Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Myslim ze to moc vsechno resis. Hod se do klidu, musis byt z toho strasne stresovana a prenaset to na prcka.
@elenkazed Domácí příkrmy můžou bejt v pohodě, většina dětí mých kamarádek je jí. Ale moje dcera ne: ty mixovaný vůbec, a skleniček jen dva druhy. A i teď, kdy už jí i moje, má omezenej sortiment: brambory vůbec, rýže je dobrá leda k rozházení po okolí, nejradši suchý těstoviny, možno též těstoviny s omáčkou a masem, a vývar se zeleninou, masem a kapáním (on ten vývar vyteče, čili jen to „pevný“ z toho). Skleničky pořád jen ty miminí, jídlo prefabrikovaný s kouskama nejí (ani drahý HIPP, podobný mým těstovinám - ne).
Ze zeleniny rajčata někdy super, nekdy nic, paprika a okurka ani náhodou, ale kořenová zelenina být může. Teď aby měla zeleninu zkouším i takový kraviny jako brokolicovou omáčku (jíška, mixovaná brokolice, trochu smetany) - a ta je s těstovinama fajn (i pro dospělý to docela jde
).
Ono Tě dítě prostě naučí… Jen se nesmíš na to upnout, jak bude super zdravý a jak vše uděláš podle předpisů
Protože tak to jde málokdy.
Davas diteti vsechno popsane, latkovky, nositko, MM aby bylo stastne a spokojene, nebo protoze chces byt…ja nevim? „in“ nebo supermatka nebo alternativni…jina? ufff…obcasna sladkost nebo pocukrovana vanocka…je to snad jedovaty? ![]()
@LouLou píše:
Davas diteti vsechno popsane, latkovky, nositko, MM aby bylo stastne a spokojene, nebo protoze chces byt…ja nevim? „in“ nebo supermatka nebo alternativni…jina? ufff…obcasna sladkost nebo pocukrovana vanocka…je to snad jedovaty?
Myslím, že to dělá kvůli dítěti.
Nevím mě už příjde divný prostě že dítětí nedáš ani kousek vánočky nebo linecké cukroví…přijde mi to šílený takhle dítě od všeho odstrkovat…jak to pak děláš o Vánocích? to pak nemůžes mít nic na stole? nevím neumím si to představit že po diteti porád rvu že nesmí ani cukroví ani kousek sladkosti…taky nemám ráda když se diteti cpe sladke a hlavně čokoláda ale přece muto nedáváme každy den ![]()
Nechci tě nijak urazit či něco podobného, ale řeknu ti můj názor.
Já způsob kojení - či podávání UM nepovažuji za výchovu - já jsem si u všech 4 dětí tam moc přála kojit - a co nejdéle. No a co se nestalo, syna jsem kojila do půl roku, dceru do jejich tří měsíců a dvojčata jen 4 týdny, bohužel to prostě nešlo, ačkoliv jsem se snažila sebevíc, jedno z dvojčat po MM také zvracelo a po UM né, takže jsem přistoupila na UM a ačkoliv bych byla radši, kdybych je mohla kojit alespoń do 1 roku, jsme všichni spokojení.
Ani látkování či dávání jednorázovek nepovažuji za výchovu a přiznejme si, mohla si při tom látkování něco dělat špatně, a to se třeba prckovi nelíbilo, nebo mu prostě nesedl materiál. Já používala u všech dětí jednorázovky, a nevím, jestli to bude po páté jinak
.
Nošení také nepovažuji za výchovu. Prostě jsou děti různé, některé nošení milují, jiné ho nesnáší - mé dvojčendy nošení v nosítku přímo nesnášely, ale zase milovaly zavinování - což nesnášela pro změnu první dcera.
To jídlo, dohodla bych se s rodinou na pravidlech a zároveň bych dítěti neodpírala občas nějakou tu „dobrůtku“. Já jsem se snažila do dvou let dětem nedávat žádný cukr - bonbony, čokolády, sušenky, to jsem jim dávala jen vyjímečně, ale prostě občas jsem jim je dala a taky se svět nezbořil.
Teďkon když se pořádně nají, něco dobrého dostanou, ale když se nenajedí, nic prostě nebude.
S jídlem jsme taky bojovali, kolem roku se dvojčata střídala v nejedení- měsíc špatně jedla Gaby, pak začala papat normálně a zase se nechtělo pořádně jíst Vicky, ale prostě jsem to nějak neřešila.
U babiček je to prostě jiné, já mám rodiče 200km, takže když tam jsou děti u nich na týden, řeknu mamce instrukce, co můžou a co by neměly, ale neřeším to, doma se pak zase přehoděj na kolej, kde věděj, že co se smí u babičky neznamená, že se to smí i u nás doma ![]()
Takže za mě, přizpůsob se dítku a máš po starostech. ![]()
Víš, já jsem si vždycky myslela, že jsem hodně drsná matka, pokud jde třeba o přístup ke kojení, přístup ke sladkostem, jsem velký zastánce látkových plen.
Pokud jde o domácí příkrmy, tak jsem schopna udělat lecos pro to, aby mi dítě jedno domácí a ne kupované.
Ale kdyby mi dítě zvracelo po mateřském mléce a po umělé výživě nikdy, tak je na té umělé výživě okamžitě ať si o kojení a jeho prospěšnosti myslím cokoli.
A pokud máš tenhle přístup k těm ostatním věcem, tak se vlastně nedivím, že tě obchází, i když je to z těch věcí nejhorší, cos tady napsala.
Setkat se s tím jednou, tak pohrozím ultimáty, ale asi bych sr i zamyslela, proč mají potřebu tě obcházet.
Měla by ses asi připravit na to, že nebudeš jediná, kdo se bude dítě snažit vychovávat - teď je to zbytek rodiny, za tři roky bude ve školce, ve škole a čím dál víc bude mimo tvůj vliv. Nějak se s tím srovnej, jestli chceš tvora, nad kterým budeš mít absolutní nadvládu jen ty, pořid si tamagoči.
Zakladatelka píše ale toto: Linecké s domácí marmeládou a vntřek domácí vánočky jsem dávala dítěti v omezeném množství sama, protože ho nechci úplně od všeho odříznout.
takže malému zase úplně všechno neodpírá, to jste si blbě přečetly
já myslím, že všeho s mírou, malému dávám sladké taky jenom občas, no ale nic by se nemělo lámat přes koleno, pokud mi malý blije po MM a po UM né, tak je to myslím jasné, nebudu ho trápit kvůli mému dobrému pocitu a dám UM, pokud mu líp sedí jednorázovky použiju jednorázovky a když dám sem tam skleničku, tak se taky svět nezboří…
zakladatelko dělej to prostě tak, ať jste všichni spokojení a je pohoda, když něco nejde, tak to holt nejde…
Ke kojení mě „nutila“ rodina a doktorka, protože to je pro dítě to nejlepší, tak jsem se k tomu nechala přesvědčit - ať žije laktační lobby (u druhého bych to neudělala). Vyzkoušela jsem všechno možné. Dodnes mi nikdo nebyl schopný nikdo říct, proč to tak bylo.
Rozhodně nejsem stresovaná, protože věci dělám pro prcka, ale vadí mi, že se na tom domluvím s okolím a oni mi hází klacky pod nohy a obchází mě, i když tím prckovi škodí a vědí to.
Ad plíny: v konečné fázi mu sedí jen látkovky a z jednorázu se osypává. Měla jsem už látku nainzerovanou na prodej a stahovala jsem ji.
@Gituš tak to nazvala rodina. Že praktikuju jinou výchovu…
Cukroví - linecké (u nás jediné bez čokolády) mu klidně dávám, stejně jako třeba piškoty. Cukr nepovažuju za jed, ale když je na vánočce 2mm vrstva cukru, tak to nejím ani já… Rozhodně mu to nechci odepřít, protože vím, že to pak je pro to dítě horší. Biošílenec fakt nejsem. Snažím se akorát nakupovat rozumné věci a na bio si fakt nehraju.
Zakl.
Nechápu, proč děláš něco, co se vám evidentně neosvědčilo
protože je to zrovna moderní? Řiď se vlastním rozumem a citem
trochu mi to připomíná toho koně, co pořád dokola olizoval elektrický drát ![]()
@rozumbrada píše:
Měla by ses asi připravit na to, že nebudeš jediná, kdo se bude dítě snažit vychovávat - teď je to zbytek rodiny, za tři roky bude ve školce, ve škole a čím dál víc bude mimo tvůj vliv. Nějak se s tím srovnej, jestli chceš tvora, nad kterým budeš mít absolutní nadvládu jen ty, pořid si tamagoči.
Nechci absolutní nadvládu a ani o to neusiluju a nechci. Naopak se se všemi o všem bavím a snažím se vyhovět, abych se vyhnula tomu: Ať to maminka nevidí. Stejně se nedaří.
Ale snažím se teď nejvíc kvůli ekzemu, tak jsem prostě divná, protože žádný ekzem vidět nemá - jen na nohách a bříšku, což nikdo nevidí. A už na to věčný vysvětlování nemám sílu. Takže se vzdávám…
Moje malá je na tom podobně. po MM zvracela, do roka byla ochotna pozrit pouze skleničkový jidlo. i když jsem si malovala jak ji budu vařit.
nijak se z toho ale nehroutim, každý děcko je jiný a věřím že ji sunar ani skleničky nijak neškodí ![]()
Nezdávej se, snažíš dopřát dítěti zdraví…což je dobře…asi ale špatně komunikuješ s rodinou, jen jim ukaž bříško a nožičky…bav se s nimi o tom co vše musíš podstoupit aby se kůže zaléčila a klidně řekni že ti lékařka tohle tohle nedoporučila…to zdraví prostě musí pochopit a pokud ne, tak to není tvá chyba a budeš muset dál bojovat