Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
mmmm…tak já jsem Víťou s miminkama skončila. Neříkám, že mít doma mimouše bylo špatné
, ale asi mi to jednou stačilo. Nemám žádné špatné zkušenosti z porodu (císař, takže lala), které by mně strašily a odrazovaly. Asi mně to mateřsky naplnilo.
Teďka sem měla nějaké mírné zpoždění MS
a opravdu mně popadla šílená panika, že budeme mít druhé mimi. A vlastně jediné co jsem řešila, bylo, že Víťu tak strašně miluju, a vlastně tím dalším vetřelcem bych ho o svou lásku ošidila.....no úúplná kráva sem…
Prostě doma máme rádi klid, Vítek je zalezlej u sebe a paří vlaky, manžel se vrací pozdě domů unavenej a já si v obýváku šudlám domácí práce.
Teďka jsme zrovna v euforii, že Víťas je parťák, těšíme se jak ho budeme učit na kole na lyžích, ve škole písmenka.
A při pomyšlení na další piplání ne mně jdou mdloby. Další do hájejdoucí kojení, kašičky, noční vstávání, nespaní, nočník........asi na tom miminku vidím jenom negativa...... ![]()
ivusha píše:
mmmm…tak já jsem Víťou s miminkama skončila. Neříkám, že mít doma mimouše bylo špatné, ale asi mi to jednou stačilo. Nemám žádné špatné zkušenosti z porodu (císař, takže lala), které by mně strašily a odrazovaly. Asi mně to mateřsky naplnilo.
Teďka sem měla nějaké mírné zpoždění MSa opravdu mně popadla šílená panika, že budeme mít druhé mimi. A vlastně jediné co jsem řešila, bylo, že Víťu tak strašně miluju, a vlastně tím dalším vetřelcem bych ho o svou lásku ošidila.....no úúplná kráva sem…
Prostě doma máme rádi klid, Vítek je zalezlej u sebe a paří vlaky, manžel se vrací pozdě domů unavenej a já si v obýváku šudlám domácí práce.
Teďka jsme zrovna v euforii, že Víťas je parťák, těšíme se jak ho budeme učit na kole na lyžích, ve škole písmenka.
A při pomyšlení na další piplání ne mně jdou mdloby. Další do hájejdoucí kojení, kašičky, noční vstávání, nespaní, nočník........asi na tom miminku vidím jenom negativa......
Já myslím, že to přijde.Já taky neměla na další dítě ani pomyšlení, poprvé mě to napadlo až tak kolem Vénova čtvrtého pátého roku…a když to nepřijde, tak co…přece to není povinné mít víc dětí, hlavně když vám tak bude dobře. ![]()
ahojky,do 13ti let jsem byla také jedináček a bylo to hrozné, sice mi naši koupili, co jsme chtěla, ale nudila jsem se, neměla jsme si s kým hrát(a prát se
), společnost mi dělalo asi 20 panenek…takže za mně rozhodně sourozence ano.
Na druhou stranu se také bojím těch pověr(že když máš jen jedno, něco se mu stane, blbá náhoda prostě)
![]()
No ale jinak se cítím jako Ivusha - Tomíček je moje štěstíčko a nedovedu si představit, že by se o mně měl dělit, pořád mi přijde jako „miminko moje“
A do druhého se mi nechce. Ale musíme, furt to odkládám, ale v létě asi začnem, budu to muset nějak zvládnout.Chci dvě děti v jedné rodičovské..
ALE ROZHODNĚ ANO PRO SOUROZENCE!!
Já jsem jedináček a co se týče dětství, nemůžu si stěžovat. Rodinu máme daleko, táta byl kvůli práci doma jen o víkendech, ale opravdu si nemůžu stěžovat. A když jsme se doma sešli všichni tři, tak to bylo super. Neříkám, že bych za sourozence bývala nebyla ráda, ale opravdu mi nic nechybělo. Záleží na tom, jak moc se rodiče dítěti věnují - aby to nebylo málo a zase na druhou stranu aby to nebylo přehnané.
Naši si mě pořídili, když mamce bylo 34 a tátovi 35. A už to mi připadá pozdě, nemůžu si pomoct. Kdybych měla staršího sourozence třeba, tak by mi to nepřišlo, ale takhle mě to trošku mrzí, no bohužel se i pozdě poznali, tak s tím nemohli nic dělat ![]()
Sama druhé mimčo plánuju tak za 6-7 let, protože ještě studuju a potřebuju se potom na chvíli vrátit do práce. Ale druhé mimčo si pořídím pouze v případě, že na to budeme stačit všemi možnostmi - tj. bydlení, peníze atd…
Takže závěr asi takový, že ani jedna varianta není špatná a já bych se rozhodla podle těch finančních a jiných možností. Je fakt, že já si neumím přestavit, že bych ještě jednou nebyla těhotná a tentokrát v klidu, bez studijních povinností atd ![]()
ahoj, asi taky hlasuju pro sourozence. U mně teda věc téměř nemožná, jsem svobodná matka /víceméně z přesvědčení a jiné to nebude/, mám pětiletou dceru, a další dítě bych nezvládla hlavně asi finančně, taky mám jen byt 2+kk, což je značka ideál pro nás dvě, taky je mi už skoro 38 let. Sice o druhým dítěti sním, strašně se mi líbí představa, že holka bude prvňáček, bude chodit v poledne domů a já ji budu čekat s miminkem. Ještě bych to stihnout mohla, holka jde do školy až příští rok
, no ale na svobodnou dvojmatku se necítím.
JInak já mám bráchu o dva roky mladšího, a vím, že v dětství to byla otrava, musela jsem ho vodit do a ze školy, odpoledne ho brát ven,,,, byla jsem strašně ráda, když povyrostl a už začal lítat s klukama. Hádali jsme se, prali, sváděli vše na sebe, no taková ta klasika. Dneska jsem strašně ráda, že ho mám, má už svou rodinu, malé miminko..... no mrzí mě, že toto vše své dceři upírám, nicméně nemůžu jinak… ale nechám se překvapit,,,, teď otěhotněla moje 41-letá kolegyně, má doma už 19-letou dceru a prostě se stalo, tak jsou z toho všichni nadšení,,,, tak třeba mám ještě šanci ![]()
A.
Ahojky, já hlasuji pro sourozence.
Muj syn má tri roky. Kazdej kolem me ted ma zase deti, nebo je ceka, ale ja se nato jeste necitim. Taky jsem ted rada ze malej je uz saostatnej , mam svuj klid. Ale rozhodne se na druhe miminko tesim. Jen nechci mit ze zivota honicku . Chci at je malej uz okapku starsi a ja budu klidnejsi i vtom z emu maximalne venuju svou lasku. Taky bych jej o lasku nechtela pripravit druhym ditetem.Ale rozhodne sourozence poridime
ahoj já taky hlasuji pro sourozence,když dcerce byly 2 roky přemýšlela jsem jestli ještě s 2 počkat.nakonec jsme se začali snažit o 2 a rok a půl se nedařilo pak se zadařilo,ale nedopadlo to dobře v 5 t jsem potratila.následoval další rok a půl snažení a konečně se zadařilo a jsem ve 20t.když si vzpomenu jak malá pořád chodila s otázkama proč je pořád sama a kdy už konečně bude mít sourozence .vím jak byla neštastná a vím že kdyby se nám poštěstilo dřív tak jsme byli všichni uštědřeny těch slz
i když jsme pořád mezi dětma tak doma pořád někoho postrádala ![]()
Ahojky,
též hlasuju pro sourozence. Já i manžel jsme jedináčci a ač jsme tím podle mně nikdy netrpěli, vždycky jsme chtěli mít min. 2 děti. Už to, že naše děti nikdy nebudou mít pravý tety a strejdy, samozřejmě máme bratrance a sestřenice, ale to už podle mně není ono. Měla jsem období, kdy jsem naše furt sourozencem vydírala, ale je pravda, že mi jinak až tak nechyběl. Měla jsem všechno pro sebe, žádný dělění… Ale zase byla přecejenom trošku jiná doba. Lítali jsme se sousedama z ulice od rána do večera venku, to už se teď moc nevidí… Být celý den doma, tak bych se bez sourozence určitě nudila. A další věc jsou samozřejmě ty tragédie, nemoci, úrazy… Z mého současného pohledu matky bych ztrátu dítěte nepřežila, tím spíš jediného. Snad to dává trochu smysl, jsem určitě pro sourozence! ![]()
Já taky hlasuju pro sourezence. Mezi mmnou a ségrou je 6 let, je to teda docela dlouho, ale rozumíme si.
Já mám ale trošku jinej problém. Vítkovi není ještě ani rok a všichni už se ptaj, kdy bude druhý. Já se na dsruhý zatím rozhodně necítím. Můj muž by chtěl malý věkový rozdíl,prý aby k sobě mělí blíž, ale mě teda naprosto ubíjí představa třeba dvouleťáka a mimina. Dvouleťák potřebuje ještě celkem dost péče a miminko taky. Zatím jsme teda udělali kompromis, že druhý dítě nejdřív, až Vítek bude bez plen. Myslím, že to je spíš o povaze těch dětí, než o tom jak blízko k sobě mají. Ráda každé ze svých dětí užila. Užsi kvůli tomu, že to nechci všechno ,,sfouknout při jedné mateřské" připadám docela divná.
lleennttiillkkaa píše:
Já taky hlasuju pro sourezence. Mezi mmnou a ségrou je 6 let, je to teda docela dlouho, ale rozumíme si.
Já mám ale trošku jinej problém. Vítkovi není ještě ani rok a všichni už se ptaj, kdy bude druhý. Já se na dsruhý zatím rozhodně necítím. Můj muž by chtěl malý věkový rozdíl,prý aby k sobě mělí blíž, ale mě teda naprosto ubíjí představa třeba dvouleťáka a mimina. Dvouleťák potřebuje ještě celkem dost péče a miminko taky. Zatím jsme teda udělali kompromis, že druhý dítě nejdřív, až Vítek bude bez plen. Myslím, že to je spíš o povaze těch dětí, než o tom jak blízko k sobě mají. Ráda každé ze svých dětí užila. Užsi kvůli tomu, že to nechci všechno ,,sfouknout při jedné mateřské" připadám docela divná.
S tím úplně souhlasím.
Ikdyž někdy je to docela nápor vydržet ty věčný otázky,když se blíží konec mateřský ,kdy budeme mít druhý… .A když jim řeknu ažbude malýmu 5 tak koukaj jako ,že jsem vadná
![]()
Také se nás příbuzní a lidi kolem stále ptají, zda plánujeme další mimi. Ale já opravdu zatím nevím
Uvažovala jsem o dalším, ale manžel o tom nechce ani slyšet.
Zatím nejsme tak staří, tak si říkám, že nějaký čas ještě máme, uvidíme co čas přinese…
Ja jsem pro sourozence, ale zase se na to divam asi trochu jinak, protoze mi je 27 a mam je uz 3 doma. Chtela jsem deti vic, protoze ja sama jsem jedinacek a sice az ted, ale sourozenec mi chybi. Jako jedinacek jsem se nemela spatne, mamka se mnou byla sama a davala mi co mohla, ale proste mi chybel a chybi partak. Taky mam spoustu ne moc peknych vlastnosti, kterych se snazim zbavit jak muzu, ale jde to tezko a pomalu, a ja osobne to prisuzuju tomu, ze jsem byla jedinacek a navic jeste rodinny benjaminek.
Asi bych zvazila jak vek, tak finance a taky co vlastne do budoucna od toho zivota chces. Chces se starat o dve nebo vice malych deti, nebo radej to jedno, ze ktereho bude za chvili partak, se kterym budete moct ledaskam vyrazit (jako treba v nasem pripade nejdou akce typu lyzovacka s kamarady atd.). Ja treba znam zenskou, ktera prvni mela ve 38 a druhe ve 40 a je spokojena. A zase znam mlady par, maji jedno 6ti lete ditko a jsou tez spokojeni a po dalsim netouzi.
Myslim, ze dalsi dite si uz neporizujes pro sebe, pro svoje ukojeni nejakych materskych potreb, ale vlastne davas tomu starsimu do zivota partaka, kamarada, duvernika…
ja jsem teda rozhodnuta mit jen jedno ditko…tady by samo nebylo..bydlime na vesnici a deti je te stejne starych dost tak bude mit o zabavu postarano ![]()
ahoj,tak se takhle budu za pár let rozhodovat..je mi tricet a mam ted mesic staré miminko.pritel chce pak kazdopadne druhé..ríkám si „pro a proti“ a asi si nedokážu předstvit ze by nase Nikca nemela brášku či sestřičku.. takže maximalne do pětatřiceti pravděpodobně zaděláme na dalsí.. Hypotéku a placení máme taky..myslím že se to zvládnout dá.. ![]()
pavlak5 píše:lleennttiillkkaa píše:S tím úplně souhlasím.
Já taky hlasuju pro sourezence. Mezi mmnou a ségrou je 6 let, je to teda docela dlouho, ale rozumíme si.
Já mám ale trošku jinej problém. Vítkovi není ještě ani rok a všichni už se ptaj, kdy bude druhý. Já se na dsruhý zatím rozhodně necítím. Můj muž by chtěl malý věkový rozdíl,prý aby k sobě mělí blíž, ale mě teda naprosto ubíjí představa třeba dvouleťáka a mimina. Dvouleťák potřebuje ještě celkem dost péče a miminko taky. Zatím jsme teda udělali kompromis, že druhý dítě nejdřív, až Vítek bude bez plen. Myslím, že to je spíš o povaze těch dětí, než o tom jak blízko k sobě mají. Ráda každé ze svých dětí užila. Užsi kvůli tomu, že to nechci všechno ,,sfouknout při jedné mateřské" připadám docela divná.Ikdyž někdy je to docela nápor vydržet ty věčný otázky,když se blíží konec mateřský ,kdy budeme mít druhý… .A když jim řeknu ažbude malýmu 5 tak koukaj jako ,že jsem vadná
![]()
No právě, já to třeba viděla u mamky, já už byla celkem samostatná a zároveňn jsem zvládla už docela pomoc s miminkem. A ten nápor od okolí bude docela síla. Jediný, kdo mě v tomhle podporuje je moje mamka
Nejlepší je ten můj chlap, který říká, že už si vzhledem ke svýmu věku nemůže dovolit mít větš věkový rozdíl mezi dětmi. Je mu 30 ![]()
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.