Jsem černá ovce, protože mám děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Hledáte pomoc centra asistované reprodukce? Poradí vám eMimino
Reakce:
Doporučuju se spojit s touto zakladatelkou, budete si rozumět, celý svět
stojí proti vám a bezdůvodně 
https://www.emimino.cz/…deti-376049/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A proč se pořád ohlížíš na ostatní? Nejsi tak trochu vztahovačná
fňukna? Tak si žij svůj život a přestaň se utápět v takových
hovadinách
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Znám bohužel ten druhý pocit. U nás v rodině zase všichni děti
vesele plodí a my jsme ti divní, co je stále nemají. Nikdo neví, že nám
to prostě nejde. Vyhýbám se rodinným sešlostem, z jiného a přesto tolik
stejného důvodu - nechci nic poslouchat ani vidět. A přiznávám si, je to
závist. A závidím i Tobě, radši bych byla na Tvé straně, s dětma a
prděla na rodinnou oslavu Nového roku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@leylen píše:
Znám bohužel ten druhý pocit. U nás v rodině zase všichni děti vesele plodí a my jsme ti divní, co je stále nemají. Nikdo neví, že nám to prostě nejde. Vyhýbám se rodinným sešlostem, z jiného a přesto tolik stejného důvodu - nechci nic poslouchat ani vidět. A přiznávám si, je to závist. A závidím i Tobě, radši bych byla na Tvé straně, s dětma a prděla na rodinnou oslavu Nového roku
a proč jim to prostě neřekneš, když je to rodina? to je prostě
nepochopím 
protože je to osobní? tak proč
se kvůli tomu urážiš, když oni neznají pravdu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@leylen píše:
Znám bohužel ten druhý pocit. U nás v rodině zase všichni děti vesele plodí a my jsme ti divní, co je stále nemají. Nikdo neví, že nám to prostě nejde. Vyhýbám se rodinným sešlostem, z jiného a přesto tolik stejného důvodu - nechci nic poslouchat ani vidět. A přiznávám si, je to závist. A závidím i Tobě, radši bych byla na Tvé straně, s dětma a prděla na rodinnou oslavu Nového roku
přeju ať se konečně podaří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Kdybych to četla před dvěma lety, tak si řeknu, zase jedna ta, co jsou na
ní všichni zlí… Bohužel jsem si tím prošla taky. Mám dvě děti
s věkovým rozdílem 20 měsíců, chtěli jsme to tak a při obou jsem měla
štěstí a otěhotněla hned napoprvé. Jedna mně velice blízká příbuzná
si ale neodpustila kousavé řeči, které bolely, kdykoliv jsme se sešly a to
se opravdu stýkáme často. A to se jednalo o pár, kterým se nedařilo rok,
nebyl to nikdo, kdo by musel podstupovat všemožnou léčbu a stovky
vyšetření. Taky jsem si připadala hrozně, ale na druhou stranu, mám dvě
krásné, zdravé děti. Co víc si přát možná bych si o tom s dotyčnými
promluvila. Vysvětlila jim, co to dělá s mými pocity.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A proč tě to tak trápí? Jak vypadají ty tiché výčitky?
Je to jejich příběh, ne tvůj. Je fajn chovat se empaticky, ale ty nemůžeš
za jejich neplodnost. Píšeš, že si chceš žít svůj život - co to
znamená? Já si nějak neumím představit, jak by mi v tom někdo
z příbuzných mohl bránit? Jak vypadá taková situace, kdy bouchneš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak na to bych se mohla víš co… každý má nějaké problémy. To já klidně naopak řeknu, že jsem otěhotněla na první pokus. Mě nemusí zajímat, že jim nejde otěhotnět. Je zase nezajímají moje starosti… Pokud to není opravdu někdo blízký na kom mi záleží, ale u nás v rodině by mi nikdo nezáviděl, nebo to aspoň nedal najevo, abych se já cítila blbě..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Bubla Bůčková píše:
Doporučuju se spojit s touto zakladatelkou, budete si rozumět, celý svět stojí proti vám a bezdůvodně
Přesně! Uz když jsem viděla ten nadpis, tak mě to napadlo 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@debra.morgan asi
není vhodné se pouštět do odpovědi, protože to sem nepatří, ale víš
kolik je to otázek navíc? Ví to jedni rodiče a ti nám i vyvolávají,
jestli už… což na pohodě nepřidává. Nejsme ten typ domácnosti, co si
drží své pod pokličkou, ale tohle už z pověrčivosti nikde neventiluju
leze mi to na palici a o uražení nepadlo ani
slovo 
Příspěvek upraven 31.12.19 v 10:48
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@leylen píše:
Znám bohužel ten druhý pocit. U nás v rodině zase všichni děti vesele plodí a my jsme ti divní, co je stále nemají. Nikdo neví, že nám to prostě nejde. Vyhýbám se rodinným sešlostem, z jiného a přesto tolik stejného důvodu - nechci nic poslouchat ani vidět. A přiznávám si, je to závist. A závidím i Tobě, radši bych byla na Tvé straně, s dětma a prděla na rodinnou oslavu Nového roku
tak to raději dusíš v sobě? to nevím, jestli je zrovna dobré
řešení…
Nikdy nevíš jestli ti, co podle tebe vesele plodí, taky nemají dítě
z umělého oplodnění nebo vymodlené atd…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@leylen píše:
Znám bohužel ten druhý pocit. U nás v rodině zase všichni děti vesele plodí a my jsme ti divní, co je stále nemají. Nikdo neví, že nám to prostě nejde. Vyhýbám se rodinným sešlostem, z jiného a přesto tolik stejného důvodu - nechci nic poslouchat ani vidět. A přiznávám si, je to závist. A závidím i Tobě, radši bych byla na Tvé straně, s dětma a prděla na rodinnou oslavu Nového roku
asi bych to na tvém místě rodině řekla, dnes už se o neplodnosti
běžně mluví, není to tabu…Pokud nemáš udrbanou rodinu, která by to
roztrousila do okolí jako rozhlasem…
Jinak snad pro povzbuzení ti napíšu, že ve svém okolí má hned dva
zázraky, doslova…Dva manželské páry (navzájem se neznají), dlouhodobě
se jim nedařilo, snad kolem 10 let..Jedni si i adoptovali děti. Jedna
z těchto žen přirozeně počala a porodila loni, druhá je těhotná, už
v pokročilém stadiu! Opět přirozené početí.
Takže věř, naděje je vždycky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@leylen Děkuji za názor. Já vím, že vase strana situace je mnohem horší. Já s tím žiju už 10 let, vcitovanim se do vás, psychicky podporují při všech vyšetřenich, při všech výsledcích, zakrocich…jen se občas zapomíná, že i naše strana je psychicky těžká, ta celoživotní podpora a trpime němýma i hlasityma vycitkama za to, že my můžeme…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Mám nárok na invalidní vozík?
- Jak dlouho maji vase deti pri nemoci teploty?
- Mazlení dětí
- Výlet, nechám děti doma, panika
- Místa na dovolenou s dětmi po ČR
- Jedeme na dovolenou a já zjistila, že děti mají propadlé OP.
- Pobytový tábor, jak to děti zvládly ?
- Milenka s dětmi
Tak, je poslední den v roce a ze mne už to musí jít ven. V rodině máme neplodnost. Dotyční se snažili několik let. Já jsem si pak na první pokus otehotnela. První dítě jsem oznamovala se strachem a tichyma vycitkama…první nemoci jsme procházeli sami a potichu, abychom na sebe neupozorňovali, že my máme dítě. Druhé dítě přišlo dříve, než jsme čekali, zase obrovský strach z tohoto oznameni. Poslouchala jsem, jak si ta a ta nashval hladí bříško, jak provokuje. Naštěstí i jim se podařilo dítě. Aleluja! Chvíli to bylo fajn. Po několika letech zase deprese a stížnosti, jejich dítě je nemocné…pomoc rodino! Jakoby ty naše nikdy nebyly, ale my o tom nesměli mluvit, aby jsme na sebe neupozorňovali. Další dítě se jim opět nedařilo..další letite deprese. Všemožná léčba - nic, podpora ze strany rodiny, všichni se snazili, nic, my máme nejhorší osud a basta, nic nepomůže…dva roky se řeší problémy na jejich straně, já už nemůžu, kdykoliv už bouchnu a je z toho hádka, jsem špatná, však já mám vsechno a oni tu nesplnenou touhu…
chci si žít svůj život…máme hezký život, obyčejný, ale jsme spokojeni, děti nechodí ve značkách ale nic jim nechybí. Rozhodli jsme se pro třetí dítě. Takže čekám třetí dítě s tichyma vycitkama…je mi to líto.
Odmítla jsem společnou rodinnou oslavu silvestra, máme dost přátel s dětma, kde jsme vítání, a já nechci přilévat do ohně a být za tu spatnou, co si zase otěhotní kdy chce…jenže oni s náma počítali…ale já už nemůžu.
Co by jste dělali vy? Znáte ten pocit? Prosím anonymně…diky