Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak pokud by melo moje dite na nejakou potravinu alergii, tak bych rodine striktne zakazala mu takoveto veci davat! To proste musi respektovat. Je treba si o tom s nimi znovu a otevrene promluvit.
Ostatni veci bych nehrotila. Me osobne by bylo taky lito, ze jsem vyhodila spoustu penez za latkovou vybavu… ale co, jsou to jenom veci! Ze ti dite odmita sedet v nositku… no ono svete div se, ale deti odmitaji nekdy sedet i v kocarku… To uz jsou veci, se kterymi se musis srovnat ty sama. Ja jsem taky nakoupila spoustu ucicich hrnecku a dite mi odmita pit z jakehokoliv z nich. Spousta penez v pytli a vubec nic s tim nenadelam…
Ja myslim, ze musis zacit u sebe. Jsi nastvana sama na sebe, ze ti to nevychazi uplne podle tvych predstav. Zkus snizit svoje naroky na sebe, dite a okoli, nemej prehnana ocekavani, pak prichazeji velka zklamani…
Tak zrovna to kojení já docela chápu - ten fanatismus kolem toho a tlak na maminky je opravdu obrovský a ženy mají tendenci vzdávat se snadno svých lidských práv, protože mají pocit, že se to od nich porodem očekává. Možná jsi teď na 90% máma, ale nezapomínej, že jsi taky jistě mladá inteligentní asertivní žena. Podívej se na sebe trošku s nadhledem a to Ti určitě napoví ![]()
Ad kojení. Doktorka mě více méně přesvědčila, že po MM blije, protože se přecpe, což u UM nehrozí, protože mu dávku zkoriguju, tak jsem tuto tezi přijala…
@wobludka píše:
Nechápu, proč děláš něco, co se vám evidentně neosvědčiloprotože je to zrovna moderní? Řiď se vlastním rozumem a citem
trochu mi to připomíná toho koně, co pořád dokola olizoval elektrický drát
Co se neosvědčilo už nedělám. Většinu věcí teď dělám ze zdravotních důvodů, rodina mi hází klacky pod nohy a odnáší to dítě. Jsem z toho vyčerpaná…
Striktně zakázat čokoládu a rajčata. jinak jim pak dej účet na proplacení léků z lékárny, oni si to joooo rozmyslí
ostatní bych taky nehrotila
my měli u obou malých taky AE, zákaz citrusů, jahod, kiwi a exotického ovoce…pro mé rodiče alergie, astma apod. neexistují, prostě s některými lidmi se nedá komunikovat a musíš si to vybojovat a stát si za tím pevně. i přes to že byste se zhádali a poslala bys je do…jim to dojde později, ale potřebují to vstřebat ![]()
Jestli to dobře chápu, tak už jde jen o jídlo (u těch ostatních věcí mi ten zdravotní důvod nějak uniká) - pokud je na něco dítě alergické, tak je pochopitelně třeba tu potravinu vynechat a předpokládám, že to bude rodina respektovat. Co se stravovacích návyků týče, měli by jste zejména dospět k nějakému přístupu společně s manželem. Každý rodina je jiná… Na druhou stranu pokud jste na návštěvě, měli by jste přijmout pravidla hry rodiny, ke které jste pozváni (třeba tchýně). Chce to trochu oboustranného respektu a ono to půjde - já sama dávám oči v sloup, když se jedno z dětí v rodině krmí semínky, přičemž následně se mu dovolí miska chipsů, což pochopitelně vede k jeho zeblití (ale tak je to jejich věc…), na druhou stranu pokud je mi řečeno, že si maminka výslovně nepřeje, abych mu nabídla hořčici, tak to respektuji a neberu ho hned just do mekáče.
@Anonymní píše:
Co se neosvědčilo už nedělám. Většinu věcí teď dělám ze zdravotních důvodů, rodina mi hází klacky pod nohy a odnáší to dítě. Jsem z toho vyčerpaná…
Jak jsem pochopila, tak ty jim ty zdravotní důvody v klidu vysvětluješ. Pokud to nejsou schopni pochopit, tak bych ztropila takovou scénu, že by radši chodili kanálama, než by to vyvolali znovu, a dítě pustila z dohledu jen pokud bych si byla jistá, že to respektují a že si oni tvoji důvěru zaslouží.
Já nejsem proto věci hrotit, jsem schopná dítěti vysvětlit, že u babičky je to jiné než doma, pokud to nepřehání. Ale zdravotní důvody a AE, to je takové svinstvo, že bych jim dala přečíst, co je to zač, načež bych jim opravdu vypláchla žaludek a pohrozila omezením styku. Ale nejprve bych to samozřejmě konzultovala s manželem. Aby stál za mnou a nenechal se ovlivnit.
Vypadá to, žes to dřív nějak s tou „jinou výchovou“ trošku přeháněla a oni teď neposlouchají ani v tom velmi podstatném.
Zakladatelko, to ani manžel nevidí, že dítě má ekzém po určitých potravinách? Pokud má dítě potravinovou alergii, tak tyto věci opravdu jíst nesmí a kdokoliv to musí respektovat! Jinak si zahrávají se zdravím dítěte. Zkus jim to takto vysvětlit.
Asi nejvíc by mi taky vadilo to, že bych se na něčem domluvila s manželem a on mi to odsouhlasil a za mými zády to nedodržovat. To si manžel neuvědomuje, že tímto učí dítě to, že sliby a dohody se dodržovat nemusí. O tom „ať to maminka nevidí“ ani nemluvím. Já to slyšet, že to dítěti někdo říká, tak vyletím. Toto se nesmí nikdy dítěti říkat, jak se potom bude k tobě chovat. To by si všechno měl manžel uvědomit, hlavně to, že podrývá tvou autoritu u dítěte. Zkus si o tom s manželem znovu promluvit.
Držím palce ať to zvládneš a máš dost sil na řešení. A nevzdávej to ![]()
Já teda jdu s hlavním proudem, nekojila jsem, nelátkuju, dlouho jedl malej skleničky atd. Je ale úplně jedno, jak to mám já nebo kdokoli jiný, ty jsi matka toho dítěte, ty máš právo o tom rozhodnout, ty obstaráváš veškerý servis a práci s tím spojenou, takže bych na tvém místě byla zcela oprávněně nepříčetná, pokud by mi někdo podkopával autoritu, ocházel mě a hláška:„Ať to maminka nevidí“ by mě teda vytáčela doběla. Osobně bych začala s manželem, normálně se ho zeptej, proč to jako dělá, jestli si myslí, že tím nějak prospívá dítěti nebo to dělá pro vlastní pocit, že mu něco dopřeje nebo jako proč
Já jsem třeba doteď nepochopila, proč mi hlavně moje máti a tchýně pořád kecaly do toho, že malýmu peru v dětským prášku a žehlím (dělala jsem to sama, nikdo mi s tím nepomáhal), celé to byla moje vynaložená energie pro můj lepší pocit, proč se cítily oprávněné to nějak komentovat a přemlouvat mě k opaku, doteď nechápu
a tohle je podobné, tvoje práce, tvůj čas, tvoje energie, po nich se chce jen, aby se do toho nemíchali ![]()
Mně teda nepřijde, že by se zakladatelka snažila o něco abnormálního. Se vším souhlasím, kromě toho mléka, pokud by mi po mm blinkalo, tak bych to asi obrečela, ale radši dávala um. Ale „pojď ať to maminka nevidí by mi vadilo“. No a ze skleniček taky krmit nechci - starší dceři jsewm nikdy žádnou nedala. Slyšela jsem o tom co se do toho dává a fuj hnus, ale je fakt, že to je těch 7 let zpátky a možná se to změnilo.
@novo123 píše:
Já teda jdu s hlavním proudem, nekojila jsem, nelátkuju, dlouho jedl malej skleničky atd. Je ale úplně jedno, jak to mám já nebo kdokoli jiný, ty jsi matka toho dítěte, ty máš právo o tom rozhodnout, ty obstaráváš veškerý servis a práci s tím spojenou, takže bych na tvém místě byla zcela oprávněně nepříčetná, pokud by mi někdo podkopával autoritu, ocházel mě a hláška:„Ať to maminka nevidí“ by mě teda vytáčela doběla. Osobně bych začala s manželem, normálně se ho zeptej, proč to jako dělá, jestli si myslí, že tím nějak prospívá dítěti nebo to dělá pro vlastní pocit, že mu něco dopřeje nebo jako pročJá jsem třeba doteď nepochopila, proč mi hlavně moje máti a tchýně pořád kecaly do toho, že malýmu peru v dětským prášku a žehlím (dělala jsem to sama, nikdo mi s tím nepomáhal), celé to byla moje vynaložená energie pro můj lepší pocit, proč se cítily oprávněné to nějak komentovat a přemlouvat mě k opaku, doteď nechápu
a tohle je podobné, tvoje práce, tvůj čas, tvoje energie, po nich se chce jen, aby se do toho nemíchali
Novo, já v dětském prášku peru všem, nejen dětem ![]()
@Sany80s nikdy jsem to s ničím nepřeháněla. Jim vadí už to, že jsem místo do kočárku dala dítě do nosítka - nejsme klokani, nebo se ničím látkovkama - proč chci prát a žehlit, když nemusím. Ale nikomu to nevnucuju a nevnucovala jsem.
@wobludka i látkovky má ze zdravotních důvodů, v jednorázu se prudí. Od doby, co neperu v prášku, tak mu látka nevadí. Rozhodně se snažím akceptovat jiná pravidla, ale na oplátku chci, aby akceptovali nás a hlavně to, že prcek má AE, takže se nemůže v roce cpát čokoládou…
No tak mě by teda hooodně štvalo „ať to maminka nevidí“, tohle mi dělala bývalá „skorotchýně“, synek mi začal docela dost nabírat na váze. Tenkrát jsme se kvůli tomu stěhovali, kluka jsem srovnala (s tím sladkým), sladké jsem dávala (sladký čaj, cukr do bílého jogurtu, přesnídávku,..), ale ne v nadměrném množství. S těma látkovkama to taky chápu, musela jsem je taky používat, protože z papírovek byl opruzený.
Dělej si, co chceš a kašli na ostatní.
@Anonymní píše:
To rozhodně nejsem. Naopak ve všem se přizpůsobuju nejvíc prckovým potřebám. Všechno výše psané vyplynulo z dítěte potřeb. Třeba k té látce jsme se vrátili po měsíci, kdy byl jen v jednorázu a totálně opruzenej a nic nepomohlo, sáhla jsem po látce, kterou jsem měla už danou na prodej a bylo po. Spoustu věcí jsem přehodnotila, když se mu objevil AE. Třeba to vaření doma…
Ale prostě okolí to nevidí nebo nechce vidět. Tak nevím, jestli se na to mám vykašlat, dát dítěti skleničky a čokoládu, jednorázové plíny a prostě nakoupit mazání a mazat, protože se mu zase objeví ekzem. Hlavně že bude klid.
mě to podle úvodního příspěvku vyznělo, že jsi si prostě něco určila a teď jsi nešťastná že to nejde ![]()
Co se týče jídla, tak bych v žádném případě neustupovala, a už vůbec pokud to prckovi nedělá dobře, pokud mu někdo čokoládu dá tak je debil, když ví že z toho má zdravotní komplikace. To bych byla asi drsná
Takže buď tvrdá, ať se to prckovi nerozjede ještě víc.
Řídila bych se dítětem, ne poznámkama okolí. A snažila se taky trochu používat mozek… Zvracení po kojení může být nějakou alergií, takže bych zkusila sama vynechat různé potraviny, jestli se to nezlepší. Můj syn také zvracel, UM jsem nikdy nedávala, ale zvracel pak i příkrmy.
Látkovala jsem, syn měl také období s průjmem, a tam jsem byla za látkovky ráda, že ty plíny nelítají do koše. Pokud by všechno prokakával, asi bych se snažila to nějak vyřešit, pokud by to nepomohlo, tak asi ty jednorázovky, no…
Ve stravě bych neustoupila, resp. třeba bych vařené míchala se skleničkama, ale nepovolila bych příbuzným dávat čokoládu, sladkosti atd… Vánočku a linecké jsem dávala asi od 15m.
No a nošení - pokud se to dítěti nelíbí, tak asi nic, ale snažila bych se pořád zkoušet. Syn zpočátku taky v šátku ječel (nosíme asi od 3 týdnů), ale jen zezačátku, pak spokojeně usnul.
Rozhodně bych nedala na řeči příbuzných, že „nejsme klokani“ nebo že „my jsme to taky jedli a nic nám není“. To jsem takhle slýchala u všeho - nošení, jídlo, botičky, očkování… To pouštím druhým uchem ven ![]()