš český svět
je samý zpěv a samý květ -
však krátce jen, ach krátce!

Vždyť umluvil si rek náš s ní
jen blažených vždy osm dní!
Pak vrací se zas v dumnou říš,
a Vesna dá mu medu číš -
on opiv se zas usne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1058
30.3.17 13:26

Ano, byla bych pro. Ani nevíte jak moc bych si to přála. I kdyby pitomou hodinu v tom dni. Že by se to dělo každý rok, to by bylo fajn.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4497
30.3.17 13:41

@Ivčis Do teď za mnou občas v noci „chodí“ pravidelně na jeho narozeniny, v den kdy umřel a pak ještě v průběhu roku. Tu noc co umřel se mi o něm zdálo :-(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7139
30.3.17 19:33

Ano brala bych to, nemuselo by to být pravidelně, stačilo by jednou

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
327
30.3.17 20:55

Jednou určitě všechny tři dědečky. Hlavně ten poslední odešel nečekaně 1. a 4. se narodila pravnučka, na kterou se moc těšil ( dovezl šatičky a botičky z dovolené pro malou). Ráda bych mu řekla, že je moc šikovná, když už se toho nedočkal.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2909
31.3.17 01:11

@inkakřivák chapu te, taky jsem sobec. Taky bych brala moznost je jeste jednou videt a rozloucit se, dedeckovi bych strasne rada ukazala moje deti a rekla mu, ze se snazim byt hodny clovek, ze se snazim zit tak, jak mi vstepoval. A babicce, ktera umrela pred mesicem a pul bych taky chtela jeste jednou rict, ze ji miluju a ze ji dekuju, ze me s dedeckem vychovala. A ze jsem si vzpomela na cele zneni pohadky, kterou mi v detstvi vypravela a ze ji nyni vypravim detem (asi mesic pred jeji smrti jsme se o te pohadce bavily a ani jedna jsme si moc nevybavovaly presny dej). Stacilo by mi jedno setkani a pak bych uz je nechala odpocivat v pokoji.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11700
31.3.17 10:25

@ejhle
Nechápu, proč by to mělo býti sobecké… :nevim: :hug: Mě to přijde krásné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2909
31.3.17 10:29

@hehehe na zacatku teto diskuze bylo prani se jeste jednou rozloucit oznaceno za sobecke. Tak proto pisu, ze jsem taky sobec

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11700
31.3.17 10:32

@ejhle
Já vím, četla jsem to, ale za mě je to nesmysl… Navíc od této uživatelky, která má patent na rozum mě to ani nepřekvapuje. ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
80287
31.3.17 19:55

@ejhle Mne zarazilo totiž jedno - běžně se tu v debatách uvádí, že nestačí jenom vědět, že ten druhý tě miluje, že se člověk cítí ochuzený, když mu to ten druhý neřekne - mám tě rád a potřebuju tě. A přesto, když jsem tohle vyjádřila ve vztahu k těm rodičům, oponovali mi tu, že je to zbytečné, že oni to vědí. Řeknu vám jedno - taky jsem si to myslela. Ale není to tak, a proto bych strašně, ale strašně moc ještě jednou chtěla ty všechny moje blízké vidět. A tohle jim říci. A není to sobecké, stačilo by mi to jednou. Takže jestli - říkejte to těm rodičům. nemusí to být výkřiky jak v Americe, stačí pohladit a říct - je fajn, že vás máme a jsme štastní, že vás máme. A budeme se o vás start, nebojte se. Budeme s váma. To si uvědomuji až ted, jak moc to maminku strašilo, že ji někam dáme a jak často jsme ji museli ujištovat, že ne. A stejně jí to nestačilo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36
1.4.17 21:46

Já bych to brala! Bylo by to úžasné, i když by to byl „pouhý“ jeden den. A ne kvůli tomu, že bych své rodině normálně neříkala, že je mám ráda a po smrti někoho blízkého to chtěla najednou „dohnat“, ale třeba jen představa, že se dotyční už nedozví, když něco v životě dokážu a budu na to hrdá, nikdy neuvidí mé děti atd., na to bych ten den využila moc ráda. :-(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4497
2.4.17 09:49

@Aluky Víš můj brácha viděl mou mladší dceru jednou, starší měl moc rád a ona jeho. Byť jí byly necelé 4 roky, když umřel tak to nesla těžce a doteď po něm čas od času brečí. Na hřbitově vždy. Já vím, že jsme si měli hodně věcí říct a nestihli to. Já jsem se zaním celé prázdniny chystala, ale bylo šílené vedro a nechtěla jsem se za ním s miminem v tom horku tahat a na konci prázdnin umřel takže navíc s tím, že neměl pohřeb, já jsem se ani nerozloučila tak to je ve mně hodně otevřené. Starší dcera s tím měla taky problém, na pohřeb chtěla jít aby mu řekla naposledy ahoj. Půl roku po smrti se ptala kdy už ten pohřeb bude, že se musí strejdou rozloučit. Teď zpětně vím, že jsem měla ten pohřeb udělat já, mamka na to sílu neměla a švagrové se to nechtělo platit… Udělala jakoby rozloučení u nich doma tři měsíce po jeho smrti a shodou okolností to byl víkend kdy měla narozeniny… Mně jen vzkázala po mamce, že jestli chci ať přijedu, ale bez dětí…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová